Vrátil jsem se z delší cesty po jižní Asii a od října pojedu vydělat na další cesty do UK.
Stále hledám milou, pohodovou a nekonzumně smýšlející holku tak do 30ti, která by se chtěla vydat za práci a potom i na cesty za dobrodružstvím, která by se nebála žít trošku jinak (a vůbec žít), se zájmem o přírodu, zvířata nebo i domorodé kmeny. A pak, po společném vydělání si peněz v UK, pokud si budeme rozumět, tak ji klidně vezmu až na konec světa….. a jestli nebude protivná, tak i zpět…..
Jsem vegetarián a abstinent, nekonzumního myšlení a hodnot. Přestože se na cestách vydávám i do velmi odlehlých oblastí, není se toho třeba bát (zvládne to každý, kdo to zvládnout chce) a někdy cestuji i docela „normálně“, třeba po památkách (ale nikdy to není na dva týdny).
Další nejbližší plán je pracovat od října v UK, a pak větší cesta napříč Asií a pak dál přes jihovýchodní Asii až na Papuu a Šalamouny. Potom i Amazonie, Galapágy, stredni Afrika i Aljaška.
Tady jsou mé stránky (z velké části zaměřené na problematiku rychle mizejících posledních domorodých kultur), tak pokud by můj inzerát náhodou někoho zaujmul tak se může kouknout.
http://vanishingworldphotography.com/cs-index.html
Dá se mi napsat přímo ze stránek (asi nejlepší cesta), pokud by někdo nechtěl psát tady.
Přeji všem hezký den
Ahoj! Ráda bych se dozvěděla nějaké další podrobnosti cesty. 🙂 Už dlouho přemýšlím o něčem takovém. Moc ráda bych jela, mám však psisko.. Avšak holka do nepohody rozhodně jsem. Moc ráda bych se podívala do Asie. Byla jsem takhle měsíc v Mongolsku, naprostá nádhera! Jsem zvyklá na nekomfort, krize, problémy, psychické napětí, těžký batoh na zádech. Neříkám, že mi neujedou někdy nervy, ale troufla bych si říct, že povětšinou všechno řeším s klidem v duši a úsměvem (nebo minimálně s chladnou hlavou). Ráda poznávám nová místa a kultury. Jsem otevřená čemukoli. Jsem též vegetariánka (až veganka), pobyt mimo civilizaci na vlastní pěst je jeden z nejlepších zážitků, co jsem kdy měla.
Jediné co, tak je psisko.
Ptáš se na plán tady, odpovím tedy i tady, ale lepší je napsat přímo.
Plán mám rámcový (vesměs doplňování kontextu k předchozím výpravám, dodělávat věci které se nestihly, nebylo počasí nebo energie), a přesnější teprve budu dělat společně s přípravama v Anglii (nejlépe už s parťačkou, ve dvou se plán dělá lépe :-D).
Bude to přejezd Asie (buď ze Sri Lanky přes Indii a Himaláj do Tibetu, nebo přes Rusko magistrálou, anebo přes středoasijské ‚stány‘), pak přes JV Asii až na Papuu a Šalamouny. Potom bude druhá část Amazonie a Galapágy, a nakonec pralesy Konga a západní Afriky. Na tohle všechno se dá vydělat za rok v Anglii, většinou se mi osvědčilo to nejezdit najednou, ale s třeba měsíční pauzou na odpočinek a přebalení v Evropě, ale zase ne moc dlouho, protože vytvořit si tropickou aklimatizaci trvá přes dva měsíce (fyzicky, psychicky je to ještě úplně jinde), a je dobré si ji udržet. Taky člověk získá částečnou rezistenci třeba na malárii…
Ahoj Jirko, máš opravdu velké plány. Nezdálo se mi to moc realistické, ale pak jsem koukla na tvoje stránky a přišlo mi, že víš o čem mluvíš. Fakt se na to ale i v dnešní době dá vydělat za rok v Anglii?
ZKONTAKTUJEME SE PO TEL. 731951256
Opět se chystám na větší cestu napříč Asii a hledám milou, pohodovou a nekonzumně smýšlející holku tak do (nebo kolem) 30ti, která by se chtěla vydat nejdříve za práci a potom i na cesty za dobrodružstvím, a která by se nebála žít trošku jinak (a vůbec žít), se zájmem o přírodu, zvířata nebo – ideálně – i domorodé kmeny. A pak, po společném vydělání si peněz v UK, pokud si budeme rozumět, tak ji klidně vezmu až na konec světa….. a to doslova.
Nehledám povrchní sdílení několika týdnů dovolené, ale života, což je v tomhle případě znamená docela dobrodružnou cestu. Na takovou cestu je třeba se připravit, společně plánovat, znát se a moci se jeden na druhého vždy a za každých okolností moci bezvýhradně spolehnout… Jediné, co je třeba udělat, je nebát se vystoupit z matrixu dnešní společnosti a jít proti proudu. Kdo dokáže udělat ten první krok, dál už to jde, i když ne vždy svítí slunce…
Mám hrubý plán (je ale několik možností a variant – začnu nejspíš opět na Sri Lance, pak přes pár velmi zajímavých míst v Indii (některá jsem objevil až letos) až do odlehlých domorodých států severovýchodní Indie a východního Himaláje, no a potom přes Karakoram do Číny, přes Tibet a jihovýchodní Asii až na Papuu a Šalamouny. Přejezd Karakoram ani Tibet nemusí být z různých důvodů možný (letos se mi do Tibetu nepodařilo dostat kvůli čínské byrokracii) – pak se třeba dá z Indie přeletět do Kirgizstánu, a jet napříč Čínou. Ve finále to potom může být I dál kolem světa, protože hned potom se s malými přestávkami (je třeba přebalit, připravit se, odpočinout) v Evropě se chystám i do Amazonie, na Galapágy, do střední Afriky, i na Aljašku.
Předběžně plánuji odjet v někdy v říjnu 2018 až lednu 2019 – to se sice může zdát daleko, ale není. Je třeba se připravit, a hlavně na cestu vydělat – od října už jsem v Anglii.
Právě jsem se z delší výpravy po oblasti vrátil. Tato plánovaná cesta bude velmi zajímavá, a o dost jiná než ty předchozí – celou oblast dobře znám, a tentokrát to bude něco jako „dodělávková“ cesta – vracet se na úžasná místa, která znám, spojovat a doplňovat poznatky a znalosti z minulých výprav a taky dodělávat věci, na které minule nezbyl čas, nálada, energie nebo počasí…
Zaměření je různé na různých místech, ale celkově je vše propojené studiem přírody, zvířat, tropických ekosystémů a posledních domorodých kultur, kteřé stále ještě – aspoň částečně – drží žijí po svém a zatím nepodlehli globalizaci a vnucenému konzumu (jojo, ještě znám taková místa a takové lidi, ale mizí neuvěřitelnou rychlostí). Když pak člověk přijde na taková místa s pokorou a respektem, může se naučit a pochopit dost neuvěřitelné věci.
Jsem vegetarián a abstinent, nekonzumního myšlení a hodnot. A přestože se na cestách vydávám i do velmi odlehlých oblastí, není se toho třeba bát (zvládne to každý, kdo to zvládnout chce), někdy cestuji i docela „normálně“, třeba po památkách (ale nikdy to není dovča, ani na dva nebo tři týdny).
Tady jsou mé stránky, z velké části zaměřené právě na problematiku rychle mizejících posledních domorodých kultur a tropických ekosystému, ale třeba v Expedicích jsem popsal mou dvouletou pozemní cestu z ČR na Tasmánii… tak pokud by můj inzerát náhodou někoho zaujmul tak se může kouknout.
http://vanishingworldphotography.com/cs-index.html
Dá se mi napsat přímo ze stránek (asi nejlepší cesta), pokud by někdo nechtěl psát tady.
Děkuji za váš čas strávený čtením mého inzerátu.
Přeji všem hezký den
Inzerát je stále aktuální, akorát už jsem třetím měsícem v UK.
Tak tohle je ale naprosto skvělý inzerát. Asi sen většiny, ale v dnešní době už tohle málokdo dokáže. Jela bych hned (taky jsem na několika dlouhých cestách byla), ale už jsem zpohodlněla, jako většina, a tak budu jen závidět – jako většina. Hodně štěstí a nevzdávej to…
Díky za zprávu. Je to asi jak píšeš. Každopádně hledání parťačky na expediční cestu kolem světa nevzdávám….. Inzerát je stále aktuální, akorát už jsem druhým měsícem v UK.
Tip měsíce: Mauricius
Mauricius … tak trochu jiná pracovní cesta
Jak prožít na Mauriciu několik měsíců života?
Nejlepší tipy co vidět a zažít na sopečném ostrově Mauricius
Knižní tipy
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Časopis Travel Life píší cestovatelé pro cestovatele, tak CESTUJ!
Nové články
Do Španělska za historií, vínem a dobrým jídlem
Švýcarsko s dětmi. Trek po loukách a chatách nad údolím Nendaz
ROZHOVOR: Radek Jaroš – Izolované hory světa jako cestovatelský cíl
Vybavení na cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru