Nejnovější

Střední cesta v dnešním světě, Skandinávie, Balkán, Asie, vlaky a železnice.
Spolucestování kamkoliv

Nejde mi zde ani tak o cestování jako takové, i když to s tím souvisí. Jde mi hlavně o nalezení
opravdové spřízněné duše pro životní přátelství pevně propojené společnými zájmy a podobnými
životními zkušenostmi.
Hledám pohodového, svobodomyslného a empatického člověka, který má stále v srdci hodnoty
a odkaz našich havlovských sametových devadesátek a byl tehdy také do určité míry ovlivněn místní
pozdní ozvěnou původní éry hippies 60.-70.let. A zároveň hledám člověka, co má celoživotně v srdci
blízko k filosofii střední cesty, porozumění a toleranci, k alternativám vůči dnešnímu zběsilému
modernímu tempu a konzumu, k duchovním naukám, k železnicím a cestování vlakem a hlavně
také k některým úžasným zemím Asie, Severní a Východní Evropy a případně i jinde ve světě.
Jsem 53 letý pohodářský chlapík s duší věčného kluka a právě v devadesátkách jsem jakožto
tak trochu hippík hodně cestoval po Asii a později po Skandinávii a po Balkáně.
Jsem svobodomyslný typ člověka, mám blízko k východním filosofiím a naukám
(tibetský buddhismus, zenbuddhismus, hinduismus, zoroastrianismus, šintoismus, šamanismus atd.),
Mám rád malá knihkupectví a malé filmfestivaly ( Scandi, Eurofilm, Eigasai, Filmasia, Iranci, Bollywood,
Flim Tibet, Mezipatra, Jeden Svět atd.), muziku 60.-70.let (rock, pop, jazz, folk, ethno – nejvíc legendy
Beatles, ABBA, Bee Gees, The Doors atd.), prostě mám rád staré dobré věci ze života. Nejsem zrovna
nadšený z dnešního těžce technokratického světa a všeobecného konzumního šílenství. Snažím se žít
spíše v poklidu a harmonii, pokud možno mimo ten moderní spěch a stres. Nejvíc mne od dětství
naprosto a celoživotně naplňuje zájem o konkrétní země severu a východu. Ze Severní Evropy je to
na prvních místech Švédsko, Dánsko a Nizozemsko, hned za nimi Island, Norsko a Finsko. Dále pak
také Pobaltí (Estonsko) a Británie (Skotsko). Z Východní Evropy jsou to od dětství Bulharsko, Rumunsko
a Maďarsko, za nimi pak Albánie, Řecko (Athos) a trochu také země bývalé Jugoslávie (Srbsko, Chorvatsko)
a Polsko. Na pomezí Evropy a Asie mám hodně moc rád Turecko a zajímá mě i Kavkaz (Gruzie, Arménie).

Z asijských zemí mám naprosto nejvíc celoživotně v srdci Tibet a hluboce soucítím s jeho tragickým osudem.
No a s tím hned úzce souvisí i hluboký zájem o všechny ty další země a oblasti tibetského buddhismu :
Nepál, Bhútán, Sikkim, Ladakh, Mustang, Mongolsko, Tuva, Burjatsko.
Hned na dalších místech mého celoživotního zájmu je Indie, Japonsko a Jižní Korea, Írán (plně podporuji starý monarchistický režim) a trochu i země tradiční arabské kultury Omán a Jemen. A ze
školních let s hodinami dějepisu trvá i zájem o starověk a archeologii, což se hlavně týká
Egypta a Tuniska (Kartágo)
Díky knihám Miloslava Stingla a Václava Šolce čteným v dětství také u mne vytrvává zájem o
domorodé kultury a odkazy dávných civilizací v Peru, Mexiku a Polynésii (Havaj, Tahiti, Rapa Nui).
U všech těchto zemí se zajímám o jejich historii, současnost a politiku, tradice a duchovní směry, jazyky
(snažím se naučit vždy alespoň pár slovíček a frází), kulturu (knihy, filmy, hudbu) a také o jejich systémy
místní dopravy a jejich tradiční kuchyně.

Co se týče naší malé domoviny, tak nejvíc miluju magickou krajinu severně od Prahy (České Středohoří,
Kokořínsko ,Českolipsko, Podřipsko) ke které mám od dětství ohromně silný citový vztah. Rád tam vždy
podniknu pohodový vlakový a pěší výlet. Snad bych ještě dneska zvládnul i nějaký ten vandr s přespáním
pod převisem a s večerním ohněm. Jinak občas rád zajdu na pivo a pokec, jsem kuřák a moc rád ulítávám
na dobrém jídle. No prostě jsem stará škola, nic dnešního moderního a jsem za to moc a moc rád.

Druhým takovým celoživotním zájmem od dětství jsou pro mne vlaky a železnice. Můj zájem o vlaky je
hlavně z toho provozního a cestovatelského hlediska, spíš než z toho čistě technického. Zajímám se
o vnitrostátní i mezinárodní přepravu : lokálky, regionální a spěšné vlaky, expresy, rychlovlaky, noční
lehátkové a lůžkové vlaky, jídelní vozy a bistrovozy, úzkokolejky, zubačky, vlaková nádraží, jízdenky,
železniční mapy, jízdní řády atd.

Pokud se v tomto textu pozná a najde spřízněná duše, kráčející po podobné střední cestě, budu moc rád
za kontakt a případné navázání obohacujícího životního přátelství. Pojďme prožívat ty staré dobré věci
ze života občas společně. Dnešní svět je příliš rozkymácený a plný nevraživosti, násilí a vyhrocených extrémů mezi zfanatizovanými tmářsko-dezolátskými či progresivisticko-pokrokářskými silami. Proto je
dobré vždycky zkoušet kráčet starou a moudrou střední cestou. Více po mailu : [email protected]

Nejdiskutovanější