Doporučená trasa Mexiko – Panama

MEXIKO je jak rozlohou, tak významem největší ze zemí mezi USA a Jižní Amerikou a projet ho celé na jeden zátah je skoro nemožné. Je vhodné si předem určit priority – jedete za odpočinkem, zábavou, za poznáním? Podle toho pak zamířit (myšleno obecně) buď na západní pobřeží, do vnitrozemí, nebo na Yucatán. Naštěstí Mexiko má velmi slušnou infrastrukturu a autobusové linky vás dopraví celkem bez problémů téměř kamkoliv, takže nikdy není problém trasy kombinovat.

Při vstupu po souši z USA padají v úvahu tři základní trasy:

První možností je vstoupit do země na západě USA  v San Diego  a odtud přes světoznámé letovisko Tijuana dolů na východní pobřeží poloostrova Baja California. Celá oblast Baja California je především téměř souvislou řadou pláží a luxusních přímořských letovisek s pestrou nabídkou nejrůznějších zábav, turistických lákadel a rušného nočního života, které jako korálky na niti spojuje příbřežní magistrála.
Blízko města Guerrero Negro, v zátoce Laguna Ojo de Liebre a Laguna San Ignacio  lze každoročně  v období od ledna do konce března sledovat tah plejtvákovců šedých.
O kus dál ve  vnitrozemí poloostrova leží rozsáhlá poušť Sierra de San Francisco s úžasnými pouštními skalními útvary, pokrytými indiánskými malbami.

Na nejjižnějším cípu poloostrova leží  La Paz – město s pověstí toho nejluxusnějšího a nejdražšího, co lze v této oblasti navštívit.Tady se lze přeplavit lodí do Las Mochis, odkud vede nejkratší cesta do vnitrozemí do podivuhodného Měděného kaňonu (Barranca del Cobre) se slavnou železniční tratí. Jiná možnost je přeplout rovnou do Mazatlánu a  pokračovat dál buď do vnitrozemí do města tequily a hudebního stylu mariachi – Guadalajara, nebo po pobřeží do zátoky Puerto Vallarta, kde lze opět pozorovat velryby a delfíny. Milovníci  pláží mohou pokračovat pobřežní dálnicí až do opěvovaného města zábavy, heren a všemožných dalších radovánek – Acapulco na tichomořském pobřeží. Odtud vede přímá cesta do vnitrozemí – do hlavního města Mexiko City.

Také lze pokračovat po pobřeží až na hranice se sousední Guatemalou.Tato trasa je však doporučitelná především pro ty, kdo mají plnou peněženku a očekávají také plný servis.

Druhou možností je vstoupit do země přes El Paso, pokračovat přes Chihuahuu  přímo do Měděného kaňonu a zpátky na pobřeží do Los Mochis, nebo pro změnu zvolit cestu vnitrozemím do  Duranga, odkud se opět napojíte na trasu Guadalajara-Acapulco.

Třetí varianta je vstoupit do země na východě v Laredu  a pokračovat přes Monterrey až do hlavního města Mexiko City, které je nejobvyklejším vstupním bodem do Mexika a současně hlavní bránou letecké dopravy, i když samozřejmě přímé lety vedou i do dalších velkých měst, jako jsou právě Guadalajara a Acapulco, ale především Cancún na břehu mexického zálivu.Při přestupu je zde možné využít možnosti tzv. “stop over”- to jest, že na plných (a nepřekročených) 24 hodin lze v Mexiko City přerušit let a prohlédnout si hlavní město, popř. I další lokality v okolí!

V každém  případě  pokud se ocitnete v Mexiko City,  určitě stojí za to navštívit některé ze zdejších skvělých muzeí. Za návštěvu rozhodně stojí například Národní antropologické muzeum, Museo Nacional de Arte a především monumentální pozústatky aztéckého chrámu na náměstí Zócalo.

Jen asi dvě hodiny jízdy na sever odtud stojí největší starověké město Mexika a hlavní město předkolumbovské říše – Teotihuacán –  s mnoha významnými stavbami, kterým vévodí dvě obrovské pyramidy – Pyramida del Sol a Pyramida de la Luna.

Většina cestovatelů – batůžkářů však volí cestu jihovýchodním směrem do Oaxaky a dále do San Cristobal de las Casals – městečka s neopakovatelnou atmosférou bohémských umělců, obývajících křivolaké uličky a půvabná zákoutí.

