Africký roh trochu jinak, aneb od Nilu až na Kilimandžáro
Cestování není má oblíbená aktivita ani můj koníček. Je to životní styl, životní náplň a zdroj všeho, s čím život souvisí. Mimo jiné považuji cestování za nejvyšší vzdělání lidstva, které stále více upřednostňuje falešné jistoty před skutečnou svobodou
Sice mi single cestování vyhovuje, ale napadlo mě udělat změnu, zkusit něco nového. Zjistit, jestli by se tu třeba nenašel stejně smýšlející a vnímavý člověk jako já.
Cestování: V odlehlých oblastech je jediným možným způsobem dopravy tzv. „chůze“, v těch civilizovanějších oblastech jezdím stopem. V přírodě spím v přírodě (překvapivě) nebo u domorodců. Ve městech se vždy někdo najde. S jídlem nebývá problém, domorodci či městští hostitelé rádi pomohou, pochlubí se svou národní kuchyní a pohostinností. Na otázky typu „Kde na to bereš?“ mám jednoduchou odpověď „Nikde, peníze nepoužívám a v jejich moc nevěřím“.
Když už jsme u víry, nevěřím na problémy, strach, věk, a už vůbec ne na smrt (jak jí vnímáme), kterou nic nekončí, avšak něco nového začíná.
Od nového roku mám následující plán: Egypt > Súdán > Jižní Súdán > Etiopie > Džibutsko > Somálsko > Keňa > Uganda > Rwanda > Burundi > Tanzánie..
Pozor, to vše v trochu proházeném pořadí! Vždy podle situace na hranicích. Toto je jen jistá představa. Vše bývá nakonec úplně jinak (Tak jak má, pochopitelně). Například do Jižního Súdánu se člověk dostane spíš z jihu, resp. jiho-východu, určitě ne ze severu, abychom si rozumněli.
Na cestách se řídím nikoli rozumem, avšak intuicí, na kterou se dá vždy spolehnout.
Jedinou podmínkou je absolutní nezávislost a samostatnost. Snad i optimismus 🙂
Budu se těšit na reakce.
Lucie
Zkušenosti čtenářů
Ještě si dovolím přidat svůj soukromý email: Ta********@se****.cz
jo, nápad dobrý, bych řekl. Jenom otázku: já po Africe jezdil a vždy jsem jako bílý byl pro místní „pracháč z Evropy“, tak si nedokážu představit jak je z toho omylu chceš vyvést. Mě se to nikdy nepovedlo, i když jsem se snažil. Jak postupuješ ? Dík.
Ahoj Jendo, díky za příspěvek. Je to asi otázka na místě, ale bohužel bez odpovědi. Nemám žádné „postupy nebo metody“. Sice chápu, že by všichni chtěli vědět co úplně přesně mají dělat, aby tak taky cestovali, ale s tím bohužel nepomůžu. Asi mám na cestách přepnuto na ještěří mozek nebo co 🙂 jinak si to nedokážu vysvětlit, a ani se nesnažím na to přijít, protože je mi to takhle přirozené. Když to začnu moc analyzovat, mohl by se ve mě probudit rozum a začla bych třeba mít nějaké pochyby nebo kdo ví.
Je to jenom další fejk 🙂
mylíš tvůj fejk? :)))
Milá Lucko, přeji ti splnění všeho po čem toužíš ale nechci o tobě číst v novinách nebo vidět na TV jak prosiš o výkupné jako ty buchty z Pakistánu. Něco jsem už procestoval ještě než ses narodila a zdravej rozum mi říká, do Afriky bez peněz nelez.
Díky za přání. Nemusíš se bát, o výkupné prosit nebudu. Unášet se totiž nechávám dobrovolně – nejenže je to jedinečný zážitek, jehož „výhody“ si málokdo uvědomuje, ale je to také jeden z nejlepších způsobů, jak se dostat skutečně pod pokličku dané mentality. A vůbec, nebezpečí se nikdy nevyhýbám, nic mi totiž nepřijde víc rizikovější než život v dnešním moderním světě. Já osobně „zdravý rozum“ vypěstovaný v „normálním životě“ nepovažuji za zdravý, a ten život už vůbec né za normální.
K TVému poslednímu příspěvku, mohu jen říct, že jsi úplně nenormální!! Všichni mi doufám odpustí, ale jinak se to říct nedá!!!!!!! „nechávat se unášet dobrovolně“ může fakt říct jen blb! Už si někdy mluvila s obětmi únosu???? Určitě ne, neboť by ses takhle nikdy nevyjádřila! Tak radši mlč!!!
Já myslím, že si „Lucie“ dělá z lidí tady na hedvábce srandu…
pročítáním jejích komentářů se mi to zdá dost pravděpodobné. Nevím čeho tím chce docílit.
Nezlob se na mě, když někdo napíše, že se nechá unášet dobrovolně, tak to nemá v hlavě v pořádku!
