spolucestování-zkušenosti

Ahoj, právě jsem psal tuto mini úvahu psal pod svůj inzerát, dám ti to v mírné úpravě i sem:

Jen pro zajímavost: za rok a půl inzerování jsem dostal odhadem tak 100 (nepočítám to, mohlo to být 60, nebo 150) odpovědí, s tak 20 holkama se dalo bavit (po mejlech), s asi s 10ti opravdu skvěle a do hloubky, s 5ti jsem se na konec sešel, ale jen jedna to myslela vážně. A to nevyšlo, i když těsně. Ty ostatní, se kterými jsem se sešel, vesměs předem hlásily, že nechtějí ani chlapa, ani na cesty – ale zajímala je má znalost přírody a domorodců, tak přijely pokecat – vždy to bylo super.příjemné a zajímavé.

Do toho nepočítám úplné nesmysly a spamy, a taky dalších asi 10 fajn holek, co se mi ozvaly, se kterými řeč opravdu byla, ale měly přítele, manžela, dítě, nebo firmu…….. Některé mi to napsaly hned ve druhém mejlu, některé prostě přestaly bezdůvodně komunikovat po prvním nebo druhém mejlu – ale pak mi jich několik odpovědělo po pravdě na dotaz proč přestaly psát.

Ještě jedna taková zajímavá paralela: když je reakce tady na HS opravdu zajímavá, dotyčná se už nikdy neozve zpátky – viz Eliška. Opravdu by mě zajímalo proč.

Celkově bych řekl, že – jak potvrdili ostatní odpovídající – na pár týdnů na nějakou dovču to asi jde, na cokoliv náročnějšího asi taky, ale hůř.

Sám jsem vzal v Indii na podzim jednu holku do Himálaje (Zanskaru) – bylo to OK, než se při menších komplikacích na treku (spočívaly v tom, že karavana, ve které jsme si pronajmuli koně, který nesl naše zásoby a pár věcí, nás po vysokém průsmyku nechala vysoko v horách, a nebyla na místě, kde jsme se domluvili – ale čekali na nás i s věcmi další den) totálně zasekla, a už se to nikdy nespravilo.
Pak jsem vzal jednu holku na vandr na východní Slovensko – to bylo strašné, a nedalo se to vydržet. A pak nakonec další do Tater – to bylo skvělé, dokonce jsme byli dvakrát a jsme přátelé. Ale na delší cesty za dobrodružstvím nechce, jak hlásila předem, v prvním mejlu 😀