Přátelství se společnými zájmy – cestování vlakem, země severu a východu (Skandinávie, Balkán, Asie)

Možná to sem trochu nezapadá, ale jistou souvislost se spolucestováním to má.
Moc bych si přál najít na stará kolena a na zbytek života kamaráda, spřízněnou
duši se společnými zájmy a radostmi. Hledám podobného samotáře, podivína,
nadšeného blázna s citem pro staré dobré věci života a nepříliš lpícího na všech těch
moderních vymoženostech dnešní zrychlené a technokratické doby. A hlavně
tedy nějakého svobodného pohodáře středního věku, který je obrovský nadšenec do
železnice a cestování vlakem a má také rád procházky, nenáročné pěší výlety doma (na
sever od Prahy) a třeba by ještě někdy zvládl i vandr. A pokud má nějaký opravdu
silný vztah s některými zeměmi severu a východu (Skandinávie, Balkán, Asie), tak je to
obrovské plus a šance na dobré životní přátelství a porozumění. Přesně to hledám !!
Jsem 51 letý svobodný chlapík, nadšení z vlaků a cestování po kolejích mám v krvi
už od dětství. Ten svět železnice vnímám hlavně z toho provozního a cestovatelského
hlediska, spíše než z toho čistě technického. Popravdě jsem technický antitalent.
Jsem spíše poklidný a pohodový typ člověka, nevyužívám příliš moderní technologie,
nejsem zrovna jejich velký příznivec, stejně tak nemusím úplně ten moderní styl
života a neustálý konzum a honbu za kariérou. Vyznávám spíš vnitřní hodnoty a
žiju tak nějak skromněji a snažím se vyhýbat stresu a spěchu, převážně jsem
orientován kulturně a humanitně ( historie, literatura, hudba, film, duchovní směry) a také
mám rád dobré jídlo a pití, humor a nadhled, cit pro svobodu a různé životní alternativy.
Jsem prostě typ svobodného bývalého hippíka s duší kluka, co má rád staré dobré věci života.
Jo a jsem kuřák a rád si dám občas pivko, to jen aby nedošlo k nedorozumění a nepsal mi
zbytečně nějaký striktní nekuřák a abstinent.
Ještě docela fyzicky zvládám nenáročné a lehčí pěší výlety, určitě bych mohl zvládnout občas
i vandr se spaním někde venku pod převisem či v lese. U nás doma mám v srdci od malička
nejraději magickou krajinu na sever od Prahy ( České Středohoří, Podřipsko, Kokořínsko atd.)
A zvláštním způsobem do mého života postupně přicházel silný vztah k některým zemím na
severu a východě. A to jednoznačně prostupuje můj život.
V Asii je mi naprosto v srdci nejblíže Tibet a země tibetského buddhismu ( Mustang, Ladakh,
Sikkim, Bhútán, Nepál, Mongolsko, Tuva, Burjatsko ), hned za nimi je to Indie, Japonsko a
Korea. Také se hodně zajímám o Turecko, Kavkaz ( Gruzie, Arménie) a Írán. Ve Východní
Evropě už od dětství mám nejraději Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, později přišel zájem i
o Albánii, Řecko ( Athos) a státy bývalé Jugoslávie. V Severní Evropě jednoznačně vítězí
Švédsko, Dánsko a Nizozemí. Za nimi je pak Norsko, Island, Británie ( Skotsko, Irsko ) a
též Finsko a Pobaltí.
Z jiných koutů světa mne ještě určitým způsobem zaujal odkaz starých domorodých kultur
v Peru, Mexiku a Polynésii ( Havaj, Tahiti, Rapa Nui) a odkaz starověkých kultur v Egyptě
a Tunisku (Kartágo). Naprosto zásadní je ale pro mne vztah k těm výše zmíněným zemím
severu a východu. Všechny se mi je zdaleka nepodařilo navštívit a nevím, jestli mi to osud
dopřeje, přesto se ale do konce života o ně nepřestanu intenzivně zajímat. O jejich historii,
současnost, politiku, tradice a zvyky, náboženství, literaturu, filmy, hudbu, jídlo a pití, systém
veřejné dopravy (hlavně železniční) a jejich jazyk a písmo.
Takže pokud by se našla v tomto nějaká velmi podobná spřízněná duše pro nejen cestovatelské
přátelství, vřele jí uvítám do svého života. Společné výlety po kolejích doma spojené s pěšími
výlety a třeba i s vandrem, pokud bude štěstí, tak i výpravy po kolejích (ale i letecky, busem, lodí)
za hranicemi směr sever a východ, v Praze setkávání třeba u piva na povídání, návštěvy
zajímavých kulturních akcí spjatých se všemi těmi oblíbenými zeměmi a kraji, zkrátka a prostě
prožívat ty fajn staré dobré věci v životě občas společně.
Více ještě napíšu pak po mailu :

ha******@se****.cz












Jirka