Antimalarika ano či ne

Pro nějakou dobrou radu, uvádíš příliš málo informací. Kam se chystáš, kdy se tam chystáš, na jak dlouho plánuješ pobyt, budeš spíše ve městech nebo se chystáš trekovat někde po pralesech, máš nějaké zdravotní omezení (bereš pravidelně nějaké léky)… To všechno totiž ovlivňuje, zda antimalarika doporučit či ne. Vždy je totiž dobré zvážit, jak velké riziko nakažení budeš na své cestě mít a podle toho se dá ze zkušeností i něco doporučit. To rozhodnutí, jestli antimalarika ano či ne, to bude nakonec ale pouze na tobě.

Ale všeobecně bych tu připsala pár vlastních postřehů, protože otázka antimalarika ano či ne je opravdu dost častá. 🙂
– Malárie není jen jedna. Existují 4 druhy, které způsobují čtyři druhy parazitů. Nejnebezpečnějším druhem je malárie tropická, která je rozšířená hlavně v centrální Africe a také v oblasti „Zlatého trojúhelníku“.
– Druh chemoprofylaxe se musí volit podle oblasti, kam cestovatel míří. Jsou oblasti, kde je již parazit způsobující malárii proti některému z léků odolný (rezistentní). Tohle se postupně mění, takže je dobré mít aktuální informace.
– Chemická profylaxe (Malaron, Lariam apod) by neměla příznaky utlumit. Tyto léky by při preventivním podávání (tedy jako profylaxe) měly zabránit parazitu, aby v těle infikované osoby dokončil celý vývojový cyklus a namnožil se, což způsobuje vlastní onemocnění. Uvádí se, že profylaxe nezabrání 100% nákaze, ale snižuje významně riziko onemocnění. Rozvoj onemocnění i přes profylaxi se může stát. Je to zaznamenané, ale není to nijak časté.

Jinak k tomu, co je uvedené v příspěvcích výše:
– pokud Lukáš myslí, vzít s sebou jedno balení Malarone pro případnou stand-by léčbu, tak to jde. Ale pokud je tím myšleno vzít jednu tabletu, tak je to blbost. Při stand-by léčbě (tedy v případě, že je člověk infikovaný a malárie se projeví se všemi nepříjemnými příznaky), se berou konkrétně u Malaronu 4 tablety po tři dny (tedy celkem 12 tablet).
– V JV Asii v oblasti „Zlatého trojúhelníku“ na pomezí mezi Laosem, Thajskem a Barmou se vyskytuje nebezpečá tropická malárie (údaj z roku 2006). Navíc právě v této oblasti se vyskytují kmeny rezistentní vůči chloroquinu a Mefloquinu (Lariam, paludrin apod). Nám do této oblasti doporučovali Malarone nebo Doxybene.
Navíc v JV Asii je velký rozdíl mezi obdobím sucha a dešťů a také mezi jednotlivými oblastmi. Do oblasti pralesa v Bokeu (Laos) bych si osobně antimalarika určitě vzala. Při cestování spíš po městech a v období sucha to asi potřeba není.
– Rozšířené tvrzení, že antimalarika ničí játra mě vždycky dostane. Před naší první cestou jsme to velmi detailně rozebírali s primářem infekčního oddělení, se kterým se přátelíme (nic škodlivého by nám tudíž opravdu nedoporučoval). A nakonec jsme se shodli na oblastech, kam nám antimalarika opravdu důrazně doporučil a naopak někde jsme se shodli, že to riziko je tak minimální, že nemá smysl do sebe něco fedrovat. Jsou to prášky, takže člověk do sebe prostě delší dobu cpe nějaký preparát. Ale na druhou stranu dneska do sebe lidi cpou různé jiné preparáty multivitámínovými kapslemi počínaje, přes různé doplňky až po prášky na hubnutí. A ženský navíc roky denodenně berou antikoncepci a taky kolem toho nedělají humbuk. Antimalarika jsou léky o různém složení – třeba Doxybene patří vlastně k antibiotikůma brát ho delší dobu nejde. Malaron se taky doporučuje brát jen asi měsíc. Lariam zas údajně testovala česká armáda při misích v zahraničí a po užívání v délce jednoho roku nebyly zjištěny žádné zhoršené jaterní testy. Pokud je člověk zdravý, v normální kondici a neprodělal žádné jaterní onemocnění (žloutenka apod.) tak s ním profylaxe nic neudělá.
Ve skutečnosti je nápor při stand-by léčbě na játra mnohonásobně větší než při profylaxi a hrozí mnohem více nějaké zhoršení v jaterních testech. A to nemluvím o tom, co s játry provede prodělání malárie. Koneckonců jedna z fází vývoje parazita v těle člověka probíhá právě v játrech.

Ale opravdu nejdůležitější je vybavit se přesnými informacemi a zodpovědně zvážit, jak velké riziko nakažení mi při konkrétní cestě hrozí.
Navíc je velký rozdíl mezi tím, jestli jedu na měsíční cestu, riziko je vyšší a prodělání nemoci by mi prostě zničilo dovolenou. Nebo jestli jsem někde tři roky pracovně (po takovou dobu se nedá stejně užívat nic preventivně) a případná infekce mě vyřadí pouze na dva týdny z pracovního provozu, ale nezničí mi to dovolenou, kterou si shromažďuju a na kterou se těším celý rok. To je prostě velký rozdíl.

