Cestování versus práce

Já to už roky dělám tak, že rok pracuju (teď v Anglii, dříve i v Austrálii a USA), a pak mám 2-3 roky volno na cesty na kterémkoliv kontinentě.
Kdyby součástí mých cest nebyly náročné expedice, ale jenom se (jako převážná většina) poflakoval po Thajsku a Indii, tak by mi rok práce dal na 7 let.
Ale ani v Anglii to není hned, je třeba něco umět, vědět, jak to tady chodí. I se svýma zkušenostma, jsem celé září hledal přežitelné bydlení, ve městě, kde jsem si našel dobrou práci.
To co píše původní tazatel je velmi naivní, a šlo by toho docílit jen s velkýma zkušenostma a obrovskou energií. Jinak bude po hledání druhé práce tak vyřízená, že to potřetí (a ve třetí zemi už prostě nedá). Neříkám ale že to nejde.
Taky je naivní si myslet, že za dva tři měsíce se dá poznat země a ještě něco vydělat. Třeba v UK tazatelka nebude o té zemi za 3 měsíce mít ani mlhavou představu.
Přímo tak to dneska už jde asi jenom v Austrálii, která je na sezónních pracantech stavěná. jak jsem posledně dojel do Darwinu z Indonésie, hned v Katherine mě vzal první farmář, s tím, že jim chybí v Northern Teritory 20 000 sběračů. Ale pro zelenáče dnes už asi jen s pracovním vízem – trochu se změnila doba.
Ač se tam platí slušně, Austrálie je drahá, a tak si reálně vydělá jen ten, kdo jezdí stopem. Většina backpackers utratila za dva týdny jen za dopravu to, co já za půl roku za všechno.
http://vanishingworldphotography.com/po-zemi.html