Volná diskuse
průvodce vysněné povolání ?
M.
ahoj, asi nejsem jedinej, komu se zdá práce průvodce jako vysněné povolání, samozřejmě to vydim jako vysněné protože sem to ještě nezkusil. ale chtěl bych. jak se k takové práci dostat? přece nestačí jen zkoušky? A jak vy si to užíváte, vy co průvodce děláte? je to vaše vysněné povolání, které jste si představovali ?
Zkušenosti čtenářů
můj názor je takový, že je to spolehlivá cesta jak si znechutit svého cestovatelského koníčka. něco musíš = dostáváš k tomu odpor. jsou ale zcela určitě průvodci, kteří si to užívají, jde o povahu průvodce, cílovou skupinu klientů, co a kde průvodcuješ apod. já ctím svůj čas věnovaný poznávávní, proto průvodce nikdy nebudu a užiju si ten čas na cestách raději po svém a za peníze, než zadarmo a se skupinou. hodně štěstí.
Ahoj. To je zajimave tema. Jako pruvodce jsem pracovala 5 let. Bylo to pro me take „vysnene povolani“. A tech 5 letnich obdobi jsem si opravdu uzila. Nicmene to ma nekolik hacku. Tady jsou me pocity podporene fakty: prvni ze vseho je fakt, ze tato prace neni dostatecne financne ohodnocena. Nemas-li tedy dostatek zajezdu (nejen v lete, ale i v zime), ktere jsi schopen kvalitne odpruvodcovat, neuzivi te tato prace. Krome toho zajezdu jsou sice plne katalogy, ale vetsina CK spolupracuje a do katalogu davaji stejne zajezdy. Spousta zajezdu se take tzv.nenaplni a tedy se pak nejedou. Ty si pro nej rezervujes cas, treba i neco jineho odmitnes … a pak nikam nejedes, takze nemas praci a tim padem ani penize. Dalsi slabinou jsou samozrejme klienti – neustale nespokojeni. Co se ti povede neoceni a co zkazis ti pekne omlati o hlavu. Abys byl dobry pruvodce, chce to mit hlavne dobre organizacni schopnosti a zemi znat. To se ti povede jedine jsi-li v zemi jiz ponekolikate. Mnohdy ti tedy nezbyva ani cas na vlastni cestovani. Suma sumarum, proc tu praci nedelat, ale pouze jako privydelek u studia ci pak az v duchodu a nebo jsi-li ucitel a mas volne prazdniny. To jsou me zkusenosti, snad ti budou k necemu dobre.
Myslím, že většina učitelů má kontaktů s lidmi více než dost a o prázdninách si od jednání s lidmi ráda odpočine.Jinak práci průvodce vidím jako přechodné,ne celoživotní povolání.Například proto, že zdaleka ne všichni účastníci zájezdů jsou pozitivní a tolerantní lidé.
Ahoj, vicemene s vami tady souhlasim. Jako pruvodce funguju asi 15let, spolupracuju externe s CK v letnich i zimnich mesicich. Myslim, ze na full-time by to bylo neunosne, jednak financne a taky je to (hlavne diky klientum)docela zahul na hlavu. Proto si touto cinnosti jen zpestruju svuj zivot lektora jazyku (angl.,fr.)na vlastni noze.Za nevelkou mzdu se nekam podivam, v zime zajezdim na horach a v pripade, ze neni vetsi problem (uraz,kradez,porucha busu,atd.)toho vetsinou nelituju.Jednim z nejdulezitejsich faktoru je slozeni klientu na zajezdu a taky jeho zamereni. Podle me je to nejhorsi na pobytovkach (Chorvatsko, Italie apod.)-film Ucastnici zajezdu to fakt moc neprehani.Na druhem miste jsou poznavacky (napr.Irsko, Skandinavie…), kde je klientela sice intelektualne uplne nekde jinde, ale nemene komplikovana – vsechno maji nactene z netu a presto od vas cekaji informace minimalne jako od cloveka, ktery se v dane zemi narodil.Tyto dva druhy zajezdu uz nejezdim, nejvic mi vyhovuji sportovne zamerene zajezdy (kola,VHT,voda)-lidi jsou vice v pohode a vic si s nimi rozumim.V zime pak zvazuju, jestli radsi budu jezdit zadarmo treba ve Svycarsku, Dolomitech, ale asi
sam, nebo vyjedu s partou kamosu nekam na hory v Cesku(protoze ti by si zajezd s CK nekoupili).
Takze vsechno ma svoje pro a proti. Nechystam se s touto cinnosti skoncit, nicmene musim souhlasit s nazory Pavy a Vladky, ze ti to muze vzit chut k cestovani a urcitym zpusobem ovlivnit tve rozhodnuti kam a jak jet. Treba ja uz jsem byl 7 let po sobe na Korsice(cyklo i poznavacky), nektere roky i dvakrat za leto, ale chystam se tam jet solo nebo s nekolika znamyma, protoze jezdim furt to same a chybi mi ta moznost svobodne se rozhodnout co a kdy budu delat. A to, ze tam pojedu sam, si rikam asi posledni ctyri roky, pak prijde nabidka to odpruvodcovat za nejakych 10 tisic,ja na to kyvnu a jsem tam, kde jsem byl:)Ale pristi leto uz opravdu Korsika solo!!!
Jezdím jako průvodce již od roku 1991, když je dobrá sezóna,tak třeba 7 zájezdů za rok, většinou Paříž, jedná se o zájezdy typu středa z Phy, čtvrtek,pátek,sobota v Paříži, v neděli zase doma.Je to náročné, jste neustále pod tlakem,ale placené u CK ,kde jezdím, velmi dobře.Na to, aby to byl ovšem váš jediný příjem, byste museli jezdit vícekrát, což je těžké sehnat. Průvodce po Paříži co znám jezdí všichnik externě. Někdy jsem si říkal, už více nepojedu, pak si zase říkám, o co jde, slušné peníze, chodím si tady po Paříži, koukám na perfktní město, u Notre Dame dávám 3 hodiny volna, tak si jdu vychutnat atmosféra nějaké hospody nebo se jen tak toulat po Latinské čtvti atd. Pokud jsou normální lidi a není žádný problém, tak to je pohoda. Pak jsou situace, které se mi zatím vyhýbají-kolegyni před dvěma měsíci dostal přímo u katedrály klient infarkt-naštěstí nemocnice vedle, přežil,jiné klegyni umřel klient v busu v Marseille. Pro M. – jak se k takové práci dostat-kontaktovat cestovky a nabídnout,co umíš-které lokality atd. Hlavní omyl- základem není dokonalá znalost cizího jazyka, ale dokonalá znalost mapy—z ní se dá vyčíst spousta info,která kientům často stačí. Dříve jsem o akždé památce mluvil třeba 15 minut, dnes to dávkuji na základní minimum, většina to stejně hned zapomene. Často klienty nejvíce zajímá, kde je záchod a dke prodávají známky…..
Ještě je důležitá schopnost improvizace , hned nestresovat, musíte na průvodcování mít trochu dáno od Boha. V 90.letech, když jsme začínali, nebyl internet,minimálně literatura, a jezdili jsme z voleje Řím, Florencii, Paříž, Brusel, Amsterodam, Kodaň, Benátky a další lokality, a nikdo nic nepoznal.Vše se dá nastudovat předem atd.
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
Unikátní kultura a náboženství namibijských Himbů a Hererů
Olinalá: poklad na konci světa
Nové články
Dokonalé holení nejen na cestách
Unikátní kultura a náboženství namibijských Himbů a Hererů
Olinalá: poklad na konci světa
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.