Nedaleko San Cristobalu je Palenque – úžasné mayské naleziště s mnoha skvěle zachovalými chrámy, kterým vévodí tzv. Chrám nápisů s překrásnými malbami a sarkofágem krála Pacala (prohlídku nutno objednat předem, protože do malé místnosti se vpouští jen velmi omezený počet návštěvníků denně – lidský dech a pot výrazně poškozuje malby!)

V tomto místě doporučujeme odbočku do Villa Hermosa – parku La Venta, kam byly přemístěny nejstarší olmécké památky a kde se po cestičkách volně prohánějí tlupy vydrzlých nosálů.

Po návratu do Palenque pokračujeme do Campeche – města s nezapomenutelným koloniálním koloritem.

Nyní se vám opět nabízejí dvě možnosti.

Navštívit polostrov Yucatan se slavnými mayskými nalezišti nebo pokračovat přímo do Guatemaly. Rozhodně doporučujeme alespoň některé yucatanské památky navštívit.

Varianta I. Dalším zastavením bude Uxmal, jedno z nejznámějších míst mayské civilizace.  Hned v úvodu vás ohromí svým neobvyklým tvarem i velikostí pyramida se záhadným názvem Kouzelníkův dům,  rozsáhlé Nádvoří jeptišek a především monumentální velkolepost Guvernérova paláce, jehož stěny jsou pokryty stovkami stylizovaných tváří boha deště Chaka a ornamentálními motivy. Další blízká místa mayských vykopávek na trase Ruta Puuc (Kabah, Sayil, Xlapak a Labná) jsou sice zajímavá, ale po tolika jiných významějších památkách doporučitelná spíše pro odborníky.

Neopomenutelnou zastávkou mayské historie je každopádně Chichen Itzá. Obrovský komplex staveb vrcholného mayského období musí zaujmout snad každého. Hned u vstupu vás uvítá největší Kukulkánova pyramida, z jejíhož vrcholku je skvělý výhled na všechny ostatní budovy. Pokud půjdete na večerní light show, která se před ní každodenně pořádá, nezapomeňte si půjčit sluchátka – nejlépe s anglickým komentářem. Mezi další skvělé památky patří nedaleké hřiště na pelotu (největší na světě), observatoř El Caracol a také tajemná Cenote Sacrado – Studna smrti, do které se prokazatelně házely lidské oběti pro ukonejšení Boha deště. Bylo zde nalezeno několik desítek kosterních pozůstatků mužů, žen i dětí.

Cestou na další neopomenutelná místa zcela jistě projedete Meridou, které je správním centrem oblasti. Můžete si udělat odbočku do nedaleké vesnice Tixkokod, kde můžete vidět, jak se vyrábějí tradiční hamaky (vhodný nákup).
Další příjemnou zastávkou může být Valladolid, kde ženy stále ještě chodí v typických krojích a v jehož nejbližším okolí můžete najít „cenotes“ – podzemní krasové jeskyně s jezírky. Mnohé z nich sloužily také jako rituální obětiště, ale například půvabná jeskyně Dzitnub slouží pouze jako místo odpočinku netopýrů, kde se můžete s potěšením zaplavat v jezírku s krápníkovou výzdobou a  chladnou vodou.

Na cestě do Tulúmu stojí za pozornost ještě další mayská památka Cobá, zasazená do příjemného lesoparku. Můžete si půjčit bicykl a projíždět se po cestičkách mezi kamennými stélami, které zobrazují život zdejších mayských královen, anebo vystoupat na jedinou zdejší přístupnou pyramidu Nohoch Mul (Velký kopec).
Tulúm je jediná mayská stavba na stojící na břehu moře. Na bělostném ostrohu nad průzračně modrým mořem stojí několik bílých budov – El Castillo, Chrám boha větrů, Palác snášejícího se Boha… Místo má úžasnou atmosféru – nejlepší je navštívit ho brzo ráno, kdy tu ještě nejsou davy turistů a na kamenných zídkách se vyhřívají desítky leguánů.

Pokud  přiletíte rovnou na mezinárodní letiště v Cancúnu a nejste milovníky pětihvězdičkových hotelů, doporučujeme přesunout se do Tulúmu okamžitě a strávit den-dva v blízkých campech na pobřeží  Playa de Carmen v rákosových chýších “cabaňas” nebo ve vlastním stanu… Z Tulúmu vede přímá cesta do hraničního Chetumalu.

Varianta II. Pokud Vám Palenque jako ukázka mayské architektury stačila, lze využít zkratku do Guatemaly přes pohraniční město Frontera Corozal s dopravou přímo do Santa Eleny. Romantická projížďka po hraniční řece Usumacinta k stinným ruinám Yaxchilanu, během níž lze pozorovat říční krokodýly je příjemným zpestřením – na rozdíl od doporučované návštěvy jedné z posledních indiánských vesnic kmene Lakandónů, posledních přímých potomků starých Mayů. Osada Lacanjá  je už bohužel jen smutným místem, kde se za neskutečně předražené ceny prodávají suvenýry turistům a pózuje se za peníze.

Nejširší nabídku průvodců a map Mexika (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

BELIZE
Z mexického Chetumalu lze snadno překročit hranice do Belize – jediné anglicky mluvící země v této oblasti.

Hlavním městem je Belize City na břehu karibského moře. Ostrovy Caye Caulker  a Caye Abergris – to jsou místa, která lemuje druhý největší bariérový útes světa (hned po Velkém bariérovém útesu v Austrálii). Největší atrakcí je úžasné, ale drahé potápění.

Ve vnitrozemí najdeme celou řadu přírodních rezervací a  národních parků: v severní části země, asi 42 km západně od Belize City je vesnice Bermudian Landing, kde byla v r. 1985 založena rezervace vřeštanů černých. Mayské ruiny Altun Ha najdeme asi 55 km severně od hlavního města.

Na půl cesty mezi Belize City a Orange Walk leží ptačí rezervace Crooked Tree a archeologická rezervace Lamanai jen o kousek dál poblíž vesnice Indian Church. Nedaleko směrem k hranici s Guatemalou je poblíž Gallon Jug i  chráněná oblast Río Bravo.
Asi 12 km západně od San Ignatio je mayská lokalita Xanantunich.

Mezi Belmopanem a guatemalskou hranicí leží Mountain Pine Ridge Forest, která je domovem papoušků ara a prý i jaguárů a mezi Dangrigou a Independence leží vesnice Maya  Centre. Asi  10 km západně od ní se prostírá Cockscomb Basin – tzv. Jaguáří rezervace.
Ze San Ignácia lze projet přímou cestou přes přechod Benque Viejo del Carmen do Santa Elena.v Guatemale.

GUATEMALA
Město Santa Elena na břehu jezera Lago Petén Itzá je základnou pro výlet k jedné z nejimpozantnějších mayských památek na světě – Tikal. Překvapí vás svou rozlohou a pokud budete vybaveni, dá se tu i nenápadně na některé z pyramid přespat. Východ slunce za „nevšimné“ strážcům parku rozhodně stojí.

Stejně dobře se ze Santa Eleny dostanete do pobřežního městečka Livingstone tak, že vystoupíte z autobusu v městě zvaném Río Dulce a odtud budete pokračovat lodí přes Lago de Izobal, které ústí do romantického kaňonu řeky Río Dulce do Livingstonu. Livingstone je městem zajímavé etnické skupiny – garifů. Odtud pojedete opět lodí do Puerto Barrios, které je sice ošklivé a nezajímavé, ale je dopravním uzlem do hl.m. Ciudad de Guatemala.

Nedaleko od Ciudad de Guatemala leží bývalé hl. m. Guatemaly – Antigua. Návštěva tohoto místa je doporučitelná zejména v době Velikonoc, kdy sice budete mít problémy s ubytováním, ale zážitky z procesí a ulic vyzdobených květinovými koberci „alfombras“ vám všechno bohatě vynahradí.

Odpočinout si pak můžete v městečku Panajachel na břehu jezera Lago de Atitlán a dopřát si výstup na některou ze tří zdejších sopek: Atitlán, Tolimán a San Pedro.Vzávěru si možná ještě odskočíte na proslulé indiánské trhy v Chichicastenango. Po silnici č.1 lze pokračovat do San Salvádoru a dále – přímo do Nikaraguy.

HONDURAS
Daleko lepším nápadem je však přejet z Antiguy přímým autobusem do Hondurasu se zastávkou v Copánu, což je další, snad už poslední mayské naleziště, proslavené stélami královského rodu a Hieroglyfickým schodištěm a pokračovat na karibské pobřeží (s případnou odbočkou do Santa Roza del Copán), přes San Pedro Sula do příjemných přímořských měst jako je Tela nebo La Ceiba.  Odtud si můžete odskočit  lodí na blízké ostrovy Islas de la Bahía. Tady najdete nejlevnější a nejrychlejší kurzy přístrojového potápění (1 týden/170 USD). Doporučit se dá především ostrov Utilla.
Cestou zpátky je ještě možno 11 km před Tegucialpou navštívit  NP La Tigra – deštný prales s rozmanitou florou a faunou. K vidění jsou prý např. oceloti, pásovci, tukani i vzácný národní pták quesal.
A pak už lze pokračovat přímou cestou do Niakaraguy.

