Dobrý blog o Thajsku

Ještě jeden postřeh ze Siem Reap, při pobytu v tomto městě jsem se rozhodl že si prohlídnu městečko na vodě na jezeře Tonle Sap.40USD za projížďku se mi zdálo dost, ale zvědavost byla větší. Z přístaviště se jede dlouhým kanálem až na otevřené jezero,vodou která je neprůhledná bílá káva do které bych se bál namočit ruku.Projížděli jsme kolem chatrčí na vodě ve kterých prý žije kolem 1200 rodin. Žijí tady celý rok, jen pro zásoby a za kšeftem vyjíždějí na pevninu.Asi po hodině jsme přirazili k nějakému skladišti, kde nám vysvětlili že navštívime školu pro sirotky a že by bylo dobře nakoupit něco pro tyhle děti. Nabídli nám předražené instant polívky, rýži po 20 nebo 50USD, konzervy, nebo jen sešity pro děcka. po nákupu jsme dopluli do školy, děti nás při vstupu pozdravily a pak focení při předávání potravin . Bylo mi nápadné, že „sirotci“ byli velmi slušně oblečení a vypadali dobře živeni, mnohem líp než v rodinách na lodích kolem kterých jsme pluli a že se vlastně neučili, jen si hráli a malovali a učitel vlastně nic neučil, ani neměl kdy, když hned po nás připlula skupina asi deseti australanů obtěžkaných pytli rýže a jinými potravinami a celý rituál se opakoval.Projížďka trvala kolem 3 hodin a po příjezdu do Siem Reap jsem se se svými pocity svěřil při pivě kámošovi tuktukářovi. Ten mi řekl otřesnou pravdu. Všechno to divadlo pro turisty má vlastně jako byznys Vietnamská komunita, která má v oblasti podchycené všechny lukrativní kšefty(vybírání vstupného k Angkor Watu mají taky a jen zanedbatelná část ze zisku jde na opravy chrámů npř.),s dokonalou organizací a hraním na city.Denně připluje k této škole kolem 50ti lodí s 5ti až 10ti turisty, takže množství nakoupených potravin daleko přesahuje potřeby dětí. Večer se pak všechno vrací do skladu a druhý den to jiní turisti nakoupí zas. Sirotci jsou děti bohatších(relativně)vietnamských rodin, které jdou večer domů ke svým rodičům.Nemám nic proti když svými penězi podpořím opravdu velmi chudou zemi, ale podporovat hrstku vietnamských vychcánků je pro mě nepřijatelné.Navrhuji před tímto výletem nakoupit rýži v Siem reap(za mnohem menší cenu) a při připlutí ke skladu prostě říct že už jste nakoupili a žádné dolary jim necpat. Nebudete si připadat trapně že nechcete nic koupit „sirotkům“ a banda vyjde naprázdno.Btw, po návratu jsem si přestal dávat v restauracích ryby a ostatní potvory, které samozřejmě pocházejí z Tonle Sap, při představě kam jdou splašky z oněch 1200 lodí na vodě mě přešla chuť,ač mám ryby velmi rád. Taky jsem přestal kupovat Pangasy, jsou to endemity a všechny pocházejí z delty Makongu a Tonle Sap se vlévá do této řeky.