Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro HedvabnaStezka.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o zemích světa, cestopisy, reportáže. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s cestovatelskou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce HedvabnaStezka.cz
Dobrý den, chtěl jsem vás požádat o radu. Jak je to v Malajsii s hady ? Vyskytují se zde běžně ? Jsou smrtelně jedovatí ? Jak se před nimi chránit ?
Předem děkuji za odpověď
Petr
Zkušenosti čtenářů
Libor
Hadů je v Malajsii celkem dost, hodně i jedovatých (a prudce jedovatých), jenže bez místních průvodců je skoro není šance zahlédnout, i když se projde pár decimetrů od nich. Mají většinou dokonalé mimikry. Ale na člověka nezaútočí, opravdu by se na ně muselo šlápnout nebo úmyslně sáhnout rukou. A to šlápnutí nehrozí, had téměř nikdy neleží přímo na cestě, když už, tak vedle ní. A opravdu nekousne, ani když se prochází těsně kolem něho.
Vlaďka
Hadů je tam podobně jako v celé JV Asii dost. Jsou mezi nimi i smrtelně jedovatí (kobry – Naja naja kaouthia a Naja naja sputatrix, chřestýšovci, bojgy, zmije) Záleží ovšem na tom, kde se hodláš pohybovat. Budeš-li chodit po městech a vesnicích, tak je to v zásadě bez problému. Pokud v přírodě po cestách a prošlapaných stezkách, pravděpodobně je ani neuvidíš, možná zaslechneš rychlé zašustění v trávě. Ale pozor i na hady, žijící na stromech, ani těch tam není málo. Ale pokud nebudeš šťourat rukama pod kameny, strkat ruce tam, kam nevidíš (bacha při lezení po skále, sbírání dřeva na oheň v případě, že se chystáš tam stanovat), koukat pod nohy, kam šlapeš, tak pravděpodobně žádného hada ani nezahlédneš. Byli jsme tam dvakrát, pohybovali jsme se v přírodě, na horách…, moc jsme chtěli nějakého vidět,ale neviděli jsme nic. Jedeš-li přes Bangkok, doporučuji stavit se na hadí farmě, kde ti ukážou řadu jedovatých hadů z regionu, ale řeknou ti o jejich způsobu života (a mj. se tam dají sehnat účinná antimalarika, která jsou levnější než u nás – od tamního lékaře, nikoli léčitele či šarlatána).
Vlaďka
Hadů je tam podobně jako v celé JV Asii dost. Jsou mezi nimi i smrtelně jedovatí (kobry – Naja naja kaouthia a Naja naja sputatrix, chřestýšovci, bojgy, zmije) Záleží ovšem na tom, kde se hodláš pohybovat. Budeš-li chodit po městech a vesnicích, tak je to v zásadě bez problému. Pokud v přírodě po cestách a prošlapaných stezkách, pravděpodobně je ani neuvidíš, možná zaslechneš rychlé zašustění v trávě. Ale pozor i na hady, žijící na stromech, ani těch tam není málo. Ale pokud nebudeš šťourat rukama pod kameny, strkat ruce tam, kam nevidíš (bacha při lezení po skále, sbírání dřeva na oheň v případě, že se chystáš tam stanovat), koukat pod nohy, kam šlapeš, tak pravděpodobně žádného hada ani nezahlédneš. Byli jsme tam dvakrát, pohybovali jsme se v přírodě, na horách…, moc jsme chtěli nějakého vidět,ale neviděli jsme nic. Jedeš-li přes Bangkok, doporučuji stavit se na hadí farmě, kde ti ukážou řadu jedovatých hadů z regionu, ale řeknou ti o jejich způsobu života (a mj. se tam dají sehnat účinná antimalarika, která jsou levnější než u nás – od tamního lékaře, nikoli léčitele či šarlatána).
Vlaďka
Jo a ještě jedna hezká rada, která pochází od chovatele hadů(nikoli přímo z Malajsie, ale z JAR, ale i tam žijí pěkně jedovaté exempláře): Máš-li z hadů obavy a uvidíš-li nějakého, zavři oči a počítej do 50. Až je otevřeš, už tam s největší pravděpodobností žádný had nebude.