NIKARAGUA
Z Hondurasu  překročíte hranici nejlépe v Las Manos a budete pokračovat do hlavního města země – Managuy. Jen 23 km odtud leží NP Nindiri s vulkánem Masaya. Ve stejnojmenném městě Masaya si můžete prohlédnout poněkud kuriózní trh artesánií s bohatou nabídkou výrobků z krokodýlí, hadí i žabí kůže.

Také můžete jet do Rivas,. odkud je to jen kousek do přístavu San Jorge. Tam  se přeplavíte trajektem  na ostrov Ometepe v největším nikaragujském jezeře Lago de Nicaragua. Na ostropvě jsou dvěš městečka –  Altagracia a Moyogalpa a  vévodí mu dvě sopky – Concepción a Maderas.

KOSTARIKA
Po překročení hranic  v Peňas Blancas se na cestě do San José nabízí odbočka do Santa Eleny (rezervace Monteverde) se skvěle adrenalinovými výlety v korunách pralesa „canopy tour“. Na kladce po laně dlouhém až 450 m prosvištíte místy i ve dvě stě metrové výšce nasd tropickými velikány. Blízká sopka Arenal je bohužel nepřístupná a nadto zajímavá pouze z opačné strany.Za jasného počasí je však v noci možné vidět záři vytékající lávy na jejím vrcholku.

Hlavním městem Kostariky je San José – velké a hlučné město s vysokou zločinností. Zvláště čtvrti s levnými hotýlky nejsou příliš bezpečné. Dají se odtud ale dobře podnikat nenáročné výlety do okolí. Např. Na další činnou sopku Poas, kd elůze pozorovat výbuchy plynu z kalder a další podobné vulkanické projevy.

Je-li zrovna sezóna, můžete se také vydat autobusem na výlet po řece Río Tortugéro a po romantické plavbě mezi banánovými plantážemi ve stejnojmenné vesničce Tortugéro pozorovat,  jak na zdejší písečné pláži kladou vejce velké želvy kožatky.

PANAMA
Po Panamerické magistrále lze pokračovat až do Panamy. Nejobvyklejší hraniční přechod je Paso Canoas. Odtud můžete zamířitdo vnitrozemí a navštívit chladnější oblasti Vysočiny. V okolí měst Boquete, Guadalupe a Chiriquí je řada příležitostí k výletům i sportovním aktivitám.Z Boqute vede nejkratší cesta na nejvyšší vrchol Panamy – sopku Barú (3.475 m). Jednodenní procházka NP Barú vede z Chiriquí po Stezce Sendero Los Quetzales a je hodně příjemná. Z Cerro Punta je jen skok do  Parque Nacional La Amistad, kde sídlí hned tři indiánské kmeny. V okolí jsou také velké kávové a pomerančovníkové plantáže. Po západním pobřeží se dostanete až na poloostrov Azuero.

Severovýchodně od města Pedasí  poblíže Las Tablas najdete Refugio de Vida Isla Iguana – kromě leguánů a řady dalších živočichů se zde dá pozorovat i kytovec dlouhoploutvý.

Pokud se ale rozhodnete pro návštěvu souostroví Bocas del Toro, může se víc hodit nejsevernější vstup do země v Guabitu. Souostroví Bocas del Toro nabízí skvělé pláže i potápění.Odtud lze snadno pokračovat dál po karibském pobřeží až do města Colón, a dál na ostrovy  San Blas. Autonomní oblast Comarca de Kuna Yala, obývá podivuhodný nezávislý kmen Kunů. Kunové dodnes striktně dodržují prastaré tradice i kroje a spravují zem  s minimálními zásahy státu.

Na půl cestě mezi Colónem a Panama City se rozprostírá obrovský deštný prales – Parque Nacional Soberanía.

Hlavním městem je samozřejmě Panama City, ležící na pacifickém pobřeží. Najdeme zde řady muzeí, baháistický i budhistický chrám a nad městem Parque Natural Metropolitanos vyhlídku Mirador, která nabízí nejskvělejší pohled na město, záliv i jednu ze tří plavebních komor panamského průplavu – Miraflores Locks.
Proslulý Panamský průplav je největším technickým zázrakem minulého století, nejvýznamnější vodní cestou na světě.

Na jihu země se rozprostírá už jen Darién – obrovská plocha džungle, v níž číhá množství nebezpečí – především ze strany banditů a obchodníků s drogami z vedlejší Kolumbie Tady také končí silnice Transamericana, která kopíruje pobřeží od Mexika až sem. Pokračuje zase až o 150 km dál v Kolumbii.