A cestovat v Africe bez peněz???? ABSOLUTNÍ NESMYSL! V Africe jsem byla několikrát a docela dost dlouho. Nebyla jsem tam s žádnou cestovkou, ale vlastním autem, projeli jsme od severu k jihu arabské i černé státy a prachy jsem potřebovala (nemluvím o naftě a vízech, ale o všem ostatním)
A CO ÚPLNĚ NESNÁŠÍM, KDYŽ NĚKDO PARAZITUJE A ZNEUŽÍVÁ POHOSTINNOSTI TAMNĚJŠÍCH DOMORODCŮ!! Přijmout pozvání je jedna věc, ale jet cestovat už s tím, že se budu přiživovat na místních je hnus! Proč je ta česká povaha tak vychcaná …
Mě zase nejvíce na české povaze vadí, jak si lidé myslí, že když se něco nepovedlo jim, nemůže se to za žádných okolností povést nikomu jinému. Mezi námi je zásadní rozdíl. Pro většinu z vás je totiž cestování koníčkem, a ano, koníčky něco stojí.
Mimochodem, teď jsi mě jen přesvědčila, že slovo „únos“ si lidé představí přesně tak, jak o něm slýchají v médiích nebo čtou v knížkách. Jsou ale různé způsoby, jak se nechat někam unést, víš? Škoda, že mají Češi tak omezený úhel pohledu. Něco tu vysvětlovat by však byla ztráta času. Od toho tu nejsem. Jen jsem se chtěla porozhlédnout po spolucestovatelích. Ty jím nebudeš, můžeš tak mou diskuzi považovat za bezpředmětnou.
Ze všeho nejvíc miluju, jak Češi čekají na příležitost, kdy se stanou soudcem a domnívají se, že mají právo hodnotit druhé. Přesně tak ses projevila i ty, avšak jinak tě z diskuzí ani neznám, takže nejsem nikterak překvapená.
Zkusila jsem napsat inzerát na tuto stránku, protože jsem věřila, že se tu najdou i jiní lidé, než klasičtí cestovatelé. Toť vše.
Existuje spousta lidí, kteří projeli celou Afriku (a to nemluvím jen o těch 10 zemích, do kterých jedu já), přičemž jediné, co stálo peníze, byla víza. Víš, není vůbec podstatné, že jsi v Africe byla tolikrát a na tak dlouho. Je logické, že jsi peníze potřebovala – Člověk, který si jezdí po Africe ve vlastním autě snad ani nemá zapotřebí jinou variantu. Ani jí nepřipouští, bodejť by pak ta varianta nastala.
Víš, nocovat a jíst se dá i jinak, než parazitováním a zneužíváním pohostinnosti (takový styl také neuznávám). Ale zřejmě je to jediný způsob, který znáš, a to i o něčem vypovídá.
A docílit svými příspěvky nechci vůbec ničeho. Jen mám trochu jinou náturu a životní styl, který je zatím v dnešní „vyspělé společnosti“ tabu.
Psaní velkými písmeny si respekt ani pozornost druhých nezískáš, Andreo, to už bys mohla dávno vědět.
Bylo by fajn, kdyby sis z mého příspěvku něco odnesla. Myslím tím samozřejmě něco pozitivního, protože to zjevně potřebuješ. Zřejmě to však bude nadlidský úkol, nicméně moralizovat tu nikoho nehodlám, ačkoliv ty to děláš zjevně ráda.
konecne normalni clovek, ktery si jde svou vlastni cestou. Uz jsem se bal, ze se vsichni pomatli… Cestovani bez penez je jista forma duchovni ocisty, kdy clovek musi odhodit sve ego. Takhle cestuje po Indii spoustu duchovnich, ale nikoho by nenapadlo rict, ze parazituji. A nechat se dobrovolne unest je neco jako ve stylu „akceptuju bolest“, jak se uci ve vychodnich nabozenstvich. Je to paradoxne zbusob, jak se bolesti zbavit. Docela mi prispevek Lucie dava smysl. Naopak je mi lito, ze prave ty Andreo po vsech svych cestach po Africe nedovedes toto pochopit. Tvuj prispevek je navic velmi urazlivy. Vzdyt ji rikas blb… Ona ti taky nerika, ze jsi hystericka kaca, ktera pouziva velka pismena jako skolacka z prvni tridy. Zkus si precist, jak ti to rika. Uplne normalne a dokonce s respektem. Zkus se od ni naucit aspon psat slusne, kdyz uz mas problemy pochopit obsah.
Drahý Danieli, v první řadě psaní velkých písmen na PC není záležitost první třídy, stoprocentně ne mého ročníku. V textu je možné použitím velkého písma dát důraz na část, která má vystupovat…
Za druhé … píšeš něco o urážlivosti? Tak se toho také drž a nepoužívej výrazy, které mohou razit.
Další, pokud napíšeš „…Unášet se totiž nechávám dobrovolně – nejenže je to jedinečný zážitek, jehož „výhody“ si málokdo uvědomuje, ale je to také jeden z nejlepších způsobů, jak se dostat skutečně pod pokličku dané mentality…“ tak si zasloužíš stejné pojmenování, neboť text, který je napsán zní jasně (samozřejmě později pro svou omluvu jeden může napsat že to má vlastně úplně jiný význam).
Ostatní NO COMMENT!
Dane, odpověď níže… 🙂
pana Zemana z LB asi znáš ne ? Ten Afriku projel bez peněz. Bylo mu asi 50, psal, že některé oblasti (Nigérie, Niger) dost hrůza. A tam právě je snad dokonce nemožné přejít hranice bez úplatků. Ležel i v nemocnici na kapačkách.. No nemůžu říci, že bych ho obdivoval (zvlášt tu poslední fázi, kdy v JAR vyloženě žebral, aby měl na letenku domů), ale je to jeho život, že. Poněkud jsem nepochopil, co vlastně cestou viděl, nebyl v jediném NP, na jediném safari, ale neřeším to. Zřejmě cesta byla cílem. O zneužívání domorodců bych nemluvil, mě také občas někteří zvali domů, někdy na čaj, někdy na několikadenní pobyt. To mi přijde celkem normální. Mí příbuzní v Praze už kolikrát sebrali na ulici turisty a pozvali je domů na oběd. Oprášili jazykové znalosti, pokecali o kostelech (jsou věřící), pak je vzali někam na mši. Prostě pohoda (-:
Jendo, jsou lidé, kteří cestují bez peněz. Je to podivný způsob cestování, neuznávám ho.
Jedu cestovat a poznávat cizí domovinu, jsem tam jako cizinec a myslím si, že za to, že si můžu užívat krásu jejich světa, spát na jejich půdě, požívat jejich potraviny je dobré jim přispět do jejich rozpočtu, ne z nich tahat a profitovat na jejich pohostinnosti! To je myslím názor mraky lidí. Já mám asi jinou náturu, ale já bych si nedovolila jít a žebrat, nebo se litovat, nebo dokonce hrát na city, aby mi dal někdo najíst nebo jsem dostala postel či odvoz tam kam chci! Navíc anonymní Lucie chce cestovat v zemích poměrně chudých a zmítaných válkou (Súdán a Jižní Sudán), kde lidi umírají hlady a to není hloupá informace z médií, ale přímo z místa, tak mi řekni, co je na tom super!
Navíc lidé v zemích třetího světa, by se mnohokrát rozdali, dali by člověku poslední krajíc chleba, aby mu pomohli, neb jsou takový – a pak tedy vyrazit do těchto zemí cestovat s plánem neutratit ani korunu a spoléhat na místní, je zneužívání jejich pohostinnosti a parazitování!
Dane, děkuji za smysluplný příspěvěk a za objasnění pojmů a dojmů.
Jendo, pana Zemana neznám, stejně tak jako žádné jiné (byť světoznámé) cestovatele. Ale docela chápu, co cestou tenhle chlápek vlastně viděl. Poznal realitu a viděl pravdu. Nematerialističtí či duchovní cestovatelé si neplatí vstupy do národních parků, a něco jako safari v džípu neuznávají. Vědí totiž, jaká pohroma pro divočinu to ve skutečnosti. Podle svých dosavdaních zkušeností, zážitků a prožitků, bych to zhodnotila asi takhle – Čím méně peněz jsem při cestě použila, tím více pravdy jsem viděla, a tím silněji jsem i realitu poznala. Málokdo má však v dnešní době za cíl „poznat pravdu“, a proto lidé žijí jak žijí, a cestují jak cestují. Mají prostě jiné priority a podle těch se řídí. Pokud jsou s takovým jednáním spokojení, je to v pořádku. Komu se takový přístup nelíbí, může zaujmout přístup jiný – svůj, opravdový..
Andreo, v diskuzích se mnohdy střetnou odlišné názory, to je přeci přirozené. Ty jsi ten svůj již vyjádřila, a já nemám pocit, že by byl pro tuto diskuzi nijak přínosný. Poohlížím se jen po spolucestovatelích, nepřišla jsem se dohadovat, a už vůbec ne tu něco dokazovat – ať už sobě, nebo ostatním lidem.
A vůbec, není třeba se tu takhle rozčilovat a bouřit atmosféru. Pokud nějakou část mé reality nedokáže tvá mysl vstřebat, a připadá ti to naprosto absurdní, můžeš se nad tím přeci zasmát a mávnout rukou (když je to tedy taková hloupost). Takovéhle reakce jsou zdraví škodlivé, úplně cítím, jak se v tobě vaří krev. Stojí ti za to takoví „parazitové jako já“ ? Míra tvé arogance společně s úzkoprsostí je přímo sebedestruktivní…
Jestli ti to udělá velkou radost, omluvám se za nesprávně zvolený výraz, který tě zjevně vyvedl z míry a pak už sis neviděla do pusy. Jiný výraz mě v tu chvíli nenapadl a netušila jsem, že to může mít až takový dopad. Rozhodně si nepřeji, aby se v mé diskuzi někdo hádal, čí způsob života a cestování je šílený, a čí je ten správný. To je nepřípustné. Lidé by měli otevřeně a v klidu konverzovat o společných zájmech, to je prvotní záměr existence podobných diskuzí. Nikoliv konflikty a následné infarkty…
V klidu Lucko, omezený člověk typu téhle Andrey ti za to přeci nestojí 🙂 Je to holt úděl internetu, že může kdejaká nula sprostě urážet slušné lidi, s tím nic nenaděláme, jediná dobrá rada je ignorovat je.
Pro mě by tenhle extrémní typ cestování nebyl, ale přeci jen v koutku duše trošku závidím a hlavně přeji hodně štěstí!
Děkuju ti za příjemný příspěvek.
Také bych bývala řekla, že je to extrémní cestování. Jak k tomu však člověk jednou čuchne, stane se to pro něj přirozeným stylem života (anebo v opačném případě to odsoudí na doživotí) 🙂
jo a jeste pan Cernoch, ten taky procestoval Kenu a Tanzanii temer bez penez a napsal o tom krasnou knizku. Znam taky lidi, kteri se vzdali veskereho majetku a nekam se zasili do hor, kde meditovali. U cestovani to muze byt podobne. Nekteri lide pri nem poznavaji sami sebe a vlastne prehodnocuji svuj zivot. Proto bych tu myslenku cestovani bez penez neodsuzoval, i kdyz vetsina lidi jsou samozrejme vychcani a chtej se jen povozit zadarmo. Jardo, nerekl bych, ze je Andrea nula. Podivej se na jeji webovku http://www.divokaafrika.cz a sam uznas, ze toho musi o Africe hodne znat. Abyste se tam holky jeste nekde v bushi nepotkali. Co se muze potom stat, to sam nevim 🙂
Děkuju za povzbuzující příspěvek s vtipným završením. Tou poslední větou jsi mě fakt dostal! Asi by to chtělo skrytou kameru 😀 Sice věřím na „nikdy neříkej nikdy“, ale tentokrát bych si to slovo „nikdy“ dovolila použít. My dvě se v Africe potkat asi nemůžeme. Já totiž nechodím do placených úseků a podobně, jako jsou třeba NP. Ale vlastně jedna možnost by tu byla, a to když Andrea bude tankovat na benzínce, na které já budu stopovat 😀
Jméno Černoch mi nic neříká, ale už jen to málo, co jsi o něm prozradil, je inspirující.
Sem nikdy nikde nebyl, ale jel bych .)
No, vážně, škoda slov a ztráta času se nad některými věcmi a lidmi vyjadřovat _ a takoví lidé stejně nepochopí TO. Tvá slova mě obohatila, opět vidim, jak je krásné jít za pravdou a žít naplno. Opět si sahám do svědomí ohledně spousty věcí – především těch duchovních.
Napsala si hezké komentáře a sem ráda, že se našli lidé, co tě i pochopili. Ale vážně, mentalita dnešního světa? Hodnoty? Na to nemám slov ani…
A ani nevím, co ti na to pořdně napsat, snad jen, že Ti skutečně rozumím.
Děkuji za krásnou, pozitivní reakci 🙂 Jsem ráda, že jsem pro některé lidičky zdrojem inspirace.
A ono je to vlastně ideální, když „ani nevíš, co mi na to pořádně napsat“ – V takovýchto situacích (že nevím, jak něco napsat) to totiž myslím nejopravdověji a slova jsou náhle omezující… Takže teď opětovně rozumím já tobě :))
Mě napadá pouze parafráze odpovědi kouzelného sluchátka z večerníčku Mach a Šebestová: „Říkáte Súdán a Somálsko? Ale prosím, prosím, jak račte. Ovšem pozor! Může tam být pěkně horko.“
To se mi líbí!! Takových vtipných reakcí s realistickou pointou by mohlo být víc! 🙂 Určitě máš pravdu.. Kdo chce kam, pomozme mu tam, viď.. 😀 Ale děkuju!
No,
je mi 35 a pracoval jsem v Africe sám na sebe 5 let, budovali jsme společnými silami zavlažování neúrodných částí pouště z Nilu převážně v Egyptě, Súdánu, v JAR stavěl továrnu a ve chvílích volna jsem procestoval Jordánsko, Izrael a Mosambik. Pronajímal jsem si různé ubytování převážně nižší a nízké úrovně, dopravoval se jak se dalo a stejně tak se stravoval. Je to opravdu nádherný život a ty těžké chvíle člověka opravdu obohatí. Nicméně TY nikdy nebudeš jako oni a ten úhel pohledu ze kterého to vidíš, oni neznají a ani nemůžou znát, protože jim to mentalita a rozhled nedovolí. Prostě jsou jinde. To jsem pochopil až po čase a po tom když jsem se vrátil zpět do Afriky z Izraele. Vezmou tě za svou pokud budeš žít jejich stylem, v jejich místě a budeš té společnosti něčím prospěšná. Jinak si pro ně jenom naděje která jak rychle přišla tak rychle taky zmizí. Je to Afrika a tam platí něco za něco a ta jejich dobrota a pohostinnost je vždy něčím vykoupena (jako ostatně všechno) a jestli jim nemáš co nabídnout ty, tak se na to místo už příště nevracej, a těch míst bude postupně ubývat. Tak to je. Tím chci říct že u někoho přespat, dostat najíst, napít a stavět na tom svoji svobodu a zkušenosti není zas až tak fér.
