Andrea Hrašeová ( Laos)
Tak tady procitam ty vase laoske zazitky… hmmmm, závidím. My tam byli na skok v r. 2003 a hned bych se tam rozjela znovu.
Obdivuju vas a vsechny ostatni holky, co vyrazeji takhle do exotiky singles. Neni to tim, ze bych byla nesamostatna pipka, ktera bez toho svyho neudela ani krok, ani to neni tim, ze bych byla extrovert, ktery nedokaze byt sam se sebou a uz vubec nemyslim to, ze kdybych si nekde nalomila obratle, ze bych mela vedle sebe zachrance (haha, zastavam nazor, ze nejvetsi oporu ma clovek na konci svoji paze a ve svoji hlave, ale to je vedlejsi..) Spis si vybavuju nase cestovatelsky frustrace, kdy nam treba ujel autobus a dalsi mel jet neznamo kdy, tak pri techto krizich jsem byla rada, ze v tom „nejsem sama“. Vim, ze na cestach clovek nebyva vetsinou sam, skoro pokazde se nekdo najde, s kym chvili mate spolecnou cestu, ale ja jsem radeji, kdyz je to nekdo znamy…
Andreo, vam preji stastnou cestu a tesim se na dalsi zazitky! 🙂
Zkušenosti čtenářů
tomasi, myslite si, ze tato etnika by mela zustat tak, jak jsou, nebo by se mela nejakym zpusobem adaptovat na podminky sveta jedenadvacateho stoleti, v tom pripade to asi bez znalosti jazyka zeme, na jejimz uzemi ziji, nepujde, byt ma jeho vyuka i jiny cil nez uslechtile vzdelavaci
myslim, ze mezi adaptovanim se na podminky 21.stoleti a "jazykocidou" (linguicide) nemusi byt prima souvislost. jinak, kultura se stale vyviji, tzn. "nezustava, tak jak je".
Tomasi, jak se vam libi ten posledni odstavec clanku, kde tam Sndrea pise o tom, ze jeji pruvodce se vzdelaval „budhistické historii, matematice, laoštine a mimo jiné i angličtině“, „udelal si licenci na provadeni zkoušky z angličtiny a do budoucna plánuje koupi PC a zavedení internetu“. Vim, ze ten pruvodce neni z horskeho kmene, ale kdyby byl, vam by toto jeho sebevzdelavani vadilo? Vadilo by vam, ze pruvodcuje pro „pobaveni turistu s kreditkami v kapsach“, protoze si chce vydelat nejake penize? Jak vy si konkretne a prakticky predstavujete vzdelavani lidi horskych kmenu? Drive jsme se museli ucit rustinu, ted se musime ucit anglictinu, tak mi proto prijde nepochopitelne, ze se horske kmeny nemaji ucit laostinu vzhledem k tomu, ze ziji na uzemi Laosu!?!
ivo, mne by jeho sebevzedelavani nevadilo, "i kdyby byl". to, ze pruvodcuje pro „pobaveni turistu s kreditkami v kapsach", v soucasne situaci horskych etnik v laosu, mi vadi. na zaklade meho vyzkumu to vadi i horalum samotnym. jsou projekty turismu lepsi a horsi. z nektereho by meli vesnicane profitovat vice, z jineho mene. to vsak mam na mysli financni otazku. ta kulturni je podstatne slozitejsi a jak ukazuje praxe i zakernejsi. navic, proc si vubec brat nejakeho pruvodce, kdyz se stejne dozvite nesmysly? laosani maji vuci horalum silne rasisticky pristup. rada informaci, ktere tito pruvodci predaji, jsou naprosto mimo. naopak o realne situaci vubec nemluvi a pokud se jich na to zeptate primo, tak poznate, ze situaci nerozumi. tak snad mozna proto, ze vam vytvori dojem, ze jste ve vesnici, kde "Poprvé v životě viděly bělocha a cizince zároveň".
vase prirovnani k nasemu uceni se rustiny ci anglictiny je nevhodne. tyto jazyky rozsiruji nase vzdelani. nenahrazuji nas vlastni jazyk. naopak. cestinu se ve skole ucime drive nez svetove jazyky a pocet hodin tydne, ktery se venuje cestine prevysuje vyuku cizich jazyku. (na standardnich skolach. jsou i vyjimky – specializovane skoly. pro ty se vsak student rozhoduje sam). ostatni kurzy probihaji v nasi reci, ne v rustine (anglictine). tzn. vyuka cizich jazyku ma v nasem kontextu rozsirit vzdelanost a ne potlacit znalost materskeho jazyka.
vzdelani by melo respektovat vlastni instituce, zivotni styl, ekonomickou formu a rozvoj, kulturu a jazyk etnicke skupiny, ktera je cilem zajmu. deti by meli mít moznost ucit se cist a psat ve svem vlastnim jazyku. pokud to z nejakeho duvodu neni mozne, autority by mely tento problem se zastupci daneho etnika konzultovat a zahajit opatreni, aby bylo tohoto cile dosazeno. zaroven vsak by tyto deti mely mit moznost naucit se oficialni jazyk zeme, ci regionu, v kterem ziji. take by mela byt prijata opatreni k zachovani a udrzeni rozvoje a uzivani domorodeho jazyka lidi, ktere vzdelavame. jiste zde neobsahnu celou skalu norem, ktere by mely byt, pri vzdelavani domorodych lidi, dodrzovany. za dulezite vsak povazuji, aby vlada zajistila vzdelani v takove forme, aby bylo v souladu s tradicemi a kulturou daneho etnika a zaroven studenty informovalo o jejich pravech a povinnostech a to zejmena v souvislosti s lidskopravnimi otazkami, ekonomickymi moznostmi, praci, zdravotnictvim a vzdelanim.
