Maroko – česká stopa aneb slon v porcelánu
Zdravím všechny zde na fóru a ač jsem tady zatím jen čerpal informace, nedá mi to po návratu ze třetí cesty po Maroku zde nepřispět několika řádky. Nevím jak to máte vy s národní hrdostí, ale stalo se mi poprvé, že jsem se za náš národ styděl. Ptáte se proč? Rád vysvětlím. Maročané, potažmo Berbeři, jsou velmi přátelští a milí lidé a vždy se nezapomenou otázat „where are you from?“. Když jsem však potřetí uslyšel na mou hrdou odpověď „Czech Republik“, příp. „Czechoslovakia“ repliku „Dobry den, zadarmo!“, bylo mi to velmi líto a byla mi hanba. Kladu si otázku, co se stalo, že máme my Češi zde takovouto nálepku. Může za to snad Rough Guides či jiní průvodci, jež radí na svých stránkách smlouvat, smlouvat..smlouvat? Či rady známých, kamarádů, lidí zde na fóru, cestovních kanceláří atd.? Ano, smlouvat určitě..na trzích se suvenýry v Marrakéši a dalších turisticky postižených místech (příp. s policií o výši pokuty za rychlost), zde se smlouvání očekává a jistě se i vyplatí. Ale třeba za ubytování v Imlilu? Za večeři, snídani a půjčení holí a maček? Přátelé, uvažte prosím, že místní ceny jsou takřka vždy nižší než u nás a navíc, místní lidé jsou na tomto výdělku životně závislí..nemají jinou možnost, jak v drsných podmínkách Vysokého Atlasu si vydělat peníze na skromné živobytí. Neměli zkrátka to štěstí jako my, kteří přišli jsme na svět ve světadílu s názvem Evropa…Prosím, zkuste si před každou cestou (nejen do Maroka) zabalit s sebou i pár myšlenek o životních hodnotách, prioritách, pokoře a nadhledu..nic to neváží a vy pak budete moci hrdě prohlásit že přijíždíte z Evropy, z České republiky…
Zkušenosti čtenářů
Janku já zastávám názor, že moc jednoduše, nebo bezpracně by nikdo peníze dostat neměl.
Krásně to při jednom našem setkání řekl Charles – nikdy dětem nic nedávej! Oni si zvyknou že něco dostanou a už je nikdy nikdo nedonutí jit s matkou na pole a pomáhat. Jakmile zjistí že je i jiná možnost budou ji tvrdě vyžadovat. Něco dávat nic neřeší jen ublíží. Vždy musíš brát v úvahu požadovanou cenu a reálnou hodnotu v dané zemi.
Máš ale pravdu – jezdím si do Maroka zablbnout na offroudu. Myslímsi, že nákupem služeb pomůžu víc než darovaním peněz které „dneska projí a zítra mají opět hlad“.Ale arabi nejsou zrovna moje krevní skupina i když tam jezdím moc rád.
Moje cesty za poznáním směřuji na jinou světovou stranu. Vloni v lednu 3 týdny ve Vietnamu a v prosinci 3 týdny Kambodža. Mekong,plovoucí vesnice,deštné pralesy ……
Svět patří těm co se neposerou.
Více o cestě v Maroku
https://nomadic.cz/krivolakou-ulickou-do-marrakesskeho-hostelu/
Tip měsíce: Kambodža
Kambodža: od genocidy Rudých Khmerů až po ráj digitálních nomádů
Které chrámy v kambodžském Angkoru rozhodně nevynechat?
Cesta do Kambodži aneb místa, která nesmíte vynechat: Angkor, Phnom Penh a slunný jih
Knižní tipy
Dobrovolníkem na cestách, aneb co může být špatně
Plánovali dovolenou, ale neodletěli: 5 nejčastějších důvodů, proč vás nepustí do letadla
Nové články
JIŘÍ KALÁT a PAVEL STEJSKAL: Arctic Circle Trail v létě i v zimě
TEREZA SCHINDLEROVÁ – Jak cestovat za babku i s dětmi
Poušť Tabernas: Nečekaný ráj pro trekaře i milovníky filmové historie
Vybavení na cesty
Mapy a průvodci VŠECH zemí světa
Na KnihyNaHory.cz
Ebook PRVNÍ POMOC NA HORÁCH
Zdarma ke stažení
Evergoods ledvinka Mountain Hip Pack 3.5l coyote
Cestovatelský obchod - Vše pro vaše cesty
#SbohemPuchyre
Merino ponožky Darn Tough, které skvěle sednou. Doživotní záruka bez podmínek a háčků.
Pojištění do celého světa
u nás je nejvýhodnější + dárky zdarma, slevy na boty a vybavení
BRUTÁLNÍ VÝPRODEJ
Boty, oblečení, vybavení na dlouhé štreky na Běž.cz
Ahoj Janku.
S tím negativní vnímání čechů bych to neviděl tak dramaticky. Už v roce 2005 jsem v Maroku slyšel „tepich sadarmo“ a to byla ještě velká exotika.
Maroko se neskutečně rychle mění a přizpůsobuje spoustě turistů. Před měsícem jsem tam byl po deváté na dva týdny a neskutečně se tam podražilo jídlo.
V Maroku fungují dvoji ceny. Pokud příjdeš do restaurace, automaticky ti dají jídelní lístek, ve kterém jsou „turistické“ ceny. Předpokládá se, že jsi turista = bohatý a vzhledem k Evropským zvyklostem tu cenu zaplatíš. Konkrétně v Zagoře u „rondlu“ v restaurací mají tažín za 70Dir a neusmlouváš vůbec nic. Pokud zajdeš o 150m dále směrem k ceduli – třeba vedle pumpy – je cena 35 Dir. A jestli budeš trošku příjemný a smlouvat, dostaneš za tu cenu čaj a Hariru za 7 Dir. Můžeš být 100% jistý, že bokud by na tobě nevydělal, nehne ani prstem. Ať je bohatý, nebo chudý. Záleží jen kdo je jak chamtivý. Cena pro místní je cca 25 Dir.
Stejně to funguje i s mátovým čajem. Pro turistu je běžná cena 10 Dir a dostaneš malou skleničku. Čím turističtější místo, tim menší. 25Kč za takový náprstek je síla. Jestli se nenecháš, řekneš si o konvičku – v ní bývájí cca 3 skleničky, a usmlouváš ji na 7 Dir. jsi stále o 30% dráž než mají domácí.
Vrchol nemravnosti byla letos cena tažinu v Marakeši na náměstí – večer v mobilních stáncích. Objednal jsme si kuřecí tažin za 40 Dir. Dostal jsem tažin o průměru 15 cm a v něm bylo 5g masa, 1 rozkrájený brambor a 3 olivy. Když jesem se zeptal, jestli to myslí vážně, že to nechci, začal byt agresivní a nebýt nás tam 9 chlapů, asi by jsme se pěkně pobili. A to nejsem žádný arogantní puberťák.
A jestli si myslíš, že ti někdo v Maroku pomůže, jsi na velkém omylu. Každý bude chtít tvoji tísně tvrdě využít. Třeba nám letos v Ouarzazat přestala jet motorka a potřebovali jsme ji dovést 180 km do Marakeše. Dvě hodiny jsme jezdili po městě a nejlevnější nabídka byla 2,500Dir. Nakonec jsme ji tahli na laně.
V Maroku jsi chodicí peněženka a je jen na tobě jak se s tou roli popereš.
Neboj že někdo hne prstem a nic nevydělal.
PS: Imlil je jedno z nejturističtějších míst. Takže jestli jsi nesmlouval, poškodil jsi ty co přijedou po tobě. Domácí si zvyknou, že svoji cenu vždy dostanou a příště budou chtit ještě víc a víc.
Ahoj Vláďo. Dík za reakci, která mě, pravdu díc, trochu zklamala,neb byly to především tvé (ale i Charlese a Khamlii) příspěvky,ze kterých jsem čerpal informace před mou první cestou do Maroka. Nemyslím si však, že jsem svým přístupem někoho poškodil, jak tvrdíš, naopak – mám v Imlilu dobré známé,snad i přátele, i když se stále jedná o obchod;tyto mohu s čistým svědomím doporučit případným zájemcům o výstup na Jebel Toubkal. Dva synové z 5 dětí mého přítele Brahima mají průvodcovskou licenci, hovoří plynule anglicky a nabízí své služby v rozsahu transferu z Marrakéše,ubytování, půjčení výbavy jako jsou mačky, cepíny a hole, doprovodu k chatám v basic campu, donášku čerstvých potravin, ze kterých připraví večeři a snídani a k tomu mnoho cenných rad a informací. Samozřejmě nic nevnucují, můžeš si půjčit třeba jen hole a zeptat se na cestu…Nevím, Vláďo, zda jsi během svých 9 cest do Maroka na Toubkal vylezl nebo si s kamarády jen půjčujete motorky a offroady a hrajete si v dunách na Dakar:). Během dvoudenního výstupu na vrchol máš totiž poměrně dost času na přemýšlení (a na vrcholku samotném dostane se ti i zmíněného nadhledu) a možná by ti tam došlo i to, že ušetřit pár dirhamů na tajine je zcela bezvýznamná titěrná malichernost. Neboť jak píšeš výše – „záleží jen na tom, kdo je jak chamtivý“.
Ahoj Janku,
přidávám se k „Tvému pojetí cesty“. Naše čerstvé zážitky jsou pouze a jen okouzlující; poradil a pomohl nám tady každý a ještě k tomu přidal úsměv. V horách i ve městě. A nechtěl za to nic. Určitě mi to v Maroku jednou nestačilo. Můžeš, prosím, prozradit kontakty na zmiňované průvodce?
Ahoj Hermíno,
Brahima či jeho syna Hamida můžeš denně najít v Imlilu v jeho malém krámku s půjčovnou turistických potřeb, který se nachází v horní části obce kousek nad školou vpravo na hlavní ulici. Zde si můžeš nad šálkem čaje dohodnout co potřebuješ, či jen tak popovídat. Předem můžeš kontaktovat i nejstaršího syna Elhoussaina zde: http://www.atlas-dream.com