Ahoj,
můj příspěvek bude asi trochu delší, ale snad to případného čtenáře neodradí 🙂
Nuže k věci, je mi 30 let a za svúj dosavadní život jsem byl nejdále v Německu, konkrétně v Pforzheimu, což je už poměrně blízko Francii. Ale to jsem byl ještě dítě… Nicméně už hezkou řádku let cítím, že bych rád na delší dobu vycestoval někam, kde bych nebyl tak svázaný zdejšími poměry. Problémem je, že si uvědomuji jistou rozpolcenost (a z toho pramenící nerozhodnost, zmíněnou v nadpisu), která mě svazuje. Odcestovat do zahraničí (pochopitelně nemluvím o čtrnáctidenním zájezdu s cestovní kanceláří) by znamenalo ukončit pracovní smlouvu se zaměstnavatelem, tím pádem ztratit trvalý zdroj financí, opustit svůj byt a jeho zařízení, o které by se neměl kdo starat atd. Pozitivem je, že nemám žádné závazky, myšleno rodinu či děti, bohužel mám jisté finanční povinnosti, které bych rád plnil. Možná někoho napadne, proč jsem nevyrazil někam dříve. Bohužel (nebo bohu dík – byla to taky zkušenost) jsem měl přítelkyni, krátce po dokončení střední školy jsme se vzaly a to mě pochopitelně v podobných záměrech omezovalo (až je to zcela vytlačilo). Nicméně to už je naneštěstí (a nebo díky Bohu) pryč.
Pokud mám tedy položit nějaký konkrétní dotaz, pak by mě zajímalo, zda tedy vůbec za situace, kdy mám nějaké finanční závazky, můžu pomýšlet na podobnou cestu. Asi je i důležité místo, kde bych chtěl nějakou dobu setrvávat. Tím by byl Blízký východ, konkrétně pak Irán. Jaká by byla cca finanční hotovost, kterou bych na podobnou výpravu potřeboval (pochopitelně není nutné letět první třídou přímo do Teheránu) a jak je možné zajisti plnění mých závazků.
Díky za rady, uvítám je jak zde, tak na m=m výše uvedeném mailu 🙂
Co zkusit třeba špionáž? To by cestu na Blízký východ zajistit mohlo, a finanční závazky by mohly být průběžně hrazeny. Jinak mne nenapadá nic „normálního“. Navíc si myslím, že se tu jedná o vtip/parodii jiných dotazů…
Vůbec se nejdná o parodii. Možná jsem se snažil dotaz napsat až moc sofistikovaně nebo něco podobnýho. Na tyhle stránky jsem narazil čistě náhodou při hledání exotickejch receptů, který miluju 🙂 Když jsem tu pak pročet příběhy lidí, který procestovali kde co, včetně komentáře nějakýho 16 letýho kluka, co vyrazil po Evropě Bůh ví kam (mohl pochopitelně i kecat, co já vim…), tak jsem si znovu uvědomil svoji nerozhodnost v tomhle směru. Na jednu stranu mi tenhle způsob života, kterej vedu – pachtění se za nějakym úspěchem, kariérou, novou LCD telvizí atd. – přijde strašně neuspokojivej, na druhou stranu se ho bojim opustit z důvodů, který zmiňuju výš. Určitě jsem to nemyslel jako nějakeý zesměšnění ostatních příspěvků. Je to myšlený zcela vážně.
A špionáž? To si celkem nedovedu představit. To bych jako měl zajít na BIS nebo kam a říct „Zaplaťte mi cestu do Iránu a výlohy a já vám budu donášet.“ 🙂
Celkově jsem to zkrátka myslel jako dotaz a doufám, že se třeba někdo s podobnym problémem i potýkal (nebo potýká) a mohl by mi tedy poradit….