jak tomasi hodnotite situaci Romu v Ceske republice? V CR je urednim jazykem cestina a ve skolach je vyucovacim jazykem cestina? Je to linguicide? Proc si myslite, ze pruvodce z domorodho etnika je lepsi nez laosky pruvodce, pruvodce je dobry, nebo spatny. Dobry anglicky pruvodce vi o ceske hiostorii mnohem vic nez prumerny Cech.
jak tomasi hodnotite situaci Romu v Ceske republice? V CR je urednim jazykem cestina a ve skolach je vyucovacim jazykem cestina? Je to linguicide? Proc si myslite, ze pruvodce z domorodho etnika je lepsi nez laosky pruvodce, pruvodce je dobry, nebo spatny. Dobry anglicky pruvodce vi o ceske hiostorii mnohem vic nez prumerny Cech.
a jeste jeden dotaz k laosu, zda si nemyslite, ze by americane meli zneskodnit ty bomby, ktere tam zanechali behem sveho bombardovani, to by byla myslim takova pekna rozvojova pomoc a pak bychom se mohli treba bavit o dalsim, vsechny normy a zakony jsou moc hezke, ale pohybujete se v zemich, ktere patri k nejchudsim na svete a maji dost starosti vubec zajistit laoske ucitele nez jeste poskytovat ucitele v desitkach domorodych jazyku, ale tohle je akademick aotazka vysoke politiky, na techto strankach by se mohlo diskutovat o tom, co mohou udelat turiste cestujici do techto zemich, jako v jinych pripadech – hlasovat nohama, pokud mistni cestovky zjisti, ze je pro ne konkurencne vyhodnejsi nabizet urcity druh programu, o ktery je zajem, alespon ty thajske to urcite udelaji, a ten druh programu je takovy, ze ktereho budou nejakym zpusobem profitovat i domoroda etnika, pokud se na techto programech budou nejkaym zpusobem podilet, na tech pochodech po thajskych kopcich myslim participovali celkem adekvatne, jejich podil spocival v tom, ze jsme jednou spali v jejich vesnici a nakoupilio od nich nejake drobnosti, piti, neco malo jim dala i ta cestovka, se kterou jsme byli, jizdu na raftech, na slonech nijak neorganizovali, po kopcich nas nedoprovazeli, takze to tak odpovida, pri jinem pochodu jsme zase spali ve vesnici, primo v dome, naseho pruvodce, takze to je ten prinos, ktery maji, jednou jste tady tomasi, myslim, vyzval k vyjadreni benefitu, ktere domorodci z nasi cesty meli, takze napr. indoneska papua
co jsem si odnesl ja – zazitky, forky, vzpominky, vylepsenou fyzickou kondici, aktivni odpocinek, par suvenyru typu penisoveho pouzdra stredni velikosti a mensi velikosti pro kamarady, kamennou sekyrku, malarii
domorodci – penize, ktere jsme zaplatili nasim pruvodcum, lidem ve vesnici za ubytovani, lidem ve vesnicich za jidlo, prodejcum suvenyru, forky, vtipky, zazitky, hodiny anglicke konverzace zdarm apro mnosice, coz se jim bude hodit, pokud chteji na tomto postavit svoji zivnost
aktiviste a ngo – drobny podil z nasich dani, ktere plynou do statniho rozpoctu a bruselu, a jsou prerozdelovany na jejich cinnost
– situaci romu v cr nehodnotim, protoze ji dostatecne neznam.
– nemyslim si, ze pruvodce z domorodeho etnika musi byt lepsi. bohuzel, ve vetsine pripadu (v thajsku a laosu, ale i jinde) jsou minoritni etnika vyuzivana k financnimu zisku nekoho jineho nez prave toho etnika, na zaklade ktereho je onen financni zisk vytvaren.
– americane v laosu bomby zneskodnuji. jen jich tam nasypali tolik, ze je to docela problem. 😉
– jde o preference. zajistit ucitele je realne a jiste vice, nez soucasny tripartitni rozvojovy program unodc, norad a laoske vlady.
– to co popisujete, nese uslichtily nazev "eco turismus". bohuzel, praxe ukazuje, ze jde pouze o uslechtilou myslenku. dobre fungujicich projektu je minimum. nechci vam stat v opozici, ale zrovna turismus za horskymi kmeny v thajsku je pouzivan jako priklad toho, jakou hruzu muze turismus zpusobit. jediny uznavany projekt turismu v thajsku dela "mag". i ten je vsak velmi kontroverzni.
– pokud uvadite benefity, ktere turismus domorodcum prinesl, bylo by dobre vedet, co si o tom mysli i dalsi obyvatele vesnice, kteri vam neuvarili, ani nenabidli nocleh. ti byli vasi navstevou take zasazeni, ale jak z ni profitovali oni. slysel jste o vnitrnich problemech vesnic, ktere vznikaji diky nerovnemu prerozdelovani zdroju tvorenych turismem? jak dlouho budou pruvodci vodit turisty prave do te vesnice, kterou jste navstivil vy? jak dlouho bude zajimava pro turisty? az zajimava byt prestane a turisti budou vodeni do vesnice sousedni, co potom s vesnicany, kteri si zvyknou na financni prisun z turismu?
– rada ngos, ktere pracuji s domorodymi narody, si zamerne penize od vlad nebere.
– myslim, ze je vhodne, pokud mate zajem o necem diskutovat, uvest sve jmeno.
otazka o romech byla postavena velice obdobne a nemyslim, ze k jejimu zodpovezeni je treba hlubokych studii, faktem je, ze urednim jazykem u nas je cestina a vyucovacim jazykem je take cestina a jazykem romu je romstina, je to linguicide
bomby v laosu jsou zneskodnovany, ale nikoliv americany, drobna korekce vasi vety neni jich proste mnoho, ale je jich mnoho protoze je tam americane nahazeli, to neni antiamerikanismus, ale to,.z e s pojmy genocida bych zachazel opatrneji a vyhradil si ho mozna pro jine situace a jina etnika,
tahle diskuse4, ktera se zde neustale preleva ma podle mne dve roviny, jednu te vysoke politiky, kde podle mne skutecn eprvnim krokem je to, abychom byli prikladne vzornym satem strarajicim se o sve mensiny atd, a tim meli kredit poucovat a radit jinym
druhym je ta turisticka, ano, ja souhlasim s ekoturismem, protoze je to nezastavitelny proces a lidska prirozenost od dob stehovani narodu a mj. take lidske pravo volneho pohybu, soucvasti tohoto procesu jste mj. i vy a vase organizace, kteri nepochybuji s uslechtilymi umysly pomahaji temto lidem, ale samozrejme jsdou soucasti sirsiho obrazu, kdy bomby nahrazuji sankce a selektivni kritika nedodrzovani lidskych prav typu suharto dobry spojenec, kdyz zabijel komunisty a s podporou zapadu prepadavajici vychodni timort, korupcnik a vrah, kdyz se v Timorskem mori nasla ropa a indonesie asi chtela koupit rusk aletadla, lae samozrejme v tom, ze etnick emensiny by n atom procesu mely participovat s tim s vami souhlasim, to, co si o tom myslim , jsem vam uz napsal, s tim, ze pokud pro cestovky praktikujici ekoturismus to bude znamenat nejakou marketingovou vyhodu, tak proc by touto cestou nasli, proc by si, stejne jako si dnesk adavaji na dvere logo doporuceno lonely planet, nedavali logo doporuceno … jako k etnickym mensinma setrny program, pri vstupu do vesnice byste pak platili castku, kterou by si vesnice rozdelila mezi sebe, to je samozrejme ideal, protoze v realnem svete by to bylo trochu jinak viz odpoved na dotaz, jak z nasi cesty profitoval avesnice, predevsim , nehrejme tu cestovatelskou hru, proto nick turista, ve vetsine papuanskych vesnic, kde spite je male letiste a kostel a skoaa vy urcite nejste prvni bila kuze, kterou vidi, i kdyby vam vsichni trvdili stokrat opak, takze mi jsme mnohokrat spali v mistni skole, to znamena, ze v idealnim pripade by tenhl eprispevek mel pan ucitel pouzit ke prospechu vsech, samozrejme by si ho nechal pro sebe a tak by to vypadalo i v nejake podobe dane v domorodyc vesnicich
o rozporech, ktere tam panuji vim, odehrava se tam, to, co se odehralo u nas pred sedmnacti lety, z jistoty mala pro vsechny, je nejistota prilezitosti pro vsechny, kteri vyuziji jenom nekteri a ty je pak dle schopnosti adaptace na nove podminky pouziji nebo nepouziji pro sebe, nekteri z tech nosicu, kteri s nami byli dnes pracuji pro velke nemecke nebo anglicke cestovky za ponekud jine penize a zlepsili zivotni podminky sve rodiny, mozna malinko i proto, ze s nami tri tydny mluvili anglicky a meli, co nabidnout, jini dal prodavaji vejce na trhu, kde jsme tato vejce zkoupili uplne vsechny, takze, kdo neco vypestoval, tyak na tom profitoval, samozrejme kdyby ty zem enebyly tak chude, zkorumpovane a prohnile a kdyby slunce vychazelo na zapade, tak nepatrna kapka z nasi cesty by dopadla na uplne vsechny, v podobe podilu z vizm, ktere zaplatite a dani ze sluzeb, ktere pouzivate v cele zemi a mistni vlady by je meli pouzivat ve prospech mistnich lidi, tahle nepatrna cast samozrejme prispiva i k aktivitam ngo a dalsich, nezijeme na ostrove, i kdyz nic jakoby primo od vlad neberete, respektive od svych spoluobcanu, protoze vlady nic nemaji, tak nejakym zpusobem neco dostavate stejne jako my vsichni ostatni v podobe vzdelani, verejnych sluzeb, povolovani sbirek, danovych odpisu
– aby bylo mozne zaujmout stanovisko, je nutne se v problematice orientovat. ochrana romstiny, stejne tak jako dalsich minoritnich jazyku je treba. na tom se shodneme. toto je vsak velmi obecne prohlaseni. pokud ovsem zacneme uvazovat o zpusobu vzdelani romu v jejich vlastnim jazyce, bylo by dobre vedet, napr. (mimo mnoha jinych faktoru) kolik romskych deti dnes svym jazykem hovori. meli by o to dnes vubec zajem? pokud se problematikou zabyvate a situaci znate, potom chapu, ze cinite zavery. ja ji neznam a proto se zaveru zdrzim.
– laos je zbavovan nevybuchlych nalozi americany, mezi jinymi. jak z financniho hlediska (muzeme diskutovat o adekvatni vysi), tak i primo obcany usa. par dni zpet jsem s nekolika z nich travil vecer.
– slovo genocida v nasi diskuzi jste pouzil vy ne ja.
– "…prvnim krokem je to, abychom byli prikladne vzornym satem strarajicim se o sve mensiny atd, a tim meli kredit poucovat a radit jinym"
je nutne neslucovat pozici ngos a statu(vlad). informovani (ktere sebou nekdy nese i kritiku) je soucasti prace ngos, bez ohledu na to, jakou politiku vuci domorodym narodum vlady zaujimaji. ngos by mely upozornovat na nevhodna rozhodnuti a opatreni vlad, pokud se to dotyka jejich pole pusobnosti. toto je jeden z duvodu, proc rada ngos penize od vlad odmita.
– "…ja souhlasim s ekoturismem, protoze je to nezastavitelny proces …"
toto je zajimava myslenka. souhlasite s necim, protoze je to nezastavitelne.
– pokud se bavime o turismu/eco turismu – z ceho vychazite? z vlastni zkusenosti turisty nebo se tematu venujete? to, ze si da cestovka na dvere logo, ktere prilaka jeste vice turistu je z vaseho pohledu pozitivni? pozitivni pro koho? pro cestovku nebo pro vesnici, kam budou turisti vodeni? pokud je to ve vasich ocich pozitivni pro vesnici, potom jak dlouho tomu tak bude? co potom?
– "…pri vstupu do vesnice byste pak platili castku, kterou by si vesnice rozdelila mezi sebe, to je samozrejme ideal…"
podobne funguje i zoo. mozna bychom pak jeste mohli tem krovakum hodit banan.
– "o rozporech, ktere tam panuji vim, odehrava se tam, to, co se odehralo u nas pred sedmnacti lety…"
k tomu, aby bylo mozne pochopit co se odehrava uvnitr domorodych vesnic, diky nerovnemu prerozdelovani zdroju generovanych turismem, je treba pochopit roli komunity, jednotlivce, soukromeho vlastnictvi a majetku. tudiz s prirovnanim k tomu, co se u nas odehralo pred sedmnacti lety, bych byl opatrny.
– "nekteri z tech nosicu, kteri s nami byli dnes pracuji pro velke nemecke nebo anglicke cestovky za ponekud jine penize a zlepsili zivotni podminky sve rodiny…"
to co vy povazujete za prinos, ja povazuji za problem. velke nemecke ci anglicke cestovky nevznikly pro to, aby pomahaly domorodym lidem, za kterymi vodi tisisce turistu(existuji i vyjimky), ale proto, aby vytvarely zisk – vydelavaly na nich. a prave "eco turismus" je velka zbran, ktera v jejich rukach nici. je to prazdne slovo, za ktere se lze snadno schovat. postaraji se vsak o ty, na zaklade kterych vydelali penize ve chvili, kdy jiz prestanou byt pro turisty zajimavi? ve chvili, kdy si vesnicane zvyknou na financni prijem z turismu? maji o turisty vesnicane vubec zajem? pokud ano, je onen zajem zalozen na dostatecne informovanosti? bylo vesnicanum receno, vedle toho, ze dostanou nejakou tu korunu a mozna i banan, jake negativni dusledky to jejich komunite prinese?
– nickname turista je pekny, ale vase jmeno by pro me i ctenare teto diskuze bylo prinosnejsi. nebo nestojite za svymi nazory?
"tento prispevek je vybornym prikladem iluze, kterou si turiste z laosu odvazi. rozumim tomu, ze andrea, tak jako mnoho dalsich, je na dovolene…."…tahle veta mi neda nereagovat. Hlavni ucel cestopisu je preci prezentovat sve zazitky a dojmy z cest ostatnim, ne? A kazdy z nas ma jine dojmy. Ja jsem si zamilovala Blizky vychod a take ho vidim jinak nez "blizkovychodni experti". A tom to preci jen je, nebo ne? Andrea nejela delat vyzkum. Vzdyt kazda zeme ma neco, at uz se divame na Indii, Asii nebo Palestinu.
Kdyz se podepise nekdo turista a jiny Skritek a jiny tr, jeste to neznamena, ze si nestoji za svymi nazory, ne? Rekl bych ze je to na internetu celkem bezna vec. Proc se treba tr podepise jen inicialy? Ja samozrejme vim, o koho se jedna, ale ostatni to treba nevedi.
A pokud ma cestovni kancelar jako hlavni ci vedlejsi cil vytvoreni zisku, prece se nejedna o nejaky moralni problem? Na tomto principu preci stoji podstatna cast nasi civilizace.
presne tak. Ja si za svymi nazory stojim, ale nechci aby bylo moje jmeno na kazdem rohu a nemam ho zminene ani na svych webovych strankach. A nemam ho v planu uvadet ani v budoucnu. Neni totiz vubec prijemne, kdyz prekroucene casti sveho clanku (nebo cehokoliv jineho) nadete nekde zverejnene s vasim celym jmenem, aniz by vas nekdo informoval. Me se to stalo hned nekolikrat a od te doby sve jmeno nepisi.
vetsina z nas neni "rada odborniku" a pokud ma nekdo zajem o blizsi informace, pak se danym tematem muze blize zabyvat (Tak jako autori vyse). Andrea nam svyma ocima zprostredkovava misto, kam se vetsina normalnich lidi nikdy nedostane. Alespon ja jsem presvedcena ze o tomhle jeji cestopis je. Ze nam dava moznost alespon si predstavit jak dany kout zeme vypada. Kazdy druhy clovek ani nevi kde Laos je, natoz aby mel nastudovano co se tam deje. Ty A4 poucek a dat jsou fain, ale co s tim? Je dobre to vedet, ale jak pise Martin, dnesni spolecnost ma urcite hodnoty a my to asi tezko zmenime. A tim ze do Laosu nepojedeme, tim se asi nic nezmeni. Myslim ja.
martine, pokud me diskutujici oslovuji jmenem, potom vi kdo jsem. alespon myslim. jinak souhlasim. navic je mozne si jmeno vymyslet.
to, ze ma cestovka, tak jako jina firma v ziskovem sektoru, za cil vytvorit zisk, neni problem. problemem se to muze stat v urcitem kontextu. napr. nocni klub. ten take vytvari zisk. pokud v nem vsak nedobrovolne pracuji devcata, ktera musi uspokojovat hosty, potom se to, v mych ocich, problemem stava.
rad bych ti take, resp. vasi org, dodatecne pogratuloval k realizaci projektu – skolka.
skritku, ja mel za to, ze urcita cast ctenaru ma zajem dozvedet se, co se v zemi opravdu deje. ne co vidi turista z autobusu. pokud potom neznaly ctenar zem navstivi a je obohacen informacemi z "cestopisu", tezko muze chapat mentalitu mistnich lidi. pokud vam tedy staci informace k zemim vytvorene na zaklade povrchni iluze, potom se omlouvam za energii, kterou jsem vam venoval.
jenze zemi nemuzes navstivit na zaklade informaci z cestopisu. Pokud nekam chces jet tak toho preci musis znat daleko vic (a to sam urcite vis). Turista jezdi s cestovkou a cestovatel jezdi sam – a pak pise cestopisy aby se se zazitky z cest podelil s ostatnimi. Myslis ze mentalitu lidi pochopis kdyz se tam podivas na par dnu (at uz jako cestovatel, nebo jako turista)? Ja bych rekla ze ne. Ja jsem zila rok v Izraeli a mentalitu mistnich lidi nechapu dodnes. Mozna cloveku ktery mluvi jejich jazykem, zna mistni zvyky a tradice a obetuje te zemi zivot, pak mozna se szije s mistnimi a pochopi je. Neni to tak ze bych chtela celou vec zlehcovat, to v zadnem pripade. Jen jsem chtela poukazat na to, ze Andrea neni odbornik na danou problematiku a nestudovala ji. Ja se chystam v lednu do Asie a take nevim jaka je umrtnost napr. ve Vietnamu, ve kterem take neni situace zrovna ruzova. Kdykoliv jsem si najimala pruvodce, pak ne kvuli informacim, ale aby mi ukazal zajimava mista a provedl me po okoli. Vetsina z nich stejne nic z historie neznala (a napr. v Iranu se o necem jinem nez o pocasi stejne bavit nechtela).
jinak souhlasim s "vzdelani by melo respektovat vlastni instituce…" atd. to by bylo opravdu idealni. Na druhou stranu to co pise Turista "vsechny normy a zakony jsou moc hezke, ale pohybujete se v zemich, ktere patri k nejchudsim na svete a maji dost starosti vubec zajistit laoske ucitele nez jeste poskytovat ucitele v desitkach domorodych jazyku…" v tom je take pravda. Nevim, nejsem odbornik a v dane problematice se neorientuji jako vy. Jet tam nebo nejet, to je velmi sporne. A pokud ano, pak si stejne budu muset vybrat kam pojedu a kam ne (a uz tu mame ty nerovne zdroje).
skritku, to co jsem psal v lonely planet nenajdes. vlastne to, bohuzel, nenajdes skoro nikde, protoze tu tragedii zpusobil rozvojovy projekt, do ktereho jsme laos dotlacili "my". ngos, ktere "v tom maji prsty" a jistym zpusobem jde o celou radu z nich, to take nezverejnuji. pokud se k materialum na to tema dostanes, ponesou obvykle label "confidential". jinak ti preju stastnou cestu do asie.
No, uprimne, krome tech cisel ohledne umrtnosti ve vyse uvedenych prispevcich mnoho konkretniho neni (co se rozvojove problematky tyce). Polemizovat o tom jak by to melo vsecko fungovat je sice zajimave, ale k nicemu to neni. Porad hledam v pripevcich nejake to "konretni moudro, radu ci tip", zkratka neco, co mi pri ceste do Asie pomuze….diky za prani.
ty v tom vidis cisla, ja spoustu utrpeni a zbytecne mrtvych lidi. jinymi slovy, pokud pojedes do laosu a budes mit potrebu okukovat vesnice horskych minorit, tak ted uz vis neco, co ti tvuj pruvodce ani lonely planet nereknou. takovou tragedii v dnesni jv asii jinde nepotkas. bezvadny misto pro dovolenou.
ano, samozrejme, to je vec vseobecne znama. A neni to jen Laos, ale treba i Thajsko nebo Vietnam. Kazda zeme ma neco, Palestinou pocinaje Indii konce. A to ze se pojedu po Asii a nezastavim se v horach, cemu tim pomuzu? Zastavi se tim zbidacovani kmenu, bude k nim snad okoli privetivejsi? Prestane dochazet k jejich asimilaci? Asi tezko. Jsou veci ktere proste nezastavis.
skritku, znovu. na turistickych vyletech za horskymi minoritami vydelava nekdo jiny nez vesnicani. turista vstupuje do vesnice, ktera si zaziva tragedii. foti, prochazi se, kouka, snazi se komunikovat. predstav si, ze zijes ve vesnici, ktera si zaziva podobnou tragedii. vcera ti umrel soused, dnes maly braska. prijede skupina turistu a budou delat to, co turisti delaji. navic by na jejich navsteve tve vesnice jeste nekdo vydelaval. a ke vsemu to vesnicane nechteji. je jim to neprijemne. kdo by chtel byt nekolikrat tydne tercem fotoaparatu cizich lidi? vesnice horskych minorit je pro vesnicany velmi soukromy prostor. pokud do nej vstoupis, tak jej narusis.
soucasna situace v laosu je vseobecne znama? muzes me odkazat na zdroj tvych informaci?
ty vis o podobne situaci v soucasne dobe v thajsku ci vietnamu?
v podstate jde o slusnost. pokud je pro tebe v poradku vstoupit do obyvaku cizim lidem, aniz by o tvoji pritomnost meli zajem, budiz.
ano, jsou veci ktere nezastavis. rostlinne a zivocisne druhy ve volne prirode take mizi. znamena to, ze ochrana prirody nedava smysl?
