Spolucestování kamkoliv

zkušenosti se spolucestováním

Pavel

Zdravím všechny nadšené cestovatele :-)Ono to sem asi úplně nepatří, ale zajímaly by mne zkušenosti ostatních.
Jelikož v mém okolí není nikdo dostatečně akční a zapálený pro cestování, zůstávám na uskutečnění mých plánů většinou sám. Ale na druhou stranu cestování samotéhono mne tak nenaplňuje, jak když se o zážitky na cestách můžu s někým podělit.
Proto jsem se párkrát odhodlal a zkusil štěstí nejenom tady na seznamce. Po vyfiltrování podivných a neurčitých vzkazů jsem si vždy vybral pár lidí, kteří vypadli spolehlivě a zkušeně. Skončilo to osobní schůzkou, probráním itineráře, domluvením se na předběžném termínu……. a tady byl všemu konec. Dotyčný následně přestal reagovat, případně mu do toho skončilo něco urgentního, nebo mne zaplavil zprávami, proč nakonec nemůže vyrazit. Načež vždy následuje velké zklamání a frustrace, že z cestování zase nic nebude.
Píšu to tak trochu z rozhočení, jelikož mne zrovna potkala situace, kdy jsme měli již domluvené datum, podrobný itinerář, já jsem si v práci zdlouhavě zařídil vše, co bylo třeba abych mohl vyrazit, no a v momentě kdy se už měly kupovat letenky se z toho dotyčný zase vykroutil.
Zajímalo by mne, jaké máte zkušenosti se spolucestováním s cizími lidmi vy. Daří se vám tady běžně někoho najít? Nebo jenom já mám smůlu a nikdo spolehlivý v mém věku (je mi 26 – tzn. 22-30) tady nebrouzdá? 🙂

Zkušenosti čtenářů

Daniela

Ahoj! 🙂 Píšu z opačné strany. Zrovna nedávno jsem tu hledala spolucestovatele a také jsem to musela zrušit. Nebylo to ještě nic pevně daného ani pořádně vymyšlený plán, ale i tak mě to moc mrzelo. Myslím si, že je snažší něco zrušit někomu, koho jsi viděl 1x v životě, než dlouhodobému kamarádovi. Možná, že v tom bude kámen úrazu nebo minimálně část problému. Nicméně to byla moje první zkušenost s touto seznamkou a doufám, že tu opravdu najdu nějakého spolucestovatele na léto. Jinak vím, že s tímto problémem se tu už hodně setkala i moje kamarádka… Nevím.

Pavel
Daniela:

Nechci aby to vyznělo tak, že odsuzuji všechny, kdo nakonec nějakou tu cestu odřeknou, to vůbec ne 🙂 Naprosto chápu, že člověku do toho může něco vlézt a taky se to klidně může stát i mně.
 
Spíš mi to teď zpětně přijde, že většina lidí, se kterými jsem měl tu možnost jednat, je nějakým způsobem nerozhodná. Uvidí nabídku, která se jim hodně líbí, domluví se, ale pak jim začne něco vrtat v hlavě a bohužel najevo to dají, až když dojde na lámání chleba (kupování letenek :-))
 
A pak je tu druhá skupina. Tak jak říkáš – je mnohem jednodušší odítnout někoho, na koho člověk už pravděpodobně v životě nenarazí. Takže, když se v průběhu času naskytne příležistot jet třeba s kamarádem, automaticky budu vyškrutnutý 🙂
 
No moje plány na léto včera kompletně zkrachovaly, tak budu muset se vším začít zase odznova. Doufám, že tobě bude dařit líp než mě. Přeju hodně štěstí 🙂

Štěpánka

Ahoj Pavle, díky za vznícení diskuze k tomuhle tématu. Moje zkušenost je trochu jiná, ale myslím, že se dá srovnat s tvojí, hlavně protože vyústila ve stejné pocity.Tady na HS jsem hledala někoho, kdo by se vydal se mnou na cesty, jenom jednou, loni, a bohužel to nedopadlo. Ne, že by mi někdo odřekl, ale nenašel se nikdo, kdo by chtěl jet, nebo s kým bychom se shodli. Nakonec jsem tedy jela sama, poprvé v životě, a jsem za to ráda, ale už to nechci opakovat. Absolutně respektuju, když někdo chce cestovat sám a oceňuju výhody takového cestování, ale mě osobně to nebaví tak jako, když jsme dva nebo tři.Chci od května vyjet zase na delší dobu pryč, jenomže teď někoho sehnat! Všichni jsou limitovaní prací, nebo svým rodinným životem, nebo jinými faktory, i když jsou ve stejné věkové kategorii jako já (je mi taky 26), nebo dokonce mají stejný background. I na krátkodobé cesty je to někdy noční můra. V minulém roce, kdy jsem žila v zahraničí, jsem se snažila organizavat jenom víkendové cesty mimo hlavní město a bylo to šílené. Každý měl jiné představy, každý mohl někdy jindy, každý nejdřív říkal, že ano, a potom to na poslední chvíli zrušil. Ještě teď se mi chce křičet, když na to myslím, haha.No, abych tenhle svůj dlouhý výlev ukončila, nejsi sám! Držím pěsti, ať se tvé plány znovu postaví!

Leonard
Štěpánka:

Souhlasím. Je těžké sehnat někoho k sobě na cesty. Pokud je ještě něco z Vaší streany v plánu, klidně i později, nebo příští rok dejte vědět na mail:

ve*********@se****.cz











. Jsem sice starší, ale ne nemohoucí :-).

Leonard
Štěpánka:

Souhlasím. Je těžké sehnat někoho k sobě na cesty. Pokud je ještě něco z Vaší streany v plánu, klidně i později, nebo příští rok dejte vědět na mail:

ve*********@se****.cz











. Jsem sice starší, ale ne nemohoucí :-).

Pavel
Štěpánka:

Ahoj Štěpánko,Je fajn vědět, že nejsem jediný, kdo má problémy s hledáním spolucestovatelů. Teda fajn, spíš je to trochu smutné.S tím organizováním výletů narposto souhlasím. Sám jsem kolikrát zkoušel sehnat kamarády na obyčejný víkendový výlet a i to byl téměř nadlidský úkol. A to nemluvím o cizích lidech, kteří vůči tobě nemají téměř žádné závazky. Nejvíc jsem na to doplatil letos, když jsem chtěl sehnat 4 lidi na prodloužený víkend na lyžovačku do Alp. Ale to je příběh sám o sobě :-)Můžu se jenom zeptat jaké cestování takto preferuješ, že se ti nepodařilo nikoho najít? Já osobně mám rád aktivní dovolené tzn. vysokohorskou turistiku, treky po přírodě a památkách,  spaní pod stanem a vše co k tomu patří. Doufal jsem, že podobně zaměřených lidí, obvzlášť tady, bude hodně, ale asi jsem se hodně spletl. Chápu, že ne každý má takový štěstí, že si může v práci vzít dovolenou na měsíc a vyrazit si do Jižní Ameriky (to byl můj letošní velký sen a plán), proto se snažím vždy maximálně vyjít vstříct a přizpůsobit se ostatním, aby se přece jenom podařilo někoho sehnat. Ať už jde o termín nebo itinerář. Baví mne sestavovat vlastní itinerář. Člověk se pak začne těšit ještě víc a na schůzku většinou dojdu vždy aspoň s hrubým nástřelem. Což ostatním určitě vyhovuje, protože se nemusí vůbec angažovat a vše je skoro připravené. O je pak to zklamání větší.

Julie

Ahoj,
plánuji cestu na začátku řijna 2016 do prosince 2016 na příč JV Asií, zatím se mi nikdo neozval, ale ráda bych našla partáka 🙂


dv*************@gm***.com












Díky a hezký den 🙂

Štěpánka

Můj cestovatelský styl je baťůžkářšký, na lehko a levně, ne za každou cenu. Organizovaným zájezdům se vyhýbám jako čert kříži. Láká mě kultura, památky, i příroda. Turistika, stanování, nebo spaní pod širákem mi vůbec nevadí.Nemyslím si, že jsem nikoho na cestu do Kambodži nenašla, kvůli tomu, jak cestuju. Spíš to byly všechny ty faktory, které tu zmiňujeme. Nikdo nemohl ve stejný termín apod. Že se ale nenašel jediný člověk, to je mi záhadou. Jak píšeš, tady by to přece neměl být problém. Ale asi je to malý zázrak, najít nejen někoho, kdo chce dělat to, co ty, ale s kým si i rozumíš.

Pepa

Čau, já byl zatím dvakrát takhle přes cestovatelskou seznamku a žádný problém jsem něměl. Možná to bylo tím, že to byly fakt rychlovky, odjezd/odlet do týdne, takže se němělo co pokazit. Taky to nebyly žádné dlouhé cesty atd.. tam to holt bude komplikovanější. Jinak tento rok budu mít dost volna a rád bych pocestoval po Evropě, případně kdyby se našel někdo s kým si sednem tak i nějaká delší cesta do exotiky. Hodně štěstí při hlédání 🙂

Taky se podělím o své zkušenosti i zážitky k tématu.
Nejdříve ti ale chci pogratulovat – založil jsi zajímavé téma, a píšou ti fajn lidí k věci. Před asi rokem a půl jsem založil podobné téma, a krom asi 2 normálních příspěvku většina kritizovala mě a sklidil jsem akorát spoustu nadávek.
Já už inzeruji přes dva roky. Trochu se lišíme (s Pavlem tedy), zaprvé mi nevadí jet sám, a zadruhé moc nechápu, proč by někdo chtěl sdílet své možná vrcholné životní zážitky s někým cizím. To navíc jde jen u jednoduchých věcí a povrchních dovolených do turistických center – na skutečnou cestu je třeba se dobře znát a moci se jeden na druhého vždy a za každých okolností bezvýhradně spolehnout.
Za ty více jak dva roky inzerování jsem si psal s desítkami, ne-li stovkami lidí, a většinou to nikam nevedlo. Většina lidí – zdá se – jsou střelci od pasu, a vážně nic nemyslí. nebo chtějí maximálně na dovču.
Hned první týden jsem fajn holku našel, dokonce jsme se dali dohromady. Strašně chtěla cestovat, nikdy nenašla nikoho, ským by to šlo – samé sliby a nic. Chtěl jsem jí splnit sen,a vymyslel pro ní Indii. Dala to až k ambasádě, tam se zasekla, a už se nikdy neodzasekla. Jel jsem později sám a bylo to fajn.
Jinou holku jsem vzal do Ladakhu a Zanskaru v indickém Himaláji. Po mejlu jsme si nesedli, tak jsme se rozhodli konverzaci ukončit. Odletěla sama, moc se jí to samé nelíbilo, a tak mě zkontaktovala už v Indii (náhodou letěla o týden dříve než já), jestli by se přeci jen nedalao na ty hory domluvit, že sama nevidí možnost.
Taková žádost se neodmítá. Jak jsem na ní čekal na nádraží, vůbec jsem netušil, kdo přijde, klidně to mohl být chlap 😀 Pak jsem měl cca 10 dní nejlepší parťačku v životě. Pak se ale, vysoko v horách, z ničeho nic taky zasekla, a zbytek treku bylo utrpení.Nic se nestalo, a jakákoliv komunikace přestala den ze dne fungovat, bez jakékoliv hádky, nebo čehokoliv.
Asi za půlroku (až mě to přešlo) jsem jí posílal fotky, co jsem fotil s ní. Hezky zareagovala a poděkovala. Využil jsem příležitosti, a zeptal se, co se to s ní tenkrát v těch horách stalo – stále mi to vrtalo v hlavě, nešlo to pochopit. Odpověděla s omluvou, ale že sama netuší, a taky že to nebylo poprvé.
Stát se to na expedici na Guinei, bylo by to na evakuaci vrtulníkem……….
Proto já, na rozdíl od většiny (asi), hledám nejdřív parťačku pro život a pak na cesty, ne naopak………….
Hodně štěstí všem, s parťákama i na cestách……….
http://vanishingworldphotography.com/cs-index.html

Jaro

Našla  jsem tady 4x patračky na  cesty  do Asie, se dvema  jsem  v  přátelském   kontaktu ,s Vierkou ze  Slovenska  jsem  byla 2x ,poprvé jsme se  viděly v Bkk na  letišti , druhý  rok jsme  jely Kambodžu. Jsme  starší , to je  myslím ještě  těžší se přizpůsobit , než mlaďoši .Ale  daly  jsme  to , doufam že zase  někdy  spolu  vyjedeme , letos to z mých organizačních důvodů nevyšlo .Problém je sladit styl cestování , pro  někoho je  low  cost  levný hotel , pro jiného stan nebo hamaka. Nevzdávejte to , držím palce .

Gába
Jaro:

Já se zařadím k těm šťastnějším a musím říct, že každou cestu nebo dovolenou pro kterou jsem hledala parťáka , tak se mi povedl a „dostala“ jsem k sobě člověka, který byl v tu dobu nejlepší. Dokonce s některými se stýkáme doteď, s holkama jsme podnikly cestu do USA po parcích, letos jedeme Kubu. Tak všem držím palce!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: