Austrálie
Autostop v Austrálii
Petr D.
Je tu někdo kdo autostopem projel Austrálii? Chtěl bych být v Austrálii asi 2 měsíce a objet jí celou stopem, včetně outbacku, spát chci ve stanu. Zatím mě od toho známí spíše odrazují, prý se v Austrálii skoro nedá stopovat. Je to pravda??? Uvítám jakékoliv praktické info o stopu v Austrálii, případně i odkazy, nejlépe na můj mail. Díky! Petr
Čau Petře,akorát jsem ti psala zrovna do jiný diskuse, že hnedle jak budu v austrálii,dám echo jak se tam stopuje!!Nicméně, píšeš že chceš austrálii jen objet,takže v tom případě bych se stopování vůbec nebála…jestli seš zkušenej stopař,tak víš, že se stopovat dá přece všude!!…akorát asi neuvidíš všechno,co bys z austrálie vidět měl,budeš si jí moct akorát napsat do deníčku jako splněno:-)Jo, a že znamí odrazují, že se to nedá….to známe,jsou to vždycky ti chytří, co nikdy nikde stopem nebyli jen radí a malujou čerty na zeď…nenech se odradit!!
Ahoj Martino, diky za optimistickou odpoved 🙂 Kazdopadne budu moc rad, kdyz napises svoje zkusenosti (nejlepe na muj mail –
da***@se****.cz
). Kdy vyrazis? Ja bych mel priletet do Australie nekdy koncem ledna 2011 z Noveho Zelandu. Mam na Australii 2.5 mesice a chci projet vsechny staty. Zacit chci v Tasmanii a pak stopovat po trase Melbourne – Canberra – Sydney – Brisbane – Mount Isa – Alice Springs – Adelaide. Z Adelaide pak chci jet do Perthu vlakem, protoze chci zazit jizdu vlakem South Pacific… Sledoval jsem tusim jednu Tvoji vypjatou diskusi, tak Ti drzim palce a ozvi se 🙂 Petr, toho casu na Fidzi
Ahoj všichni, tak jsem dorazil do Austrálie! Autostop v Tasmánii zatím super. Pár poznámek ohledně příjezdu do Austrálie: Odbavení proběhlo naprosto bezproblémové. Na cestu do Austrálie potřebujete elektronické vízum. Formulář najdete na internetové adrese australské vlády http://www.eta.immi.gov.au/. Ještě před několika lety jste museli vyplnit sáhodlouhý formulář, po vstupu do EU se to ale pro nás dost zjednodušilo. Osobně jsem o vízum žádal přes internet na Nové Kaledonii z hostelu v srpnu 2010. Vyplnil jsem opravdu jen pár základních údajů, načež mi asi za 10 minut (!) přišla hláška, že vízum mi bylo uděleno. Číslo víza si raději opište. Vízum platí jeden rok ode dne vydání na neomezený počet vstupů do země, každý jednotlivý vstup ovšem můžete zůstat maximálně tři měsíce. Pozor, o toto vízum nemůžete požádat přímo na území Austrálie! Nelze si tak třeba o něj v Austrálii zažádat, pokud vám vyprší to staré – musíte vyjet ven ze země a požádat o něj v zahraničí. Vízum lze asi získat i na některých australských konzulátech, ale elektronické vízum je rychlejší, pohodlnější a zadarmo! Do Austrálie navíc nemusíte mít zpáteční ani návaznou letenku (kterou musíte jinak mít skoro ve všech zemích Oceánie, včetně Nového Zélandu). Teoreticky vás můžou kontrolovat, jestli máte dostatek peněz. Risknul jsem to, dostatek peněz jsem ostatně na účtu měl, ale neměl jsem výpis. Úředník na imigrační přepážce v Sydney nechtěl ale vidět vůbec nic a asi po půlminutě mi plácnul do pasu razítko. Údaj o mém elektronickém vízu měl zřejmě v počítači. Austrálie má, podobně jako Nový Zéland, Chile a některé další země, velmi přísné předpisy ,co se týče dovozu některých položek. Důvodem je ochrana životního prostředí a obava před zavlečením různých nemocí a rostlinných a živočišných škůdců, které se jinak v Austrálii nevyskytují. Do Austrálie se nesmí vozit žádné potraviny ani výrobky ze dřeva. Zapomeňte také na to, že s sebou budete mít jako suvenýr z jiné země třeba korál nebo mušličky z pláže. Je také nutno přiznat, pokud máte trekové boty nebo stan. Stan mi celý ani neprohlíželi, zkontrolovali jen hliníkové stanové kolíky (byly čisté).
Více najdete v článku na této adrese:
Z Australie jsem se vratil listopadu po dvou mesicich pobytu. Co se tyce autostopu, tak se v hostelech rikalo, ze je pry zakazany. Pokud se mohl, tak pry fungoval velice dobre. Stacilo slapat na vypadovku a kamiony sami stavely. Soucasny problem Australie je drahota ! AU$ = US$ ! Drive AU$ = US$ 0.55 ! Ja jsem vyuzival Rail Pass Countrylink za $250 na 3 mesice. Za mesic tam bude spousta prace na sklizni ovoce. Neni treba zadneho povoleni pro praci u sedlaka.
Musim upresnit podminky visa, eVisitor neni visum na ktere muzes opakovane zustavat v OZ po 3 mesice. To uz berou jako obchazeni podminek visa a resej to….
Ahoj Josefe,které oblasti,města v Austrálii by jsi mi doporučil k návštěvě?Kde se dá v zemědělství příležitostně pracovat?Jde pracovat bez studentského víza?Sedláci po tobě nechtěli povolení?Děkuji za odpověd.M
V zemedelstvi se neda pracovat bez pracovniho povoleni. Jina vec, ze ho obcas farmari na kratsi dobu nevyzaduji, ale riskuji pomerne vysoke pokuty. V pripade problemu je to brano jako nelegalni prace s okamzitym vyhostenim….
Pracovní povolení získám jak?Na základě studentského víza?Mám to brát takhle,když mě sedlák zaměstná a nikdo mě nechytne,tak je vše ok.
Nazdar Michale, Tak jestli je ted treba nejake prac.povoleni, tak je to novinka. Tradicne to byvalo zamestnani,do ktereho se nikdo nepletl. Ubytovani na farme zdarma. Je to ale mozne, stat chce vybirat dane. Oficialni informace budou vladnich web strankach. Tisice Evropanu i Asiatu se tam tim zivi, podobne jako na NZ. Vydelky jsou letos opravdu dobre. Min.mzda (award) je jiz 15$ ! Na ukol se vydela jeste vice. Stredisko sklizne je Mildura + Shepparton ve Victorii. Brezen je spicka a praci najde kazdy – a stejne ovoce shnije -lidi je malo !
Ahoj Pepo,kdy začíná sezona nebo už začala?Určitě záleží na počasí?Jak dlouho trvá sklizeň?Vrátíš se někdy ještě do Austrálie?
Sezona sklizni je na jihu Australie – Vic, NSW,SA, Tas..prakticky nepretržitě od listopadu-prosince (tresně, merunky, broskve) az do dubna (hrusky, jablka Tasmanie)..Rozpis oblasrti byval např. v LONELY PLANET.Vetsinou se dela na vykon, tedy kolik beden natrhas, tolik vydelas.. uz je to par let co jsem tam byl naposledy, ale 120 AUD bylo pro me minimum, jinak se nevyplatilo na farme zustavat, clovek musi mit trochu zkusenost, nekdy je to drina, je vedro teče z tebe, nekdy tě štípe celej člověk (chloupky na broskvích!) Prace sla najit vsude.. a při slušném chování a pracovitosti nám nabízeli zůstat klidně několik měsíců či přijet za rok zase… Vetsinou tehdy chteli danove cislo (tehdy devitimistne).. to jsme si proste vymysleli nebo rekli, ze na nej cekame..stejne nas vetsinou brali. Spani na farmach, ve stanu zadara v chatkách za drobný poplatek (třeba na Tasmanii jsme meli vlastni domecek s krbem pro dva.
Mzda uz v roce 2000 byla automaticky zdanována 15% (strhavali to z platu,resp. cenu, kterou nabídli za praci-za paletu uz byla vcetne teto strzene dane takze stat o sve neprisel. Omlouvam se, že za informace nemohu ručit.. takhle to bylo v letech 1995 a 2000. R
Jestě doplním, že jsem tehdy samozřejmě všechno jezdil stopem, na první cestě sám (1995) a o pět let později s partnerkou.. Vždy to šlo, i když nás všichni místní odrazovali, že to nefunguje. Ta tradice stopování tam je a kde je tradice, tam se vždycky nakonec jede.. ale pravdivé jsou i některé informace zmíněné výše např. že někdy je provoz tak slabý, že se čeká třeba do druhého dne,že Australáci jsou oproti „KiWis“ opatrnější a málokdo Vás pozve k sobě domů, že jsou v Australii (a vlastně asi všude) i pošuci a úchyláci.. v 1995 tam byla ohromná aféra, kdy objevili na jednom místě na půli cesty mezi MEL a Sydney tela nekolika leta pohresovaných stoparů.. Myslím, že většinou kamiony měli už tenkrát zakázáno brát stopaře… ale někdy to porušili. Kdybych tam stopoval dnes, snažil bych se vypadat „studentsky“ a asi bych se chodil ptát na benzínkách a odpočívadlech přímo řidičů, představil bych se, řekl bych kam jedu a požádal je zdvořile zda-li nemají místo… Asi bych jezdil stopem i dnes.. Jednou nás dokonce na Tasmanii regulerně vzala stopem policie a pěkně jsme si popovídali o trecích…Chlapíci také rádi chodili po horách, jindy nás vzali turisti z Ameriky a na konci příjemné cesty nám zaplatili nocleh v luxusních bungalovech a pozvali na večeři.. se slovy: také jsme byli hipies a jezdili stopem a chceme „to“ vracet… A tak myslím, že to se stopem funguje.. a ještě jedna věc: myslím, že kdo jde stopovat (možná jen aby ušetřil) a stojí u silnice a mračí se a dopředu si říká, že to stejně nepůjde, ten čeká déle,.. kdo je milý, usměvavý i trpělivý a těší se na to, s kým dalším zase pojede.. ten má více šancí. Je milé vystupovat po dvou či dvaceti hodinách z auta a říkat si :“to byl zajímavý člověk, to byl hezký rozhovor či hezky ztrávený čas..“.. stopování je hodně i o osobě stopaře.. a nutná je znalost jazyka…
Dnes jsem dorazil do města Launceston, čímž jsem ukončil stopování po Tasmánii, pozítří letím do Melbourne. Autostop v Tasmánii je super, ještě o chlup lepší než na Novém Zélandě. Jen dnes jsem zkejsnul na jednom místě skoro dvě hodiny. A málem jsem při tom zmrznul! V Tasmánii může být i v létě dost zima. Teplota včera ráno byla +4°C, dnes byl na některých vyšších horách sníh a foukal mrazivý vítr z jihu. Jindy je ale skoro vedro, počasí se často mění. Tasmánie je nádherná a stopem se tu jezdí jedna báseň!
taky planuju Tasmanii, tak me potesilo jak dobry stopovani tam je:) a co kempovani?je v pohode jen tak nekde rozbalit stan
Kempování je v pohodě. Někde je trochu problém s hledáním místa v oblastech. kde jsou pastviny – vše je oplocené. Ale v zásadě jsem všude mimo dvě největší města (Hobart, Launceston) spal pod stanem, naposledy u letiště…
Ahoj Petře,přeji ti spoustu cestovatelských zážitků.
Ahoj Michale, díky za přání. Zážitků je tolik, že to moje hlava ani nestíhá zpracovat. Austrálie je hrozně veliká a já jsem ještě s cestou po ní ani pořádně nezačal (zatím jen Tasmánie a Melbourne), a to jsem tady už 3 týdny. Chci zůstat celé tři měsíce (platnost turistického víza), ale bude fuška to stihnout a fůru věcí stejně neuvidím. Ale je tu krásně 🙂
Tak mám za sebou první stopování na australském kontinentě. Z Melbourne jsem se dostal metrem na zastávku, kterou mi poradili v info centru. Tam jsem tvrdnul tři hodiny, teprve pak jsem pochopil, že dálnice začíná až o kus dál a pak už jsem jel celkem rychle a bez problémů. Opravdu hodně důležitý je výběr místa. Jinak celkově je stop v Austrálii pomalejší než na Novém Zélandě a v Tasmánii, ale celkem to ujde, rozhodně to není nemožné, jak tu v různých diskusích tvrdili různí „znalci“, kteří asi v Austrálii nikdy nestopovali. Dále mám namířeno do Sydney a Brisbane, tak uvidím jak to půjde po pobřeží…
super diky, taky planujeme na konci roku 3 mesice v Australii, takze vsechny rady se hodi. Mas nejaky blog nebo webovky?
Ahoj, moje webovky jsou http://www.kompas.estranky.cz. Mrkni se do sekce „Články – Austrálie, Oceánie a Antarktida“, kde mám spoustu článků a praktických informací + fotky. Výběr fotek mám tsaké na facebooku – můžeš zadat moje celé jméno a požádat o přátelství, pak se dostaneš na moje fotky 🙂
Jinak dnešní stop z Canberry do Sydney byl fakt parádní. Vyjel jsem autobusem z centra Canberry, pak jsem šel pěšky asi kilometr na lepší flek a tam mi po 6 minutách zastavil maník, který mě hodil do centra Sydney (300 kilometrů, lehce přes 3 hodiny jízdy)…
Tak jsem po 2 dnech stopování dorazil do Brisbane. Hlavně dvě štace byly dobré – jedna holka mě vzala 600 kilometrů a nakonec jeden chlap si kvůli mě v Brisbane zajel alespoň 20 kilometrů, aby mě hodil přesně do místa mého dalšího „přechodného bydliště“. Celkově jsem jel asi 8 auty, nejdéle jsem čekal 55 minut, dvakrát jsem stopnul auto do jedné minuty! Kupodivu nejlépe to šlo na dálnici (na hranici nájezd/dálnice).
Seš dobrej, klobouk dolů!!!
Stručně o cestě Brisbane – Hervey Bay stopem: 300 kilometrů,4 stopy, průměrná doba stopu 8 minut, paráda. Jeden chlápek mi dokonce zastavil sám od sebe hned, jak jsem vylezl z předchozího auta a vzal mě 200 kilometrů. Nejlépe se stopuje na dálnici. Stojím vždycky v místě, kde se vstupní pruh z exitu už už napojuje na regulérní dálnici (freeway) a stopuju tak auta z nájezdu i ze samotné dálnice. Na dálnici jsem zatím nikdy nečekal déle než 15 minut. Je to akorát nebezpečné kvůli policii, které se to nemusí líbít. Zatím mě minula jen dvě policejní auta, ale nezastavila a jinak jsem většinou odfrčel dřív, než se nějaké objevilo… Po pobytu na Fraser Islandu teď přijde zkouška ohněm – stop přes outback do Alice Springs, vzdálenost 2850 kilometrů. Vyrážím za hodinu, tak mi držte palce! 🙂
Hlásím se tentokrát z městečka Winton, které leží v australském outbacku (Queensland, což už je takový australský „Divoký západ“. Dostal jsem se sem po třech dnech stopování z Hervey Bay. Stop už je v této části Austrálie znatelně pomalejší, na jednom místě jsem dokonce tvrdnul 2.5 hodiny. Provoz je tu velice řídký. Krajina je kupodivu zatím docela zelená, protože v poslední době docela prší, a to tak, že dokonce některé silnice musely být uzavřeny. Proto také trčím ve Wintonu – čekám, až otevřou hlavní tah na Cloncurry. Přijel jsem sem v krásném kamionu, prvním, který jsem v Austrálii stopnul. Ale i jeho řidič tu musí čekat, než cestu otevřou, zřejmě byla zaplavena. Doufám tedy,že se do toho Alice Springs nakonec přece jen dostanu. Nedovedu si totiž představit, že bych se měl vracet zpět minimálně do Brisbane…
Z Brisbane do Alice Springs to je jeste doby,to je frekventovana zasobovaci tepna,osobaku jen minimum,sem uz moc lidi nejede-vsichni letaji,ale z AS dal uz to bude tezke,obzvlast dolu na jih je totalne mrtvo-5-10 aut dene.Preji hodne stesti.Urcite se zastav v Cober Pedy-neskutecne,nezapomenutelne,nenapodobitelne…
Joo Cober Pedy, to je fakt zazitek….kvuli tomu jsem taky vlastne do australie letela, ze jo, ne jako vsichni ostatni, co si to sinou po pobrezi a opravdovou australii vubec nevidi!!!
Par fotek na http://cestovatele.orbion.cz/profil-cestovatele/fotogalerie/?nl_image_album_id=7786&se_nl_user_id_profil=3012&s_nick_profil=Dino
Tak konečně jsem po 12 dnech stopování dorazil do Alice Springs. Bylo to docela fuška. V Mount Isa jsem opět čekal dva dny, než otevřou silnici. Tu jsem nakonec projel v kamionu, ale na několika místech byla stále zaplavená. Vody je teď v outbacku opravdu hodně, dost často prší. Pak jsem pro změnu zkejsnul v Tennant Creeku, což je sice městečko značené na mnoha mapách, ale má jen 3000 obyvatel a je to pěkná díra. Stopoval jsem tu 9.5 hodiny čistého času, čili celý den! Nakonec jsem ale do toho Alice Springs přece jenom dorazil… V outbacku už to není se stopem taková sláva, to východní pobřeží a Tasmánie byla proti tomu parádní…
Tak jsem vyměknul a skončil jsem s australským autostopováním! V outbacku mi to moc nešlo a když jsem zase za Alice Springs (směrem na Adelaide) tvrdnul skoro celý den, vzdal jsem to a dál pojedu po Austrálii vlakem, o kterém jsem stejně uvažoval. V plánu mám jet po legendární trati Ghan z Alice Springs do Adelaide a poté po další, neméně legendární trati Indian Pacific, z Adelaide do Perthu. Na druhé jmenované dráze se nachází nejdelší zcela rovný úsek železnice na světě, dlouhý skoro 500 kilometrů…
A na závěr ještě celkové zhodnocení mého australského autostopování:
Stopem jsem jezdil po Austrálii sám, cítil jsem se při tom zcela bezpečně (jsem docela vysoký a mám pro strach uděláno ? ). Jen jednou jsem obdržel od jednoho pána návrhy sexuální povahy, na které jsem nereflektoval. Bylo to celkem nepříjemné, ale nebezpečné ne. Pozor, v některých státech (Queensland například) je autostop zcela ilegální, a to i mimo dálnici. Není ale pravděpodobné, že by vám policie kdekoliv mimo dálnici dělala problémy. Z hlediska autostopu bych Austrálii rozdělil na 3 oblasti:
1) Tasmánie – vynikající stop. Hůře to šlo jen uprostřed ostrova na Vysočině, kde je frekvence dopravy minimální a někdy jsem si počkal. Výhodou Tasmánie jsou také velmi krátké vzdálenosti, ostrov je o něco menší než Česká republika. V Tasmánii se mi stopovalo stejně dobře jako na Novém Zélandu či spíše ještě lépe.
2) Východní pobřeží – velmi dobrý autostop (projel jsem pobřeží od Melbourne až po Brisbane, respektive Hervey Bay), což platí hlavně o dálnicích (freeway), kde jsem stopoval nejdéle snad 15 minut. Na dálnici je autostop samozřejmě ilegální, takže bacha na policii, Kolem mě projelo policejní auto asi dvakrát, ale nezastavilo. Jinak jsem vždy rychle odfrčel. Hodně záleží na výběru místa. Já jsem většinou stál úplně na konci nájezdového dálničního pruhu, kde jsem mohl stopnout jak auta z nájezdu, tak i ze samotné dálnice.
3) Outback – autostopařská bída s nouzí. Aut jezdí poměrně málo. Kamiony, pokud jsou rozjeté, vám nezastaví. Nestaví moc ani turisté, kteří mají buď auto zcela narvané bagáží, nebo jedou v minivanu, kde jsou jen dvě místa k sezení vepředu a vzadu mají postele na spaní, kam vás podle předpisů ani vzít nesmí (nejsou tam bezpečnostní pásy). Dalším problémem byly uzávěry silnic v období dešťů.
Veškeré mé postřehy z cestování po Austrálii, Novém Zélandu a dalších ostrovech Oceánie, najdete zde:
http://www.kompas.estranky.cz/clanky/clanky—australie_-oceanie-a-antarktida/
Budu moc rád, když do této diskuse přispěje kdokoliv další, kdo má s autostopem v Austrálii nějaké osobní zkušenosti. Hlavně samotné dívky či páry budou mít asi trochu odlišný pohled na stop v Austrálii. Jinak autostop je v Austrálii velmi neobvyklý. Na australské pevnině jsem potkal jen jednoho stopaře, a ten vypadal dost podezřele (já bych mu nezastavil), v Tasmánii jsem potkal asi tři a toť vše. Stopovat se tu ale dá, jen to chce mít vždy časovou rezervu. Howgh!!!
Poslední příspěvek byl 29.3., řadí to špatně data…
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
Olinalá: poklad na konci světa
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Nové články
Olinalá: poklad na konci světa
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.