Mluvili jsme o pruvodcich a o tom, jake informace v nich najdeme. I v pruvodcich LP Thajsko/Vietnam se pise o horskych kmenech, ktere zde ziji. A o tom, ze pokud do techto oblasti jedes, tak se mas snazit co nejmene vesnicany rusit. Take o tom, jak jsou vesnicane nasilne nuceni k urcitemu zpusobu zivota atd. atd.
TURISTA neni CESTOVATEL. TURISTA jezdi ve skupine a v cestovkou, zaplatil si zajezd a podle toho se chova. CESTOVATEL ma vetsinou urcity budget a jede bud sam a nebo s par prateli. Ja jako cestovatel nepolezu lidem do obyvaku, protoze chapu ze jim to vadi. To je ostatne logicke….jako cestovatel se snazim zachytit lidske tvare, ale nedelam to tak ze k nekomu priskocim a bliknu mu fotakem do oci. Jsou urcita pravidla ktera CESTOVATEL respektuje a tohle je snad nejhlavnejsi z nich.Ostatne tohle se netyka jen vesnicanu, tyka se to vsech lidi ktere fotis. Pokud jsi do obyvaku pozvan, pak je to samozrejme vec jina. Jako cestovatel nepojedu v sortkach, ale maximalne se dane zemi prizpusobim.
Rostlinne a zivocisne druhy podle meho nazoru mizet neprestanou, pokud se k tomuto problemu cela spolecnost nepostavi celem. Japonci lovi velryby a je jim uplne jedno ze proti tomu ostatni staty protestuji. A budou je lovit vesele dal, dokud sami uznaji za vhodne. Proc by toho meli nechat? Maji z toho profit, je poptavka….nemaji duvod prestat.
skritku, pokud prijmu tvou definici cestovatelu a turistu, potom sluzby eco-turismu do vesnic etnickych mensin v laoskych horach podnikaji v naproste vetsine pripadu "cestovatele". vazim si tveho pristupu. bohuzel, je cela rada lidi, kteri naplnuji tvoji definici cestovatele, ale chovaji se jinak. delal jsem vyzkum na tema eco-turismu v provincii luang namtha a myslim, ze by te mrzelo videt lidi, ktere radis do sveho kmene – cestovatele. to, ze to vadi vesnicanum neni muj vymysl. opakovane to zminovali pri ruznych rozhovorech. rada historek je opravdu strasnych – jak na tema cestovnich kancelari, tak na tema turistu. co treba relativne nova zabava – sex s chudymi domorodymi divkami za par korun? s divkami, ktere nemaji vetsinu roku co jist.
"obyvak" byla metafora. mel jsem na mysli celou vesnici a jejich uzemi. jedna se o naprosto privatni prostor. domorodi lide maji ke sve pude velmi tesny vztah. tesnejsi nez vetsina z nas ke svemu obyvaku. ve chvili kdy do tohoto prostoru vstoupis, tak vstupujes do jejich obyvaku.
"…pokud se k tomuto problemu cela spolecnost nepostavi celem."
to jsi napsala velmi pekne. jen bych doplnil – spolecnost se sklada z jednotlivcu. tzn. kazdy by mel zacit u sebe.
Tomasi, ty tu knizku , ale znas,ale ostatni by mimohla zajimat knizka Sex slaves, v knihkupectvich jv Asie hdne k dostani, ke zminene tematice najdete vcelku zajimave informace napr. zapadni sexualni turistika je jenom malinkou soucasti celeho ledovce, hlavni podilna tomhle trhu maji domaci asiati, za divkami do horskych vesnic se vydavaji napr. japonci, etnicke minority jsou lakave zejmena tim,ze pochazeji z odlehlych oblasti, takze je predpoklad, ze budou zdrave,nejsou tak zbehle v oboru jako napr.Thajky , a tak se daji lepe ovladat, stejne tak se daji snadneji ovladat kvuli jejich nerovnopravnemu postaveni v thajsku, musimpriznat, ze v te knizce mn prekvapilo, ze autorka priznava, ze pokud jde o thajsko, velk acast divek neni do nejakych nevestincu unasena, ale voli to jakoalternativu k tezke praci na poli, nebo, a to se tyka i etnickych mensin a vlivu okolniho sveta na ne, v globalnim prostredi se zvysuje tlak na konzumni zpusob zivota a ony, nebo spise jejich rodice, chteji mit take velkkou televizi, dalsim hlavnim duvodm je pak chudoba, mozna by se dalo jeste doplnit,ale to uz v te knizce neni, ze divky z etnik vyhledavaji i lide z ngo
ano, velmi dobra poznamka. zrovna v posledni dobe se teto problematice venuji. nase organizace se zabyva dvema konkretnimi pripady.
