Zdarec,hledám spřízněnou duši a životního nadšence středního věku pro cestování vlakem.A to hlavně doma,ale i za hranicemi spojené s nenáročnými pěšími výlety,návštěvami zajímavých lokalit,památek,poutních míst,přírodních zajímavostí atd.Doma nejvíce na sever od Prahy ideálně vlak+procházky,pěší výlety,třeba i vandr pod širák,projíždění zapomenutých lokálních tratí(třeba budyňka,švestkovka aj.),zajímavá a magická místa(České Středohoří,Českolipsko,Kokořínsko,Poohří,Podřipsko).Za hranice k sousedům do Saska na LabeElbe jízdenku(Drážďany,Míšeň,Krušnohoří,Českosaské Švýcary).No a také pokud to dovolí čas a finance tak vlakem na Balkán(Maďarsko,Rumunsko,Bulharsko,Srbsko,Řecko,Turecko)i na sever(Švédsko,Dánsko,Norsko,Nizozemí,Británie,Finsko) a kdoví třeba se může jednou podařit i cesta vlakem do Íránu a přes Arménii a Gruzii zpět, nebo transsibiřskou drahou v kombinaci s trajekty navštívit Japonsko a Jižní Koreu.Nebo zaletět do Peru a projet tam horské tratě.V cizině spaní hlavně v soukromí u lidí,bedbreakfast,levné hotýlky,poutnické ubytovny apod,stravování místní kuchyní-místní hospůdky,trhy a tržnice.Tenhle způsob cestování bez masového používání automobilů už dnes většinou nikoho netáhne, ale přesto, kdyby se našla spřízněná duše, budu rád za spolucestovatele a kamaráda, ve dvou se to přeci jen zvládá o něco lépe už kvůli bezpečnosti a levnějšímu ubytování.Svět se hodně mění.Více osobně na pokecu u pivka či na procházce.Jináč jsem 44letý pohodář,trochu introvert,nekonfliktní,klidný týpek a spoustu jsem toho již nacestoval po Asii(Indie a země tibetského buddhismu)o kterou se také zajímám celý život stejně jako o Balkán a Skandinávii či o Peru a Polynésii(ale tam jsem nebyl).Nějak mne prostě neoslovují adrenalinové a dobrodružné výpravy a expedice,stejně tak jako zájezdy s CK po hotelích s plnou penzí a přesným programem.Mám raději putování v poklidu,po vlastní ose s trochou improvizace,rád se přiučím vždy něco z jazyka dané země,její historie a současnosti,kultury a zvyků.Moderní technologie kromě obyč mobilu na cesty netahám a snažím se bez toho obejít. Jsem umírněný kuřák,občas si rád dám pivko,semtam se podívám na dobrý film z daných zemí,mám rád knihy a knihkupectví,mapy a jízdní řády,moc rád poslouchám folkové písničky od Žalmana a staré legendy rock/popu Beatles,ABBA atd. a tak nějak se snažím žít v harmonii a klidu(vnitřně mám blízko k tibetskému buddhismu) a nenechat se ovládat uspěchanou moderní dobou.Takže kdyby se tu někde našla podobná spřízněná duše pro přátelství nejen na cestách, budu moc rád.Jirka z Prahy
Ahoj,
jsem asi trochu starší, ale po přečtení Tvého inzerátu jsem se tak trochu viděl. Zakarpatské republiky jsem procestoval kombinovaně autem,letadlem a vlakem. Třeba jízda vlakem z Baku do Jerevanu byla impozantní(nebyly letenky a auto jsem měl v Jerevanu). Koupili jsme akorát 1 kámen do kupé se zásahem mého přísedícího do spánku a na hraniních s Íránem se muselo lehnout na podlahu). Vlak kopíroval hraniční řeku Araks a jel pod Araratem (Írán,Turecko) a pak za jeden předrevoluční červeněc (10 rublů) taxikem od nádraží k autu na letišti v Jerevanu. Loni jsem byl u Viktoriiných vodopádů po stopách našeho slavného cestovatele E.Holuba či Sherlocka Holmese (epizoda Smrt u Viktoriiných vodopádů). Lákalo by mě z Tvé nabídky třeba Peru – kousek plavby po tropické Amazonce od Machu Picchu do Kolumbie, nebo severní části Jižní Ameriky (Ztracený svět – stolové hory na řece Orinoko, východní anebo západní část USA (třeba po stopách dávných příbuzných), Indonesie aj. Jen ten čas a dobré lety (časové ztráty). Předloni jsem byl na Curacau jen za 15.000,-Kč. Jinak sever od Prahy též preferuji, protože jsem tam pracoval.
Jirka