Volná diskuse
místo pro život
Luboš
myslíte , že se dá žít jen tak na cestách? Prostě se někde na chvíli zastavit pobejt a pak jít zase dál.Žít beze spěchu bez stresu. Já si totiž připadám , že nedokážu žít v téhle společnosti.
hele podle me zalezi na tom, co od zivota cekas. pokud nedokazes zit v tehle spolecnosti, muzes vyrazit do sveta a hledat neco lepsiho. Volnost cestovani je krasna, ale zalezi na kazdem a jeho prioritach a na tom co chce. Osobne si myslim, ze zit pouze na cestach bez bez jakychkoli korenu asi po nejake dobe omrzi.
Ahoj Luboši mám stejné pocity, že se nedokážu sžít s tímto materiálním způsobem života, který se zde tak propaguje-mít peníze, postavení, majetek….atd. a žít prázdný konzumní život. Nejhorší je to, když se vrátím z nějaké delší cesty na Východ, ale asi je to normální tyto pocity prožívat. Myslím, že nejlepší je to zkusit a uvidíš po roce, jestli se budeš chtít vrátit domů. Lucie
Asi máte pravdu,ale s tím cestováním počkám do jara.Můj problém je v tom ,že nevím co chci nebo to co chci není proveditelné.Já jsem se měl totiž narodit o 3 století zpět na americké půdě mezi mými rudými bratry. Teď se musím vydat na cestu a najít sám sebe!
Jestli to tak cítíš tak to udělej.Zajímalo by mě kolik ti je let,že nevíš co vlastně chceš od života.Nebojíš se jen udělat ten krok do neznáma?Většinou lidi strašně moc něco chtějí,ale jistota je pro ně silnější,než si plnit své sny.Já si jel loni taky vyčistit hlavu a odpočinout od celé té konzumní společnosti.Miluju východ,lidi tam žijící a musím říct,že za ta léta co tím směrem jezdím,jsem daleko šťastnější.Hezky to napsala i Lucie.Dlouho jsem nevěřil že je ještě někdo kdo hodlá svůj život skutečně prožít a ne přežít,ale občas se nějakej ten jedinec najde,co nepoužívá jen silná slova a skutečně žije.Držím vám všem takovým palce.
Je mi 20 , dokud jsem byl ve škole (na střední) tak to bylo v pohodě. Pak jsem šel na vejšku a tím to začalo.Po měsíci jsem měl jasno že tohle nechci.Bydlet na koleji ve městě celý dny jen tak zevlovat to ne.Jak se říká „studenskej život“ to mě nezaujalo.A ve škole se učit nějaké nesmysli k ničemu.Nevim že bílí lidé se snaží všechno pochopit všemu přijít na kloub , ve všem vidí vědu. Pro mě to prostě je , jestliže prší tak se raduji,když svítí slunce tak se raduji….Bílí muž je vždy nespokojen.Nesnažím se přijít na to proč a jak to je.Asi proto mě jsou blízké všechny přírodní národy(jejich myšlení a víra).Navíc mě nebaví žádná práce,alespoň zatím.Vše mi přijde monotonní,mám rád pestrost , chvíli dělat to pak zas tohle.
Hele draku, já jsem o 10 let starší a taky mně tato společnost moc nenaplňuje. Prožíval jsem si to stejně jako ty. Nakonec jsem zjistil, že před tímto „stavem“ neutečeš ani na západ, ani na východ. Řešení bych nehledal mimo sebe:)Držím palce
cteni tveho prispevku me hodne pripomina me samotneho…vejska, indiani[prip. kultury uzce spjate s prirodou], prace, spolecnost. Kolega Vlada to napsal naprosto vystizne a souhlasim s nim. Jinak bych ti doporucil precist[pokud jsi jeste necetl] Utek do divociny[Krakauer], nebo treba Alchymista[Coelho].
Jinak jsem docela rad ze jsi sem napsal, cloveka potesi podobne pripady.
GL
Útěk do divočiny jsem četl i viděl,zajímavý příběh.
No myslím Lubo, že pokud to nezkusíš, tak odpověď na tvou otázku nedostaneš. Jen tak si to zkus, cvičně, řekněme půl roku bez ničeho, bez peněz, bez zázemí… Třeba během té doby zjistíš, co chceš. Možná že tě to začne bavit a nebudeš chtít jinak… Možná si řekneš, že nějaký to euro v kapse taky není na škodu. Žít jen na cestě a nedělat nic, je podle mě nemožný… Já celej život přemýšlím, jak žít bez peněz. Ještě jsem to úplně nevzdal, ale s přibývajícím věkem zjišťuju, že to asi fakt nepůjde…
Jak ti hore napsal správně Vláďa: Řešení budeš muset najít v sobě, ne vně, mimo sebe.
Budeš si ale na to muset přijít sám, že to venku jsou jenom kulisy a je jedno, jestli budeš sedět v Americe mezi Indiány, v Africe mezi Masaji, anebo v Asii mezi mnichy v buddhistickém klášteře.
To znamená je jedno, jestli vyrazíš na východ nebo na západ. A jak tě tak pozoruju, pořádek si musíš udělat hlavně sám v sobě.
ahoj, píšete to dobře, každý si na to musí přijít sám, já jsem bez roku o dvacet let starší než Luboš a stále hledám, co je vlastně nejlepší cesta. Nejhorší na tom je, že už mám děti (v pubertě) a ty začínají přemýšlet, co vlastně budou chtít dělat ony a já se moc bojím, že jim neumím poradit. Luboši cestovat určitě zkus, dá ti to rozhled. Bohužel bílí lidé se od přírody odtáhli a nejsem si jistá, zda tě jinde přijmou, navíc je to zase jen o pohledu, žít v Dillí, tak nebudu o nic šťastnější, než v Čechách, ale o pár set kilometrů v horách je už život úplně jiný. No a hlavní zásada přežití v „naší“ společnosti je: snažit se být dostatečně silný, aby mi nevadilo, že jsem jiný a snažit se žít si opravdu po svém, i přes tu spoustu překážek. Knížky? Zkus Poutníka a Temnou řeku od Hawkse, celé jméno spisovatele teď nevím. Je to svým způsobem Fantasy pohádka, ale faktů a shodných bodů s „naším“ řízením společnosti, tak najdeš dost. Tak hodně zdaru. L.
Ještě by mě zajímalo jak to je když někam zmizim jak to je s tim zdravotnim a soc. pojištěnim tady v republice? To si zaplatíte dopředu nebo jak se to vše dělá?
Ze zdravotního pojištění se můžeš odhlásit, pokud budeš nepřetržitě pryč alespoň šest měsíců. Musíš mít ovšem na tu dobu uzavřený cestovní pojištění. Sociální tě trápit nemusí.
Myslím si, že na romantické představy o bezstarostném životě na úpatí Himálaje, kde jakoby neplatí zákony naší společnosti, nejsou ojedinělé a nejlépe se z nich vyléčí, když nějakou delší cesty podnikne. Neboť pokud člověk hledá zkušenosti v zahraničí s rozumem, tak ho tyto aktivity dozajista obohatí. Pokud se k „nevázanosti“ upoutává (trochu paradoxní termín), tak se akorát dostane do bludného kruhu. Myslím, že by člověk měl hlavně investovat do svého vzdělání, a to třeba i v zahraničí – co v současné době vypadá, že je „k ničemu“, se může v budoucnosti obrátit v názor „proč jsem se dřív víc nesnažil“… Jsem zastáncem zlaté střední cesty, ale na to si člověk musí přijít sám. Pokud chce znát svojí cenu, musí umět také něco nabídnout, ne pouze nosit s sebou sebou misku na trochu rýže jako khmerský mnich. Znám lidi, kteří své útěky do divočiny či do kláštera realizují takříkajíc za „plného provozu ve společnosti“ a po návratu zpět se integrují zpět v plné síle. Můj kolega po měsíčním treku k Manaslu druhý den po návratu do ČR naplno funguje v mezinárodní firmě… Jiný si od ředitelování v bratislavské společnosti odskočí na pouť do Santiaga de Compostella, aby načerpal novou energii – oba světy spojit lze. Držím palec, abys nalezl správnou cestu, netřeba hned házet flintu do žita.
Jak to myslíš , že mě soc. nemusí trápit? Přece když nestuduju a nejsem na pracaku tak to musim platit ne?
Pokud tě, chlapče, trápí takové věci, tak se zdá, že to s tvou cestou zas tak vážně nemyslíš:-)) Šetříš na důchod?????????????
tak to mě netrápí, ale matka s tim pořád straší,že za to sou ňaky pokuty pak a tak.Kdyby bylo po mym tak vypadnu hned a bez ničeho.Co zevšeho nejvíc nesnáším je běhání po ůřadech a všelijaké zařizování!!
„ňaky pokuty pak a tak“ 🙂
Jó, za neplacení zdravotního je vyměřeno penále… sociální není třeba platit (ještě jsem neviděl natolik prozíravého 20-ti letého, který by se zajímal o penzi).
Mimochodem, pokud nesnášíš „zařizování“, chtít cestovat po světě může být i trochu obtížné… třeba takové obstarávání víz není „zařizování“? Když se člověk dostane například do Asie, ještě rád vzpomíná na solidně fungující české „ůřady“.
tak dost myslím , že jsme odběhly od tématu.Chtěl bych se vydat do Finska , vím že je tam dost draho , ale tahle země mě přímo magicky přitahuje.Byl jste tam někdo?
Ahoj! A co studuješ?… Co třeba zkusit antropologii? To by tě mohlo zajímat… Třeba vždycky na prázdniny bys mohl odjet někam ven (do Finska…), a v rámci školy odjet třebas někam do USA a studovat tam přírodní národy v jejich domácícm prostředí… A po škole odjet někam natrvalo… Tak bys mohl spojit své zájmy s reálným životem v téhle civilizaci… Nikdo ti nenutí, abys svůj studentskej život „proflákal“.. Nemusíš bydlet na koleji a trávit čas nesmyslně (chlast..)
Já měla podobnej „problém“, systém mi těžce nevyhovuje, ale dokázala jsem si v něm najít „schůdnou cestičku“… Uměla bych si představit i lepší alternativu, ale občas je lepší pohybovat se trošku v reálu.. Jsem hodně přírodní člověk a tak tě chápu… Včetně pocitu „nechtít už nic vědět“… prostě jen tak existovat, bez nutnosti pojmenovat a znát všechno co je.. Myslím, že i u nás existujou různý komunity, žijící přírodním, příp. přímo indiánským způsobem života.. Pokud chceš ven (což chápu:-), pak je potřeba umět trochec jazyk.. a určitě existuje možnost „dobrovolničení“ v ňáké podobné komunitě za nocleh a jídlo.. V zahraničí je běžný, že si děcka po střední daj „year off“ a př. cestujou, poznávaj… a snaží se zjistit, kterým směrem by chtěli, aby se jejich život dál ubíral..
Good luck a napiš ještě!:-) B.
Studoval jsem lesárnu v Brně.Já jsem od Hradce Králové.Předtím jsem byl v Trutnově taky na lesárně.
To bylo něco jinýho , Trutnov je přece jenom malý městečko a kolem jsou lesy takže bylo kam vypadnout a škola v pohodičce.Učení lehký každej rok jsme někam jezdily(rumunsko,švédsko..)V Brně se mi fakt nelíbilo,neměl jsem tam co dělat a nebyl jsem ochotnej se učit např. matiku.Záleží co ta antropologie obnáší?
Jazyk to je problém , bohužel jsem se ve škole učil jen němčinu a to jsme měli mizerný učitele a když jsem přišel na to že je k ničemu tak jsem se začal učit angličtinu(asi před rokem).Myslím,že pobyt ve světě mi pomůže i v tomhle.
„Antropologie (z řeckého nthrópos člověk) je věda zabývající se člověkem, lidskými společnostmi, kulturami a lidstvem vůbec. Patří mezi vědy holistické – snaží se vytvořit celkový obraz člověka, zabývá se všemi lidmi ve všech dobách a zároveň také všemi rozměry lidství. Od anatomie se liší důrazem na funkční souvislosti a vývoj, od sociologie důrazem na jednotlivého člověka a snahou porozumět jeho náhledům, od etnografie snahou o zobecnění a postižení společného.“ Já to teď měla jako volitelnej předmět v rámci psychologie a přišlo mi to dost zajímavý, témata jako výchova dětí u indiánů, šamanismus, specifika americké rodiny atd.. Dělala jsem seminárku o mimořádných stavech vědomí… Samozřejmě najdou se i nudnější témata..:-) Tenhle systém má v oblibě nás přesycovat více či méně zbytečnýma informacema… Ale zas bych ty informace úplně nezavrhovala, musíš si jen umět vybrat.. I ti indiáni se toho hodně učí.. pravda, sice spíš praktický věci.. ale mě přijde zajímavý studovat jejich moudrost a případně ji používat v našich podmínkách.. znáš třeba Toltéky? ..mňo, určitě si něco najdeš..:-)
Ahoj, tyto stránky mi seslalo snad samo nebe… už od svých dvanácti let plánuju opuštění všeho dosud známého. nic nenaplňuje můj život momentálně víc jako to pomyšlení útěku do divočiny. ten film je naprosto úžasný, bez chyby. byli jsme na něj se školou na konci druháku a kolem sebe jsem slysela názory typu jaký to je debil, že oni by brali nové auto, bylo by to tato zaplať… v tu chvíli jsem si uvědomila jak moc jsem jiná. já studuju teď lesárnu v Hranicích. mám ráda tu školu ale nadšená z ní nejsem. nejde ani napsat kolikrát jsem myslela na sebevraždu, kolikrát po sobě se mi zhroutil svět. teď mám ale řešení. jsem člověk tvrdohlavý s pevnou vůlí (nemluvím teď o kouření) a dokážu se sbalit a nechat na stole svůj deník kde jsou popsané veškeré mé pocity, prohřešky a slabosti. nikdo mě totiž nezná ani na 50%. to mě mrzí. aspoň matka by mohla. ale je to tím že se nesvěřuju. musím už končit protože je to jako zpověď… tak es mějte a držte se svého předsevzetí, já se držím hodně hesel, ale nic není nemožné mě teď drží nad vodou.
to bych ani nevěřil že se někdo takovej najde,myslím že máme něco společného taky bych nejradši vypad a všechno za sebou nechal , nikomu v rodině se nesvěřuju protože vím , že by se mi akorát vysmáli jakej jsem debil , že nikdy nic nebudu mít.otec je totiž materialista a všechny posuzuje podle toho jaký maj auto, barák a tak.
Život zkurvenej co člověk musí zkusit než chcípne !
to jsmes samozřejmě nemyslel vážně to je jen taková prupovídka.
Myslím že nejsme sami Luboši, kteří mají něco společného, jen hodněl lidí to dokáže potlačit a přizpůsobit se. já jsem to taky zkoušela, ale prostě nemám na to, abych se chovalajako ostatní a šla s davem když mi něco očividně vadí.. a společného máme možná i otce.. taky takový materialista..
tak to jsem rád , že nejsem sám , ale proč se tolika lidí přetvařuje? Asi nemají dost odvahy vykročit do neznáma , udělat to radikální rozhodnutí.
Všem kteří se rozhodují hodně odvahy a štěstí.
Luboší,každčlověk bere,a měl by také dávat,možná to Tě naplní
Se mi zdá, že Vás svrbí dobré bydlo. Vyrazit do světa je rozumné ale je nutno mít v kapse dodělanou odbornou školu či řemeslo, o které se můžete v cizině opřít. Co tady čtu, tak jste všichni samí „útěkáři“, kteří chtějí utéci od trochu zodpovědnosti. Nic neznáte, nic neumíte a jen fantazírujete. Cizina je tvrdá a velmi tvrdá, jen tvrďáci v ní obstojí. Ostatní se vracejí zklamaní, nebyli dobře připravení. Žiju v cizině 42 let, uspěl jsem jedině, protože jsem byl machr ve svém oboru, uměl dva jazyky a měl tvrdý základ od rodičů, otec byl kulak a prohlášen za nepřítele proletariátu.
Cizina nepotřebuje a nesnáší měkotu. Stanete se snadno odpadem.
Ahoj, myslím že nemáš tak úplně pravdu. Hodně lidí přeci nechce vyrazit do ciziny jen aby dřelo a dřelo a budovalo kariéru jinde než u nás doma. Prostě jen uznávají jiné hodnoty než většina a nesouhlasí tak úplně s konzumním způsobem života. To, že je život v cizině v mnoha ohledech složitější je jasné, to s tebou naprosto souhlasím. Ale to, že člověk neumí několik jazyků, není jak ty říkáš „machr“ ve svém oboru, ještě neznamená, že nemůže zkusit život jinde. Já osobně fandím každému, kdo nesleduje tak úplně většinový názor společnosti, a nebojí se vyrazit do světa. Znalost jazyků a nadprůměrné schopnosti v nějakém oboru nepovažuji za to nejdůležitější. Ale díky za tvůj názor a měj se krásně. Martin
Já naopak souhlasím, Vladimír to řekl příkře, ale pravdivě. „Útěkářství“ a pálení dobrého bydla je průvodním zvykem naší společnosti. S jedním „útěkářem“ vnitřně zahleděným do sebe jsem kdysi víceméně shodou okolností strávil 2 měsíce v Indii. Často se opakoval stejný scénář – každý večer nacpaná dýmečka s hašišem, studium moudrých knih o meditaci, pojídání houbiček, případně sem tam hovor o tom, jak člověk od „společnosti“ nic nepotřebuje, vystačí si sám a všechno je konzum. K tomu se však často přidala i natažená dlaň. Jednoho krásného dne na nádraží v Bangalore přišla památná věta „kup si noviny, ať si je můžu přečíst“! Stály 2 rupie… Nemá cenu tyto řeči donekonečna vést, protože jistí lidé v jistém věku nemají zájem o názory druhých, zajímá je jen potvrzení vlastní pravdy a hledání „podobně postižených“. Fakt bych jim přál, aby si na deset let vyměnili s někým místo, třeba na indické vesnici, když už jsem to nakousl. A taky bych sakra uvítal technické zlepšení diskuse na tomto webu (např. takto hloupé zalamování).
naprosto souhlasím s Vladimírem.Je hodně evropských ,,settlerů,, v Asii,žijí z ruky do huby a jsou osamocení.jo,ale nemusí makat,to je důležité a jsou nad věcí s nadhledem nad těmi hlupáky,kteří mají práci a zodpovědnost
s těma úřadama opatrně státní úředníku, spíš jde o to si uvědomit, že fungujou jinak a v Asii jsem se na úřadech vždy nějak dohodnul, bohužel u nás ne!!!
– zdravku tedy zdravotni pojisteni opravdu pri pobytu delsim 6 mesicu mimo CR platit nemusis. funguje to tak, ze pred odjezdem to nahlasis na pojistovne. nejlepe aby ti o tom vystavili papir (pokud to neudelas, budou te povazovat za neplatice a podle pojistovny te budou otravovat s pokutama a penale, pripadne na tebe podaji zalobu a tu prohrajes) – takze to nahlas. Po prijezdu si tam/nazdravku zajdes a reknes, ze se k pojisteni opet prihlasujes a das jim potvrzeni o pojisteni. vim, ze to potvrzeni asi bude jen formalita, protoze pochybuji, ze jsou schopni si proverit vsechny pojistovaci spolecnosti sveta. tzn. pokud riskujes a nechces se pojistit – NEDOPORUCUJI – tak si nejaky to potvrzeni muzes sesmolit na computeru sam.
– socku tedy socialni pojisteni si platit nemusis. myslim ze jim to ani rikat nemusis, jen se odhlasis z pracaku – nejlepe jim to tam/napracaku take rict. jedine co te v tomto pripade ceka (tedy neceka 🙂 ) tak to je pozdni duchod – v praxi ti totiz budou chybet odpracovane (zaplacene pojisteni) mesice do duchodu.
-vypalne tedy dane. ty platit samozrejme nemusis pokud nemas zivnost, tam by te pak cekalo minimalni vypalne za to ze jsi Cech, ktere dela dnes snad jiz 13k KC coz je napr. letenka do Thaiska nebo cestovni pojisteni na cely rok. Pokud budes nekde pracovat, tak mimo Evropu by te snad nikdo cesku napraskat nemel. Po prijezdu bych se na uradech moc nechlubil ze jsi nekde delal. Vyjimkou je, pokud jsi delal v zemi kde ma CR dohodu o zamezeni dvojiho zdaneni (vetsina Evropy) a v tom pripade bych si pak proveril, zda se ti nebude uplatnovat nejaky narok na zapocet duchodu, ale v tom se nevyznam a spise vyzvu nekoho kdo maka v GB nebo nekde kolem jak to s tema duchodama je? smaotneho mne to zajima.
-ucet v cizine – jeste donedavna jsi muzel zadat o povoleni u CNB, pak jsito musel jen nahlasit, dnes to presne nevim. Ja bych jim nic nerekl, jen by te chteli smirovat a treba by je napadlo ti ty prachy treba i zdanit, ze … 🙁
-v pripade ze mas zivnost, doporucuji ti ji pozastavit az na 2 roky. pokud to totiz neudelas a nebudes soustavne vykonavat zivnost za ucelem zisku, tak ti hrozi pokuta az 2mega. zivnost urcite bez nasledneho obnoveni neprovozuj, za to je snad jeste vetsi flastr. pozastaveni a obnoveni zivnosti na 2roky je zadara.
– plne moci a adresa – pokud nekomu v cesku veris, urcite je dobre mu vystavit vseobecnou ci ucelovou plnou moc. dorucovaci adresy si urcite nech nejlepe zrusit aprevest na email, telefon, sms. porid si take dig. podpis a nprover si mista kde predpokladas jeho vyuziti. urcite vsem ruznym institucim (banky, telef. spolecnosti, kabelovky, pojisteni auta apod.) pisemne nahlas, ze jedes pryc a ze budes jen na mailu. ja sam jsem to udelal a zachranilo mne to u soudu, pred sk…enou Ceskou pojistovnou.
No uff to jsem se rozepsal, snad ti to pomuze :-).
Moc díky
Tak to jsi napsal docela výstižně, mám stejný pocit…Jaksi mi nejde k sobě romantická touha po volnosti dvacetiletého kluka (tu naprosto chápu) s pragmatickým přístupem spojeným se starostmi o placení sociálky.Jen tak vzpomínám na deštivý říjen 87, kdy jsme promrzlí s mou nynější partnerkou přecházeli kopce na jugoslávsko-italských hranicích jen s malým báglem a velkou touhou po svobodě.
Hombre já to docela chápu, věkově budeme na tom podobně, jen v tom 87 se jaksi nějaké pojištění neřešilo, tak tě to nenapadlo řešit. Dnes se sociální a zdravotní pojištění, důchody apod. omílá na každém kroku, tak by bylo divné, kdyby to nezaregistroval dvacetiletý kluk. Navíc, pokud má mámu, která se o něj bojí. Každý si dneska lehko spočítá, že pokud musí být odpracováno minimálně 35 let, tak moc času na „flákání“ se a neplacení sociálního pojištění není. Jenže kdo ví, co bude platit za těch 30 let? Podle čeho se řídit, když chci zůstat součástí společnosti? Mladí lidé by měli mít asi povinně rok dva cestování, za tu dobu jim nic neuteče a pak si snáze vyberou a třeba zjistí, že není nutné zrovna hrát si na indiány pro spokojený život. Pokud jsi Luboši studoval lesárnu, mohl to být docela dobrý začátek, kdybys „překousl“ tu matiku, nic není bez úsilí a odměnou ti mohlo být třeba zkoumání lesních porostů někde na Kamčatce.
Pěkná diskuze. Ono je to ale těžké se sebrat a vyjet někam sám, když má člověk starostlivé rodiče. Ale až to Luboši uděláš, zjistíš jak je to snadné! Držím palce.
To se neboš , že to neudělám. Problém bude mít asi matka ona si to představuje že na člověka všude čekaj , aby ho mohli okrást, že je to všude nebezpečný a tak by nejradši abych ji každej den psal sms že jsem v pořádku.To víš sama nikde nebyla akorád na pláži tak je to s ní těžký , ale ona si zvykne.
To znam, moje mama se dlouho nemohla srovnat s tim, ze jsem dala vypoved a jedu pryc, asi mesic se mnou vubec nemluvila, bylo mi to docela lito. Ale zvladla to. Kdyz si na me stezovala u znamych, vzdy ji vsichni rekli, ze delam dobre. Manzel takove problemy neresil, jeho mama je zvykla, ze casto nekam jezdil a fandila mu. Kazdej den mame psat preci muzes, alespon ji to uklidni.
A nechteli byste nekdy zajit na kvalitni kavu ci chutny caj, popovidat si, vymenit zkusenosti, nabit ostatni i sebe nejakou novou energii ?
Já nemám nic proti,odkud jsi?
… no vida, to me ani nenapadlo z Prahy prevazne …
Mohli byste mi ještě doporučit co sebou za léky a tak. Zkrátka co sebou má cenu brát a co ne? díky
Na kratší cestu použí klasické lékařské rady, ale pokud jedeš „navždy“ neber si nic. Ve Finsku a Švédsku většinu léků koupíš i bez receptů a v Asii ještě k tomu téměř zadarmo pořídíš super Usa léky-kopie.
Stejné je to s pojištěním, pokud tvá cesta bude několika měsíčním výkřikem do tmy existencionálních pocitů pak se pojisti, naočkuj a použí skvělé rady z odpovědi-18. 01. 2009, 19:31:37 od hne…(Ty radši použí i v případě následném.).-
Pokud ovšem chceš věčně žít na cestách tak to stejně budeš řešit jen první dva roky. Pokud nemá člověk smůlu pak lze mít ve většině zemí Asie a Evropy lékařskou péči včetně nemocnic zdarma. Nemyslím tím oficiální jistoty, ale human touch.
Většina lidí z touhy kterou právě prožíváš vystřízlivý po pár cestách. Zaprvé se unavý z pohybu a zadruhé se zamilují:) a rovněž jak zde už někdo naznačil před vlastními pocity nelze utéct a principi lidského života včetně toho co ti vadí doma nakonec najdeš všude na světě. Tato realita tě dostihne kdykoli se naučíš lokální jazyk.
Nadruhou stranu cestovatelský pohyb poutníkův umožňuje vybírat si z dnešního života-světa to nejlepší. O lidech kteří toto dokázali se moc nemluví, ale relativně je jich dost. Patřím již 20 let mezi ně a znám další…je to krásný, ale neuvěřitelně těžký život, v každém případě je možný.
Pár rad na rozloučenou:
-Doufám že nejsi jedináček jinak je mi tvé mámy opravdu líto, pokuď máš sourozence tak si zvykne a ty ji za odměnu občas pozveš na návštěvu na nějaké supr místa.
-Vyřiď si aspoň dva cestovní pasy. Některé státy jsou háklivé na razítka států jiných.
-Vem si sebou na rozjezd nové vydání průvodce Lonely planet jednou ho vyhodíš, ale zpočátku tě bude chránit.
-Finsko je super na procvičení tvých skutečných cestovatelských motivací, ale pokud se tam nechceš pouze přestěhovat, doporučuji začít z osvobozováním se z okovů předurčených poviností jinde.
-Pro ty co chtěj zůstat navždy on the road platí pravidlo číslo jedna, skryté v odpověďi na tuto otázku: Když máš problémy, když onemocníš,když se ti stýská, když ti dojdou peníze, proč se vždycky rozběhneš ke vzdálenému městu jehož jméno většina lidí na planetě nezná?
Na delší cestu si vem jen to co ti umožní přežít noc bez peněz a pomoci lidí. Děkuji ti za krásnou diskuzi kterou jsi svým krásným nadšením spustil, přeji ti ať ti první „let“ výjde, ty další už budou brnkačka a rovněž zdravím všechny Julsko-alpské přeběhlíky za velkým světem, ty časy se už nevrátí… Bon
Díky Luboši, rozpoutal jsi krásnou diskuzi 🙂 Kam chceš vlastně vyrazit? Nezapomeň sem napsat nějaký cestopis, ať si to užijeme s tebou.
Díky Luboši, rozpoutal jsi krásnou diskuzi 🙂 Kam chceš vlastně vyrazit? Nezapomeň sem napsat nějaký cestopis, ať si to užijeme s tebou.
Kam mě nohy ponesou,ale určitě mě donesou do Finska , jen nevím kudy.Jak se vrátím tak dám určitě ňákej článek dokupy.Pokud to půjde ozvu se i v průběhu.
To není vůbec špatnej nápad.Co zase poznat pár fajn lidí,kteří mají stejný nebo podobný pohled na svět a tak trochu ještě pořád chtějí žít a ne přežívat.Co byste řekli na pátek večer v Karavanseráji.Když tak dejte vědět a já určitě přijedu.Zatím se mějte Petr
… tak ja to vyhlasim nejak oficialne casem, treba nas bude chtit jit vic …
tenhle človíček vas možná bude zajímat http://worldrun.org/ je na cestě kolem světa a to pěšky
k
Hele, Luboši a Verčo, zkuste to vzít z trochu jiné stránky. Je možný, že vám rodiče moc nerozumějí. V jistým věku je to normální. Zkuste na to koukat taky z druhý stránky. Myslím, že většina rodičů by pro svý potomky udělali první poslední, zejména pokud by šlo do tuhýho. Chce to ale mít trochu respektu na obou stranách. Zkuste si říct, jestli žijete jen sami pro sebe, nebo jestli má váš život nějakej hlubší smysl. Je spousta cest, jak být užitečnej, mít nějakou zábavu a ještě najít svojí důstojnost. Myslíte, že Alexander Supertramp byl v tom filmu šťastnej, když umíral? Já myslím, že litoval, že svojí chybu pochopil pozdě. Tak to nezvorejte. Mimochodem, na tomhle webu je dost lidí, co cestuje, nejsou to materialisti, mají třeba svoje vlastní děti – tak se snažte o pochopení názorů i takových, který se vám na první pohled zdají nepřijatelné.
Jenže tady to není věkem , já mám totiž ůplně jiné priority v životě. Jak už někdo řekl chci žít a ne přežívat. jediným otcovým cílem je shromažďovat majetek a nedokáže pochopit , že pro někoho jsou daleko důležitější věci než mít nový auto , barák a jezdit na pláž s all inclusive.To je prostě o hodnotách v životě.
Já jsem debil , že nikdy nic nebudu mít , protože on to nevidí.
Co to plácáš,…? Ty jsi měl stejný názory teď a ve čtrnácti? Neprošel jsi žádným vývojem? Myslíš, že existují jenom dva extrémní přístupy, toulání po světě a extrémní materialismus? Garantuju Ti, že za 5, 10 let zase trochu změníš názor. Zdá se ti to děsně daleko, protože jak tě tak pozoruju, stále si hledáš své místo na světě. Já s tebou souhlasím v tom, že život bychom měli prožít smysluplně, ne jako tupí konzumenti. Ale konzument pivka, elektroniky, aut nebo zážitků, to je téměř to samý, pokud si z těch zážitků něco sám pro sebe neodneseš. Já byl v osmnácti tak nervózní a lezl jsem po horách, vyběhl jsem na Mt. Blanc a měl jsem přitom víc štěstí než rozumu. Teď mi je lehce přes třicet, mám rodinu a tak trochu přemejšlím, jaký auto si rodina koupí, abych se mohl podívat třeba do toho Finska. Taky mám normální zaměstnání, kde si myslím, že dokonce k něčemu jsem. Je to vše nemravný, materialistický? Nebo nemá cenu se se mnou bavit? Zkus odpovědět na tyhle otázky a netahat sem problém s otcem. Poznal jsem docela dobře některý asijský země a dostal jsem se řekl bych hluboko pod povrch, a zjistil jsem, lidi jsou uplně stejný materialisti jako u nás, ne-li větší. Nechci tě odrazovat od svých plánů, ale zkus taky uznat, že existují různé názory, ne jen jeden nebo dva. Přemejšlej, jak bys mohl tátovi svůj názor vysvětlit, ne se s ním do krve hádat. I když né každý má to štěstí, že mu rodiče naslouchají. Každopádně do světa někam jeď, získáš zkušenosti a zážitky, a hlavně se vrať celej. No, a pro mne z toho plyne závazek, abych svý dítě vzal do světa na vandr, jakmile to bude jen trochu možné, aby pak nemělo páchat krkolomný věci…
Teprve až pokácíte poslední strom , až otrávíte poslední řeku , až ulovíte poslední rybu , přijdete na to , že se peníze nedají jíst . (proroctví kmene Cree)
Díky za informaci. Trochu mi unikají souvislosti. Zeptám se: myslíš, že třeba v Evropě máme řeky čím dál otrávenější, nebo naopak?
Kdybych měl použít tvojí logiku, tak řeknu, že přelidnění planety způsobuje nebývalý tlak na přírodu. Takže možná uděláš nejlépe, když půjdeš příkladem a ještě se půjdeš utopit. Dává to smysl?
Jestli trpíš negativismem a pocitem, že všichni jsou na prachy, všechno je znečištěný a konec světa je blízko, tak sbal rejži a upaluj na Aljašku do autobusu.
Pokud bys náhodou chtěl diskutovat, což by se dalo usuzovat z tvých příspěvků, tak tu máš prostor. Zkrátka si to rozmysli. Myslím, že bys rád slyšel souhlas se svými názory, ale budeš muset být trpělivý.
Peníze nejsou zas tak špatnej vynález jen by lidi nesměli bejt tak chamtivý,jsi to nepochopil,lidi by měli myslet nejdřív na okolí kolem sebe , na přírodu a pak až na sebe.lidi totiž přemejšlej tak teď jsem tu já a po mě ať přijde potopa.
V evropě se třeba situace lepší , ale rozvojové země v africe , j americe , asii je situace jiná.
…nebylo toto proroctví kmene Cree inspirací pro založení greenpeace?… mám pocit ,že jsem to kdysi četla v novým prostoru…jak jeli na bárce protestovat proti pokusům s bombamy v USA.Jestli se mýlím,pardonuju se.
Ahoj Luboši díky moc za info ohledně cesty do Finska (se psem), můžeš mi dát prosím kontakt na tu osůbku,od které máš ty informace? Potřebovala bych ještě pár věcí doladit a zeptat se případně jestli nemá mapu (psala, že tam byla už 3x). Díky moc Lucie
jasně že můžu letos tam prý jede znova do urho kekkonenu.
ještě ti přidám nějaké ceny dopravy co mi psal.
Ja litam samozrejme s Finnairem :-). Pokud chces letet az do Laponska, nemas sanci usetrit. Vzdycky musis prestoupit v Helsinkach a letet vnitrostatni linkou a ty jsou porad pekelne drahy. Takze do Helsinek se dostanes i za 4tisice, kdyz budes mit kliku – pak s Finnairem Hel-Ivalo (napr.) za 8tacu. Z toho je videt, ze se vyplati koupit uz v Cechach letenku s Finnairem az nahoru. Kdyz to posefujes v unoru-breznu maximalne, mas sanci se nahoru dosmykovat za cca 13-15tisic. A to je parada… Pro srovnani – vlakem tam pojedes za 10tisic 4dny, busem za 9 3dny. Autem 4 dny za 7tisic. A to nepocitam co po ceste projis a prokalis (pokud nejsi abstinent) – z vlastni zkuenosti prihazuju jeste cca 2tisice na jednu cestu. Letadlo je jasne nejrychlejsi a skoro i nejlevnejsi. Akorat clovek prijde o zazitky z trajektu Stockholm-Turku a z ty 12ti hodinovy cesty z Hel nahoru.
Jeste v roce 2004 stala letenka do Laponska 19tacu…Ted je to pohodicka. Jedinej „problem“ je ten, ze se na letisti napr. v Ivalo (nejsevernejsi letiste) ocitnes v cca 6 vecer. A nikde nic. Ses uprostred tundry. Busy takhle vecer jezdej jen do Saariselky a to je naprd. Takze idealne si zaplatit tago a nechat se odvezt do Ivalo a tam to nekde u reky zasquattovat do rana (dle mych zkusenosti se to v klidu da a nikdo neprudi – letos v lete to udelam zrovna tak)…. Pak rano koupis v krame zasoby a plynovou bombu do varice (ta do letadla nesmi – maj narazeci i sroubovaci takze at mas jakej mas varic, tak v poho) a nechas se dosmykovat lapinbussem kam budes chtit – NP Oulanka, Kekkosen, Lemmenjoki, Muotkatunturit apod. jsou vzhledem k tamnejsim vzdalenostem „za bukem“ (od 50ti do 400km :-). Kdyz posefujes vcas vizum z Ivalo to mas do Murmansku 200 kilaku, tak muzes cihnout na rusky kotvici ponorky a valecny lode. 3x tydne ti jede primej autobus Karasjok (Norsko) – Ivalo – Murmansk. Takze kdyz to dobre splanujes, rano uz frcis smer maticka Rus:-)
Hey, myslím, že žít na cestě je krásné a naplňující! Podle mého názoru je však třeba rozlišit fyzické přemysťování a cestu jako životní směr. Ač jsem v současnosti zakopán ve škole i v práci, tak si stále připadám na cestě, pořád něco nového;-)
A malý postřeh – varování od mých starších (nad 40.) kolegů – cestovatelů (ve smyslu fyzického přemysťování): Existuje určitá hranice, asi mezi 30 a 40 lety věku (je to individuální), kterou když překročíte a jste stále na cestách, tak už na nich budete po celý život. Nikdy nenaleznete trvalý domov…
Naprosto souhlasim s Jirim. Ano, mili, pozor na to !
Nazdar silenci,
nevim jestli ti co maji penize pridou jednou na to ze ztraci svobodu tim ze po nich touzi vic a vic a nebo nakonec ja i ty pozname ze sme se z toho programu nemeli vythnout a bylo by nam lepe.
Ja tim ze sem zil a ziju tech nekolik let po skole cestovanim a v cechach sem se ukazal jen jednou v roce sem zase ztratil to co kamaradi ziskali tim ze zustali doma,je to relativni kazdopadne si ten zivot uzi a hlavne Stastnej budes pouze pokud se o to stesti budes mit skym rozdelit,a kdybys mel chut se na nekolik mesicu nekam ztratit pryc ze systemu, tak se ozvy a nekam vyrazime Zdar David
Ahoj,
určitě se to dá. V Karibiku jsem potkala 2 baby kolem 40, který jsou na cestách už přes 3 roky. Vždycky někde zůstanou, najdou si práci a pak se přesunou jinam. Možná to zní super, ale musíš kontrolovat vízový povinnosti, pracovat většinou na černo ( a za malej plat). Záleží jaká destinace by se ti líbila a samozřejmě na tom jak ovládáš jazyky… :o) Spíš bych volila možnost pracovat u airline a mít letenky za babku a pak cestovat kam bys chtěl :o)))
ta všem děkuji za jejich rady a názory už za nedlouho se budu odebírat směr sever. jestli máte nějaké rady na cestu tak sem s nima.
Ahoj Luboši,tvůj názor na život je správný a už tě
doufám neopustí.Jsem starší než ty a chci vyrazit do
světa během léta.Ty máš v plánu Finsko.Pokud bych mohl
poradit zkusil bych,pokud trváš na severské zami v Evropě,
Norsko.Finsko je sice moc krásný kout země ale moc
rovná a na mne po čase působila trochu depresivně.
Rád bych s tebou o tvých(a i o mých)plánech pokecal.
Pokud chceš ozvi se mi na
Po******@se****.cz
nebo
na mob.606 637 206.Zdarec Ruda
No jasně , že můžem pokecat. Matka už záčíná dělat scény tak je s ní sranda. to je pořát tě tam někdo okrade , někde si tam zlomíš nohu …… neskutečný výčet trampot co člověka můžou potkat i doma. Dostala mě ale když povdala že tam uvíznu na ledový kře. Jí by se líbilo kdybych zůstal doma a studoval.
Podle toho co říkáš, tě má tvoje máma moc ráda a chce pro tebe to nejlepší. Akorát se cítí bezmocná a zahnaná do kouta. Tak to pochop a místo vysmívání se svým blízkým trochu uvažuj.
Samozřejmě, že nemám nic proti cestování, ale tvoje výlevy snění o „procestování se životem“ jsou opravdu hodné naivní. Pokud chceš dobrou radu, studuj a celé prázdniny klidně procestuj. Myslím, že ideální je, najít si někde (třeba ve Finsku) brigádu a zbytek prázdnin procestovat. Až dostuduješ, klidně vyraž na rok nebo dva do světa a pak uvidíš, co dál. To je moje rada. Tak jak to chceš udělat ty, je utíkání od odpovědnosti a ne touha po poznání.
…co to kecas? zi a nechaj zit:-)
Proč by nemoh’? Stejně jako dotyčný Luboš zde protlačuje své představy o nespravedlnosti světa za souhlasného pokyvování mnohých, tak jiný má možnost vyjádřit opačný názor. Chápu, že slyšet pouze souhlas a domnívá se, že na tomto webu mají všichni stejné názory (jako on), ale není tomu tak 🙂 Pardon, toto má být hlavně diskuse o cestování, ne o nespokojenosti s životem. Petr to vyjádřil celkem trefně.
Luboši,Tvá máma Tě miluje,vzpomeň si na to na cestě,až budeš sám
já se nikomu nevysmívám!Studovat nechci poněvadž nedovedu poslouchat ty nesmysli , a žít zavřenej někde v betonový králikárně. a odjíždím zejména proto abych našel duševní rovnováhu , momentálně nejsem schopen žít v této společnosti.
Komu není rady, tomu není pomoci. To, co píše o něco výše Petr, mohu podepsat. Máma, co „dělá scény a je s ní sranda“, má možná instinkt, který ji asi říká něco jiného než tobě. Studium aneb v tvém podání „poslouchání nesmyslů“ je rozumný recept z dlouhodobého hlediska. Toulání a příležitostná práce je pouze dočasné řešení (i když na tomto webu je poněkud idealizována). I při tvém případném studiu, které je mimochodem placeno z daní mnohých zde diskutujících, bys měl příležitostí na cesty dost a dost. (Alespoň já jsem měl a to bylo cca před 10 lety, kdy nebylo vše tak úplně jednoduché, jako je dnes).
Luboši, ruku na srdce, o mámě se vyjádřuješ spíše posměšně, než uctivě. Cestování Ti nikto nebere a pokud jsi schopen se o sebe se vším všudy postarat na vlastní náklady a vlastní odpovědnost, neváhej. A pokud překonáš pubertální vzdor,tak se mámě na cestách ozveš.
samozřejmě , že se ji ozvu , ale ne každý den. jí se strašně těžko vysvětluje , že to není nic tak nebezpečnýho jak si ona představuje. zajímalo by mě co bys jí řekl ty kdyby ti řikala jak tam zemřeš. a nechce si nechat vysvětlit že je větší pravděpodobnost ,že tě tady porazí auto než ,že tě tam sežere medvěd.
Ahoj, shodou okolností taky na Mendlovce studuju a osobně mi tedy nepřipadá že by ses tu musel učit nesmysle a musel být uzavřen na kolejích, matematika patří to ke vzdělání na této škole a nic s tím neuděláš. Vysoká škola tě učí mít i jiný pohled na svět a na řešení problémů (to nejjednodušší nemusí být to nejúčinější)… Nicméně to že jsi lesák tě nenutí vysedávat v greenu a propíjet se životem. Máš svůj názor a cíl, chceš prásknout do bot, ale zkus se na to podívat i z jiné stránky, např. ze strany rodičů a nebo někoho jiného. Ono utéct od problému umí každý, jenže on si tě najde kdekoliv. A i kdybys měl to štěstí, udržel se on the road tak by mi celkem zajímalo co budeš dělat až ti zdraví přestane sloužit stářím nebo se ti stane nějaký trvalý úraz který ti znemožní se dál pohybovat. A i kdyby jsi se vrátil domů a i měl to štěstí že tvoji rodiče stále budou naživu tak budeš bez důchodu, ale hlavně bez PŘÁTEL. Budeš mít spoustu zážitků ale nebudeš mít komu je vyprávět, budeš mít úžasné zeměpisné znalosti ale už si nebudeš pamatovat co máš za domem a tak bych mohl pokračovat dál. Udělej si zkušební cestu ať zjistíš o co kráčí než za sebou definitivně spálíš most protože potom bude pozdě na to litovat.
PS: omlouvám se za tak dlouhý příspěvek
Vše,co bych k tomu řekla už tady je,jen bych dodala,že bezdomovců má každá země dost,tak ať si jede nabít hubu sám.Naopak vzdělané lidi s určitou sebekázní každá země uvítá.Ale na to všecko si bude muset přijít sám.
Lubosi a ty se chces vydat pryc treba na rok s baglem a cestovat, nebo spis nekde pracovat a jet jeste na nejakou dlohodobejsi cestu? Hlavne nám pak napis 🙂
mám v plánu jet tak na 3 měsíce, to by mi mělo stačit.
O tom jak v čr oceňují vzdělané lidi se sebekázní, se můžeme přesvědčit každý den ze spravodajství médií, nemyslím že v naší postmoderní době a západní společnosti tito lidé požívají nějakého morálního kreditu, v kurzu je spíše „podnikatel“ , který se všema vyběhl.
S bezdomovci bych byl opatrný, je to věc, která se může přihodit každému z nás a proto bych tyto lidi neodsuzoval jen proto, že jsou špinaví, zapáchají a pijí alkohol.
Cestování je pro každého něco jiného, ta variabilita je úžasná a opravdu stojí zato, ikdyž třeba skončíte bez domova, to se mi, ale nemůže stát, já si nosím svůj domov sám v sobě, protože už jsem ho dávno našel.
Jsme stvořeni z matky Země a zpátky se vracíme do ní.
Nemůžeme ji vlastnit.Jsme zde jenom návštěvníky , hosty Stvořitele. On nás pozval , abychom tady nějakou chvíli zůstali a my jsme jeho stvoření zruinovali.Musí být hněvivý a také ,že jest. Já pracuji pro Stvoření , zdráhám se být účastníkem bílého ničení.
Leon Shenandoah, mluvčí ligy Šesti národů
uz jsem neco pocestovala, ale u nas doma mame vsechno, nejvic se mi libi tady..jinak doporucuji jednu adresu: http://www.zlutaraketa.cz , i pro cestuchtive jsou tam zajímavé nápady;-)
fajn diskuze!
on ten pocit vymanit se z přílišného konzumu je omamně lákavý.
(Mám pár měsíců do matury a taky se vydám na cestu,na který budu mít čas se zamyslet nad sebou,postavit se na vlastní nohy,kde nebudou přátelíčkové,s kterýma tak tlacháme v hospůdkách…:),pěkně sama bo ve dvouch cestovat a pracovat,zjistit jestli stojím o vejšku, možná i ze stejné nedůvěry,kterous tady zmiňoval,že se ti nechtěj poslouchat nesmysly.Jo,jo rutina zatít zuby,držet hubu a krok:D:D – někdy to nejde a člověk by měl být sám sebou…proč bys nemohl odcestovat a pak zas studovat? ;)a třeba je to všude stejný,nezjistíme,dokud neochutnáme.
To je taká romantická melancholie -jako poustevník meditovat o životě a najít kraj ,kde lidi neřeší materiálno,ale narodil ses do společnosti,která má jisté základy a bez peněz to v jistých chvilích nejde…I když fandím tvýmu odhodlání,protože dokud jsme mladí a „bez závazků“ proč nevyrazit do světa, jako hloupej Honzík s rancem přes rameno,s buchtama v ubrousku…vždyť nám tuhle vizi poznání vyprávěli právě maminy a tátové,tak se nemůžou divit,že s kapkou naivity jdem za svými sny.
Tvý mámě rozumím.Páč každý tvor,co miluje se bojí o své blízké.Myslím,že bude i dost hrdá ,že máš odvahu,vyjadřuje své obavy ,buď rád,že se stará.Já se těším,až máti začne taky podobně „vyšilovat“ ,až ji teda oznámim : tak za měsíc jedu!:)
Myslím ,že cestováním můžeš pochopit spoustu věcí,páč získáš srovnání,otestestuš své schopnosti a nakonec právě doceníš toho,co máš.A stejně jako tadys vyjadřoval jak se bílý člověk odvrátil od naší matičky přírody, stejně tak není dobrý zapomenout na domov,z toho jsme přeci vyšli a je to naší součástí,aby se jeden nestal nakonec cizincem ve své domovině.Za to myslím,že vztahy ,co mají váhu,vydrží věky,vše je o lidech …jak na to koukám trochu papouškuju 😀
Tak ti přeju,abys nalezl to, co hledáš.
ŽIJ BLAZE,VY VŠICHNI TADY:)))
to jsem měl udělat taky , nejdřív djet a a vše si pořádně promyslet, ale což nikdy není pozdě.
no jasná nikdy není pozdě!:)
zase tak spontannuita má taky svou sladkou chuť ,dobrý je když si zapřemejšlíš i zpětně,ale tak to ti nemusim říkat přece..
Asi jsem to přehlídla,…kdy že to vyražíš, bo jsi už ve Finsku,jestli jo,jaký to tam je?
ne ještě tam nejsem vyrážím 10. dubna
hej, ty nemusis ani nikam jezdit, vzdyt uz vis presne jak to chodi. Ne ze bych ti to chtel vymluvit, naopak vypadnout na rok ven by melo byt soucasti skolniho systemu, jen me udivuje jak to mas uz dopredu zmapovany. Ale samozrejme vlastni zkusenost ma rozdilnou vahu nez teoreticka znalost zeano.
Milý Luboši, se zájmem, třebaže se zpožděním, jsem si přečetl diskusi, kterou jsi před časem vyvolal. Z toho, co píšeš, jsou zřejmé dvě věci: zaprvé že jsi ještě nikdy na delší cestě nebyl a za druhé idealizace přírodních národů a Indiánů zvláště. Pokud nechceš projít stavem jisté deziluze, měl by sis, dle mého názoru, uvědomit, že všude je chleba o dvou kůrkách, tedy že pokud máš potíže žít zde, budeš je mít všude, ať už v Asii, Africe či Americe. Dále hlavně je načase uvědomit si, že Indiáni jsou lidé jako my, mají s námi (bílými jak říkáš) mnohem víc společného než rozdílného. Sám jsem velký nadšenec do nativních kultur Ameriky a právě proto ti mohu říct, že jejich jednostranná idealizace, stejně jako idealizace jakéhokoliv přírodního národa, není na místě. Stejně jako například vedly tvrdé životní podmínky kmenů žijících v některých oblastech Indonésie ke vzniku ovzduší plného nenávisti, intrik a podezírání, byly schopny dokonce i tebou (a mnou) milovaní Indiáni v určitých případech devastovat přírodu a chovat se k ni vyloženě krutě. Očividně potřebuješ osobní zkušenost, aby ses zbavil růžových brýlí. Možná by ale úplně stačilo přečíst si kvalitní literaturu, i česky psanou nebo do češtiny přeloženou, právě třeba antropologického charakteru, která by ti otevřela oči. Citáty, které uvádíš, jsou sice hezké, ale v podstatě nicneříkající fráze z různých, rádoby moudrých a pseudofilozofických knih, kterých je dnes přehršel a ke kterým by se skuteční šamani a moudří mužové a ženy kmenů, o nichž hovoříš, nehlásili. Byla ti doporučena kniha Útěk do divočiny, která naráží na otázky naší diskuse a kde můžeš pěkně vidět kontroverzi, kterou vyvolalo chování Alexandra Supertrampa u druhých, ale hlavně v něm samém. Je velmi pravděpodobné, že pokud by přežil, vrátil by se zpět do civilizace a žil obyčejným lidským, možná i trochu konzumním životem. Nepřežil, zemřel v autobuse americké provenience. Jaký to paradox. Jaká to marnost.
to co jsou indiáni dnes to z nich udělali bílý. samozřejmě se snaží přizpůsobit životu jakým bílý lidé žijou . Co nakonec jiného jim zbývá.to co jsem psal a píšu nejsou nesmysli ke kterým by se nikdo nepřihlásil.
Kdo nerespektuje zemi ničí ji,Kdo nerespektuje život kolem nás jako svůj vlastní, stává se vrahem .Člověk mnohdy věří že je majitelem a pánem , ale to je omyl! Je jen částí celku. Jeho ůkolem je být strážcem , ne vykořisťovatelem.Člověk je nositelem zodpovědnosti, ne moci.My indiáni myslíme při každém svém rozhodování na sedmou generaci, která přijde po nás.Naší ůlohou je dnes pečovat, aby dosud nenarození našli Zemi,která nebude horší než ta naše dnešní.A doufáme, že bude i lepší.
Oren Lyons, sekretář ligy Šesti Národů
to řekl současný indián
Indiáni dnes nacházejí zpět svou pravou identitu:nejsem jenom indián , jsem Američan v pravém slova smyslu a jsem bratrem celého lidstva.
Chceš obhajovat civilizaci bílého muže a říkáš, že není špatná, ale podívej se jednou na zprávy. Myslíš,že to co se děje ve světě je dobrý?
Ať z hlediska přírody, tak mezilidských vztahů.
Problem je,ze sice je plny idealy a vzdusnychj zamku,ale tech se v zemi jako je Finsko rozhodne nezbavi…
Kdyby jel treba do Guatemaly nebo nejake jine,trochu „divocejsi“ zeme,kde lidi bojuji o zivo(by)t(i),tak by mu ty ruzovy bryle trosku spadly z kukadel..
Nerikam,ze v necem nazor s Tebou nesdilim,ale pravdou je to,co uz zde par lidi reklo – pokud hledas nejaky pokoj,klid nebo rovnovahu a jak je videt,hledas to nekde venku (jina zeme,civilizace,kultura),tak hledas spatne…
Staci se zamerit do sebe…nemusis nikam jezdit..
Lidi se Ti tu snazi myslim vazne poradit..Tve mamcy je mi dost lito..kor kdyz vidim jak k jejim starostem pristupujes..:(
Mam mamu o nekolik radu citlivejsi nez obvykle mamy jsou a tudiz Te dokazu moc dobre pochopit,ale to co Ty predvadis mi prijde,ze se spis tim co ona proziva bavis..
Jinak co se tyce vejsky..osobne mi prijde,ze na vejsce sem mel tolik svobody jako nikdy v zivote..cestvat se pri tom da i nekolik mesicu v kuse…
Ja si myslim,ze je to ztrata casu Ti necoo vymlouvat..hafo lidi Ti tu dalo myslim,ze hodne dobry a rozumny postoje lidi,ktery si troufam rict prosli tim co Ty,protoze jim bylo taky tolik co Tobe..a sralo je to tu taky jako Tebe..ted je jim o par let vic a vidi to uz s nadhledem,ktery Ty proste mit ted nemuzes..
Kdo chce kam,pomozme mu tam..
Jed Lubosi,az na kraj sveta..ale hlavne mej ohledy na svou mamu..!
Myslím, že jsem se nevyjádřil nepřesně – ale budiž, dovysvětlím. Ještě jednou tedy zdůrazním, že Indiáni jsou mi blízcí, velmi blízcí. Z mé strany nezaznělo, že bych stranil bílé civilizaci či ji obhajoval či tvrdil, že není špatná. Já se naopak snažím přímočaře nehodnotit. Co tvrdím je, že by byla chyba Indiány idealizovat. Asi si neuvědomuješ, že svým idealizováním jim vlastně škodíš. Nastavuješ pokřivené zrcadlo. Přijmutí objektivního pohledu na věc je zdrojem respektu, důstojnosti. A to ty jim, aniž by sis to uvědomoval, upíráš. Děláš z nich co nejsou: dokonalé bytosti. Příklady, jež jsem uvedl, nejsou výsledkem snah moderních Indiánů nebo jiných tzv. přírodních národů přizpůsobit se bílým, ale skutečností, která se datuje do doby předkontaktové. Možná tě to překvapuje, ale je to tak. Mrzí mě na tobě, že ačkoli se považuješ za indiánomilce, vlastně je vůbec neznáš a nerozumíš jim. Na závěr jedno varování: není nic horšího než zakládat svá tvrzení na citátech z řad aktivistů, jakým je třeba i tebou jmenovaný Oren Lyons. Jejich činnost je sice v jistém ohledu potřebná, zároveň ale účelová a mnohé zkreslující.
zase s tebou nemohu souhlasit. Netvrdím že jsou dokonalý a bezchybní. i mezi indiány byla vždy nenávist mezi jednotlivými kmeny i jedinci v témže kmeni, jenž bílý dokázali výborně využít ve svůj prospěch. I Haudenosaunee vedli vyhlazovací války proti ostatním kmenům. Neidelizuji si indiány tak jako Seton ve své knize Poselství rudého muže (nevím jestli jsi to četl) to je to přesně co mi tvrdíš že je mje idea. Ta knížka ukazuje indiány v docela jiném světle než to je a bylo. nepovažuji ji za dobré dílo, a je vcelku všechno smyšlené,ale to proto , že Seton byl velký milovník indiánů a potřeboval nějaký vzor pro mládež .Vybral si indiány a ty zidealizoval.
Jak myslíš. V každém případě z tvých slov neustále vyznívá potřeba vymezovat se vůči bělochům. Ty jsi bělochem byl, jsi a zůstaneš. Nic na tom nezměníš. Nikdy nebudeš moci stát se Indiánem, jakákoliv snaha o nápodobu zůstane na úrovni hobby a folklóru. Tvým mateřským jazykem je čeština, tvůj obraz světa je evropský, formován křesťansko-helénským odkazem. Pokud budeš chtít něco změnit, musíš se změnit sám v sobě. Půjde ovšem pouze o změnu jednoho „bílého muže“ v jiného „bílého muže“. Doufejme, že v lepšího. Dokud to nepřijmeš jako realitu, zůstaneš stát na mrtvém bodě.
ahoj luboši, jsi borec, pěkná diskuse.
chci ti říct: jeď! budeš hlavně i duševně obohacen jak o tom tady někdo pochybuje. je mi 25. prostopovala jsem loni v létě 3 týdny od holandska přes belgii, francii po italii a dom (nechtělo se mi). unešená. končím v práci, šetřím a razím v létě opět ale na neurčito. otec to taky nechápe že jedu. vrátit se můžeš vždycky a studovat taky. takový zážitky nikde nevyčteš:)
ať ti to vyjde a měj se tam super
vzhlížej vzhůru protože dole není všechno:)
už asi trochu pozdě a ani agenturám nevěřím ale viděla jsem inzerát na práci řidiče autobusu v norsku na hodně stránkách o práci.
každopádně díky za podporu.Taky to tak vidím na podzim budu makat a příští rok na jaře bych zase vyjel.
ahoj,
určitě jeď. Měla jsem stejné problémy jako ty už na gymplu, od 18 jezdím každé léto na 3 měsíce pryč, většinou sama, na různá místa, pracuju, cestuju. Dá se tak dobře žít, ale dokud nemáš jasno co dál, jediné pravidlo: nedělej nic, po čem by ses už nemohl vrátit zpátky! Jedno léto (bylo mi 19) jsem se v migrantské komunitě málem odrovnala, přímé následky se táhly přes půl roku a nepřímé doteď.
Už žiju s démony v sobě v míru, mám velmi naplňující práci (zatím při škole), která mě začíná čím dál víc poutat k zemi.
Je to v tom, když tě někdo opravdu potřebuje, potom už nemůžeš jen tak vypadnout, vědomí odpovědnosti nakonec touhu po svobodě přebije. Ale než se do toho stádia dostaneš, musíš se s tím porvat sám. Cesta je dobrý způsob, jak to udělat. I když z tebe třeba neudělá cestovatele, ale „jen“ rovného a úplného člověka.
Takhle to bylo vždycky, dřív chodila do světa na zkušenou většina mladých lidí(teda většina mladých mužů), a je špatně, že dnes se to už nedělá.
dobra tema Lubos…
na tej ceste je dolezita samotna cesta, avsak nesmies zabudnut ze kazda cesta musi mat nejaky horizont a bod, ciel, ktorym naplnas poznanie a kam smerujes aby sa z toho nestalo len fyzicke presuvnie a tym padom len bludenie.
Cestovat znamena vystavit sa riziku ze sa nikde nebudes citit doma a vsade zanechas kus svojej duse. Bez poznania niet utrpenia. Cestuj preto pre radost, vytyc si ciel a uzivaj si to. Ked budes mat 60 tak si budes hlavou premietat uzasny film v ktorom bude hlavnu rolu hrat „Lubos“. 🙂
tak zítra konečně vyrážím na cestu!
Ahoj
Mam za sebou uz druhou vypravu a tentokrat a dvaapulroku a jeste se stale nevracim…cesty jsou dobry a da se na nich zit,jen se clovek musi proste obcas nekde zaseknou pro malej pocit domova…pratele jsou to nejvzacnejsi a tak kdyz nekoho potkam,kdo koho se do slova a do pismene zamiliju,tak proste svedu cestu jehou…
svoboda muze i tizit,ale jestli jednou zacnes,nikdy nezkoncis…ta svoboda jit,jit,jit je jako droga
Luboš se přiznal k pocitům, které má mnoho lidí kolem nás. Vnitřně ho drtí jeho matka a tak on cítí, že se musí odpoutat. Ten krok je však moc radikální. Většina lidí ho neudělá a pak celý život nějak přežívají. Přináší to stresové návaly a kupící se zdravotní potíže. Když je jim padesát tak si uvědomí, že to měli udělat ale už je pozdě. Výčitky pak zhoršují psychiku.
V zemích třetího světa žije kvantum Evropanů, kteří tam odešli většinou s holým zadkem. Kdo má peníze, dům a dobrou rodinu neodchází, že? Tito lidé žijí všelijak. Viděl jsem bílé s permanentním steskem po domově a makových buchtách ale viděl jsem i ty, kteří si sice postesknou, ale už by neměnili. Strávil jsem v různých zemích mnoho let a mohu říci, že naše česká společnost je jedna z nejtěžších, co se týká tlaku na jedince. Musím souhlasit s tvrzením, že Čech Čechu vlkem. Takže se nedivím ani Lubošovi ani jiným lidem s podobnými úmysly a držím jim palce k prvnímu kroku, který je nejtěžší. Po něm už to jede samo a nedá se to zastavit. A to je právě na celé věci to nejlepší, vstoupit do proudu a pak už jen plavat. A také si Luboši uvědom, že jako běloch máš vždy trochu navrch, vždy budeš vynalézavější a kalkulativnější. Domorodkyně se o tebe budou předhánět, a když budeš chytrý tak si najdeš ženu z dobré stabilní rodiny a oni tě přijmou. Tím budeš mít kolem sebe hodně blízkých a budeš cítit velké lidské zázemí. To je cennější než hmotné statky.
Pro začátek si našetři na velký trip a urči si kontinent. Asie je duchovnější ale v mnoha Asijských zemích se bílému těžko žije nebo těžko získává trvalý pobyt. Latinská Amerika je tradičně imigrantský kontinent takže tam se snadno usadíš ale duchovní rozměr je proti Asii slabší. Nicméně tropický domek u lesa je všude podobný a v Lat Americe ti zajistí více soukromí než v Asii kde jsou lidé všude.
Se zdravotním si nelam hlavu. Český zákon je debilní a nutí lidi, kteří žijí v zahraničí platit zlodějským pojišťovnám, které nezajímá, že u nich vůbec nečerpáš za ošetření, protože je v jiné zemi. Ani cestovní nepotřebuješ. Pojistíš se v dané zemi což je levnější. V Guatemale žije jeden Švýcar který měl ve Švýcarsku stálé zdravotní problémy a teď je nemá. V Brasilii se usadil Němec, který je otylý a za celých padesát let neshodil váhu až v Brasilii a dokonce se mu zlepšily křečové žíly. Takže zdravotní je otázka jeho reálné potřeby zde a tam.
Protože expatriate je globální problém společnosti navrhuji, aby ne toto téma vzniklo diskusní fórum se zkušenostmi těch, kteří někdy žili nebo někoho znají. Mělo by tam být cost of living, permanent residence nebo long term stay, možnosti práce atd.
Jo a Luboši, Finsko je z bláta do louže. Má největší počet sebevražd v Evropě. A musíš tam žít v systému který je podobný ČR (lidé jsou ale lepší). Takové jako ty většinou pohlcuje třetí svět.
Zdravím,
je mi 18 let. Mám podobný názory jako Luboš, ale určitě se v něčem lišíme. Nevoní mi lidi co jsou oblečený do značkovejch hadrů, jezdí na dovolenou k moři a lezou do prdele svýmu šéfovi, jen aby mohli před sousedema vystrkovat nahoru nos.
Taky mě táhne žít na cestách, avšak asi jinak než bys chtěl ty. Vyrazit bych sám nechtěl, ale čtyři lidi jsou moc. Celej život bych na cestách žít asi nechtěl, po 30 bych koupil domek na venkově, založil rodinu a doufal, že se ze mě nestane moc velkej materialista ;).
Strach určitě mám. Něco by se mi stalo (zdraví, drogy, potíž se zákonem) a rodině by to ublížilo. Přece jen je mám rád.
Tak ti přeju ať cestu či život prožiješ jak chceš a v 50 letech se nelituješ.
Jen tak někde pobejt a zas jít dál…to určitě ano , dá se takhle žít . Ovšem ne furt.Člověk se potřebuje vrátit do svého domova a oddychnout si a pak třeba znovu vyrazit.Když to není , cesta se pak stává prokletím a člověk víc než štěstí pociťuje neštěstí a smutek z toho , že se nemá kam vrátit . Člověk nemůže být všude a přitom vlastně nikde . Sám jsem nějakou dobu tak žil a můžu říct , že jsem se hodně rád vracel domů i když jsem mněl konzumní společnosti vyloženě plné zuby.
Pro svobodná rozhodnutí člověk potřebuje vnitřní svobodu.Pakliže ne , utíká potom za něčím a před něčím co stejně nedostihne a před čím stejně neuteče poněvadž to ač nechce , vláčí vlastně všude sebou.
Taky jsem pred casem resil podobne dilema,kde je vlastne moje misto,na kterem bych chtel zit,protoze evropsko-americky system mi prilis nevyhovuje.taky jsem chtel mit trochu zajimavejsi a pestrejsi zivot a zazit neco vic mez bezny stereotyp,takze jsem vyrazil do sveta pres urcite dilci potize to slo,takze nakonec se mi podarilo projet temer 100 zemi vsech obydlenych kontinentu.pokud to nekoho zajima a chtel by se o tom dozvedeti neco vic,tak si o tom muze precist na mem cestovnim webu wwww.transequator.com a jak jsem si na to vydelaval zase na http://www.ziveploty.eu
na leto planuji expedici do asie, takze hledam spravne zapalene a odhodlane spolucestovatele.doufam, ze se nebudete hlasit vsichni.
Petr
Ahoj,je mi přes 30 a žasnu kolik lidí má ty samé pocity a touhy najít tu svou prérii a ten svůj kmen kolem ohně se vší moudrostí a úctou k opravdovým hodnotám.Taky se chystám na americký západ a jestli je někdo zkušený s touto cestou přidala bych se.Dlouho jsem věřila že indiáni žijou tak jak nám je podávají filmy a že tam přijedu, přidám se na chvilku k nim,zažiju osvícení, najdu odpovědi, sama sebe.Pak mi došlo že v tomto“balení“ už indiáni a jejich cesty neexistují a bylo mi jako by mi někdo ukradl kus mé cesty.V té době se mi zdál sen, že mi zemřela matka a já jsem pochopila souvislost a význam mé cesty za indiánem-přišla jsem o iluzi uskutečnění mého setkání a sen mi odpověděl že přicházím o jednoho rodiče.Pochopila jsem hledám ve skutečnosti své kořeny,svůj počátek, zem pod nohama se vší tou moudrostí a úctou a přijetím sebe sama, protože to mí vlastní příbuzní takto neuměli, chtěla jsem se nechat adptovat.A to je asi důvod, proč vznikají tyto filmy a proč tolik z nás hledá svůj indiánský kmen a jeho rituály k pochopení a nalezení.To je ten důvod proč Luboš vyjede na cesty.Není důležité kterým směrem,ale že vystoupí z této země ven a získá odstup a nadhled a něco pochopí.Vaše rozumné rady jsou prakticky na místě ale toto je cesta za svou duší a tady nemá rozum moc mluvit.
Tady musí být cesta a plný prožitek a třeba i zklamání ale projít si to skrz přijmout a nenechat do toho mluvit mozek!Až ten prožitek projde celou bytostí a stráví se,vykrystalizuje se a sám vyšle odpovědi.POKUD SE DO TOHO NEVPUSTÍ HODNOCENÍ ČI JAKÉÝKOLIV RACIONÁLNÍ ZÁSAH.
Luboši jed,já doufám taky vyjedu,matce řekni v klidu jak tě svým strachem týrá,že tvá cesta je neodvratná,řekni jí že ji máš rád i přes její omyly.Otci řekni že ho máš rád (neubližuje ti svým přesvědčením vědomě) ale že tvá cesta je jiná než jeho.Budeš tu větu muset omýlat dlouho možná roky ale nakonec jim to dojde.Přeji ti štastnou cestu,bud otevřený všemu a ničeho se neboj.Ranka
..a jestli jsi už vyjel tak se drž.A jestli někdo z vás vyjíždí „za indiány“ během srpna,napište mi
Ra******@se****.cz
Ahoj , už jsem vyjel a byl jsem zase zpátky,pak jsem zase vyjel a zase sem zpátky a zas pojedu.Až ted jsem sem si mnohé věci uvědomil. Není zas tak důležité kam člověk jede ,ale s kým tam jede. Daleko lépe se všechny trable snáší když je vás na to víc.Pochopil jsem že jít pracovat není žádná výhra,ale na kolej do školy bych se nevrátil dal bych si něco tady v hradci , nebo pardubicích,ale na to je ted pozdě.Byl jsem tím tak znechucen že jsem o nějaké škole nechtěl ani slyšet a ted mě mrzí že jsem si to nerozmyslel dřív.
Sice píšu po dlouhé době, ale zajímala by mě ta náhlá proměna, Luboši. Takže už jsi zpět? A jak je to teď s tvým postojem k rodině, cestám a životě tady? Mít rád kulturu indiánů a hlubokou úctu k přírodě je skvělý, nezapomeň při tom všem ale na to, že do týhle lásky, respektu a úcty (aby byly opravdu pravé) musíš právě zahrnout i lásku a úctu k rodině, k místu, ke zemi, ve který jseš. Jinak by to totiž bylo velké protiřečení si. Co dělá indiána indiánem: láska ke Zemi, ke své půdě, ke svým lidem, ke všem lidem, ke všemu živému, dokonce i neživému … . Když se nad tím zamyslíš, tak si musíš řícz, jestli náhodou tomu neodporuješ svým dosavadním postojem k rodičům (ať jsou jacíkoli), k této zemi, spolešenství lidí… .
jo už jsem zpět, dost jsem na cestách přemýšlel o sobě o životě a tak.Vždycky když jsem někde na cestě tak mě přijde že už jsem si to srovnal v hlavě, ale jakmile se vrátím domů tak jsem na tom stejně jako předtim. Nevím co dál, myslím že bych zvládlul chodit do práce a tak. Jenže pro mě je problém jít a tu práci si sehnat. Nejsem komunikativní typ. Nedám se jen tak s někým do řeči, nedojdu se zeptat. Vždycky sem si všechno řešil sám.Raději budu bloudit ulicemi než abych se zeptal na cestu, nevím proč . To už má člověk asi v sobě. Samotnýho mě to štve , zkusím s tím něco dělat, ale bude to boj! Nevadí mi chodit 25 km denně, ale když mám jet do města tak jsem z toho špatnej.
Uvidíme co bude dál.
Co se rodičů týče,mám je moc rád i když každej máme rozdílný hodnoty v životě, jen bych chtěl aby oni respektovali ty moje a nevnucovali mi ty svoje.
To se týká zejména otce.
No jo, každej jsme nějakej :-). Myslim ale, že je důležitý, že o tom víš – o tý svý vlastnosti a od teď s tim, pokud tě to štve, můžeš začít bojovat. Ale postupně, ne střemhlav. Ale pravdou zůstává, že jestli máš rád cestování, je možný se jím i živit (jako průvodce skupin, spolutvůrce knih průvodců, psát do cestovatelských časopisů jako reportér, věnovat se nějakýmu terénnímu výzkumu přírody atd. atd. …). Tak ať to v životě klape : ). Pěknej den přeju!
Ahoj Luboši,
koukám,že jsi teď zrovna ve fázi života,jako já asi před deseti lety.Držím ti pěsti ať jednou najdeš to co od něj očekáváš,stejně jako se to povedlo mě.Udělal jsem ve svém životě několikrát krok,z té mizerné jistoty
do neznáma a vyplatilo se.Ten život,který teď žiju je už jen stupínek k tomu,aby byl takový,o jakém jsem vždycky snil.Mám práci která mě baví,dobrý plat a spoustu volného času na moje cestování.Do dvou tří let si chci vydělat nějakých pár nezbytných prostředků k cestě za poznáním.Chtěl bych zbytek života strávit na cestách a poznávat nové země,lidi a jejich kulturu.Snad se mi to povede.Po všech těch letech,ale teď už věřím,že ano.
ahoj přečetl jsem kompletně celou diskuzi a nemužu jinak než souhlasit s lubošem a dalšíma. I á sem na tom stejně a potřebuji odjed a neohlížet se přes rameno chci žít a ne přeživat zde věřím že jsou tu i další co chtějí pryč pokud ano prosím napište mi na meil
ba*******@se****.cz
Lubos,
jak sa mas ? a na co si prisiel ? davno o tebe neblo pocut
Zdravim
Jak se mám? Nestěžuji si. Myslím že jsem našel klid a mír na duši , alespoň prozatím. Už by mi stačilo najít práci která by mě bavila a někoho s kým bych si rozumněl. Nejlépe ženského pohlaví. A bylo by to super.
Luboši a kde ted jseš? Jseš v CZ, anebo se chystáš znovu někam na cesty?
Jsem ve své rodné vlasti. Přes týden chodím do práce. a o víkendech … jednou měsíčně mám školu celý víkend , jinak něco tvořím , a občas někam vypadnu , ale moc není s kým.
a co jsi se teda rozhodl studovat?
Provoz a řízení myslivosti. Jezdím jednou měsíčně do Trauče.
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
Olinalá: poklad na konci světa
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Nové články
Olinalá: poklad na konci světa
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.