Prosím nemáte někdo tip na resort v Thajsku kam s dětmi (4 roky) ?

Zdeňku, spíše než Vám oponovat, bych chtěl ukázat, jak málo toho o zadavateli původního příspěvku víme!
Píše např.: „plánujeme měsíční pobyt v Thajsku se dvoumi 4letými dětmi“. Dalo by se tedy usuzovat, že rodiče ví, že adaptace na jiné čas.pásmo něco trvá (a letenky něco stojí), tak ať si to děcka užijou. Ne, že se vrátí, jen co se všichni vymoají z jet-lagu.
Dále:“vychytaný resert s bungalovama či rákosovejma chatičkama u moře“ asi nenapíše někdo, kdo chce aby jeho děti frajeřily ve školce, kolik maj doma prašulí.
A konečně „A nejedete třeba taky nějaká rodina s malejma dětma v únoru do Thajska?“ se dá také přeložit jako:“Víme, že si naše děti potřebují (s někým) hrát a v tomhle věku nejlépe s dalšími dětmi, tak je nebudem tahat po chrámech a památkách“.
Ale mohu se úplně ve všem výše uvedeném mýlit.

Něco si přesto neodpustím, osobní zkušenost. A možná jsme výjimečná výjimka, ale:
Než se nám narodili naši kluci, tak jsme si také nedokázali představit cestovat s nimi mimo Evropu. Ale ono to jde. A když člověk není sobecký a myslí hlavně na ty malé, tak to stojí i za to. Důležitý je ale zásadní slovní obrat: přizpůsobit se jim, ne opačně. Udělat jim z toho jednu velkou hru, kterou budete společně hrát. Je to pěkná fuška, náramná fuška, někdy až masakrrrr, pokud máte víc dětí. Pořád ve střehu.
Jak vím, že to stojí za to? Hmmm, tak co třeba: když jedete zpět na to samé místo a maloch (2,5 roku) po připlutí na ostrov začne najednou vyšilovat štěstím, že za ním musíte vletět ještě s batohem do vody – protože mu v hlavě problesklo něco nejasného, ale nádherného, jak si vzpomněl na minulý výlet. No, a když vás pak klučík prosí, abyste ještě nejezdili domů (kde mrzne a vzduch smrdí spáleným uhlím (snad jen uhlím)) a vy mu musíte říct, že ten měsíc uběhl jako voda a musíte zpátky do práce, tak on se na to zeptá:“A přijedeme znova?“. Líbilo se mu tam?
To se musí prožít společně.