Poprvé na cestě se spolucestovatelem

ahoj,
já tak projela Austrálii s člověkem, kterého jsem znala ze dvou mailů 🙂 Nakonec jsme spůlu strálili 3 měsíce, ale někdy to byl boj. Ze začátku dobrý, ale čím dýl jsme spolu byli, tím větší ponorka. Mi bylo jen 22 a byla to moje první velká cesta. Byli jsme dost odlišní názorama a to se časem projevovalo, hlavně když se řešili problémy (rozbité auto, co navštívit, špatné počasí). Na druhou stranu jsme i přes hádky a nedorozumnění dojeli spolu až do cíle, bylo to pro nás oba finančně výhodnější a nakonec jsem na něm byla i závislá, protože mi došly peníze a nefungovala mi platební karta. Posledních 10 dní už bylo auto nepojízdné a cestovali jsme v dodávce s dalšíma 4 lidma a zase to byla změna. Zpětně na to vzpomínám pěkně, nelituju toho a v takové situaci bych do toho šla znovu. Je pravdou, že už nikdy jsem nikoho cizího nekontaktovala a raději jezdila sama a o to víc jsem si to užívala (Evropa+Maroko). Na druhou stranu náklady jsou vyšší, třeba za půjčení auta. Záleží kam chceš jet, na jak dlouho a jaké máš představy.