MAROKO (na vlastní pěst a vlastním vozem), a pak 1) buď NAPŘÍČ SAHAROU (Alžírsko, Nigerijská republika, Středoafrická republika, Kongo, Čad) ke Kilimandžáru (na vrchol), do Keni, a pak na sever podél Nilu do Káhiry (pokud to bezpečnostní situace umožní);

Ahoj všichni.

Nejel by někdo po vlastní ose cca od půlky dubna do půlky/konce července do AFRIKY?

Přesněji řečeno, autem do MAROKA (na vlastní pěst), kde bychom strávili nějaký čas (cca měsíc až dva) cestováním, vylezli na Jabal Tubkal a případně strávili více času v horách a mimo turistické resorty (hory a neprofláklé kouty světa mám totiž nejvíc rád).

Až se Maroka nabažíme, napadlo mě několik možností, z nich některé zřejmě nejsou dost dobře reálné či bezpečné (kdo by měl jakékoli relevantní informace nebo zná někoho, kdo tam byl, nechť se mi prosím ozve – nad osobní zkušenost totiž není – díky), a zatím tudíž nevím, co dál. Níže uvedu jen pár možných návrhů. Zejména plán č. 1 mě naprosto nadchl (jenže to asi dost možná bude jeden z těch nevhodných…).

1) Z Maroka na JV přes Saharu (Alžírsko, Nigerijsou republiku, Středoafrickou republiku, Čad, Kongo a Ugandu) dojet až ke Kilimandžáru (vyšlápnout na nejvyšší horu Afriky), pak na safari do Keni a výšlap na Mt. Keňu, a pak na sever přes Nairobské jezero (to musí být skvělý), a podél Nilu do Káhiry (Luxor a pyramidy v Gíze – fantazie) – odtud buďto trajektem do Řecka nebo přes Jeruzalém a Turecko pěkně okolo Středozemního moře domů, případně dojet do Tuniska a odtud přetrajektovat na Sicílii, a pak domů přes Itálii…

– jelikož jsem někde četl (mj. na stránkách mzv), že mě v Africe nějací teroristi unesou, okradou a nejspíš i zabijou, a doposud jsem nepotkal nikoho, kdo by mi předal nějaké osobní informace (očekávám, že to nebude tak hrozné jako v případě osobní zkušenosti s Kurdistánem, aj.), měl bych i skromnější a praděpodobně reálnější plány v záloze:)

2) Maroko zůstává stále hlavním cílem a chtěl bych mu věnovat dostatek času, tj. měsíc až dva (Jabal Tubkal je podmínkou – jsem horal:). Až se ho nabažíme, pokračoval bych po severním pobřeží Afriky směrem na východ do Tuniska. Kritickým bodem by tak byl jen průjezd Alžírska, který nemůže být tak dlouhý, aby nás stihli unést a zamordovat. V Tunisku by se dalo zhlédnout Kartágo, krokodýlí farma na Djerbě, aj. Nejjednodušší variantou by pak bylo nalodit se na trajekt, přeplavit na Sicílii, vylézt na Etnu a Stromboli, případně si odskočit na Maltu , a pomalu se krz Itálii došourat domů 🙂 – toto mi připadá REÁLNÉ A BEZPEČNÉ!!!

3) Malinko smělejší plán byl objet celé středozemní moře. Čili, v Tunisku se nenalodit na trajet, nýbrž pokračovat do Káhiry, Jeruzaléma, a pak přes Libanon, Sýrii a Turecko domů – jenže momentální situace s uprchlíky této variantě asi zrovna moc nenahrává, ale kdo ví…

Možností je samozřejmě nekonečně mnoho a pokud se najde nějakej blázínek, kterej vymyslí, něco lepšího, vše je jenom o domluvě. Teprve včera mě napadlo, že jsem ještě nebyl pořádně v Africe a že by to mohlo být po těch všech severských zemích, Zélandu, Asii, atd. trošku něco jiného a hledám příjemnou společnost na pár měsíců (případně déle 🙂 ).

A proč Vám to všechno vlastně píšu? Protože sháním parťáka/y, ideálně nějakou blondýnku, kterou bych moh v nějhorším případě vyměnit za život (vtip) 🙂 !

Kdo nechce čekat, než opět najdu tento inzerát a odpovím, nechť píše raději na e-mail: ho*********@se****.cz

Holá hoj!