v ocich lidi z "muang" jsou horalske divky velmi exoticke a na toto tema existuje rada mylnych, mnohdy az silne rasistickych predstav a interpretaci.
se zdravotni situaci horalu je to trosku komplikovanejsi. mira hiv/aids byla silne ovlivnena jiz drive zminenou "war on drugs". existuje milny nazor, ze hlavnim faktorem rozsireni nakazy hiv/aids mezi horaly v thajsku je pohlavni styk. toto tvrdi rada misionaru, kteri situaci zasazuji do domnele sexualni nezrizenosti horalu. vyzkum davida feingolda ukazal, ze klicovym faktorem nakazy bylo vnitrozilni pouzivani drog. vhodne uvest, ze jde o by-product zakazu pestovani opia, ktere se kourilo.
pripady horalskych divek, ktere se rozhodnou pro prostituci jsou vyjimecne. take neni pravda – neexistuje ani jeden zdokumentovany pripad, presto, ze na tema probehl vyzkum unesco – ze by rodice vymenili sve dcery treba za televizi. priklad televize uvadim zamerne, protoze se opakovane objevil v mediich a byl soucasti zmineneho vyzkumu. klicovym faktorem pro napr. prostituci je to, ze rada horalu nema thajske obcanstvi. toto je vystavuje mnoha rizikum z cele rady ruznych stran. v soucasne dobe probiha prvni vyzkum, jehoz cilem je zjistit jake procento horalu obcanstvi ma a jak je tato situace rozvrstvena mezi jednotliva minoritni etnika.
jsem rad, ze jsi zminil pripady lidi z ngos. na toto tema je jiste treba poukazovat. v thajsku to neni neobvykle. je dulezite zminit, ze v thajskych horach pusobi jen velmi malo nekrestanskych organizaci.
knizku jsem kdysi cetl, ale o tom, ze by se japonci ve velkem vydavali do hor kvuli sexu bych pochyboval. jiste jsou navstevniky klubu, kde divky z hor pracuji.
turisto, budu rad, pokud se mi ozves na **@uw**.org, jinak se zpetne omlouvam za zbytecne silna slova ohledne prezdivky.
http://www.hedvabnastezka.cz/archive/prakticke-rad y-tipy/domoroda-etni ka.html
Skritku, sleduji tady tvoji diskusi s Tomasem. Pridala jssem ti tu odkaz na jeden jeho clanek, ktery mu vysel zde na HS. Mam pocit, ze jsi ho necetla. Hlavne tvoji pozornosti doporucuji naslednou dlouhou diskusi, ktera je pod tim clankem.
Pokud se mi opet nepodari dobre zkopirovat odkaz, tak jeho clanek se jmenuje "Cestujete mezi domoroda etnika?"
diky za link ivo, podivam se na to.
na neco mame rozdily jine, v necem se shodneme. Tomu co TR pise napr. o sexu s chudymi divkami, souhlasim, ze to neni dobre a nijak povzbudive. A clovek urcitych moralnich hodnot toto neudela. Ale tim ze nekam – kamkoliv – prijedes, vzdycky to tam urcitym zpusobem narusis. A nemusi se jednat pouze o horske vesnice. Jistym vychodiskem by bylo nejezdit nikam, coz ale v dnesni dobe neni realne.
Ano, spolecnost se sklada z jednotlivcu ale pokud urcita vec neni v zajmu spolecnosti (nebo jejiho celku), pak asi jedinec tezko neco zmeni, sam o sobe. Tak to bylo mysleno.
zabyvala se spolecnost ochranou zivotniho prostredi pred par desitakmi let? tridili lide odpad? dnes ano. proc? mala informovanost? mozna. neni to s cestovanim za domorodymi lidmi podobne? je rozmanitost lidskeho druhu mene nez rozmanitost rostlinna ci zivocisna? pokud prijizdis do cizi zeme, tak ta ti povoluje zda smis ci nesmis vstoupit. pri vstupu na uzemi domorodych narodu je to slozitejsi. oni nemaji hranice, zavory ci viza. nejsem zastancem zakazu cestovani. i pres jeho objektivni zapory ma i sve prinosy. cestovani na uzemi domorodych narodu je vsak naprosto specificka zalezitost.
o tom, zda na jejich pudu smis vstoupit by meli rozhodnout oni sami. stejne tak, jak ty rozhodujes o tom, jestli pustis nekoho do sveho bytu nebo stat na sve uzemi.
tomasi, ty vis, ze te nekdy provokujeme, ale nemuzeme do tech mist vstoupit proto, ze jsme uz tohl epovoleni dostali prostrednictvim viza statu, na jehoz uzemi ty vesnice lezi? Pridam jeste to, co uz jsem jednou psal, nemuzu si pomoc, treky,ktere jsou prodavany v chiang mai, tak vetsinou nemaji podobu vstupovani do obyvaku, byl jsem na nekolika a vsechny mely asi tutopodobu – trvaly tri dny, prvi den dve hodiny cuze, druhy den pe hodin, treti den asi tri hodiny, mezi tim sloni, rafty a doprava pick upem,pocet vesnic, ktere jsme prosli cca pet,poct vesnic, kde jsme se zastavili na cca deset minut, tedy jakoby v obyvaku asi dve,kontakt s domorodci temer zadny,minimum fotek, vetsinou odpocinek jako nekde v Krkonosich,spanek jedn anoc v nejake bambusove chysi u reky, kde nikdo nebyl, druh anoc v bambusove chysi u vesnici radoby tradicni predstaveni deti zpivaji, rodice vracejici se vecr na motorce take, jindy se spalo ve vesniciv dome nasehopruvodce,kdyz jsme byli asi ctyri, takze horske kmeny tam sice slouzily jako marketingovy tahak, ale v podstate se ani nekonaly, takze to spis bylo takove chozeni po kopcich,ony ty cestovky se taky nchteji zas tolik predrit, a misto nakukovani do obyvaku to byl atakova prochazka sidlistem,pokud tady byly popisovany nejake zkusenosti z Papuy, tak vetsina lidi, dokonce bych rekl, ze vsicni, tam byla na vlastni pest nebo v male skupince, kdy opravdu neni mozne se vecpat do nejake vesnice, kde si vas nebudou prat a proste tam prespat, to byste taky mohl odejit se sipem v zadech
"…nemuzeme do tech mist vstoupit proto, ze jsme uz tohl epovoleni dostali prostrednictvim viza statu, na jehoz uzemi ty vesnice lezi?"
bohuzel ano. muzeme.
jen je treba vedet, ze puda a jeji zdroje jsou pro domorode lidi velmi dulezite, jelikoz tvori zaklad jejich obzivy a je zdrojem jejich duchovni, kulturni a socialni identity.
bohuzel, vlastnictvi tradicni pudy a teritoria je jednim z hlavnich problemu, kterym musi domorode narody po celem svete celit.
tzn. nikdo vam to nemuze zakazat. z nazoru navstevniku tohoto situ jsem vsak ziskal pocit, ze vam jde o to, chovat se pri vasich cestach tak, aby vas negativni dopad na dana mista, lidi a jejich kulturu byl co mozna nejmensi. a pokud vam na tom nezalezi kvuli nim, tak by mohlo kvuli vam samotnym. za chvili totiz nebudete mit za kym jezdit. tak tedy znovu – nerikam nejezdete. rikam jezdete za podminek, ktere budou prijatelne pro obe strany. budou vyvazene. zatim tomu tak bohuzel neni.
o thajsku jiz diskutovat nechci, protoze se proste mylis. turismus za horskymi kmeny v thajsku (znam jej velmi dobre) je naprostej pruser. pruser, ktery byva uvadeny jako jeden z pripadu negativniho dopadu turismu. tema ma mnoho rovin – jedna horsi nez druha. pres suvenyry pro turisty az po samotne noclehy v horskych vesnicich.
jeste k te pude. letos na jare jsme pomahali americke ambasade a sluzbam vysetrovat pripad ztraceneho "cestovatele" z usa. cestoval sam s batuzkem.;-) ztratil se v muang long – akha land – a my jsme jedina organizace, ktera disponuje zahranicnim pracovnikem plynne hovoricicm akha. pri vysetrovani akhaove opakovane rikali:"no, on tady chodil a hral si na to, ze je chudej." nekomu asi jeho pritomnost vadila vic. nenasli jsme ho. prijeli i jeho rodice. velmi smutne. v americe by to nikoho neprekvapilo, kdyby se pohyboval na cizim pozemku… v tu dobu navstivili muang long i karel wolf s petrou.
Dobrý den,
Jste prosím příbuzná J.K.Hrašeho? Pokud ano velice rád bych se s Vámi na toto téma spojil. V Roudnici nad Labem právě zakládáme badatelský spolek J.K. Hraše.
S úctou
Robert Vávra
mail : ro**************@gm***.com
mobil +420 606 654 502
Tip měsíce: Vietnam
Poklady vietnamské kuchyně. Phở, bánh mì i street food
Jak chutná káva ve Vietnamu?
Zajímavá krajina v okolí vietnamského městečka Dong Van láká k procestování na motorce
Knižní tipy
Dobrovolníkem na cestách, aneb co může být špatně
Plánovali dovolenou, ale neodletěli: 5 nejčastějších důvodů, proč vás nepustí do letadla
Nové články
ROZHOVOR: Matouš Vinš – autor Travel Bible radí nejen digitálním nomádům
ROZHOVOR: Marek Slobodník – Trojkolkou do Mongolska
Kapské město a krásy Cape Peninsula
Vybavení na cesty
Boty ALTRA – zdravě a pohodlně
Nejširší nabídka Altry je na Běž.cz
Ebook PRVNÍ POMOC NA HORÁCH
Zdarma ke stažení
BRUTÁLNÍ VÝPRODEJ
Boty, oblečení, vybavení na dlouhé štreky na Běž.cz
Mapy a průvodci VŠECH zemí světa
Na KnihyNaHory.cz
Matador cestovní batoh SEG28 Arctic White
Cestovatelský obchod - Vše pro vaše cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
tento prispevek je vybornym prikladem iluze, kterou si turiste z laosu odvazi. rozumim tomu, ze andrea, tak jako mnoho dalsich, je na dovolene. nicmene psat o khamu ci hmong stylem, ktery zvolila, je v soucasne dobe nestastne. je zrejme, ze autorka netusi, co se v prostredi, v kterem se pohybuje, odehrava. velmi strucne, posledni rozvojova faze ma na svedomi 4% prumernou umrtnost horskych kmenu (podobna hodnota je k videni ve valecnych zonach), 20% neni vyjimkou a jsou i "focal sites", kde je zdokumentovana umrtnost 50%. rozklad kultur a socialnich struktur je pruvodnim jevem. andreo, s temi rozvojovymi projekty na vzdelani horskych minorit je to komplikovanejsi. vyuka v laostine slouzi zaroven jako nastroj pro asimilaci. jinymi slovy, rada odborniku popisuje soucasnou situaci jako ethnocidu a ne jako bezvadne misto pro pobaveni turistu s kreditkami v kapsach.