Kavkazské republiky
Armenie autem
Kelfka
Najde se někdo, kdo to absolvoval a poradí?
Dá se jet přes Turecko anebo trajektem z Ukrajiny. Přes Abcházii nelze transit, přes Kazbeg jen občané SNG. (jsem to i obtelefonoval) Pak Azerbajdžán – Čečna, Dagestán ??? Turecko – Gruzie Arménie, anebo Ukrajina z Odesy do Gruzie. Na Ukrajině je levná nafta, ale trajekt něco stojí.
Letos s přítelem přemýšlíme, že se podíváme ke Kavkazu, takže jsem si zjišťovala trajekt. Jen za auto je to slušná suma. Viz. ukrferry.com. Takže budeme muset po souši… Chtěli jsme si dát takovou okružní jízdu kolem Černého moře. Myslíte, že se přes Rusko do Gruzie ani Azerbajdžánu nedostaneme?
Přes RUS nelze do GEO a AZ projet, resp. nelze pro cizince ze třetích zemí. Do AZ vede pozemní cesta pouze přes GEO nebo IR.
Na Kavkaze jsme byli autem v 2009. Jestli máte zájem ráda poradím.
Mám za sebou dva roky v Gruzii, hodně věcí s vlastním autem (SUV), byli jsme v ARM i AZB (pravda s diplomatickou značkou, ale ono těch privilegí zase tak moc není).
V Arménii jsou asi jedny z nejlevnějších (a přitom velice kvalitních) půjčoven na světě. Takže se tam táhnout s autem moc nevyplatí. A pokud pojedeš i do Náhorního Karabachu, bude asi raději lepší jet autem s arménskou značkou – my do Náhorního Karabachu vjeli přes Sotk Pass (2.000-3.000m) hory od Lake Sevan a vyjeli z něho přes Check Point u Goris, kde nás chytili a zjišťovali, jak jsme se do Karabachu dostali. S arménskou značkou jsme se z toho dostali daleko lépe…
Autem z půjčovny jsme byli i v Gruzii a úplně v pohodě!
Takže jestli chceš absolvovat jen tyhle 2 resp. 3 země, vyjde z finančního i časového hlediska daleko výhodněji tam letět a půjčit si auto v Jerevanu na místě. Pokud chceš expedici po Balkánu a Turecku, jeď vlastním – ale přechody TR/AM jsou stále uzavřeny, tak si zajedeš přes Gruzii.
Auto jsme si také půjčili v Íránu (jako teprve 2. cizinci v historii). A určitě bychom se tam už nikdy autem z Česka netáhli = velká dálka, ošup vlastního auta, zbytečné přitahování pozornosti… A jestli jezdíš na naftu, tak tam není pro osobní diesely asi ta nejlepší nafta u benzínek:-(
V Iranu jsme vl. autem byli a nafta v pohodě. Jde mě o hr. přechody TR/GR, GR/AM a jestli už je možné RU/GR. A hlavně o čerstvé vl. zkušenosti a dobré rady.
Důrazně varuji před použitím přechodu mezi Ruskem a Gruzií, ruská strana přes tento přechod pouští pouze občany tátů SNS a Gruzie.
Nejsem si jistý, zda jsi skutečně v Íránu byl autem s dieselovým motorem:
http://new.unep.org/transport/pcfv/PDF/JordanWrkshp-MiddleEastFuelQuality.pdf
http://english.ahram.org.eg/NewsContent/3/15/1934/Business/Region/Quality-of-Iran-petrol-below-global-standards.aspx
Musíš si u nás vyřídit Carnet a na Iránských hranicích kartu na tankování nafty. Příště než něco napíšeš tak si o tom něco zjisti!!!
Má někdo osobní zkušenost s nějakou autopůjčovnou v Arménii? Díky
Ahoj, já to jel před rokem, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Bulharsko, Turecko, Gruzie, Arménie, zpět to samé, ale pak jsem uhnul na Řecko, trajektem do Itálie a pak přes Rakousko domů. Je pravda že cesta je celkem dlouhá, záleží kolik máš času a rozpočet, v Turecku byl benzín vůbec nejdražší, skoro cca 48 Kč. Jinak cesta víceméně v pohodě, výhoda je umět rusky. Čečnu a Dagestán bych vynechal, to už se mi zdá riziko. V Arménii dávali vízum na hranicích, jak je to teď nevím. V Turecku, Gruzii (a teď nevím jak v Arménii) píšou auto do pasu, takže pokud by se něco s autem stalo a ty musel odletět, tak tě nepustí, musel bys důvod doložit – např. havárie, krádež atd. Také záleží ve kterých měsících pojedeš, na začátku prázdnin jede hodně evropských turků do Turecka, nejdelší kolony jsem viděl na hranicích Bulharska s Tureckem začátkem července, to jsem se vracel, cesta do Evropy prázdná, ale opačný směr šňůry aut. Ideální je jet v červnu, nebo až pak v srpnu, podle mě. Jestli budeš mít konkrétní dotaz napiš.
Ano, jel jsem vlastním autem na CZ značkách do Jerevanu a zpět, přesně to bylo v srpnu 2010. Je to na delší povídání, takže případně mi případně napište mail pro telefon.
Moje trasa směrem TAM
Ostrava-SK-H-SRB-MK-GR-TR-GEO-AM.
ZPĚT:
AM-GEO-TR-BG-SRB-H-SK-Ostrava
Vůz: Mazda 323 BG (nízký sedan)
PHM: BA+LPG
Náklady celkem: cca 20 000 Kč komplet
Víza: elektronické přes web (cca 10 USD), ale lze přímo na hranicích. (Ale pak musím dát bokem auto a čekám, takto ukážu a do 5 minut jedu.)
Poplatky:
H-mýto cca 250 Kč
SRB-mýto cca 750 Kč
TR-mýto cca 800 Kč. Koupit v Istanbulu kartu, za Istanbulem hotově nezaplatíte!
AM-silniční daň, cca 1700 Kč (1500 tam, 200 zpět na 10 dnů). Lze v EUR (smění vám je).
BG-dálniční známka, cca 150 Kč
Jel jsem hlavně na LPG, v TR vyjde na cca 28 Kč/l. V GEO a AM je benzín levný, cca 19 Kč/l. LPG mají jen v GEO asi na 4 místech a stojí 33 Kč/l (to není překlep). Rusky: „žídkyj gaz“ (bacha, mají tam i CNG a je skoro na každém rohu, neplést).
Časový rozvrh cesty (jel jsem sám):
Ostrava-Istanbul: 24 hod.
8 hod. spánku na parkovišti
Istanbul-Sarp: 16 hod.
6 hodin spánku na parkovišti
Sarp-Gori: 6 hodin
Gori-Tbilisi: 1,5 hod.
Tbilisi-Jerevan: 8 hod.
V Sarpi jsem spal cca 5 hodin na parkovišti, poté až v Gori v hotelu. (500 Kč/noc)
V Jerevanu byly plné hotely, takže opět v autě :), očista proběhla po cestě zpět v Batumi v Černém moři. Mrknul jsem na Echmiadzin a na zavřenou AM-TR hranici, což mě málem stálo basu a vyhoštění 🙂 Ale spravilo to „já blbec turista“ a poté Becherovka.
Zpět jsem jel rychleji, takže asi takto:
Jerevan-Gyumri-Bavra->Akhaltsikhe-Khashuri-Kutaisi-Kobuleti->Sarp-Trabzon nonstop
Spánek cca 8 hod. na parkovišti.
Tabzon-BG-SRB-H-SK-Ostrava nonstop.
Celkem je to cca 9000 km tam a zpět. Můj denní limit je cca 2000 km, poté musím jít spát. Cesta zpět byla výjimkou 🙂
Jel jsem to na nízkém autě, takže jsem musel jet slušnými cestami.z ARM do GEO/TR je zkratka, ale vede horami Akhaltsikhe-Jvariketi-Shuakhevi-Batumi, což je cca 260 km, ale ty se podle typu auta a počasí dají jet i celý den (vypadá to podobně jako jízda korytem vyschlé řeky včetně kamenů). Pár Rusů, co cestu neznali, to jelo, já to vzdal po 35 km (1,5 hod. jízdy).
Klidná cesta zabere cca 4 dny (Ostrava-Jerevan). Kdo má nižší nároky na odpočinek a zná své meze, dá se to jet za cca 2,5 dne.
Počasí:
AM – pohoda, je tam chladněji než v GEO a TR
GEO – asi jako u nás
TR – horko, moc horko 🙂
Všude jsem platil platbní kartou, hotovost jsem používal minimálně a pokud ano, preferují USD. Jinak jsem normálně vybral z ATM, V GEO se dá platit na větších čerpačkách kartou (hlavně Lukoil), je to civilizovaná země, v AM na čerpačkách karty nebrali (ale mě vystačil GEO benzín),
Letos bych se tam podíval rád ještě jednou,, bo jsem si omylem smazal všechny fotky a videa, takže to musím napravit 🙂
Zdravím dobrodruhy kteří jezdí po světě, myslím tím odlehlejším, vlastním autem. Jsem také podobně ujetý. Už jsem projel 2x celou Skandinávii. Lehce projel Albánii a letos Maroko. Příští rok chci vyrazit do Turecka a odskočit si do Gruzie. Jezdím s manželkou, spíme vesměs v autě nebo ve stanu. To podle počasí.Náš největší problém jsou jazyky. Vyrůstali jsme v éře ruského jazyka, takže o to je to složítější. Ale bojujeme jak se dá.Ta Gruzie by mohlá být pro nás výhodou.
Manželka má z té Gruzie trochu obavy, ale to měla i z Maroka a bylo to v pohodě.
Dalich- ty jsi můj člověk. Já si také dávám slušné denní porce km, když je to potřeba a tu zemi si nejdřív jakoby omrknu a podruhé to vezmu podrobněji.
Tak jsem se chtěl zeptat, jestli je do Gruzie potřeba vízum? A kde se v Turecku kupují ty karty na dálnice? Takže mýtné brány s obsluhou v Turecku nejsou?
A v Gruzii jsou nějaké kempy nebo se dá přespat v nějakých levnějších kempech či v soukromí.
A pro manželku: cítili jste se v Gruzii bezpečně nebo je potřeba si dát na něco pozor?
A ohledně počasí: když vyrazíme začátkem května, v Turecku by už mohlo být tak akorát. (nemám rád horko) Ale co ta Gruzie? Je to severněji, nebude tam zima?
Děkuji za reakce.Gusta
-Vízum není.
-Bezpečnost je bezproblémová.
(jenom silniční provoz-dodržování pravidel je, ehm trošku divočejší, ale dá se to přežít ;-))
-V květnu je to celkem ideální (tento rok jsme tam v tuto dobu byli), vše kvete, není vedro. Samozřejmě v horách může být zima, horské průsmyky se právě v tomto měsíci otevírají, a na začátku května ještě všechny nemusejí být sjízdné.
-Kempy asi ne, ale ubytování v guesthousech/soukromí
je dostupné. Stačí se poptat. V ruštině komunikace téměř všude bez problému.
Dik za odpověď. Za kolik byl letos benzín v Turecku? V loni jsme zajeli do Turecka jenom kousek za hranice a nestačili se divit.48 Kč. Čekali jsme ceny jako někde na Balkáně. Tak snad to ta Gruzie trochu vyváží.
A co ty platební karty na dálnicích v Turecku? Fakt tam není obsluha?
Gruzuie je v pohodě, bezpečná. Vízum jak už je napsáno, není potřebné. Benzín teď bude asi okolo 21 Kč/l. Ta třech místech mají i LPG, ale vychází okolo 33 Kč/l, což sa nevyplatí 🙂
Spal jsem v autě nebo v hotelu (400 Kč/noc), cítil jsem se bezpečně. Jen v Tbilissi na křižovatkách jsou občas děti, žebrají a dávají ruce do oken v autě, hlídat (něco jako Bělehrad).
V Gruzii se jezdí divoce, říká se, že kdo ji zvládne, tak Rusko je proti ní odvar 🙂 Nelze jezdit defenzivně, je potřeba přizpůsobit se aktuální situaci, to je cesta, jak přežít bez oděru plechů. Chce to dobré brzdy, rychlou reakci a velkou předvídavost. V GEO není povinné ručení, platí pravidlo, že kdo narazí, je vinen, tak bacha na to.
Na hlavních tazích berou karty.
V TR obsluha na mýtnici končí přejetím mostu v Istanbulu. Před ním proto sjeďte k budově vpravo a kupte si bezkontaktní čipovou kartu KGS (TCK), nabijte na 100 lir a hurá do Turecka (a máte klid). Jinak se to dá dělat i tak, že se postavíte k mýtnici, tu tedy zašpuntujete a první za vámi, co to nevydrží, vám dá svoji kartu, projedete a dáte mu to cash. Jen bacha na sjezdu, někdy se stane, že zrovna nikdo nechce sjet s dálnice a bez karty také nevyjedete mimo ni a budete čekat a čekat a čekat. Kupte si ji a máte klid. Mám jednu a tu samou už tři roky.
A k těm PHM v TR: benzín je tam furt drahý, okolo 48 Kč/l, levnější je LPG, okolo 28 Kč/l. Ta cesta přes TR je docela drahá sranda, ale benzínek je všude habaděj a berou karty.
Já jsem letos projel Maroko a tam cesta autem je také zajímavá záležitost. Zvlášť když jsem neměl podrobnou mapu měst.Ale člověk se brzy přizpůsobí. Tureckem chceme jet dolů k Antalaye a pak postupovat po zajímavých místech směrem ke Gruzii. A přes Istanbul se budeme vracet, tak snad na tu čipovku narazíme i jinde Ukazuje zbytkovou sumu??? Nebo najednou zjistím, že jsem na suchu a začíná ta sranda?
A jaká je hustota benzínek v Gruzii. Když pojedu dále od měst, nebude problém?
Dík za reakce
Ještě takový dotaz. Někde na netu jsem četl cestopis z roku 2003 a psali tam, že je na gruzínských hranicích dost papírově šacovali a stálo je to dost poplatků. A i pak po cestě dost často narazili na policii a ta se při vymýšlení různých přestupku snažila dostat z nich peníze. Setkali jste se z něčím takovým v současné době nebo je to už minulost?
To už dávno neplatí, Gruzie je bez problémů. Ale mohlo by se ti to stát v třeba v Azerbajdžánu.
Před týdnem jsme se vrátily z Arménie, jeli jsme přez Turecko a Gruzii, cestu jsme absolvovali Ladou Nivou. Ceny benzinu se změnili směrem nahoru :
TR – LPG – 25.5kč
95 – 47.5kč
D cca 45-48Kč naftu
jsem moc nesledoval
Cestou zpět přez Turecko jsme byli nemile překvapeni
ceny PHM šli nahoru : 95 – 50.5Kč
LPG – 29.5Kč
GE – 92 – 25kč
95 – 26kč
D – 25.5Kč
ARM- 92 – 24Kč
95 – 25Kč
D – 20Kč
Cesta naprosto v pohodě a bez problémů na žádnejch hranicích nás nikdo neprudil všichni celníci byli příjemní a milý…
Dobrodružnou cestu z Prahy přes Ukrajinu (vesnice Dikanka – Gogol: „Večerá na chutóre bliz Dikanki“, nebo město Poltava – Puškin: „Mědnyj vsádnik“), Rusko (Taganrog – lyceum, kde studoval A.P.Čechov – jeho roztomilé raskazy Djaďa Vánja, Bělolobyj, Lošadinnaja família…), Minerálnyje Vody, Kavkaz (bájná Kolchida se zlatým rounem, pro něj pluli Argonauti), Elbrus, Jerevan (podle Noemova zvolání:“Jere-buni“ čili „Vidím zemi“), Tbilisi až ke Kaspickému moři do Baku = město větrů) jsem již před několika lety absolvoval sám autem (ještě od bývalého Autoturistu), který mi zajistil každý den po ujetí 700 km nějaké ubytování v laciných hotelech se snídaní s příjezdem ovšem do 24.00 h (pozor na přejezd 2 časových pásem na Ukrajině a v Gruzii). Všude nádherná příroda, bohatá romantická historie (Pjatigorsk – místo zabití básníka Lermontova – skotsky Learmonth – při souboji), příjemní lidé (gosť do domu – bog do domu) – nesmělo se ovšem odolat a muselo se pořád jet jen s menšími zastávkami. Kdo neodolal a vyjel lanovkou na Elbrus – ztratil čas a musel spát v přírodě. Pozor – v Kaspickém moři se dá koupat jen dopoledne, dokud se netěží ropa. Když jsem se poprvé koupal i odpoledne, vylezl jsem z vody celý hnědý, jakoby namazaný nubianem – ještě mám zbytek na bílém tričku. Pravidelná doprava autobusem z Baku. Varianta také je, kterou jsem zvolil já, nechat auto v Arménii na letišti a do Baku letět. Nazpátek lze také jet vlakem (linka Moskva-Teherán) přes Nachičevan, kolem hraniční řeky Trix a kolem zasněžených vrcholků Araratu v rozpálené krajině až zase do Jerevanu. Při zpáteční cestě lze užít i trajekt přes Černé moře buď z Batumi, nebo Suchumi do Oděsy. Mohu podat bližší podrobnosti o stavu silnic, popř. o samotné cestě.
Heh, trochu jiný vesmír anebo rozštěp mysli?! Let Jerevan – Baku?! Tranzit přes Gruzii anebo Nachičevan?! Podávat bližší podrobnosti o stavu silnic, popř. o samotné cestě – pak již raději netřeba:-)
Pane velice jste mě pobavil, ťrošičku jste zaspal a zapoměl jste v jaké to bylo době 🙂 P.S.: Letos se píše rok 2012
Takže zkušenost s AM v 07/2013 beze změny 🙂 Policisté stále úplatní a pokutují za sebemenší přestupky (ale pokud je neuděláte, nevšímají si vás). Neseriózní i celníci na hranicích, či přesněji, dají vám humus kurz za jejich AMD :-)), zvláště pokud jedete horským přechodem Guguti-Gogavan, kde není klasická brokerská služba, ale zastupují ji přímo celníci.
Stále rozbité cesty a ty v „super stavu“ znamenají, že do rychlosti cca 60 km/hod. neslyšíte dorazy tlumičů, při vyšších rychlostech už ano 🙂
Dobrá rada pro ty, co jedou autem: neptejte se, zda tam či onam vede cesta (určitě tam vede), ale zda je vhodná pro vaše auto.
Ahoj, půjčovali jsme v srpnu auto v půjčovně caravan.am, všechno proběhlo v pořádku. Námi objednaná Lada Niva se rozbila ještě než nám jí stihli půjčit, tak jsme dostali Toyotu RAV4 za stejnou cenu. Sice nás ze začátku mrzelo, že nemáme stylové vozítko jako Návštěvníci, ale pak jsme opravdu ocenili klimatizaci, styl nestyl :-). Kvalita arménských silnic je zběsilá, na tom, čemu říkají dálnice se dá jet kolem 60, místy 90 (ve vší neúctě k půjčenému autu a zbytkům jeho tlumičů). To, čemu říkají okreska je tankodrom. Jediný úsek slušné silnice, kde se dalo jet i přes 100km/h byl od Sevanu do Jerevanu. Benzínky jsme sem tam potkávali, myslím, že karty nikde nebrali, ale zato brali dolary a přepočítávali kurzem jak v bance :-). Jinak benzín stál kolem 15,- Kč/l, ceny všude stejné.
to dalich. píšeš, že zkratka z Achalciche do Batumi je v hrozném stavu. Já za dva měsíce mířím právě do Turecka a pak na pár dnů do gruzie a Arménie okolo jezera Sevan do Jerevanu a právě touto cestou jsem se chtěl vracet do Turecka.Mám koupenou mapu 1:700 000 a tady značená červeně jako silnice první třídy.Takže radíš vyhnout se jí? Mám Peugeota MPV. Dík za odpověď.
Lucie a co cesta Jerevan Gyumri a nahoru do Gruzie.Jeli jste po ní a v jakém je stavu?
Cesta je dobrá, tedy rozumějte normálně sjízdná cca 80km rychlostí bez urvánní tlumičů 🙂
Lucie a co cesta Jerevan Gyumri a nahoru do Gruzie.Jeli jste po ní a v jakém je stavu?
Jeli jsme z Gruzie přes Gyumri do Jerevanu a silnice docela šly. Není se čeho vyloženě bát, jen se musí přizpůsobit rychlost stavu vozovky a nejezdit jako místní no.
Do Gyumri ani do Gruzie jsme nejeli, nejseverněji jsme byli u Sevanu. Ale co vím od známých, tak je to tam s těmi parodiemi na silnice plus minus všude stejné 😉
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
Olinalá: poklad na konci světa
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Nové články
Olinalá: poklad na konci světa
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Vybavení na cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru