Černá Afrika
Kilimanžáro – jak obtížný je výstup?
Šárka
Ahoj,
ráda bych navštvíla Tanzánii a spojila to asi i s ostrovem Zanzibar.
Ale to všechno bych nechala až na poslední dny pobytu.
Předtím bych se chtěla pokusit vystoupat na Kilimanžáro. Nejsem žádný velký sportovec, ale na druhou stranu ani povaleč. Chodím denně běhat, v zimě spíše plavat.
Ráda bych několik info, jak moc je Kilimanžáro náročný, co se týká výstupu, nedostatku kyslíku, chladnějšího počasí, spaní na cestách …. ?
Předem moc děkuju, Šárka (26) [email protected]
plus, pokud by někdo plánoval podobnou cestu, přivítám i další spolucestovatele 🙂
ahoj, ja tam nebyl ale jeden znamy se odsud minuly tyden vratil. z toho co strucne rikal, byl to nejvetsi vykon jeho zivota. vystup trva tyden, muze byt docela problem s vyskou, zvraceni, bolesti hlavy. nahore je -15 stupnu. clovek co denne beha to v pohode da, pokud nedostane prave vyse popsane problemy. jinak to pry bylo drazsi nez se puvodne planovalo. ja se tam nechystam 🙂
Hlavně je to šíleně drahý, tudíž jako celá Afrika za chvíli-jenom pro mastňáky, ale ty na to určitě máš, dítě ze zazobaný rodiny.
Přestaň fňukat na netu a najdi si práci. Kdo chce, tak prachy má. Když nezkusíš pracovat, tak je mít nebudeš:-)
Já makám, ale přijde mi debilní dát 50000 nebo 100000 za vylezení Kilimandžára. Samotnýho tě tam nikam nepustěj. A možná mám jenom zkreslený informace.
Blbost – ja se z Kili vratila pred 14 dny. 7mi denni vystup nas vysel vcetne baksise na zhruba 25000/os. Stezka Machame. A to je v Tanzanii kolem vanoc turisticka sezona. Chapu, ze pro nekoho je to hodne, ale za ten zazitek to urcite stoji.
Všechny normální cesty jsou choďáky, takže v pohodě. Nicméně problém může být s aklimatizací, pokud zvolíš příliš rychlý výstup. 6-7 dnů je úplné minimum. Dalším problémem může být zima, neboť většina výstupů začíná kolem půlnoci, aby se stihl východ slunce, který je fantastický. Zima může být opravda hrozná, klidně -15-25C. Další možností je jít přes den – vedro – a přespat v kráteru. což je sice dražší,ale je to ta nejlepší varianta.
Spaní a jídlo ti zajistí agentura, která ti to bude organizovat. Po cestě nejsou žádné hotely nebo restaurace, vše musíš přinést nosiči. My jsme měli pro nás – byli jsme pouze dva – celkem 12 členný tým.
Z normálních cest doporučuji Lemosho, která je nejkrásnější. A hlavně, nešetři na dnech, může tě to stát vrchol a pak, je to obvykle než jednou za život. A stojí to za to.
Pro Zetko – své sociální problémy si řeš, prosím, jinde. Tady na ně není opravdu nikdo zvědavý.
Zrovna jsem to včera četl v knize Hanzelka a Zikmund – asi to prča není 🙂 (jasně, s výbavou z roku 1947)
Pro dva lidi dvanáctičlenný tým? To je ubohý, to už není vysokohorská turistika. Vás tam nakonec vynesli na nosítkách ne? Styděl bych se sám za sebe, vylézt nějakou horu takovýmhle způsobem.
Já bych se tam klidně vynést nechal, mě jde o ten rozhled a ne o utrpení a zkoušení co vydržím než pojdu zimou, vedrem či vyčerpáním. Všichni velcí objevitelé Livingstonem počínaje se nechali nosit a jsou v učebnicích zeměpisu, ty tam určitě nebudeš.
Zetko, ty se za sebe klidně styď.
Na těch 7 a více dnů musí nosiči vynést všechno jídlo a stany – nejen pro nás, ale i pro sebe, proto je jich tolik. Na cestě není nic nikde k dispozici. Začni přemýšlet hlavou a pak si třeba i na to Kili vyděláš.
Na Kili tě nikdo vytahovat nebude, vše musíš vyjít sám.
Jinak po tom, za co ostatní utrácí své peníze, je ti kulové, na tom se asi shodneme.
Kili je ze 7 summits skoro nejlevnější, hned po Elbrusu. ME stojí min. 40-50 tis. USD, stějně tak Mt. Vinson. Aconcagua se dá pořídít tak za 2-3 tis. USD. Puncak Jaya za 12-14 tis. USD. Denali tak od 3 tis. USD. To jen tak pro doplnění.
Hanba, nechat si tahet věci. Já prošel docela pěkný fláky v Andách bez jedinýho debilního průvodce a nosiče, co by mě obtěžovali. I moje holka to zvládla. Vytáhli ti tam aspoň laptop, aby ses po nocích ve stanu nenudil?
Děkuju za příspěvky.
Co se týká těch peněz, tak na to šetřím delší dobu a hlavně bych to chtěla dokázat kvůli sobě 🙂
Ale nejsem žádný zkušený horal, proto mám obavy, zda to fyzicky zvládnu. Jde o to, že se nejvíc bojím té zimy a aklimatizace, protože to převýšení a míň kyslíku … na to nejsem moc zvyklá.
Můžu se ještě zeptat, vy co jste tam byli, tak jakou vy máte kondičku?
Díky
P.S.
Zetko, prosím vynech své názory v této diskuzi. A neosočuj tady lidi. Zazobaná, jak jsi mi napsal, tak to nejsem, jen když něco chci, tak si na to ušetřím a myslím, že je každého věc, co si za to pak koupí. Nikdo tady nepotřebuje slyšet nějaké „chytré“řeči od někoho, kdo tam ani nebyl
Ahoj Šárko,
přesně tak, když člověk chce, tak si na to ušetří. Je to moc pěknej výlet (každej den jiný prostředí) a po chvilce už ti ani nebude vadit, že s tebou jde plno dalších lidí.
Vzhledem k tomu, že nahoru půjdeš s malym baťůžkem, tak si troufám říct, že už jsi šla určitě náročnější treky. Jít s krosnou nebo s baťůžkem je obrovskej rozdíl. Já byl před tím nejvýš tak cca 3000m. Před odletem jsem si říkal, jak budu trénovat a byl jsem jednou běhat:-). Po fyzické stránce bych se toho nebál! ALE rozhodně bych ti doporučoval dát před tím nějakou nižší horu na aklimatizaci. My jsme dali Mt. Kenyu a tam to bylo moc hezký a bez lidí. Vstup do parku tuším 50 (možná 25) dolarů na den a nemusíš mít průvodce. Tanzánská varianta je Mt Meru (nevim cenu). Tam si vyzkoušíš, co to je výšková nemoc a jak to snášíš.:-) Nás šlo na Mt Kenyu 7 lidí (s krosnama), všichni jsme si užili výškovou nemoc až až a jenom 4 jsme to dali až na vrchol. Byla to krušná noc.:-)
Když jsme pak šli na Kili, tak už jsme to dávali relativně v klidu. Šel s náma nějaký Izraelec, co měl těsně po vojenský službě, takže fyzicky našláplej, ale šel bez aklimatizace. Noc před závěrečným výstupem ho to dostalo a na vrchol nešel. Je plno lidí, co tam nevyleze a většinou je to oprvdu kvůli aklimatizaci a ne kvůli fyzičce. Když jdeš přes den, tak svítí sluníčko a je ti teplo. Závěrečný výstup jdeš v noci a opravdu je tam okolo -20C. Zimní výbava nutná (ne horolezecká, ne do sněhu). Východ slunce k nezaplacení:-).
Tu aklimatizaci bych doporučil už jenom kvůli tomu, že den na Kili stojí +/-200 dolarů, kdežto na Mt Kenye cca těch 50. A rozhodně to není žádný zlo, ba naopak!
Užij si to!
Jo ještě doporučuju nebrat antimalarika před tímto trekem, tak si to naplánuj tak, že nejdřív dřina do kopců a pak zaslouženej relax-safari,moře.
Ahoj,
díky za spoustu užitečných rad.
Takže myslíš, že nejde ani tak o kondičku jako spíš o aklimatizaci?
já vyšla tak nejvýše zatím Adam´s Peak na Srí Lance. proto mám obavy …
Chodím běhat a teď před odjezdem chci víc máknout na kondičce. počítám, že bych tak v lednu odlétala …
Právě že jsem to chtěla spojit – nejdříve výšlap na Kilimanžáro, pak Tanzánie a nakonec Zanzibar.
Dobra aklimatizace je klic. Videl jsem spoustu nabusenych borcu-nejen ne Kili, ake i v jinych horach, ci vrchol nedali, nebot na vystup obvykle moc tlacili.
Ty šmudlík Zetko,vid? Zase jeden s osobními problemy…jak často jezdíš do Afriky?
Někdo holt maká a cestuje a potřebuje připojení ve světě a někdo žmoulá PC doma a prudí…
Jak se na aklimatizaci můžu nejlépe připravit? Viděla bych to na výšlapy, snažit se dýchat převážně nosem, otužovat se …? Prostě bych tělu chtěla předtím nějak naznačit, do čeho půjde … určitě bych pak před výstupem viděla nejdříve výstup třeba na tu Mt Kenyu, v tom naprosto souhlasím.
Musí totiž pěkně zamrzet, když by to člověk fyzicky dal, ale prostě ho zastihne ta výšková nemoc …
Na výšku se bohužel nepřipravíš, my tedy budíme vždycky červené krvinky buď železem nebo čaji a pak na místě bereme acylpirin na zředění krve (to nám doporučili doktoři, kteří jezdí s výpravama), přežili jsme Kilimanjaro, přežili jsme Mt. Kenyu a teď i 2x Nepál. Jinak je hrozně důležité nabrat kondici, chodíme trénovat do Prachovských skal na hory, dáme si do batohu 20 kg chlapi, 15 kg ženský a chodíme do zblbnutí 6 hodin. Když jsme lezli na Kilimanjáro, bylo tam s námi spoustu sportovců, velké výpravy z Čech a Slovenska s cestovkama, které jim naslibovali, že vylezou, i přes léky na vysokohorskou nemoc někteří zamrzli už v 3000 m. Výstup není až tak náročný, až den, kdy se o půlnoci vychází nahoru, abyste viděli východ slunce (já osobně ani nevím, že slunce vyšlo, byla jsem tak vyšťavená a zmrzlá:-)) no a pak to slézt dolů až do 3000 m, ale dolů už člověk běží jako kalupinka.
Před výstupem na Kilimajáro jsme se neaklimatizovali jak někteří výstupem na Mt. Meru a musím říct, že spousta turistů, které jsme dole potkali, už po výstupu na Mt. Meru neměli dostatek sil a odhodlání už vylétz na Mt. Kilimanjáro.
Přeju hodně štěstí při lezení
Ahoj,
ja se vratila z Kilimanjara v lednu. Mesic pred odjezdem jsem si pujcila stan pro simulaci vysokohorskeho prostredi. Pujceni sice stoji ranec, ale priznaky vyskovky jsem nemela zadne. Pokud nepocitam male nechutenstvi, ale to se dalo v pohode zvladnout:) Nevim, jestli to bylo jen pocitem, ze jsem pro aklimatizaci neco udelala, nebo to vazne funguje, ale me to pomohlo:)
Ahoj,několik let toužím po výstupu na Kili.Jsem už dost starý(bohužel letos budu mít 60 let),ale i přes to bych chtěl si tento sen splnit.Prosil bych někoho,kdo tam byl,aby mi řekl,zda-li je i přes tento věk to možno dokázat.Fyzičku mám dobrou.Chtěl bych zvolit tu nejjistější cestu,o finance mi nejde.Byl bych rád,kdyby mi někdo poradil,či případně doporučil někoho,kdo by mi s výstupem pomohl.Diky
Petr
Petre, ja bych se toho nebala.:) Pokud budes potrebovat nejake rady, napis mi na mail….
Ahoj,
Pokud máš dobrou fyzičku (např. vyjdeš za jeden den na Sněžku a dolů a zvládneš vypít tři piva), je to v pohodě;)
Jediná věc, jak jistě víš, je výšková nemoc. Já neměl nahoře žádné příznaky VN, naprosto v pohodě:
– asi měsíc před jsem začal běhat a nekouřil
– připravoval jsem se pro jistotu i s Hypoxico
– při výstupu jsem pro jistotu použil diluran
– pravidelně a hodně jsem pil – to je asi nejdůležitější
Hodně zdaru,
Ondřej
ahoj všem,
najde se někdo, kdo napíše seriozně co výstup na Kili obnáší?
Oblečení, výstroj, obuv?
Je mi téměř 60. Mám šanci to dát?
S kým se tam vydat, co to asi stojí?
děkuji standa
Žádný stach,mě je taky 60 let(bohužel).Před rokem jsem se o výstup začal zajímat,poprosil jsem taky o nějaké info,ale bezúspěšně.I přesto teď vystupuji-odlétám koncem ledna se ženou,které je 55.Teď mám právě na noze boty,které si upravuji podle nohy.Tento týden jsem byl na nákupu oblečení.Minulý týden jsem absolvoval nějaké zdravotní prohlídky a ještě mi čeká nějaké očkování.Nic já nepocenuji,protože mi není 30,jako jiným.Letím od němců,které se výstupem zabívají(pak odlítám ještě na 2 týdny ny Zansibar),tato společnost vše zařídí.Volím delší ,ale nejjistější způsob výstupu.Za pár týdnů si půjčuji Hypoxico na 5 týdnů.V srpnu jsem začal běhat denně 3 km,ale zjistil jsem že mám dobrou kondičku,tak se začnu od prosince znovu připravovat.V případě zájmu o info mi kontaktuj.
Ahoj Stando,
pokud se stále aspoň trochu pohybuješ,neměl bych z fyzické náročnosti obavy. Na podzim 2013 jsme dali Kili ve věkovém složení 67, 63, 61 a 60. Problém je určitě výšková nemoc. Kdo tvrdí, že se to dá dát bez problémů, tak kecá. Kyslíku je tam nahoře ani ne půlka co u nás, takže bez slušné aklimatizace musí mít problémy skoro každý, navíc je rekce silně individuální. Taky to chce trochu psychické odolnosti, týden ve stanech kolem 4000 m n. m. při skrovné stravě dá docela zabrat (v chatkách se spí jen na jedné stezce) Je tam opravdu strašná zima a musí se jít pomalu, takže to chce hodně dobrého teplého oblečení od hlavy až k patě, slušné trekové boty, dva batohy (příruční+velký pro nosiče), lahve na vodu, léky atd. Pokud jsi ještě neodletěl, mohu ti dát seznamy, ale je to i na netu. My jsme si to koupili přímo v Africe, což ostatně dělají všechny naše cestovky. Za 5-denní výstup na Mt. Kenyu, 5-denní safari v Tanzánii (NP Lake Manyara, Serengeti, Ngorongoro a Tarangire)a 7-denní Machame route na Kili jsme dali 2600 USD, k tomu tipping skoro 500 USD (na tom jsme nešetřili) a náklady na dva dny navíc strávené v Nairobi a okolí, dárky, alkohol atd. Letenka Praha-Istanbul-Nairobi stála 15000,- Kč. Na pár tisíc ti přijde také očkování. Tedy žádná láce. Pokud bys chtěl kontakt na mladé kluky, kteří se tam o tebe postarají, případně víc informací, tak pošli mail, rád poradím.
Ahoj, taky jsme výstup absolvovali ve skupině 60,56,56 a já 25. Do posledního tábora Kibo hut – šli jsme coca cola route, to byla krásná procházka, ano někdo může mít problémy s nadmořskou výškou, ale jezdíme do vysokých hor běžně a na doporučení známého doktora, bereme vždy před odjezdem železo a na místě každý den půlku acylpirinu – který ředí krev. Nikdy jsme nikdo něměl problém a to jsme nahoru a dolu vystoupali za 5 dní. Nahoře byla zima, foukal strašný vítr, posledních 6 hodin výstupu se jde skoro celých sutí, doporučuju hůlky. Táta měl omrzlé prsty na nohou, další měl omrzlé prsty na rukách. Spousta lidí tam ale nevyšla, chce to mít ale hlavně odhodlání.
Vystup na Kilimanjaro neni nejak zvlast obtizny z pohledu fyzicky. Takze pokud je clovek zvykly chodit na tury a lezt na kopce, tak by to mel zvladnout. Ale zaroven to chce mit respekt k hore a dle toho se vybavit a dodrzovat nejaka pravidla.
Nejvetsim problemem je vysokohorska nemoc.
Aby se ji clovek vyhnul, tak by nemel prekracovat denni prevyseni 500m, ale to by se vzhledem k cenam vstupu a nosicu extremne prodrazilo.
Standartnich vystupovych cest je 6: Marangu, Machame, Shira, Umbwe, Rongai a Mweka.
Marangu a Machame jsou nejvytizenejsi turisty.
My jsme dali na doporuceni mistnich a vybrali jsme si Rongai route, ktera vede od hranic Keni, ale dle mistnich je nejkrasnejsi. Musim zhodnotit, ze vyhledy byly kazdy den bajecne a celkovy pocet ostatnich lezcu, ktere jsme potkali by se dal zpocitat na prstech vsech koncetin.
Obleceni me postacilo stejne, jako kdyz jedu do Alp, ale co je dulezite nepodcenit jsou boty. Vetsina cesty se da ujit v botaskach (ma zkusenost), ale vystup z Kibo Hut na vrchol zacina v noci cca mezi 23-24h, aby jste byly na vrcholu se svitanim. V tu dobuje na hore poradna zima a teploty se pohybuji k 10 stupnum pod nulou ve vetru i nize. Proto jsou dulezite poradne vystupove boty s kvalitnimi ponozkami. V jinem tymu jsem videl, jak jejich pruvodce v cca 5000m masiroval rukama nohy jednoho z lezcu, nebot jiz delsi dobu necitil prsty. Dale urcite vemte trekingove hole.
Obecne je posledni vystup trochu narocnejsi, protoze uz je citit unava z predchozich 4dni slapani a spanek je v takove nadmorske vysce lehci. Takze jakakoliv mala nepohodlnost typu zima,zizen, vaha, atd…je hrozne moc znat.
Nejdulezitejsi prevenci pred vysokohorskou nemoci je hlavne pit, a to alespon 3,5-4l vody denne. Problemem je opet posledni noc, nebot voda je v noci ve stanu velmi chladna, a tak se pri nocnim vystupu tezko pije, proto je dulezite ji uschovat nekam do „tepla“. Jinak voda se pak bere z hor, zpravidla u kempu, kde se nocuje a mistni do nich davaji tabletu na osetreni.
Vysokohorska nemoc postihne prakticky kazdeho, ale zpravidla v lehke forme. V nasem tymu jsem pozoroval, ze u devcat zacala lehka obcasna bolest hlavy od 3000m. Nad 4500m to bylo castejsi a dokonce se pridalo v jednom pripade i zvraceni. Kazdopadne na kazdeho to pusobi trochu jinak a je dulezite provest alespon jeden ci dva aklimatizacni vystupy – tj. vylezt treba jeste 200-300 vyskovych metru nad tabor a vratit se.
Nezapomente take na jidlo, hlavne teple jidlo a jeho dostatek, vc.cukru je take zakladnim predpokladem pro uspesny vystup.
Pruvodce ci nosici vas budou nutit do piti a jidla. Ikdyz vubec nebudete mit chut, poslechnete je, vedi co delaji.
Urcity podil na tom, ze jsme vylezli na vrchol vsichni meli prave pruvodci a jejich rady a pece.
Postrehy jsem sepsal v rychlosti, v pripade dotazu klidne piste na email.
Vystupu zdar!
D.
Tip měsíce: Turecko
Top 10 míst v Istanbulu
Úchvatná krajina Kappadokie: skály tu připomínají obří údy
Zvláštní jezera v turecké střední Anatolii: Nar, Meke, Çıralı obruk
Knižní tipy
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou
Časopis Travel Life píší cestovatelé pro cestovatele, tak CESTUJ!
Nové články
Tablas de Daimiel, poklad španělských mokřadů a ráj pro milovníky přírody
Německo slaví 35 let od pádu Berlínské zdi: Obnovená místa čekají na objevení, 2. část
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.