Holka pro cestování úplně jinak – horami, pralesem, za domorodci… životem

Stále hledám holku pro život i na cesty, kde cesta není uspěchaná dovolená, ale součást života.
Pokud by se našla nějaká milá, štíhlá, nekonzumně smýšlející holka tak do 30 (nebo kolem 30ti), která by se nebála žít trošku jinak (a vůbec žít), nejlépe se zájmem o přírodu, zvířata a domorodé kmeny, budu rád.
Už dávno vím, že hledat holku na cesty i pro život tady je nesmysl, ale když těch, co by se opravdu chtěly vydat do divokých hor Nové Guiney, nebo do pralesa Sumatry nebo Gabonu – zase tolik asi není….. (anebo třeba na vandr na Fatru, pro začátek). Proto píšu tady.
Láska se na internetu najít samozřejmě nedá, ale inzerát může v určitých případech přefiltrovat základní zájmy a hodnoty, a to může dát dobrý základ.

Jsem fotograf, cestovatel a dobrodruh, vegetarián a abstinent. Už inzeruji docela dlouho – s přestávkami už rok a půl, ale to nevadí – jednou za čas mi někdo zajímavě napíše, nebo odpoví (i když většinou stylu: já bych jela hned, kdyby…..apod.), s pár zajímavýma lidmi jsem si takhle – které bych jinak „nepotkal” – napsal pár zajímavých mejlů a i to už stojí za to.

V říjnu odjíždím pracovat do Anglie, a až vydělám, tak dál do světa.

Dalších plánů mám potom několik: rád bych se vrátil ještě jednou na Papuu, ale i na další místa v Indonésii (možná tam tentokrát pojedu přes Rusko a Čínu), vydal se do Ekvádoru a na Galapágy, Kolumbie a Venezuely, na Aljašku, do Konga a Gabonu, na Madagaskar, západní Afriky, Okavango…………Ale začít můžeme Slovenskem, nebo Pálavou 😀
Kam nakonec pojedu (a jakém pořadí) taky záleží na tom, jestli pojedu sám, anebo třeba budu mít štěstí, potkám tu mou druhou polovičku, a pojedeme dál všude spolu.

Z většiny reakcí (bylo jich za ten rok a půl tak kolem stovky, ale jen asi s 15 lidma byla trochu řeč, a jen jedna nebo dvě to myslely vážně) jsem pochopil, že se už opravdu tak změnila doba, že lidi mají naprosto jiné hodnoty, a ty tradiční mizí. A dokonce i ti, kteří právě o dlouhých cestách sní, tak se na ně většinou z různých důvodů nevydají. Nejlépe mi to jednou napsala jedna cestovatelka, se kterou jsem si psal: „čím dál víc, jak cestuji, mi připadá, že lidi už dneska vůbec necestují, ale jen konzumují – stále víc, zato v jiné zemi, na jiném kontinentě”. Lépe to říct nešlo. Dnešní hektické cestování je jen móda, vrchol konzumu………………….

Tady jsou mé stránky, tak pokud můj inzerát ještě někoho zaujme tak se může kouknout. Dělám toho mnohem víc, než prezentuji na stránkách, je to jen taková „špička ledovce”.
Taky se mi dá i přímo ze stránek napsat, kdo nechce psát tady (taky je mejl pod jménem v hlavičce).

Stránky -úvod:
http://vanishingworldphotography.com/cs-index.html

Článek nejrelevantnější k cestování jako takovému:
http://vanishingworldphotography.com/po-zemi.html

Přeji všem hezký den 😀