A ještě poznámka k příznakům. Podle primáře infekčního oddělení prý pozná malárii i laik. Je provázena vysokými horečkami a pacienta doslova sklátí do postele, ze které se není schopen zvednout. Bez pomoci druhé osoby je prý dost obtížné se o sebe i postarat stand-by léčbou. Navíc v oblastech s výskytem malárie se má prý při vysokých horečkách s rychlým nástupem vždy přepokládat, že může jít o malárii.
Zatím jsem to nezažila na vlastní kůži, takže nemůžu potvrdit ani vyvrátit. Ale rozhodně netoužím po tom, to zjistit 🙂

s pozdravem
Katka

Zdravím z Malajsie,

ponejprv díky všem co odpověděli. Upřesnění dotazu – plánujeme Malajsii, Thajsko, Laos, Kambodžu a Vietnam. Města, džungle, moře… ale spíš takový to víc profláklý než někde ouplně do neznáma.

Jinak mám zajímavý postřeh přímo z Asie. Ptali jsme se tu několika místních (v hotelech, na informačních centrech…) co jako Asie a malárie a oni se vždycky začali smát, že je to hlavně o naší hlavě, že se toho nemusíme vůbec bát. A prej když už tak špatná voda je daleko horší než komáři, tak se v tom pak vyznej. Další věc ale je, jestli tím že tu žijí nemají vyvinuté nějaké protilátky…

Ahojte,
planujem cestu do JVA a chcel som sa opytat na nutnost antimalarik. Celkovo planujem cestu na asi 14 tyzdnov:
Jan, Feb 2013 – Filipiny (Palawan, Bohol, Benaue), Borneo (Sabah, Brunei, Sarawak)
Mar 2013 – Vietnam (Sapa, Hanoi, Ho Chi Minh), Kambodza, Thajsko (Bangkok, Chiang Mai, Chiang Rai), Laos (Luang Prabang, Vientiane)
Apr 2013 – naspat do Thajska, Mjanmarsko (Yangon, Mandalay)
Nijake zavaznejsie zdravotne problemy nemam a vzdy som braval Lariam, ako aj do Afriky (Kena) tak aj do JVA a vzdy to bolo bez problemov. Ale vzdy islo o kratke trojtyzdnove vylety. Ako by som sa mal teda zariadit ked ide o takuto rozsiahlejsiu cestu?
Velmi pekne dakujem.
PS: zaroven hladam aj spolucestovatela.

Ahoj, záleží do jaké oblasti Thajska se chystáš – pokud jedeš do turisticky známých míst ba dokonce letovisek – je o zbytečné … ale pokud vyrážíš směrem na sever k Barmským hranicím – je minimálně dobré je mít s sebou …

Ahoj, jedu na měsíc do Keni, přelom únor – březen. Jedu na zdravotnickou misi a tak většinu času strávím v nemocnici, ale plánuji i výlet do národních parků. Pořád uvažuji, zda antimalarika ano, či ne a pak taky která – Lariam, či Malarone? Máte někdo podobnou zkušenost?

Když jsme byli v roce 2011 (listopad – prosinec) v Thajsku a Kambodži, měli jsme s sebou krabičku Malarone (je do těchto končin nejvhodnější)na případnou stand-by léčbu. Vezli jsme i dva repelenty do tropů expedition 100+ s 95%DEET – ty vřele doporučuji…vydrží až 10h. a jsou podobné konzistence i vůně jako tee tre olejíček, takže se dobře nanáší a spotřeba není velká. Pohybovali jsme se část pobytu i po horách na severu Thajska i při hranicích Barmy a s komáry jsme naštěstí neměli téměř žádné problémy – takže jsme repelenty ani moc nevyužili. Všude také dávali večer pod stoly doutnající spirály, které také fungují. Letos mám ale velké dilema, protože plánujeme cestu od 21.6. do 3.8. a to je začátek období dešťů 🙁 Navíc z této doby strávíme dva týdny uprostřed července také v Laosu…a přesouvat se budeme po řece Mekong a Nam Ou. Budu moc ráda, pokud se najde někdo, kdo byl v Laosu v tomto období a podělí se o zkušenosti s komáry a Malárií. Stále nevím, jestli Malarone tentokrát začít brát preventivně po příjezdu do Laosu, nebo je mít v záloze na stand-by léčbu – tentokrát pro každého pohotovostní „osobní krabičku“. Samozřejmě se budeme chránit také prevencí, jako je vhodné oblečení, repelenty a moskytiéry. Druhá část dotazu je, zda brát své sítě…nebo se spoléhat na to, že je všude budou mít a budou použitelné. Moc děkuji za odpověď. Mentolka 🙂

rhf – naše představa je, že v džungli jsou mraky komárů je mylná. Ty jsou extrémní když se oteplí na severu, Aljaška, Sibiř, Finsko, Norsko,.. fakt je, že tam jsou zase zcela neškodní, jenom otravní. V deltě Mekongu jich je daleko méně.

Ahoj,
cestuji do jizni Indie. Mesta, plaze, priroda. Od kazdejo trochu.
doporucil by jsi antimalarika do teto oblasti?:)
moc diky!
Bara

Báro. antimalarika já osobně bych nedoporučoval. Určitě repelenty. Ale osobně Indii a Bangladéš považuji za rizikovou hlavně z hlediska hygieny. Na rozdíl od celé JV Asie.  Já skončil dva měsíce na infekčním oddělení tropických nemocí,.. Úplavice, infekce očí s nebezpečím oslepnutí a nějací exotičtí paraziti.   Ale možná to byla i vyjímka.