AUTEM – GRUZIE-ARMENIE-IRAN

Hranice GE/AM vcelku bez problémů, ale každá se trochu liší jiným uspořádáním, někdy se vše vyřídí v rámci jednoho okýnka, jinde je potřeba chodit od budky k budce. Konkrétní příklad, název přechodu si nepamatuju – na gruzínské straně při odjezdu ze země odstavit auto bokem, u jedné budky pasovka + fotka kamerou, druhá budka kontrola techničáku, ŘP. Moc nespěchali, kávička, cigaretka, ale jinak OK, vstřícní, dokonce i to cigáro mi nabídli:) Pak průjezd přes závoru, kde se může celník podívat do kufru. Arménská strana to samé + platí se tuším nějaký malý poplatek za vjezd do země, něco jako „ekologická daň“ apod. Domluvit se dá v pohodě rusky, jinou řeč jsem nezkooušel.

Ostatní hranice jsem nejel, ale kdybyste změnili plán a jeli třeba TR/GE, tak konkrétně přechod Sarpi je lepší jet přes den – já to jel v noci a byly tam jen samé kamiony a docela zmatek a nezájem, jak od turků, tak gruzínců. V Turecku byly otevřené okýnka jen pro kamiony, tj. ve výšce něco přes dva metry, první okno pasovka, druhé techničák + potvrzení do pasu o vývozu auta. Na gruzínské straně prosklená budka s nepříjemnou ženskou (pasovka) a hned vedle pár celníků se stolkem a knihou, kam zapisovali údaje z techničáku. No a pak brána s línejma gruzínskejma celníkama. Tam mě docela nasrali, nejhorší přechod co jsem jel.

Pár balkánských zemí, včetně Turecka jsem jel též, pokud pokud pojedete přes Tbilisi tak se ozvi, můžeme to probrat u piva 🙂