Malajsie, Brunej, Filipíny a Indonésie
Stopem v Indonésii
bneu
Ahoj, vrátla jsem se z Indonésie – byly jsme tam dvě, procestovaly jsme (v rámci možností) za 3 měsíce Záp. Timor, Flores, Rincu, Sumbawu, Lombok, Gili Meno, Bali a Jávu. Proč to sem ale píšu – cestovaly jsme zásadně stopem. Je to tam neobvyklé, ale jde to velmi dobře. Nejen, že jsme ušetřily za busy, ale co bylo úžasné, tak jsme měly perfektní kontakt s domorodci, kteří nás často zvali domů, vozily ke svým rodinám, aby se pochlubili, koho vezou 🙂 myslím, že jsme se tímto způsobem cestování o místním životě dozvěděly daleko víc. Byly jsme díky tomu na několika svatbách, pohřbu, otvírání nové policejní stanice s velkou slávou atd. Kdo by to chtěl zkusit, tak se ničeho nebojte a stopujte.
Stopem jsem také projela Laos a Kambodžu.
Blanka
ako stopar, klobuk dole pred tebou.. muselo to byt fest super.. nechcesnapisat nejakyu blog o tom? alebo nemas nieco o stopovani v Laose, Kambodii?
Puvodne by mi nikdy nenapadlo v teto casti sveta stopovat, ale uchylili jsme se k tomu na Bali, kde je neskutecne spatna verejna doprava. Po spatnych zkusenostech s ridici podvodniky, kteri se nas snazili jen natahovat anebo nas vysadili uplne nekde jinde nez meli, aby si zkratili cestu, nam dosla veskera trpelivost. Diky stopovani jsme na Bali poznali neskutecne hodne lidi, kterym neslo jen o penize. Byli radi, ze si muzou procvicit anglictinu, seznamit se a vyfotit s bule :)) Nekteri nas zvali na veceri, nabizeli nocleh… Poznali jsme i jednoho ucitele anglictiny, ktery nas pozval do mistni skoly na jeho hodinu konverzovat se skolaky 🙂
Jasny, je to o nahode, koho zrovna potkate, ale faktem je, ze kazdy zpusob cestovani obnasi nejaka rizika…
Tome, chci něco napsat, napsala jsem něco málo o Uzbekistánu a má to docela návštěvnost, tak snad to někomu pomůže a o to mi jde. http://www.bneu.estranky.cz/clanky/uzbekistan.html
Ale za ty 3 měsíce je toho hodně, tak to nebude hned, musím chodit i do práce, abych si zase na další cestu vydělala 🙂
Co se týká těch lidí, kteří nám stavěli – asi jednou, nebo 2x nás odvezli o pár km jinam, než jsme chtěly, ale nebylo to schválně, jen jejich nevědomostí, nebo přílišnou snahou nám pomoci. Dost totiž nechápou proč jezdíme stopem a jsou přesvědčení, že nemáme peníze. Tak nás většinou chtěli odvézt na autobus. nádraží a koupit nám jízdenku nebo nám dát peníze. To jsme samozřejmě s díky odmítaly. Často ale stavěli na jídlo a to nás zvali a jídlo nám kupovali. Nebyla to od nás vypočítavost to přijmout, oni byli rádi a byli smutní, když jsme to chtěly odmítnout. Ano, byli i takoví, co chtěli za svezení peníze, tak jsme s nimi nejely a hotovo. Pak jsme to v Indonesii vychytaly tak, že jsme stopovaly hlavně „korbičky“ malé a menší náklaďáčky a vozily jsme se na těch korbičkách. V tom horku perfektní 🙂 No a když jsme stopem přijely do přístavu, tak jsme s autem vjely až na loď a oni platili za auto. Tím pádem jsme měly zaplacený lístek na loď.
No a to, že nás odvezli někam jinam nám nevadilo proto, že jsme měly relativně dost času, bylo nám jedno, jestli na plánované místo přijedeme dnes, nebo pozítří…je něco jiného, když tam má někdo třeba 3 týdny.
Blanka
Vy jste musely byt pekne vycurane. Na vas prislovi pro korunu koleno vrtat naramne sedi!
Nene, mel jsem na mysli profesionalni ridice a sofery. Ti jednou pricichnou k penezum a pak uz jsou pro ne turiste jen chodici penezky, protoze vi, ze cestovatele jsou na doprave zavisli. Pri stopovani jsme naopak s nikym problem nemeli.
Moc pekny blog! Snad se do budoucna rozsiri i o dalsi zeme, ktere jste projely 🙂
Lo oky – čekala jsem, který blbeček se podobně ozve. Absolutně nevíš, o čem je tady řeč. Bohužel.
Lo oky – čekala jsem, který blbeček se podobně ozve. Absolutně nevíš, o čem je tady řeč. Bohužel.
Ještě pro Lo oky – nechtěla jsem to tady psát, protože to považuju za samozřejmost, ale pro takové chudáky, jako jsi ty, to napíšu : poznaly jsme tam mnicha, který se staral o „děti ulice“. Měl jich kolem pětadvaceti a byly to děti od 4 do cca 18 let. Bylo vidět, že se mnich snaží, docela slušně na místní poměry bydleli, chodili do školy…nakoupily jsme jim žabky, trička, jídlo a daly peníze. Pak jsme třeba narazily na „školu“, kterou si tam zřídila jedna starší Australanka. Bydlela tam hodně skromě a učila po odpolednech chudé děti – většinou z ulice angličtinu nebo jim prostě dělala nějaký program, aby se neflákaly jen venku. Té jsme také daly peníze a nakoupily dětem pytle bonbónů, protože byl akorát Mikuláš 🙂 Tolik, co jsem dala mrzákům, např. mladému klukovi, který neměl ruce, ani nohy – ty jsi určitě nedal za celý svůj život. Atd atd…takže než někde něco vyplodíš, raději se zamysli.
Blanka
Dík za příspěvek. Celkem jsi mě uklidnila. Máme v plánu taky hodně stopovat, chceme poznat místní lidi a hlavně do některých míst bema prostě nejedou. Bude to dobré i jako způsob naučení se Indonésky. Neměli jste s někým problém při stopování nebo chce si dát na něco pozor?
napíšu ti na mejl
Ahoj, mám stejný dotaz jako Jirka. Bylo by možné mi také poslat info? Jedeme s přítelkyní první 3 týdny v červenci a radši bychom poznávali místní kulturu než se válet na pláži. To jen pár dní třeba. Asi lehce odbočím, ale nemáš tip na nějaké dobré ubytko? Děkuju
Vic takovych dobrodruhu, ja uz mam za sebou 2 mesice stopem v thajsku a 2 v kambodzi..ted jsem mesic v malajsii a taky pohoda, vcera jsem dojel z langkawi do kuala lumpur, posledni usek v noci jsem se vezl porshe cayenne.to bych vazne nikdy necekal:D Tak stopu zdar a treba nekdy na videnou u silnice;)
Ondro, super, závidím ti, jela bych hned zpátky a třeba i na rok 🙂 byla jsem tam 3 měsíce a pochopila jsem, že je to zoufale málo, alespoň pro mne.
My jeli na severnich Molukach v Indonesii k jezeru a dojeli jsme tam napetkrat na korbach nakladaku… Uzasny zazitek. Pritom kamos jen tak zesrandy mavnul a ridic zastavil. Byli jsme prekvapeni, jak dobre to funguje…
Tip měsíce: Turecko
Top 10 míst v Istanbulu
Úchvatná krajina Kappadokie: skály tu připomínají obří údy
Zvláštní jezera v turecké střední Anatolii: Nar, Meke, Çıralı obruk
Knižní tipy
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou
Časopis Travel Life píší cestovatelé pro cestovatele, tak CESTUJ!
Nové články
Chichén Itzá a Mayové
Snow Film Fest je po roce opět tady! Filmy plné adrenalinu, humoru, i dojetí přichází do vašich kin
Saúdská Arábie jako neprobádaný klenot. Matěj Krč bude v Biu Oko vyprávět o svém putování
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.