Rád bych našel spřízněnou duši,tolerantního pohodáře 35-45let pro přátelství nejen na cestách.Jsem středního věku,v 90.letech jsem hodně cestoval po Asii,teď jsem spíš návštěvník severní a jihovýchodní Evropy.Nejsem zrovna příznivec všech těch dnešních moderních trendů,raději žiju poklidně,skromně a při cestování se spíš přidržuji filosofie střední cesty.Tedy žádné extrémy typu luxusního cestování s cestovními kancelářemi a s all inklusive,ani na druhou stranu lowcost batůžkaření se stopováním,nízkonákladovým poletováním,spaním ve stanech a pod širákem.Nejsem ani příznivec automobilismu,adrenalinových zábav apodobně.
Nejradši chodím pěšky a v dopravě naprosto preferuji železnici a potom i jiné druhy veřejné dopravy-autobusy,minubusy,lodě.Letadlo jen tam,kam to jinak moc nejde.Nejradši mám ubytování v soukromí u místních lidí(ne však couchsurfing),kterým tím dám možnost výdělku,a tam kde ta možnost není,tak levnější hotýlky,guesthouse,penziony,chatky,sruby,farmy a na některých místech i kláštery a dharma centra.Mám rád místní kuchyni a tak celkově mám zájem v té které zemi o její historii,současnost,kulturu,zvyky,víru a jazyky.Na cestách nespěchám a prožívám vše v poklidu.Střední cesta-asi nejblíž k určitému poutnictví,než ke klasickému dobrodružnému batůžkaření a hlavně hodně daleko od zbohatlického turismu.Třeba je tu někdo,kdo vyznává také tyto hodnoty,má blízko k ekologii,alternativám,východním filosofiím(třeba také pobýval někdy v Asii)a putování střední cestou.A k tomu patří i opravdové přátelství,sdílení a tolerance(to se dnes už taky moc nenosí).Rád zajdu na pivo,kafe,pokec bez virtuální komunikace,tabletů,civění do chytrých mobilů,na procházku,na pěší výlet,na vandr na sever od Prahy,na drandění vlakem.Nejblíž mám k severským zemím(Skandinávie,Benelux a Británie),k zemím Balkánu(od Maďarska po Turecko)také ke Kavkazským zemím a Íránu.No a samozřejmě i k Indii,zemím tibetského buddhismu,Japonsku a Koreji.Tož,kdyby se někdo v tomto poznával,budu moc rád,když se ozve.Jirka
Ahoj poutníku,
sice nejsem tvoje věková skupina, takže 90.léta jsem spíše trávila na pískovištích 🙂 ale v ostatním se docela vidím. Je mi teda 26 a bydlím v Jablonci nad Nisou. Mám za sebou prochozené natěžko hory hlavně východní a na Balkánu – Albánie, Černá Hora, Bulharsko, Ukrajina, Rumunsko, ale i třeba Norsko nebo Skotsko. Cesty jsem podnikala na vlastní pěst, ne s cestovkou, protože stejně jako ty, vyznávám to cestování „postaru“, hezky místní dopravou, kde poznáš místní lidi, místní zvyky a daleko více toho zažiješ. V posledních dvou letech jsem taky strávila měsíc ve Vietnamu a měsíc v Barmě, což mě také nadchlo. Bohužel mám teď problém najít spolucestovatele/horaly. Spoustu mých kámošů zpohodlnělo a raději než místní dopravou nebo stopem tak si pronajmou auto nebo jedou s cestovkou. Pro mě je ale způsob cestování zásadní a ráda poznávám zemi takovou jaká je a ne zpoza oken nablíštěných hotelů nebo pronajmutých aut. Kdybys měl chuť někdy třeba pokecat (v Praze se občas objevím) tak písni.
Janča