tulačko otrhánku (vrána k vráně sedá)

Pane Jilto, budete jistě v souboji v obžérství mojím tvrdým soupeřem, proto mi dejte dosti času na řádný trénink -právě se nacházím v nákupním centru Globus a v tamní jídelně dojíždím po strávnících co se dá. Nechápu jak někdo může vyhodit jídlo. Uživil bych tím rodinu nebo i jednoho, dva vepříky. To je skandál! To by na jiných kontinentech koukali co jsou evropani za hovada. Ale jsem si jistej, že polovina hladovějicích lidí světa, kdyby odjakživa měli peníze a žili v zemi, kde je blahobyt, vyrostli by z nich stejný bestie jako jsou bez vyjímky všichni, kdo se takto k potravinám dokáží zachovat (těch několik desítek kilo zbytků denně z jídelny libereckýho Globusu nekončí u žádných zvířat, nýbrž na speciální skládce bez využití). Lidi -choďte do všech popelnic světa, garantuji vám že v každé třetí najdete něco stále poživatelnýho k jídlu a v každý desátý něco tak překvapeníhodnýho, že si to budete fotit, protože by vám to ostatní neuvěřili, že to je z popelnice. Já se z konťáků stravuji, šatím, ňáká ta drogerka jako zbytky šamponů, mejdel, zubních past, ruliček toaletního papíru (-nejvíce v popelnicích za hotelama). V Turnově jsem neodolal ani několika parádně sepraným spoďárům -ty já rád nosím do úplnýho rozpadnutí. Ostatníma věcma pohrdám, ale pro vetešníka je tam i spoustu jiných (ne)potřebných zbytečností. Párkrát jsem v konťáku i přespal, ale k těmhle účelům si ho pečlivě vybírám. Nejsem přece jenom potkan nebo krysa. Jsem náročnější. Je tu teda nějaká ta souputkyně, co by si tu cestu se mnou chtěla dát? Když se mi žádná vhodná neozve, tak vyrazíme někam spolu, Jilto. Ale ten kdo prohraje v těch naších žravých závodech, nese tomu druhýmu batoh až na evropsko-asijský hranice, je ti to jasný!