seznamka k evropské dobrovolnické službě a k brigádě či k trvalé práci v zemích EU

Ahojky všem v novém roce, příliš sám nevím co napsat, ale navzdory tomu, že to muže znít klišovitě nechci tu přece jen o sobě druhým už psát nijak běžně, nijak ,,formálně“ jak je tu prostě u druhých už ustáleným zvykem, protože mám nejspíše už dojem, že tím druhé lidi příliš nudím, a snad pak alespon pochopíte, jak je pro mě u druhých lídí v životě naopak už duležitý (a v životě nejduležitější) jejich vlastní charakter, který mě už naopak teprve osloví a zaujme, a z tohoto stanovyska tu píšu ted trochu o sobě.. jsem ted momentálně nezaměstnaný prostě na jedné z ubytoven v Hradci Králové a hledám tu delší dobu neuspěšně práci, ale přitom nechci se tu trvale usadit a hledám tu právě prostřednictvím těchto stránek konečně nějakou pěknou a sympatickou čipernou ,,lištičku“ ve věku kolem 2O-35 let a třeba i nakonec právě rockovou fanynku k nezávaznému k přátelskému vztahu a třeba časem (právě) i pak z hlediska vzájemných sympatií i v osobním životě trvalí partnerský vztah, co mě v osobním životě (vedle nějaké skutečně uspokojivé perspektivní práce) právě nejvíce chybí. Hledám tu „lištičku“, co má prostě sama toulaví nohy a co ani chvíli neposedí, a ráda poznává nová místa a nové lidi, protože ještě jsem takovou osobně v životě nenašel. Pak jsem osobně přesvědčený, že jsem tu správně a že má inzerce sem snad prostě patří, i když ještě nemám s cestováním do zahraníčí prozatím žádné zkušenosti a zajímá mě (alespon zpoloviny) však dobrovolnická služba a brigáda či i stálá práce v zahraničí. Sám se ještě nedokážu v životě prozatím nikde trvale usadit. Je mě právě z toho poněkud však smutno, možná nejlíp vím (anebo v to doufám), jaké to tu pro druhé v životě vlastně je, co je právě žene k tomu cestovat za hranice a poznávat.. jedním z duvodu k tomu je, že už prostě nedržím krok s dnešní dobou jak by si to většina mladých lidí přála, právě s dnešní konzumní společností jako takovou. Ale jsem dobrým přítelem a jsem spolehlivý, jen je těžké si (u mě) získat prostě moji duvěru. Chce to čas a tak to tu alespon berte jako menší prosbu. Krom toho mě v osobním životě zajímá ,,dramaták“, amaterské divadelní herectvý, píšu filmové kritiky a zpoloviny eseje. Jsem prostě kinoartový cinefil a miluju rockovou hudbu, a možná skrze právě tyhle zájmy bych se přece jen rád tu s ,,někým“ seznámil, kdo třeba už v životě přišel o svou duvěru ke druhým lidem anebo kdo naopak už osobně nejlíp ví, jak je právě těžký si ji u druhých lidí v životě získat.