Ahoj všem na stezce.
V srpnu plánuji letět do Švédska a prostopovat se až na úplný sever této země. (původně měl být cíl Norsko a Nordkapp, vzhledem k uzavřenosti Norska je to asi nereálné, že by ho otevřeli a my mohli vyrazit sem)
Máme na to s kamarádem 3 týdny a po dnešním brouzdáním na netu jsem se celkem zhrozil, jelikož Švédi prý vůbec stopaře neberou a nebo stopování neznají.
Rád bych se zeptal, jaké máte zkušenosti s tímto punk stylem cestováním po Švédsku?
Ahoj, na Nordkapp by i za normální situace bylo rychlejší jet alespoň v jednom směru přes Švédsko. Přes Norsko je to o dost dál a zrovna na té hlavní trase se asi stopuje stejně špatně jako ve Švédsku. Dle hitchwiki jsou názory různé na Švédsko i Norsko a pokud by sem někdo napsal, bude to taky asi od špatných zkušeností po dobré za určitých podmínek. Je to asi taky hodně o štěstí, protože spíš vezmou cizinci (turisti či tam žijící), ale turisti zase obvykle nemají místo pro dva a cizinců tam pracujících v odlehlejších místech moc není.
Já jsem ve Švédsku stopoval jen z Abiska do Norska a asi po hodině mě vzal Lotyš žijící v Norsku vracejí se z dovolené (běžně stopaře nebere, ale divil se, kde jsem se tam vzal – byl jsem asi 1 km od domů). V Norsku byly v pohodě stopem Lofoty (po Narvik) předloni v červnu a následně přes ostrov Senja do Tromso, kde mě brali turisti i místní a bylo to fajn s nimi pokecat. Většinou jsem moc nečekal, ale někdy i 2 či 3 h. Na hlavní trase přes Norsko jsem po nějakém čekání jel raději vlakem či busem, když jsem to 2x zkoušel.
Stopování je obecně fajn na poznávání místních a má i další výhody (nejen úsporu peněz), ale chce to raději v zemích, kde jsou s tím dobré zkušenosti (např. Nový Zéland) nebo tehdy, když nevadí dlouhé čekání. Nedávno jsem si poslechl starší rozhovor s Tomášem Poláčkem v pořadu Casablanca na Radiu Wave, kde o tom mluvil.