Práce v zahraničí – nabídky neziskových organizací

Chci se stát dobrovolníkem v přírodě

Anna

Ahoj,
chtěla bych se zeptat, jestli nevíte o nějaké organizaci, která se věnuje záchraně zvířat, podmořskému světu nebo záchraně pralesů, kde bych se mohla uplatnit jako výpomoc /dobrovolník (za ubytování a stravu). Na internetu jsem našla většinou jen dobrovolnické pobyty, které jsou finančně náročné a jsou deklarované spíš jako dovolená se zážitkem nebo jako wokrcampy.

Nevíte o nějaké organizaci nebo agentuře, kde bych se mohla přihlásit?

Zkušenosti čtenářů

Jirka

😀
Já se právě tím zabývám, můžeš se přidat ke mně 🙂
Ale vážně – mnohokrát jsem s tím přišel do styku, mám spoustu zkušeností, a podle mého názoru nic takového neexistuje.
Vážně, abys mohla někde skutečně pomoct, musela bys o dané problematice hodně vědět, dlouhodobě se ji zabývat. To trvá roky. Exotické dobrovolnictví je podle mě a mnoholetých zkušeností jen móda, a je to přesně jen to co jsi popsala.
Jak jsem byl naposledy v Indii, všyde se to těmito dobrovolníky hemžilo. Každý hrdě povídal, jak pomáhá. Já se ptal jak. A oni že učí chudé děti. Ptám se na jak dlouho. Na tři týdny. Ptám se,co někoho za tři týdny naučí, bez jakékoliv znalosti kultury, problematiky, jazyka…………Konverzace over. Pokaždé.
Ve finále je to vždy (mluvím tedy primárně o lidech) jen arogantní vnucování západních móresů, šíření globaizace, a není to moc odlišné od od toho, co dělají misionáři, akorát ti tomu svému opravdu věří…
Já se třeba zabývám výzkumem mizejících domorodých kultur a pralesní biologií.
A už dva roky inzeruji na parťačku 😀 Není to ale na dva týdny, ani dva dobrodružné měsíce, jak si většina odpovídajících myslí.
http://vanishingworldphotography.com/

Anna

Právě o tom mi jde. Ráda bych tak žila, nechci dovolenou na pár týdnů. Nechci lidi učit nebo jim vyprávět o tom, jak někdo někde zachraňuje přírodu. Chci být tím, kdo se na ochraně přímo podílí. Vím, že pravděpodobnější cesta k tomu je přes vědu – např. vytvořit projekt na základě studie a pak se snažit získat finance. Jenže vědec nejsem, biologii jsem studovala jen na gymplu a ze záliby, zkušenosti nemám žádné, kromě našich lesů. Proto sháním ke komu bych se mohla přidat, naučím se, co bude potřeba (mozek i odhodlání na to mám :D). A je jednodušší učit se praxí. Těžko se bez vody naučíš plavat…
Můj sen je pomáhat obnovovat korály, takové mořské zahradničení – ať už Austrálie, Indonésie nebo Mikronésie. Jsem potapěčka, mám k tomu blízko, ničí mě, když vidím, jak jsou některé oblasti zdecimované. Jen nevím, kde začít nebo kde hledat, abych mohla s tímhle začít. Peníze na to, abych pár let někde žila bez výdělku, samozřejmě nemám. Takže pokud nenajdu někoho, kdo už to dělá a mohla bych se k němu přidat, nebo kdo by chtěl tohle sponzorovat, nemám šanci já, ani korály.
Na tvoje stránky jsem při hledání narazila, pár článků jsem tam četla a je to obdivuhodný, co děláš. Ty si to sponzoruješ sám? Máš i nějakou práci? Nedokážu si totiž představit, v jaký práci by mi dali třeba na půl roku dovolenou, abych jela dělat průzkum do pralesa 😀 A zase naopak se bez práce do pralesa nedostanu..

Jirka

Ahoj, nechceš se raději na takovou konverzaci přesunout do mejla? (mejla jsem se dával, ale přestal jsem,začalo mi chodit docela nezdravé množství spamu, ale kontak je na stránkách, pokud máš zájem)
Dělám to tak, že rok pracuji v Anglii (jak píšu v inzerátu), a to se dá našetřit na dva roky volna, kdy blbosti jako peníze nemusíš řešit a můžeš si dělat cokoliv chceš, kdekoliv na světě.
K tomu, abys mohla skutečně něco dělat, je třeba se hodně naučit, a ten proces mnoho let. Je pravda, že pak už ale nemusí být co zachraňovat. V tropech nevydržela jediná přírodní lokalita dva roky…
S korály ti nepomůžu – zabývám se pralesy a lidmi – o mořské biologii toho vím relativně málo.
Ale nikdy ničeho nedocílíš, pokud chodíš do práce, a mluvíš o dovolené.
Kdyby tě zajímaly i tropické pralesy, určitě bych si o tom s tebou rád promluvil.
Máš skvělý přístup, a evidentně i otevřené oči. Určitě si jdi za svým, a nikdy se nevzdávej.
Nakonec pi povím jeden příběh. Je o Andreji Turkalo. V CAR už přes 25 let studuje pralesní slony, dennodenně zaznamenává jejich obličeje, osobně jich prý pozná 600, celkem jich zmapovala přes 8000. Neuvěřitelný člověk, bylo fascinující se s ní uprostřed konžského pralesa bavit. Ale ráda by už přestala, našla za sebe náhradu. A i když se celý svět hemží dobrovolníky, každý vydrží tak 2 týdny. Nikdo takový, kdo by v mnoholeté práci  studia a záchrany slonů pokračoval na celém světě už prostě neexistuje. Ona je poslední, kdo něco takového dokázal.
Pár fotek z CAR,focených s Andreou, najdeš v galeriích Afriky na mých stránkách.

Petra

Muzu se vam taky vlozit do diskuze?:)
Souhlasim s vasimi nazory, ucastnila jsem se nekolika humanitarnich akci. Opravdu neni lehke najit projekt, ktery ma skutecny smysl. V humanitarni oblasti to jeste mozne je, pokud clovek neni prilis naivni a vi, ze neni mozne spasit svet. Moznosti pomahat v ramci ochrany prirody opravdu moc neni. Dovolena se zazitkem nebo workcamp je jeste ta shudnejsi varianta. Delka pobytu byva od 2 tydnu, takze o nejake realne pomoci nemuze byt rec. Je to byznys, nic jineho. Dobrovolnik ziska falesny pocit, ze nekde pomohl, ale v mnoha pripadech to byva dokonce naopak. A to je ta horsi varianta. Dobrovolnici veri, ze se staraji o lvi sirotky a netusi, ze se lvi stanou objeti trofejnich lovcu. To, ze se za timto zverstvem schovavaji svetove ochranarske organizace, povazuji za skutecnou tragedii.
Jinak urcite je dobre mit nejakou specializaci a praxi. Nadseni pro vec je sice skvela vec, ale vetsi sance ma clovek, ktery je v urcite oblasti odbornik.
Jinak s tou praci, ja jsem driv vzdycky davala vypoved a odjela, myslim ze pulrocni dovolenou opravdu dostane asi malokdo. Neni to idealni reseni. Ted se snazim skloubit cestovani s praci.
Jirko, skvely stranky. Chci se zeptat na pralesni slony, o kterych pises, co presne Andrea dela? Vim jaka je situace slonu v Africe. Dost by me to zajimalo.

Jirka

Ahoj Petro,
Co dělá Andrea Turkalo si snadno najdeš na jejích stránkách nebo jinde na netu. Předpokládám, že kdyby ses skutečně chtěla bavit o pralesních slonech, napsala bys mi přímo přes kontakt na mých stránkách, a ne sem, v jako zmínku v poslední větě.
Jen velmi málo lidí může říct, že „znají situaci slonů v Africe“, protože ta je všude jiná, v každé zemi, v každé rezervaci (mimo rezervace už v Africe moc přírody není).
http://vanishingworldphotography.com/cs-index.html
Jinak je fajn, že ještě někdo něco vidí a chápe. Mě dobrovolníci obvykle nenávidí – vždycky se ptám, proč se cpou někam do Indonésie, na Sri Lanku, Ladakhu, nebo do Afriky, když nemají o místních podmínkách ani páru, nic neumí, nechápou, neznají jazyk ani kulturu.
Nikdy mi žádný neuměl odpovědět, proč nepomáhá doma (kde zná souvislosti, kulturu i jazyk), a čemu někde za ty dva týdny nebo měsíce pomohl.
Většinou jim to jen přijde cool, téměř vždy nadělají škody, a celá ta móda je vlastně jen předvojem klobalizace a vnucování konzumu, a zase tak moc se to neliší od misionářů.

alex

arthur f. sniegon

Kuba

Ahoj Anno,
koukám, že tvůj příspěk je již staršího data, a nezbývá mi než doufat, že se zde ještě ukážeš. Přečetl jsem si tvůj příspěvek, a jeho obsah přesně vystihoval mou situaci tím, co sám hledám. Chtěl bych se tě zeptat, zda-li jsi za 2 roky pokročila, co se týče pomoci s obnovou korálových útěsů. Jsem také potapěč a sdílím tvé zanícení pro věc. Mé znalosti problematiky ohledně mizejích korálů jsou zatím skromné, ale rád se též učím praxí a chtěl bych najít ten správný odrazový můstek. Děkuji za přečtení.
S pozdravem
Kuba 🙂

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: