Přátelství se společnými zájmy-země severu a východu, cestování vlakem, filosofie střední cesty

Nejde mi zde ani tak o cestování jako takové, i když to s tím souvisí. Jde mi hlavně o nalezení
opravdové spřízněné duše pro životní přátelství pevně propojené společnými zájmy a hodnotami.
Hledám pohodového, svobodomyslného a empatického člověka, který má stále v srdci hodnoty
a odkaz našich havlovských sametových devadesátek a byl tehdy také do určité míry ovlivněn místní
pozdní ozvěnou původní éry hippies 60.-70.let. A zároveň hledám člověka, co má celoživotně v srdci
blízko k filosofii střední cesty, porozumění a toleranci, k alternativám vůči dnešnímu zběsilému
modernímu tempu a konzumu, k východním naukám, k železnicím a cestování vlakem a hlavně
také k některým zemím severní a východní Evropy a k zemím Asie. Jsem 52 letý pohodářský chlapík
s duší věčného kluka a právě v devadesátkách jsem jakožto tak trochu hippík hodně cestoval po Asii
a později po Skandinávii a Balkáně. Jsem svobodomyslný a tolerantní typ člověka, mám rád alternativy,
východní filosofie a nauky (tibetský buddhismus, zen, hinduismus, zoroastrianismus, šintoismus atd.),
knihy a malá knihkupectví, filmy a malé festivaly ( Severský FK, Eigasai, Filmasia, Iranci, Bollywood,
Flim Tibet, Mezipatra, Jeden Svět atd.), muziku 60.-70.let (rock, pop, jazz, folk, ethno – nejvíc legendy
Beatles, ABBA, Bee Gees, The Doors atd.), prostě mám rád staré dobré věci ze života. Nejsem zrovna
nadšený z dnešního těžce technokratického světa a všeobecného konzumního šílenství. Snažím se žít
spíše v poklidu a harmonii, pokud možno mimo ten moderní spěch a stres. Nejvíc mne od dětství
naprosto a celoživotně naplňuje zájem o konkrétní země severu a východu. Ze Severní Evropy je to
na prvních místech Švédsko, Dánsko a Nizozemsko, hned za nimi Island, Norsko a Finsko. Dále pak
také Pobaltí (Estonsko) a Británie (Skotsko). Z Východní Evropy jsou to od dětství Bulharsko, Rumunsko
a Maďarsko, za nimi pak Albánie, Řecko (Athos) a dále pak také země bývalé Jugoslávie (Srbsko,
Černá Hora, Chorvatsko). Na pomezí Evropy a Asie mám hodně rád Turecko a zajímá mě i Kavkaz
(Gruzie, Arménie). Z asijských zemí mám naprosto nejvíc celoživotně v srdci Tibet a s tím spojené
všechny ty země tibetského buddhismu (Nepál, Bhútán, Sikkim, Ladakh, Mustang, Mongolsko, Tuva,
Burjatsko), hned za nimi jsou Indie, Japonsko, Jižní Korea, Írán a svým způsobem z arabských zemí
trochu i Omán a Jemen. U všech těchto zemí se zajímám o jejich historii, současnost a politiku, tradice
a duchovní směry, jazyky (snažím se naučit vždy alespoň pár slovíček a frází), kulturu (knihy, filmy, hudbu)
a také o jejich systémy místní dopravy a jejich tradiční kuchyně.
Druhým takovým celoživotním zájmem od dětství jsou pro mne vlaky a železnice. Můj zájem o vlaky je
hlavně z toho provozního a cestovatelského hlediska, spíš než z toho čistě technického. Zajímám se
o vnitrostátní i mezinárodní přepravu : lokálky, regionální a spěšné vlaky, expresy, rychlovlaky, noční
lehátkové a lůžkové vlaky, jídelní vozy a bistrovozy, úzkokolejky, zubačky, vlaková nádraží, jízdenky,
železniční mapy, jízdní řády atd.
Co se týče naší české země, tak nejvíc miluju magickou krajinu severně od Prahy (České Středohoří,
Kokořínsko a Českolipsko, Podřipsko) ke které mám od dětství velmi silný citový vztah. Rád tam vždy
podniknu pohodový vlakový a pěší výlet. Snad bych ještě dneska zvládnul i nějaký ten vandr s přespáním
pod převisem a s večerním ohněm. Jinak občas rád zajdu na pivo a pokec, jsem kuřák a moc rád ulítávám
na dobrém jídle. No prostě jsem stará škola, nic dnešního moderního a jsem za to moc a moc rád.
Pokud se v tomto textu pozná a najde spřízněná duše, kráčející po podobné střední cestě, budu moc rád
za kontakt a případné navázání obohacujícího životního přátelství. Pojďme prožívat ty staré dobré věci
ze života občas společně. Dnešní svět je příliš rozkymácený a plný nevraživosti a extrémů. Proto je
dobré vždycky zkoušet kráčet střední cestou. Více po mailu :

ha******@se****.cz