Vlaďka
A odpověď na tvou poslední otázku. Tradiční rady ohledně ochrany proti hadímu uštknutí jsou: nosit vysoké pevné boty, dlouhé kalhoty, nestrkat ruce, kam nevidíš, nešlapat tam, kam nevidíš – třeba za kmen přes cestu apod., sledovat cestu, nepřibližovat se úmyslně k hadovi odpočívajícímu někde na kameni (stejně by s největší pravděpodobností utekl, než bys mu „narušil kruhy“). Když jsme procházeli nepřehledným terénem s vysokou trávou, tak jsme dupali (chvění hadi cítí a většinou vyklidí pole sami), měli jsme delší klacek, kterým jsme nejdříve šmejdili před sebou v místech, kam jsme chtěli šlápnout… Stačí ale úplně jen koukat kolem sebe. Hadi jsou chytří, utečou dřív, než si jich všimneš a aniž by sis jich všiml. Souhlas s Liborem – mají dokonalé mimikry, splývají s prostředím, takže je možná budeš mít vedle hlavy na větvi, na kterou se i budeš koukat, ale stejně si jich nevšimneš. Jo a asi ještě jedna rada – neběhat v noci, to jsou některé druhy aktivnější a hlavně ty je už vůbec nemáš šanci vidět, pokud by ti přímo pod nohou leželi. A hlavně – nebát se jich a nenechat si obavami a strachem otrávit či jen znepříjemnit dovču, protože Malajsie je nádherná země i se svými hady.
Milan
Nejlepší rada: Když tě kousne had, tak ho kousni taky!
opat
Milan:
°ty srači doufam že si tohle čteš ty kundo posraná
si fakt píču víš to
dobrá rada
Hadů je v Malajsii celkem dost, hodně i jedovatých (a prudce jedovatých), jenže bez místních průvodců je skoro není šance zahlédnout, i když se projde pár decimetrů od nich. Mají většinou dokonalé mimikry. Ale na člověka nezaútočí, opravdu by se na ně muselo šlápnout nebo úmyslně sáhnout rukou. A to šlápnutí nehrozí, had téměř nikdy neleží přímo na cestě, když už, tak vedle ní. A opravdu nekousne, ani když se prochází těsně kolem něho.
Hadů je tam podobně jako v celé JV Asii dost. Jsou mezi nimi i smrtelně jedovatí (kobry – Naja naja kaouthia a Naja naja sputatrix, chřestýšovci, bojgy, zmije) Záleží ovšem na tom, kde se hodláš pohybovat. Budeš-li chodit po městech a vesnicích, tak je to v zásadě bez problému. Pokud v přírodě po cestách a prošlapaných stezkách, pravděpodobně je ani neuvidíš, možná zaslechneš rychlé zašustění v trávě. Ale pozor i na hady, žijící na stromech, ani těch tam není málo. Ale pokud nebudeš šťourat rukama pod kameny, strkat ruce tam, kam nevidíš (bacha při lezení po skále, sbírání dřeva na oheň v případě, že se chystáš tam stanovat), koukat pod nohy, kam šlapeš, tak pravděpodobně žádného hada ani nezahlédneš. Byli jsme tam dvakrát, pohybovali jsme se v přírodě, na horách…, moc jsme chtěli nějakého vidět,ale neviděli jsme nic. Jedeš-li přes Bangkok, doporučuji stavit se na hadí farmě, kde ti ukážou řadu jedovatých hadů z regionu, ale řeknou ti o jejich způsobu života (a mj. se tam dají sehnat účinná antimalarika, která jsou levnější než u nás – od tamního lékaře, nikoli léčitele či šarlatána).
Hadů je tam podobně jako v celé JV Asii dost. Jsou mezi nimi i smrtelně jedovatí (kobry – Naja naja kaouthia a Naja naja sputatrix, chřestýšovci, bojgy, zmije) Záleží ovšem na tom, kde se hodláš pohybovat. Budeš-li chodit po městech a vesnicích, tak je to v zásadě bez problému. Pokud v přírodě po cestách a prošlapaných stezkách, pravděpodobně je ani neuvidíš, možná zaslechneš rychlé zašustění v trávě. Ale pozor i na hady, žijící na stromech, ani těch tam není málo. Ale pokud nebudeš šťourat rukama pod kameny, strkat ruce tam, kam nevidíš (bacha při lezení po skále, sbírání dřeva na oheň v případě, že se chystáš tam stanovat), koukat pod nohy, kam šlapeš, tak pravděpodobně žádného hada ani nezahlédneš. Byli jsme tam dvakrát, pohybovali jsme se v přírodě, na horách…, moc jsme chtěli nějakého vidět,ale neviděli jsme nic. Jedeš-li přes Bangkok, doporučuji stavit se na hadí farmě, kde ti ukážou řadu jedovatých hadů z regionu, ale řeknou ti o jejich způsobu života (a mj. se tam dají sehnat účinná antimalarika, která jsou levnější než u nás – od tamního lékaře, nikoli léčitele či šarlatána).
Jo a ještě jedna hezká rada, která pochází od chovatele hadů(nikoli přímo z Malajsie, ale z JAR, ale i tam žijí pěkně jedovaté exempláře): Máš-li z hadů obavy a uvidíš-li nějakého, zavři oči a počítej do 50. Až je otevřeš, už tam s největší pravděpodobností žádný had nebude.
A odpověď na tvou poslední otázku. Tradiční rady ohledně ochrany proti hadímu uštknutí jsou: nosit vysoké pevné boty, dlouhé kalhoty, nestrkat ruce, kam nevidíš, nešlapat tam, kam nevidíš – třeba za kmen přes cestu apod., sledovat cestu, nepřibližovat se úmyslně k hadovi odpočívajícímu někde na kameni (stejně by s největší pravděpodobností utekl, než bys mu „narušil kruhy“). Když jsme procházeli nepřehledným terénem s vysokou trávou, tak jsme dupali (chvění hadi cítí a většinou vyklidí pole sami), měli jsme delší klacek, kterým jsme nejdříve šmejdili před sebou v místech, kam jsme chtěli šlápnout… Stačí ale úplně jen koukat kolem sebe. Hadi jsou chytří, utečou dřív, než si jich všimneš a aniž by sis jich všiml. Souhlas s Liborem – mají dokonalé mimikry, splývají s prostředím, takže je možná budeš mít vedle hlavy na větvi, na kterou se i budeš koukat, ale stejně si jich nevšimneš. Jo a asi ještě jedna rada – neběhat v noci, to jsou některé druhy aktivnější a hlavně ty je už vůbec nemáš šanci vidět, pokud by ti přímo pod nohou leželi. A hlavně – nebát se jich a nenechat si obavami a strachem otrávit či jen znepříjemnit dovču, protože Malajsie je nádherná země i se svými hady.
Nejlepší rada: Když tě kousne had, tak ho kousni taky!
°ty srači doufam že si tohle čteš ty kundo posraná
si fakt píču víš to
dobrá rada
true love story píčo
no tak to má hloubku brácho 🙂
no tak to má hloubku brácho 🙂
Tip měsíce: Turecko
Top 10 míst v Istanbulu
Úchvatná krajina Kappadokie: skály tu připomínají obří údy
Zvláštní jezera v turecké střední Anatolii: Nar, Meke, Çıralı obruk
Knižní tipy
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou
Časopis Travel Life píší cestovatelé pro cestovatele, tak CESTUJ!
Nové články
Chichén Itzá a Mayové
Snow Film Fest je po roce opět tady! Filmy plné adrenalinu, humoru, i dojetí přichází do vašich kin
Saúdská Arábie jako neprobádaný klenot. Matěj Krč bude v Biu Oko vyprávět o svém putování
Vybavení na cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru