Vzhůru do světa a ještě dál :)

Zdravím všechny, kteří jednoho krásného dne nazuli toulavé boty a nechce se jim z nich ven !

Chtěl bych akorát úvodem říct, že tento článek nebude tak ani o cestování, ale spíše o zamyšlení proč nepoznat celý svět, když tady ta možnost je a jak a kde začít. Pokud se ale i tak rozhodnete číst dál, doufám, že se Vám článek bude líbit a třeba nakonec přispějete i dobrou radou či vlastní zkušeností.
Vždycky se mi líbila představa jednou vyrazit někam do světa a projet ho křížem krážem, prostě a jednoduše nestarat se o to, kde ten výlet skončí, prostě jen pokračovat dál a dál kam mě vítr zavane. Nicméně nikdy jsem se pořádně nerozhoupal, protože když jsem pokaždé toto téma vytáhl před rodinou či přáteli, setkal jsem se akorát se skepsí a posměšky typu „A ty si jako myslíš, že zrovna jako na Tebe všichni ve světe čekají ?“ Nicméně letošní rok jsem se konečně rozhodl a udělal řekněme takový první krůček, který mi otevřel oči v tom, že když člověk opravdu chce, tak mu nebrání zhola nic v poznávání světa. Toto léto ještě ale není opravdu to, co bych si představoval, ale je to určitě dobrá zkušenost pro další dobrodružství. Trávíme léto s kamarádkou v USA, kousek od New Yorku, kde jsme díky Work and Travel agentuře našli místo jako barman/barmanka v jednom Country Clubu. A tady jsem si začal uvědomovat, že trávit celý život v Ostravě, poslouchat dobře míněné rady rodičů – „Dodělej si vysokou školu, získej titul, celý život pracuj, abys mohl platit účty, zploď syna, zaplať si kremaci a jdi rovnou pod zem“, pak si jednou za rok zajet na 14 dní do Chorvatska na dovolenou, tak mi nějak došlo, že tohle rozhodně není to, co bych chtěl nebo co života očekávám. Minimálně to nechci ve 22 letech. Takže momentálně svádím svůj vnitřní boj, co teď, co dál? Vím, že až léto skončí, já se vrátím zpátky do školy, budu vyprávět zážitky z USA a pak se zmíním, že bych chtěl dál a vidět víc, tak se setkám zase s úšklebky „A ty si pořád myslíš, že někam přijedeš a řekneš já jsem Honza, tady mě máte, dejte mi práci a milióny?“ Upřímně, nemyslím si to a ani to takhle nechci, jak řekl můj dobrý kamarád, když člověk dělá to, co ho baví, tak k tomu nepotřebuje milióny a já se s tím naprosto ztotožňuji. Dejte mi hamak, 30 stupňů celý rok, slunce na pláži, v noci hvězdné nebe, něco k jídlu, trošku málo peněz na uspoření, abych se mohl posunout dál a já vím, že budu šťastný. Chci vidět svět, nemyslím teďka sousední státy ČR, ve kterých si člověk může udělat dovolenou za pár korun, ale chci se dostat i do míst, které nejsou pro normálního studenta běžně finančně dostupné. Přeci jen nemám statisíce korun, abych si mohl zaplatit turistický zájezd s průvodcem na Makchu Pikchu. Ale zase na druhou stranu bych to touhle cestou ani nechtěl, protože vím, že by mě to neuspokojilo tak, jako když bych si na tenhle výlet musel sám někde ve světě vydělat. Chci vidět Velkou čínskou zeď, nápis Hollywood, chci se prohánět na kitesurfu na plážích v Brazílii, chci se potápět u korálových útesů a prostě všechno co si jen fantazie dokáže představit…Takže teďka jen uvažuju, kde začít, jak to všechno naplánovat, protože díky letošní USA vím, že tenhle sen jednoho blázna není nereálný. Moje idea do budoucna je taková, že bych rád začal v Evropě a vyrazil směr Anglie, nejprve za nějakou prací, vydělat a ušetřit něco peněz, pak si procestovat Skotsko, Skandinávii, posunout se na Island a pak dál, třeba opět do USA za prací a pokračovat do Střední a Jižní Ameriky a pak zase dál někam za prací, dostat se do Asie, Mikronésie, Austrálie a Nový Zéland (největší sen) a prostě a jednoduše „I cesta může být cíl“ 🙂
Pokud si někdo po přečtení toho článku uvědomil to co já nebo si vzpomněl na dobu, kdy mu něco podobného ukotvilo v mysli, že prostě nechce žít „omezený“ život ve městě, kde se narodil, aby tam nakonec i umřel a jediné co za život viděl byla krajina okolo cesty, když jezdil MHD v 7 ráno do práce, tak budu moc rád, když přispějete nějakou radou, jak jste začali Vy s cestováním. Případně pokud máte odkazy na nějaké zajímavé články na internetu, jak se pohybovat světem, jak si hledat práci ve světě a prostě cokoliv k tomuto tématu, tak za každý dobrý tip, který mi pomůže splnit můj sen, budu moc vděčný.

P.S. Komentáře typu „A ty si jako myslíš že na Tebe všichni čekají?“ si laskavě nechte, těch mám doma dost 😀 Růžové brýle nenosím, je mi jasné, že tohle nebude lehké a tenhle trip není jako výlet na Malou Fatru, ale když se chce, všechno jde, do 35 let než bude čas se usadit je času dost 🙂

Hezký den všem !

haceZ