Ve spolupráci s místní komunitou pomáháme vytvářet vzdělávací centrum. Můžete se zapojit do environmentálních aktivit nebo výuky angličtiny pro místní děti nebo se věnovat zalesňování bývalých plantáží, monitoringu zvířat a dalším aktivitám ve spolupráci s národním parkem. Těšit se můžete i na treky do džungle nebo rafting po řece. Projekt je Sumatře v blízkosti národního parku Gunung Leuser.
info: www.helpforjungle.com
helpfor tvoje peněženka ?:D
citace ze stránek: „…se bydlí v jednoduchých chatkách. Spaní je na matracích. Strava je zajištěna po celou dobu pobytu. Vaří pro nás místní lidé. Jídlo je tedy typicky indonéské, postaveno především na rýži, nudlích, zelenině, kaších, kuřecím či rybím mase a doplněna ovocem.. // Režijní poplatek 6.830 Kč hradí náklady za ubytování a stravu po celou dobu pobytu“ tj. (14 dní)..
to je poplatek 500 kč. na den …mmm…no totiž-mám rád svůj stan a jsem závislý na rýži od Vitany a nesení těchto 12 ti kg. navíc od letadla mi vytvaruje stehna..Takže to vidim tak, že kdo má o něco takového co vy nabízíte zájem – ať projde couchsurfing pages (a vyhledá dobrovolnictví) ..tam jsou nabídky zadáčo-jo, taky to nechápu..jedeš někam makat a nemusíš za to platit – hrůůůůůůůůůůůza ,-)
S tou drsně psanou kritikou docela souhlasím, v Indonésii jsem žil několik let. A tohle je vždy směšné. Krom toho, že není nic, co by uměl český dobrovolník, co by neuměli lidi na Sumatře sami (a že jich tam je), tak dobrovolnictí většinou pomáhá většinou jen dobrovolníkům samotným, aby se cítili dobře a cool. Nic víc. Kde Evropa bere stále tu aroganci si myslet, že ty naše západní móresy všude tak nutně potřebují?
Co by tak nějaký Australan byl jako dobrovolník při pomáhání pražským bezdomovcům nebo Romům. Obojí potřebují pomoc, ale Sumatra je cool, Hlavní nádraží ne. Tečka.
klasika- další inzerent který zaměňuje ekologické jednání a myšlení s ekonomicky výhodnym-pro sebe…nabídnout něco eňoňůňo a podojit..a taky podpořit cestovní a ropný průmysl…tropický les nepotřebuje vaše sázení stromků, příroda si to obnoví sama, stačí když se nebude dál kácet