Tak to je skutečně dost neobvyklé… myslím kombinace dlouhodobého nezájmu o cestování v minulosti a najednou bum, a vysněný Írán. Neměl bys raději začít něčím „evropským“? Nic proti Pforzheimu, ale existují určitě o dva řády zajímavější místa. Zrovna Írán je ale na přivýdělek docela netypickej. To tam chceš zmizet na dlouho? V zemi s tuhým totalitním režimem? Já navrhuju utřídit si životní priority i bez Íránu. Peníze nejsou vše ,ale nesmrdí, rodina, děti nejsou zátěž, pokud si to člověk zařídí, jen musí člověk vědět co chce a jít za tím, ne za LCD televizí. Ta špionáž – ano, takto jsem to myslel 🙂 Co jiného dělat v Íránu. Pokud jsi ovšem nestudoval jadernou fyziku. To by pro tebe pánové z íránské armády měli určitě solidní nabídku.
Ono ani tak nejde o dlouhodobý nezájem o cestování. Spíš jde o to, že nebyla příležitost. Proto jsem zmiňoval na první pohled nepodstatnou informaci o bývalý přítelkyni a z toho plynoucí potřebu vybavit byt hned po škole a tak dál… Zkrátka za$raný prachy…:-/ Teď ale už hezkejch pár let přemýšlím o vycestování někam, kam mě to táhne víc. Irán jsem uvedl jaoko příklad a, pravda, je to země, kde bych pobyl asi nejradši, ale celkově Blízký východ je mi sympatický. Sýrie, Jordánsko… Bohužel jaderný fyzik nejsem, ale ovládám celkem zručně ERP systémy, tak snad by se to mohlo taky hodit. Případně jsem si i obložil koupelnu, ale to mi moc nešlo od ruky :-))) A totalita v Iránu? Ta mě straší asi nejmíň. Spíš mě zajímají takový ty praktický vqěci, jako, až bych se vrátil, kam by to bylo (tzn. zaplatit si nájem třeba na rok dopředu?), jak se soc a zdrav poj (protože by ho pochopitelně nikdo neplatil když bych byl pryč) plus pár dalších výdajů… Asi to mi brání nejvíc sebrat se a zmizet…
si myslím, že si tak trochu namlouváš, že todleto a támleto, že to nešlo a že sem musel… kdybys chtěl někam jet, jel bys. nemusíš ani jezdit stopem a dá se … co myslíš, na kolik přijde třeba týden v Rumunských horách nebo na Ukrajině ?
Ale to je minulost, seber se a jeď. Ovšem to s tím nájmem a pojištěním ti na těchto stránkách asi nikdo neporadí. To musíš sám, vždyť si ostatně dopělý člověk, no ne ?
sou lidi co třeba na kole udělali tak za deset tisíc, stopem se dá taky, no dalo
Irán ?
Celnice Istambul a tam najít českej kamion. jezděj tam kluci, některý i každý měsíc.
no, ale pokud se ti nechce tak se na to vyprdni, protože kdyby se ti chtělo, tak už tam si.
na nic se nikoho neptej jenom sam sebe a neposlouchej chytroliny. proste jed ted hned . nic nemuzes ztratit .
Ahoj , seber a jed , protože pokud to neuděláš ted tak budeš takto přemýšlet celý život, že si měl atd…..Jsi chlap tak nejsi limitovaný , kdy rodit apod. Já být na Tvém místě tak bud zmrazím hypo nebo si šáhnu do rezerv,aby sis to nějak „předplatil“ na rok nebo jak myslíš.Sociální bych si neplatila – namakáme se ještě dost a na zdravotní pojištovně bych se zeptala kolik se platí nebo jestli se dá prerušit, když budeš mimo ČR.
Vím je to těžký opustit zajetý režim , ale na druhou stranu, když to neuděláš ted neuděláš to nikdy.Štastné rozhodnutí.Vrátit se sem můžeš vždycky.:-)Prachy budou, my nebudeme (resp.mládí).L.
hezky řečeno 🙂
stym bytom , nemozes ho dat na rok do prenajmu ? mal by si o byt postarane , peniaze za najom by platili najomnici , mal by si aj daky pravidelny prijem a mal by si sa kde vratit …
A na jak dlouho tam chces jako jet? Chces cestovat nebo jen zit v Iranu? Tak se seber a vydej se po zemi do Indie a uvidíš. Na cestach je plno singl lidi ke kterym se muzes pripojit. Nebo jeď do Armenie, tam clovek neni nikdy sam.
já bych ti poradil tohle:
nejřív vem pár korun, zabal batoh a jeď na 14 dní třeba do východního turecka, vem to zpět po zemi třeba přes makedonii, bulharsko apod. a až se vrátíš tak si rozmysli, jestli chceš žít na cestě. pokud ano, všechno prodej nebo pronajmi a vyraž.
Vcelku správná reakce.
Jen bych doplnil, i po čtrnácti dnech na cestě zvažuj dobře, neb každý jsme zodpovědní (přinejmenším) sám za sebe a na druhé to nepřesuneme. Život na cestě není zrovna jediným správným a univerzálním lékem na vnitřní nespokojenost a podobné věci. Stejně jako není pro našince všelékem třeba buddhismus, tak ani toulky po světě. Každý hledá svojí cestu sám a je fajn, když má i oporu druhých (a tu nejen přijímá, ale i poskytuje – byť to pro některé místní borce zní jako kecy).
opravdu nevím, proč se tu stále řeší, že existuje jen jedna varianta a tou je nechat všeho a být poustevníkem na cestách. Pokud se chce, tak přece to, že jsem dostala chuť cestovat neznamená, že za dva roky se nemohu usadit a mít rodinu a děti. Nevidím důvod se rozhodovat tak, že bych tu vše prodala a jela do neznáma. Do bytu si najdi nájemníka, pokud máš hypotéku tak to teda nevím, to je na ten prodej, sociální fakt neplať, no a jeď stopem, vlakem do vysněného Iránu a uvidíš. Nebo pokud si netroufáš, tak zkus zatím vycestovat v rámci dovolené, ono i za měsíc si uděláš představu, jestli tě to vůbec baví a zda na to tzv. „máš“ a zda si chceš jenom země prohlédnout, poznat kulturu nebo začít v jiné zemi pracovat, najít si partnera apod. Tak hodně stěstí.
čoveče, troubo jeden, přestaň meditovat, sbal batoh a jeď !
Podle mého názoru je hlavní problém v tom, že tazatel pociťuje frustraci ze svého dosavadního života. Má dojem, že mu „ujel vlak“ – moc toho neprocestoval, i když možná chtěl, ale možná že ani ne, a poměrně mlád investoval do vztahu, který nevyšel. Myslí si, že přestěhováním do odlišného kulturně-společenského prostředí se jako mávnutím kouzelného proutku jeho problémy vyřeší a dosáhne vnitřní spokojenosti. Jako zadní vrátka si chce ponechat ty nespecifikované „finanční závazky“, tudíž si je někde hluboko v mysli nesmyslnosti diskutovaného kroku patrně vědom. Řešení bych viděl v zamyšlení se nad vlastními cíly do budoucnosti (další vztahy, profesní kariéra, atd.) Cestu do Persie bych navrhoval uskutečnit v rámci řádné dovolené, ale s dopředu rozmyšleným programem, aby si ji tazatel užil a nestrachoval se o to, kam večer složí hlavu a jestli program na další den nešel přeci jenom sestavit zajímavěji. Bude-li výsledkem celé této procedury zjištění, že vystěhování do vzdálené země a nový začátek jsou těmi jedinými východisky, až pak bych řešil, jak všechno prodat a hlavně čím se v nové vlasti živit, jelikož se obávám, že ERP systémy i doplněné o plynnou perštinu nenaleznou na trhu práce adekvátní poptávku.
Jsem na tom podobně ale chtěl bych někde v něčem podnikat. Nemám ale nápad. Ale nechtěl bych jet sám a do Iránu, ale někam do latiny, třeba Kostariky. A je mi přes 50. Klidně tu všechno nechám, peníze lze posílat dnes trvalým i jiným příkazem, různými převody. jen ten nápad…. takže navrhuji. Dej nápad, já místo ! 🙂
To podstatné už bylo řečeno. Taky bych ti řekl, seber se a jeď někam na 14 dní je jedno kam. pak uvidíš. Na cestě budeš mít spoustu času přemýšlet o tom jak chceš žít dál, čeho chceš dosáhnout. Pak se rozhodni.
mě třeba pomáhá párkrát do roka někam vyjet, vyčistím si hlavu, mysl je klidná a mám odhodlání. Zkrátká nabije mě to energií žít v tomto světě a zvládat všechny problémy.
Asi tak to cítím já.
Zdravotní se dá odhlásit když jedeš na víc jak 6 měsíců, jinak stojí myslim kolem 1400,- měsíčně
a soc. neplať.
Jen bych upřesnil : v případě, že jsi osoba bez příjmů soc. neplatíš. Zdravotní můžeš přerušit v případě, že jsi min. 6 měsíců mimo ČR, ale po návratu musíš prokázat, že jsi byl pojištěn, jinak ti to dopočítají zpětně s tučným penále. Pojištění pro zbytek světa je překvapivě levnější než zdrav. pojištění pro ČR, ale nevztahuje se na dlouhodobou léčbu, jen na akutní ošetření. Takže v případě nějaké dlouhodobé nemoci si léčbu hradíš sám. Kdyby ti třeba našli leukémii, tak ti léčbu nikdo nezaplatí…
Když jsi tady spokojený, budeš i tam. Když jsi tady nespokojený, budeš také tam nespokojený. Abys byl spokojený, není potřeba jezdit tam.
Mas problem ,nejsi smireny sam se sebou.Doporucuji ti jeste nepalit mosty, vezmi si jen dovolenou, jed bez cestovky na 3 tydny do Asie,treba Thajsko,Sri Lanka,poklidne cestuj s domorodci, prijmi jejich tempo,stravuj se s nimi, rozhlizej se kolem sebe, jak se usmivaji a usmivej se na ne tez, divej se,co je jejich majetek.Mozna ti to umozni srovnat si svoje hodnoty a srovnat se sam se sebou.
Mozna ti pomuze uz jen to . ze muzes cist , co ti lide radi.
Ale myslim si , ze HS neni urcena k reseni psychickych problemu.
ahoj,myslim,ze jste mu to tady napsali vsichni moc hezky….je videt,ze se zajimate o druhe…diky vam vsem…..myslim,ze je dobre,ze si sem martas napsal,proc by nemel slyset co si o jeho rozpolceni mysli dalsi lide a proc nedostat podporu od okoli.jste skveli….ceste zivotem zdar.cus
Ahoj,
chtěla jsem se zaptat, jestli máte někdo zkušenosti se stanováním na Madeiře. Plánuji tam příští rok cestu a bohužel cena ubytování v hotelech je trošku nad mé finanční možnosti. Levné hostely jsem tam zatím neobjevila.
Jde mi především o to, že pravděpodobně pojedu sama, pokud neseženu nějakou dobrou duši. Je tam bezpečně? Může se stanovat kdekoliv?
Díky za odpovědi. Irena
😀 😀 omlouvám se, tady jsem to vložit nechtěla 😀
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
Unikátní kultura a náboženství namibijských Himbů a Hererů
Olinalá: poklad na konci světa
Nové články
Dokonalé holení nejen na cestách
Unikátní kultura a náboženství namibijských Himbů a Hererů
Olinalá: poklad na konci světa
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.