Parťák na cesty

Ahoj Terko

Stejně jako ty každý rok vyrážím několikrát na nějakou kratší cestu a jednou ročně si dopřeju měsíc až měsíc a půl toulání se po světě. Dříve jsem jezdil sám se svým čtyřnohým miláčkem, ale před nedávnem jsem si řekl, že bych zase zkusil najít toho správného parťáka na cesty. Je to ale dřina. Zatím jsem nepotkal toho správného. Ne že by úplně všichni byli tak „jiní“, ale když už se někdo našel s kým bych si to cestování dokázal představit, tak měl bohužel čas jen na tu jednu cestu a pak třeba zase rok či dva nic. Mě nevadí jezdit třeba i na krátké výlety po naší zemi, ale bytostně nesnáším trávit čas mezi zdmi pokoje. Život je příliš krátký, abychom ho proseděli u televize. Já mám rád přírodu, rád si zalozím na skalách, sjedu třeba nějakou tu řeku a někdy si dám i třeba jen tak leháro u vody a chodím po večerech tančit. Nějak to na cestách neřeším, prostě dělám co je mi zrovna příjemné a kde vlastně má cesta skončí mi je v podstatě jedno. Jediné co příliš při svých toulkách nemusím jsou davy turistů, profláklé památky a dlouhé válení se u moře. Nevím odkud jsi a jaké jsou tvé představy o cestách za poznáním, ale pokud bys chtěla o tom prohodit pár slov, tak se klidně rád sejdu. Já jsem z Prahy, ale jen taková náplava z Moravy, jak říkají Pražáci. Věkově se cítím na třicet, i když mi do papírů pacholci napsali něco jiného…. 🙂 jestli dobře počítám, tak asi 47.
Měj se krásně, užívej zimních dnů a třeba brzo naviděnou.