Rwanda

Nejsem tu denně 🙂
Nehledám pro své cesty místa poznamenaná gencidou nebo temným turismem. Spíš během cest nezavírám oči před touhle stránkou historie té dané země.
1. Poprvé jsem byla na místě poznamenaném genocidou v Bosně v roce 1999. Nebyl to plán, ale výsledek špatného počasí v Chorvatsku a zvědavosti.
2. Viz úvod. Tenhle druh cestování nevyhledávám. Ale taky se těmto zemím nevyhýbám. Vlastně, která země nemá svou temnou chvilku minulosti?
3. Jednoduchá otázka, složitá odpověď 🙂 Cestování mi přináší poznání, ukojení zvědavosti, rozšíření obzorů, spoustu nových podnětů k přemýšlení, nový prostor k setkávání a částečně i únik ze všedních dnů a zábavu.
4. Předtím jsme projeli JAR, Namibii a Botswanu a Afrika se mi dostala pod kůži. Ve výběru další cesty byla Etiopie, Keňa, Tanzanie, Rwanda a Uganda. Rwanda s Ugandou zvítězily v zajímavosti, ceně letenek i aktuální bezpečnosti.
5. Ano, před každou cestou procházím různé zdroje k dané zemi. Navíc kamarád je fanda moderní historie a vojenské historie, takže tahle část informací nešla minout 🙂
6. Určitě ano
7. Temný turismus je divný pojem, trochu bulvární ne? Nejezdím specielně po místech tragédií, ale ano, navštívila jsem různá místa spojená s temnou stránkou člověka – Lidice, Dachau, Mostar, Phnompenh, Murambi a asi by se našla i další.
8. Je to součást historie země, která má vliv i na současnost místních. Navíc si myslím, že bychom se měli snažit pochopit, co vedlo k těm událostem. Jak to mohlo dojít tak daleko a co bylo na počátku. Pochopení těchto událostí by snad mohlo zabránit tomu, aby se něco podobného opakovalo. Snad.
9. Silný a velmi osobní zážitek, který doporučuju všem. Násilí tam není anonymní jako v televizi, je reálné a nepochopitelné.
10. Neřekla bych, že mě lákají. V Tuol Slengu se mi udělalo blbě a musela jsem to jít rozdýchat na dvůr. Ale nemůžeme před touhle částí historie zavírat oči.
11. Rwanda je krásná a hodně zajímavá země. Hodně se mi tam líbilo a velmi pozitivně mě překvapilo, jak jsou místní lidé k turistům vstřícní, přátelští a rádi si povídají. Je hodně míst v Africe, kde děti chtějí sladkosti nebo peníze a pro dospělé je běloch především chodící peněženka. S tím jsme se ve Rwandě nesetkali.
12. Hodně lidmi a samozřejmě i zajímavou krajinou a přírodou.
13. Každé místo je jedinečné, to není na zjednodušenou diskusi.
14. Každý výlet je pozitivní. I negativní zkušenosti přece mají přínos.
15. Sbírám zážitky, zajímavosti, píšu si deníky, cestopisy a články. V knihovně mám jen jednu knihu o genocidě – Údobí pekla (Ed Vulliami).