Dobrodrůžo a dobrovolničení

Ahoj ahoj, v cestovatelský seznamce jsem poprvý, takže je to tak trochu pokus omyl, ale všechno se má zkusit. Člověk nikdy neví, na koho narazí. Co každopádně plánuju a jakýho parťáka sháním? Hah, to bude na dýl:) bude to taková zkouška ohněm – kdo to zvládne až do konce, je prostě dobrej a třeba i moje krevní skupina.
Každopádně nejdřív něco trochu o mně: Jmenuju se Kačka, je mi 26 a před nedávnem jsem dala výpověď v práci. A můj plán? Jakmile dodělám státnice a předám svojí agendu (čili koncem září) chci vyrazit dobrovolničit. Kam? To zatím nevím. Co tam chci dělat? To taky zatim nevim 🙂 S tím mi poradí boží Slávek Král na pivu, páč lepšího adepta na pomoc s výběrem neznám. Láká mě dobrovolničení třeba v oblasti Thajska, ale taky klidně v Africe nebo Norsku. V tuhle chvíli vlastně nevím, jsem otevřená asi čemukoliv. Vim akorát to, že to bude legendární a nikdy na to nezapomenu. A co by to bylo za cestu, kdyby jí člověk s nikým nesdílel. Už jsem ale brala spoustu známých na dovču a přiznejme si – ne vždycky je to výhra 😀 Lidi, co pořád jen remcaj a neumí si nic zařídit jsou zkrátka na pěst. A tak hledám někoho, kdo má taky chuť dost možná vystoupit ze svý komfortní zóny a zažít něco novýho. Aspoň na 14 dní, možná na měsíc. Je mi vlastně jedno, jestli to bude holka nebo kluk, hlavní bude když si sednem \“jako prdel na hrnec\“ 🙂 jediný co – životní lásku tu fakt nehledám a chraň ruka páně, jestli se někdo přihlásí s postranními úmysly 😀 Jakýho parťáka ale vlastně hledám? Ideálně trochu extroverta, kterej si lehký introverty umí nenápadně adoptovat. Než se s lidma otrkám, tak jsem spíš tichý stydlín, kterej nemá rád zbytečný smalltalky. Jakmile tohle pomine, pak jsem dokonalým ztělesněním rčení \“Tichá voda břehy mele.\“ Umim bejt trochu magor, ale přesně tohle na mě prej kámoši mají nejradši (minimálně to dobře předstíraj). Mám někdy blbej smysl pro humor, klidně i černej (s karmou jsem smířená). Jsem sice hubeňour, ale dokážu sníst celý vepřový koleno naposezení. S veganem to tim pádem asi nezvládnu, nebo teda spíš on se mnou. O stan se s lidma klidně podělim, o hranolky nikdy. Řemeslný pivo? Panebože pocééém. Jo a hory, ty žeru nejvíc, i když si v každym kopci říkám, jakej blbej sport jsem si to vybrala. Ale ten klid, nenucený ticho, málo lidí, to je sen. Ráda plánuju, prakticky cokoliv. Teď třeba vymýšlím jak přestavit dodávku na obytnou, páč sny se maj plnit. A to je asi taky celý, teda aspoň tady. Takže pokud jsi ještě neutekl/a a chceš taky na chvilku utéct, pinkni mi třeba Instagram, napíšem si a naplánujem si pivo, ať se kapku seznámíme. A kdo ví, třeba tu boží cestu naplánujem společně 🙂 těšim se a díky!