Místo pro život, trochu jinak :-)

Nechci se k tomu pořád vyjadřovat jenom já, ale téma je zajímavé (a podle mne nepasuje do zjednodušeného schématu „tzv. civilizace: špatná, prohnilá a tzv. tradiční společnost – ztracený ideál“).

Mnohdy oceňujeme přednosti „jiných“ společností, například se nám líbí tradiční provázanost a pospolitost komunit v „rozvojových zemích“ – ovšem těžko bychom se smířili s potlačením práv jednotlivce, který nám nabízí „západní“ přístup. Kdybych měl zmínit můj vlastní, již skoro omílaný příklad Indonésie – mnoho věcí se mi tam líbí a rád se tam vracím, ale nikdy bych se nepodřídil tlaku tamní společnosti na jednotlivce, aby se vzdal výměnou za své místo ve společnosti za část svobod, které tu považujeme za samozřejmé.

Naše soudnictví, například, měří často podivným metrem, a kriminalita dle oficiálních statistik není rozhodně nízká, nicméně na druhou stranu zde nemáme takové tradiční záležitosti, jako je lynč za drobné krádeže.

Správně asi uvažuješ o zemi se „západním“ přístupem k životu, které si zachovaly více tradiční ohleduplnosti a respektu k člověku, než je ve zdejších krajích obvyklé. Je tu ovšem otázka, zda můžeme své poměry vyřešit jím, že emigrujeme (nemluvím o cestách „na zkušenou“)… kdo ví, zda nás cestování neposouvá k poznání „všude dobře, doma nejlíp“, i když si to třeba hned neuvědomujeme. Bude ale dobré odjet na čas pryč, aby sis utvořil názor, čeho si doma můžeme vážit a čeho ne, případně co můžeme změnit a s čím je možné se smířit.

Pardón, Kovošrote, nepochopil jsem, jak je to s tím „válením a vyráběním dětí“… to první se snažím nedělat (pokud se za válení nepovažuje příležitostná návštěva tohoto serveru) a to druhé? Porodnost u nás není nijak velká a jako „otec-čekatel ve 39. týdnu“ si ani nemyslím, že by to bylo něco špatného 🙂 Tvoje replika spíš prozrazuje, že se nechceš ještě „usadit“ a „vyrábět děti“, ale zvolil jsi trochu nešťastnej výraz.