Do Španělska za historií, vínem a dobrým jídlem

Murcia a světové kasino

Naše putování začneme v hlavním městě murcijského regionu, ve městě Murcia. Kdybychom měli ve zkratce shrnout, co nám z návštěvy Murcie uvízlo v paměti, tak to je rozhodně kasino, celým názvem – Real Casino de Murcia. Toto kasino není místem hazardních her, které byste čekali třeba v Las Vegas, a už vůbec si odtud neodvezete několik vyhraných euro, jedná se totiž o společenský klub pro místní smetánku. Proč pouze pro elitu? Protože členský poplatek vyjde na více než 200 euro! Vy jako turista se dostanete pouze do několika místností za vstupné 5 euro, ale i návštěva toho malého zlomku opravdu stojí za to. Každá místnost kasina je laděná do jiného motivu, respektive do motivů zemí. Během několika minut se tak můžete přesunout z anglické knihovny do francouzského tanečního sálu. Nejvíce epická je podle nás však vchodová hala. Díky zlatému zdobení a ručně vyřezávaným dřevěným trámům si budete připadat jako v Orientu. Kasino není prvním ani posledním náznakem arabské kultury. Při procházce městem narazíte na spoustu arabských prvků, dokonce i na monumentální pozůstatky islámských staveb. 

Dalším ikonickým prvkem Murcie je rozhodně Cathedral de Murcia, která leží přímo v srdci historického centra. Věž katedrály je významná, protože po sevillské věži Giralda je druhou nejvyšší ve Španělsku. Nenechte si tak ujít návštěvu jak katedrály, tak samotné věže, po které můžete vystoupat a mít tak celé historické město jako na dlani. Od katedrály jsou potom všechny významné památky, které byste měli vidět, dobře schůdné, my už se ale posouváme do dalšího bodu naší návštěvy – do Cartageny. 

Historická a zároveň moderní Cartagena 

Z Murcie se vzdálíme zhruba půl hodinky autem trošku na jih, do krásného města Cartagena. Na jedné straně najdete v Cartageně historické stavby, na druhé pak moderní přístav, kam připlouvají obrovské zaoceánské lodě. Je to zajímavý pohled a oproti Murcii se tady turismus projevuje mnohem více. Největším tahákem Cartageny je rozhodně římské divadlo. Hodně zvláštní je představa, že ještě před pár lety o tomto skvostu nikdo nevěděl. Oblast, kde divadlo stojí, byla zastavěná na nánosech půdy, a dokonce tudy vedla i silnice. Po náhodném objevení se tak divadlo stalo nejstarší stavbou města. Nebudeme ale předbíhat, nechceme vás ochudit o ten „wow efekt“ při prvním pohledu na tuto nádheru. Nejdřív doporučujeme návštěvu muzea na Plaza del Ayuntamiento, které je s divadlem propojeno podzemním tunelem. Nejdříve si tak můžete přečíst něco o historii, podívat se na staré artefakty a jako perlička na konci vás čeká výstup na vrcholek starého divadla. 

Další památkou, o které také ještě nedávno nikdo nevěděl, jsou Městské lázně. Obecně si mnoho místních lidí myslí, že archeologických nalezišť je pod povrchem Cartageny ještě spousta. Ukázkou toho jsou třeba i vykopávky, které uvidíte v jednom z místních obchodů. Na ulici Subida San Antonio v obchodě TEDI hledejte mezi regály prosklenou podlahu, kde můžete spatřit netradiční archeologické vykopávky. Kdo má rád vyhlídky na okolí, může využít prosklený výtah do krásného parku, kde narazíte třeba na pávy, ale hlavně můžete obdivovat i lodní přístav s kotvícími monstry nebo římský amfiteátr.

Přímo v přístavním městě nejsou žádné veřejné pláže, ale zhruba jen půl hodinky jízdy autem je nádherný přírodní park Calblanque, kam rozhodně doporučujeme vydat se na výlet. Ať už se vypravíte jen na procházky krásnou přírodou, nebo se rozhodnete zchladit se v průzračném moři, Calblanque je ideální volbou. Prošly jsme se po pěkných plážích i skalnatých srázech. 

V době naší návštěvy, tedy v červnu, není sice ještě ideální počasí ke koupání, ale ve vodě rozhodně neumrznete. Pokud vám nevadí chladnější voda, můžete se alespoň vyhnout davům turistů. 

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.

Pravý kříž v Caravaca de la Cruz

Jak už jsme zmiňovaly v úvodu, snad každý už někdy zaslechl o poutní cestě do Santiaga de Compostela. Kdo z vás už ale slyšel o poutní cestě do Caravaca de la Cruz k tzv. Pravému kříži? Právě Vera Cruz (Pravý kříž) je cílem poutníků, kteří se na tuto cestu vydávají. Tento kříž je údajně původním úlomkem kříže, na němž byl Ježíš ukřižován. 

My osobně jsme si poutní stezku neprošly, ale projely jsme si její část na kole, konkrétně 20 km po tzv. Via Verde z města Bullas. Na trase Bullas – Caravaca de la Cruz potkáte ještě město Cehegín, které rozhodně také stojí za zastávku. Letošní rok je pro poutníky obzvlášť významný, protože se jedná o tzv. Jubilejní rok, kdy probíhají v celém městě po celý rok nejrůznější slavnosti. 

Jednou z takových zajímavých slavností jsou rozhodně slavnosti koní a vína. Ty se v Caravace konají každoročně 2. května. Pokud nestíháte tento termín, tak alespoň zavítejte do Muzea slavností, kde vám tento svátek blíže představí. Během svátku se ulice města zaplní lidmi a nádherně osedlanými koňmi s ručně vyšívanými přehozy. Soutěž má několik segmentů, které porota hodnotí: těmi je rychlost, vzhled koní a jejich zdobení. Právě zdobení je to, co uvidíte v muzeu. Nádherné přehozy, které se vyrábí klidně celý rok a každý z nich je originál. 

Tento den není ve Španělsku jediným důvodem k oslavám. Španělé mají spoustu zajímavých tradic a během našeho putování jsme od místních dostali tolik podnětů, že jsme si na náš bucket list hned několik svátků připsaly.  

Milovníci vína nesmí vynechat Bullas

Z Caravacy vám to zabere do Bullas necelých 20 minut jízdy autem. Oblast Bullas je ve Španělsku jednou z těch, které si nesou ochrannou známku D. O., což zaručuje tu nejlepší kvalitu vína. Proto si rozhodně nenechte ujít návštěvu vinic a vinných sklípků. My jsme navštívily sklípek Bodega Balcona přímo v Bullas, kde jsme se účastnily ochutnávky několika druhů vín. Poté je samozřejmě také prostor pro nákup.  Degustaci vína si můžete dovolit, i pokud jste přijeli autem. Ve Španělsku je totiž povolená hranice alkoholu v krvi 0,5 promile. 

My samy fanynky vína příliš nejsme, ale už jen pohled na rozlehlé vinice a vinné sklepy nás dostal do kolen. 

Sněhové studny v Sierra Espuña

Sierra Espuña je přírodní park hustě zalesněný borovicí a protkaný pěšími stezkami. Ne vždy ale vypadala Sierra Espuña tak jako dnes. V 19. století byl park kvůli těžařskému průmyslu naprosto zdevastovaný a 20 000 hektarů tak vypadalo dost nevábně. Naštěstí do této oblasti zavítal Ricardo Cordoníu, později přezdívaný jako „Apoštol stromů“. K znovuzalesnění parku použil techniku vystřelování semen z děl, a právě díky tomu má park dnešní podobu. 

Kromě procházek si tady přijdou na své i lezci, nejznámější skálou pro lezení je Paredes De Leyva. Nás nejvíce z celého parku ale zaujaly tzv. sněhové studny, které vypadají jako obří iglú. V minulosti se využívaly k úschově sněhu a následné výrobě ledu. V okolí Sierra Espuña je takových studní zhruba 28, ale jen do jedné z nich se můžete podívat až na její dno. 

Naším výchozím bodem pro návštěvu přírodního parku byla vesnička El Berro, což je zhruba jen 20 km daleko. Na přespání se ale také nabízí třeba nedaleké Aledo či Casas Nuevas. Tady jen menší varování pro řidiče. Silnice jsou v okolí celého parku poměrně klikaté a ve vesnicích hodně úzké, takže buďte opatrní. 

My jsme Sierra Espuña navštívily v červnu, ale ručička teploměru se málokdy vyšplhala nad 20 °C, takže si i v letních měsících nezapomeňte přibalit lehčí bundu. 

Nejširší nabídku průvodců a map Španělska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

A na závěr to nejlepší – jídlo!

Cestování za jídlem je neodmyslitelnou součástí objevování kultur. Tento region je obecně regionem ryb, zeleniny, sýrů, vína a uzenin. Kdybychom ale měly vypíchnout ty největší zajímavosti, tak to bude určitě netradiční káva v Cartageně – café asiático.  Základem takové kávy je kondenzované mléko a Likér 43. To je španělská specialita v podobě bylinného likéru složeného ze 43 ingrediencí, hodně podobného naší Becherovce. Zní to zvláštně, ale je to dobrota. Hodně oblíbeným dezertem jsou tzv. paparajotes, což jsou osmažené obalené listy citronovníku v cukru a skořici. Nenaleťte žádnému místňákovi, který vám bude tvrdit, že se list jí, rádi si dělají z turistů legraci, list se jen cucá. 

Jak se po oblasti přepravovat? 

My jsme měly po celou dobu naší návštěvy zapůjčené auto, takže jsme neměly problém kamkoliv se dostat po vlastní ose, ale samozřejmě je zde i možnost hromadné dopravy. Mezi většími městy jezdí MHD úplně bez problému, ten potom nastává třeba u dopravy po Sierra Espuña, k NP Calblaque nebo k vinicím v Bullas. Co se týče samotného řízení, tak silnice jsou tady poloprázdé, řidiči ohleduplní, jen některá městečka jsou trošku klikatá, strmá a zúžená. 

Článek vyšel ve spolupráci se španělskou centrálou cestovního ruchu Turespaña. Více informací naleznete na https://www.spain.info/en/