To jen tak na okraj a něco málo na cestu.
Jinak ti fandím protože „vo tom to je“, plně ti rozumím a prosím tě, zkus více porozumět ty těm lidem až tam budeš, protože oni tu jednu vychrtlou krávu a svých šest dětí musí taky z něčeho živit a nic jiného nemají. Sama píšeš že když se ti bude chtít, tak se vrátíš. Ty máš kam.
Promiň, odpověď jsem šoupla trochu mimo, ale snad si každý domyslí..
Ahoj Jardo, děkuju za příspěvěk.
Já ale přeci vůbec nechci být jako oni. Nevím, na co jsi tím navázal nebo z čeho jsi usoudil, že to tak je? To, že jim jejich mentalita nedovolí vcítit se do jiné (třeba do té naší) už jsem také dávno zjistila, díky svým cestám a práci v arabském světě. I když to chvíli trvalo, přesně jak říkáš, ale to je přirozené. Člověk si na takovouhle věc musí přijít sám.
„Naděje, která jak rychle přišla, tak rychle taky zmizí“ – takto bych se víceméně identifikovala, dost se s tou větou ztotožňuji. A ráda. Nestálost je jednou z mých nejsilněji projevujících se vlastností.
Velice jsi mi ulehčil psaní a vysvětlování, protože přesně to, co píšeš od začátku až do konce toho velkého odstavce, je jako bys to vystřihl z mých mailů-cestopisů, které píšu po cestách 😀 Úplně přesná je i věta, že není zas až tak fér stavět na tom svoji svobodu a zkušenosti, když budu u někoho přespávat a dostanu najíst. Toto mi vrtalo poněkud dlouho hlavou, a tak jsem se rozhodla, že nejlepší bude probrat tuto otázku právě s lidmi, kteří se mě na cestách ujímají! Nečekala jsem, že nakonec oni sami mě budou přesvědčovat, že takhle nemám přemýšlet, a každý se mi snažil vysvětlit, co jsem do jejich domu přinesla – často říkali, že naději, jinde zase světlo, jinde prostě uvítali změnu-cizince-protože ho doma v životě neměli, jinde byly ženské věčně samy doma s dětmi a cítily se hrozně osamoceně, což potom dává smysl, že příchod někoho je skutečným přínosem (pro duši). Navíc teď si tak uvědomuju, že z těch nejchudších míst, ve kterých mě hostili, jsem si odvezla i nejvíce darů. Každý mi chtěl něco dát. Vůbec jsem to nechápala, ale když mi pak lidé vysvětlovali, že jsou vděčni, že jsem je navštívila a že jsem do jejich domu něco vnesla, nijak jsem neodporovala. Doufala jsem, že časem to pochopím. I když chvíli trvalo, než jsem v jejich myšlenkových procesech měla jasno (samozřejmě ne 100%, buďme realisti).
V Egyptě jsem taky pracovala, a projela jsem ho úplně celý. Možná proto jsou mi tvá slova poněkud vlastní 🙂 Izrael a Jordánsko jsem též projela, bylo to za rohem. Africký roh však bude asi trochu jiný kafe… :))
A ještě bych ráda zareagovala na tvou úplně poslední větu… Nemám kam, Jardo, v ČR žádné zázemí nemám, ale to není vůbec podstatné. Já tou větou reagovala na dotaz „kdy se vrátím“, na což jsem nebyla schopná odpovědět. Takže jsem chtěla de facto vyjádřit, že se vrátím „kdy chci“. Přestože nemám kam 😀
Měj se fajn
Zajimava diskuse.
S luckou jsem si napsal asi dva mejly, protoze jsem ji puvodne odpovedel na inzerat.
Nemyslel jsem si, ze je potreba sem psat, ale jak rikam, prijde mi tato diskuse velmi zajimava.
Legracni je, ze ja souhlasim i s Andreou (a ostatnimi na stejne vlne), i s Luckou.
Jenze….. stravil jsem na cestach mnoho let, cast z toho v Africe, cestuji obema zpusoby (kdysi jsem stopoval napriklad napric Indii se 3 USD na den, ted delavam i narocne expedice treba na Papuu, do Etiopie, nebo do CAR……….)
Libi se mi, jak Lucka pise (promin, ze to pisu ne tobe, ale o tobe – to kvuli te diskuzi), jak sve napady presentuje, i kdyz je to v ostrem kontrastu s tim, co tvrdi ze je a ze bude delat.
Ale je obrovskou chybou neposlouchat rady zkusenych lidi, dokonce ani neznat tu skvelou (jiz vyse zminenou Zemanovou knihu), nic si neprecist.
K tomu jsem se kouknul na Luccin profil, do fotogalerie, a ona je tam v cistounke kosilce a sorteckach nekde u chyse v jiznim (muslimskem) Tunisu.
A pro me bylo jasno.
Ja Lucii fandim, je spravne a skvele jit si za svymi sny – a malokdo to dokaze. Navic je to casto proti vsemu a vsem. Sam to tak delam uz 18 let.
Ale to jak je to presentovano, jsou dve moznosti: bud nevyjede (anebo vyjede, ale cele to bude vypadat uplne jinak), anebo (pokud se o to opravdu bude snazit za kazdou cenu – mela by takhle dost problemu dokonce i v Indii) – tak nedojede moc daleko. Naivita a nevedomost do Afriky opravdu nepatri.
Jeden dotaz, Lucko – co mas procestovaneho, jake mas zkusenosti? (teda krome toho, co pises vyse).
A ten Egypt – projela jsi ho cely, nic neutratila……………predpokladam tedy, ze jsi nevidela jedinou pamatku zevnitr………..je to tak? Jojo, pyramidy jsou videt i z dalky z pouste, v Luxoru je toho spousta videt i zvenku…………ale jinak? Hrozna skoda.
Ja nechci byt ani hnusny, ani kazat, ani koneckoncu radit. Navic s tebou dost souhlasim, neco mame i podobne. Proto jsem ti i odepsal.
Ale nekdo, kdo se chysta bez zkusenosti, znalosti, studia/pripravy na takovou cestu, kterou by maloktery ze zkusenych cestovatelu dokazal, a odmita jakekoliv rady (ac hezkym a milym zpusobem)- to je spatne, a par lidi znalych veci (jako treba Andreu) to muze pobourit – vsak jde taky o zivot. Jedno prislovi rika: „Kdo se neboji, dlouho nezije”. Kdo k tomu odmita jakoukoliv znalost…………….co k tomu rict.
Tohle ti Lucko i vysvetli proc jsem ti v poslednim mailu napsal jen: Good luck.
Budes ho potrebovat.
Ahoj Jirko, díky za oba komentáře. Zareaguji zde.
Jsem ráda, že tě ta diskuze baví, a že dokážeš souhlasit s oběma stranami. To oceňuji.
Neřekla bych, že neposlouchám rady zkušených. Mě se jen protiví styl, jakým mi lidé své rady vnucují a vyvrací styl můj. Pokud vidím, že mě nedokážou pochopit, pak pro mě jejich názor nemá žádnou hodnotu, protože od takto smýšlejících lidí o názor příliš nestojím. Takže zas tak obrovská chyba to asi není. A nejen z tohoto důvodu. Zároveň to může být i druh obrany (z mé strany), když se nad tím tak zamýšlím. Dokážeš si představit, kolik lidí – na člověka jako jsem já – útočí? Pak už si raději stojím za vším, a ze svých chyb se poučím na cestách, než abych kývla na něco někomu, kdo úplně afektovaně napíše „To nedáš“. Podobné reakce mi přijdou prostě směšné, a to i kdybych to nakonec skutečně nedala 🙂 Vždyť o tom to přeci není, dokázat, že jsem to dala nebo nedala.
Tvůj komentář k mému čistému a krátkému oblečení v jižním (muslimském) Tunisku plně chápu a souhlasím – tu fotku tam mám proto, že je to pro mě životně zásadní období (nevím jak to přesně nazvat), kdy jsem byla poprvé v Arabském světě a naučila se přizpůsobovat se daným poměrům a mentalitám. Bylo to totiž poprvé a naposledy, co jsem vůbec podobné oblečení v muslimské zemi měla a to období strávené na jihu Tuniska považuji za natolik poučné (plné lekcí), že si to tou fotkou ráda připomínám. Byl to totiž takový můj malý-velký cestovatelský zlom 🙂
K tvému vyhodnocení celé situace, jestli vyjedu nebo nevyjedu, můžu říct jediné. Správná odpověď je to, co máš v závorce mezi „A“ a „B“. Vyjedu, ale všechno bude nakonec úplně jinak. Takhle to totiž na cestách zpravidla mám a je to proto, že neplánuju a řídím se intuicí. Až v daných zemích zjistím, co musím změnit a v čem se více přizpůsobit. To je přeci logické. A tento „přístup“ mi dovoluje pokračovat a prožívat to, co na cestách prožívám. Nakonec je vše úplně jinak (zatím vždy „naštěstí“). Takže trefa 🙂
Egypt jsem projela celý, ale kde píšu, že jsem nic neutratila? Tenkrát jsem ještě stopování neznala, takže jsem si hradila veškerou dopravu a vstupy někdy také. Přesně jak říkáš 😉 Ale i tak mě to vyšlo skoro zadarmo, jedním z důvodů bylo to, že jsem v Egyptě byla vdaná, takže jsem mohla dostat „místní ceny“, které jsou často i jen 1/10 ceny turistické. Rozdíly jsou opravdu markantní! Pyramidy ani Luxor jsem si ujít nenechala. Naopak, viděla jsem i nevídané. U Nilu jsem totiž bydlela v rodině, kde celá mužská část pracovala přímo na vstupech v Thébách, což pro mě znamenalo nejednu prioritu..
K tvému přísloví… Mou prioritou rozhodně není dlouhý život za cenu strachu. (Ano a teď do mě!) 😀
A koneckonců, všechno je jednou poprvé. Každý jednou někam jde „bez zkušeností“. Já mám bohaté zkušenosti s Arabským světem. Nikoliv s Africkým…. aha, měla bych se tedy bát? To by mi moc neprospělo. Je třeba tu zkušenost získat. (Jasně – opatrně!! jak by někdo dodal. Čím opatrněji to však udělám, tím méně zkušeností získám).
A co se znalostí týká, chlubit se jimi nebudu (protože jich nikdy není dost), ale zrovna v tomhle mezery nemám. To už spíš v tom selským rozumu (někde to hold být musí), a hlavní je, že ta mezera není ve víře nebo v odvaze. Nakonec to jsou věci, které člověku můžou zachránit život. Ačkoliv to může selský rozum také, avšak zároveň člověka připraví o spoustu zážitků a zkušeností, protože radí „co raději nedělat, aby se náhodou něco nestalo“. Nu každý má svůj styl a přístup…
Teď si nevybavuji nikoho, kdo by mi dával rady „milým a hezkým způsobem“, jak ty říkáš 😀 Ale jestli tu někdo takový byl, jsem si jistá, že jsem i stejným způsobem zareagovala, pokud jsem v tom necítila žádné „rýpání“ 🙂
Jo a tvůj email jsem samozřejmě pochopila, tvé obavy a pochyby jsou cítit až z Indie 🙂 Jinak tu reklamu sis mohl dát na své téma 😛 Ale co už 😀
Účel safari chápu (mozek jsem cestou zatím nevytratila). Ale většina lidí, kteří safari navštíví, jsou dovolenkáři, kteří si (jak tys popsal mě) „v čisťounkých košilkách a šortečkách“ zaplatí povození jeepem v buši, kde si vše vyfotí, aby mohli říct, že spatřili skutečnou Afriku, avšak o realitě Afriky nemají ani páru! Tohle je neskutečně smutný a kromě toho, že safari chrání poslední druhy, to však žádným přínosem pro Afriku není, protože pravdu to těm turistům prostě neřekne a realitu nenastíní! Toto jsem měla na mysli. Pomáhá to zvířatům, ale lidem ne! (Když opomenu to nízké procento populace, které to pomůže uživit rodinu. To však nenapomáhá ničemu jinému, než komercializovat daná místa a učit místní, že co běloch, to chodící peněženka.)
Děkuji za tvůj čas (který jsi strávil psaním svých příspěvků) a velice si vážím toho, že jsi jeden z mála, kdo se dokáže upřímně, čistě a jasně vyjádřit!
Krásný den v Indii 🙂
Jeste si nemuzu odpustit dodatecne zareagovat na tohle, Lucko:
„Nematerialističtí či duchovní cestovatelé si neplatí vstupy do národních parků, a něco jako safari v džípu neuznávají. Vědí totiž, jaká pohroma pro divočinu to ve skutečnosti.”
To jsi napsala ty, a o mnohem to vypovida. Je uplne jedno, ze nepojedes na safari – to je kazdeho volba, nebo zajem.
Ale – ty posledni zbytky prirody tam jsou jen a prave proto, ze do nich jezdi turisti a plati do nich to vysoke vstupne. Jen tak mimochodem vis, proc je to vstupne tak vysoke? je to proto, aby se ziskalo na ochranu a provoz parku dost penez, pri co nejmensim poctu turistu…………….
Jinak by tam uz nikde zadna priroda ani zvirata nebyla.
Takze pohromy spocivaji nekde jinde.
P.S. zdravim z Indie, proto je to bez hacku a carek 🙂
Mila Lucko,
diky za zpravu, opet s vetsinou souhlasim.
Zejmena to o tech obranach – kolik lidi do tebe sije si predstavit umim, vzdyt to svym zpusobem delam taky 😀
A nemusel bych, mohlo mi to byt uplne jedno, pote, co jsem pochopil, ze veskere moje zkusenosti a znalosti jsou ti na nic………….
Takze naposledy: hodne stesti na cestach i v zivote………… z Indie
P.S. Reklamu jsem si sice odpustit mohl, ale dal jsem to tam proto, aby se (vasnive) diskutujici mohli podivat, ze za tim co rikam, taky nejaka zkusenost opravdu je. Tlachat na prazdno a o nicem (a taky dela) kazdy……………
Myslim, ze je dobre sve tvrzeni (pro ostatni) necim podlozit.
Krasne pises, uz ted se tesim, jestli o tom vsem nekdy neco napises…………….
Dík Jirko 🙂
Ahoj,
původně jsem vůbec neměl v úmyslu do diskuse vstupovat ale nakonec jsem cítil že prostě musím. Nabízely se dvě možnosti a to že buď jsi naivní holka která toho má hodně načteného a chce si tu kompenzovat své neuskutečněné sny nedej bože se tam bezhlavě vypravit(tam mi ale pořád něco nesedělo, protože i sečtělejší člověk nemůže reagovat a přesně vystihnout situaci psanou mezi řádky aniž by se v ní sám nenacházel a osobně ji neprožil) nebo jsi člověk který zná tuto problematiku do hloubky a tím pádem v tom musel strávit více času a to opravdu se vším, co k životu běžných lidí v této lokalitě patří.
Tvůj předposlední příspěvek vše vysvětluje a oba víme své.
Spíš mě teď napadá něco jiného … ale to už by jsme se dostali někam jinam.
Není to tak dlouho co jsem řešil další tři roky a to na Maledivách. Nakonec jsem to odmítnul protože vím, že odtud by už nebylo návratu. To prostředí na člověka silně působí, mění jeho hodnoty a čím delší čas v tom strávený, tím hůře se pak případně vrací jak fyzicky tak duševně do civilizovaného světa, díky kterému se tam vlastně dostal. Každého volba.
Egypt je stále ještě vcelku bezpečný. Dál to bude horší ale o to lepší.
Kdyby jsi chtěla někdy o něčem pokecat tak kr**********@gm***.com. Na stránkách mám adresu na centrumu ale ten v Egyptě moc nefunguje nebo spíše nefungoval.
No nic, asi zase vypadnu na chvíli někam za teplem. 😀
Jarda
Docela se mi líbí názory Lucky i Andrey. Ono nic není černobílé. Líbí se mi cestovat za levno – nejen kvůli penězům, ale člověk přijde víc do styku s místními, dostane se k nim blíž. Na druhou stranu když bych jel do Afriky, chtěl bych vidět pyramidy i národní parky. Já to nejraději obojí kombinuju. Nemyslím si ale, že nějaký styl cestování je obecně správný. Na HS je spousta lidí, kteří přesvědčují ostatní, že právě ten jejich styl je ten správný. Ale každý to má jinak a svůj způsob poznávání světa si musí každý najít sám. S jednou věci naprosto souhlasím: cestování je nejvyšší formou vzdělání.
Lucko,
říkám si škoda že jsem takovej srab, jinak bych stebou rád vyrazil. Takže ti aspoň přeji štěstí a´t ti to vyjde a ať to dopadne tak jak si představuješ )a ideálně a´t se ti nic nestane 😉 )
Pročítám si tak tady tu dlouhou diskuzi, protože jsme s mojí partnerkou také baťůžkáři a příznivci levnějšího cestování. Afrika je na seznamu, ale ještě na to není dostatek času. Nejprve jsem nechtěl psát nic, ale pak když jsem přemýšlel o formě téhla diskuze, mi to nedalo.
Lucko je dobře, že máš představu o stylu svého cestování. Nikdo nemá právo Ti to brát ani vnucovat jiný pro ně správný styl. Cestuj si jak hceš, je to Tvůj život, ale z Tvého příspěvku je možné přečíst, že nemáš moc zkušeností. Nejprve si vše zjisti a nech si poradit a pak někam vycestuj. Nebo opravdu budeš mít někde potíže. Každý Ti řekne názor svým způsobem. Někdo přímo, jako Andrea, někdo pocit své nadřazenosti balí do intelektuálních vět. Ale není vůbec špatné, když někdo napíše názor svůj. Od toho přeci fóra a diskuze jsou. Nebo snad ne? Do každé diskuze se napíšou názory různé. Musí Ti ale být jasný, že s Tvým stylem cestování převážná většina lidí souhlasit nemusí. Jestlis chtěla, aby tady psali jen lidé, co Tě obdivují, tak ses zmýlila. Také je naivní očekávat, že Ti budou psát lidé názory jen jako v rukavičkách. Cestovatelé jsou světem otřelý lidé a dokážou přijímat ostré momenty. To v Čechách a nejen tam nejde. Sama se rozepisuješ o omezeném myšlení Čechů. Tyto výroky nebyly vhodné.
Tady padlo pár názorů, některé byly proti a některé pro Tvůj styl cestování. Každý má na to plné právo se vyjádřit. O tom zda komentář byl nebo nebyl, jak píšeš rýpavý, je možné polemizovat. Záleží na tom, jak ho dotyčný přijme, napsané slovo je jen napsané slovo. Tón hlasu a styl podání si bohužel interpretuje každý čitatel sám. Pokud chceš, aby příspěvek byl rýpáním, tak ho tak budeš číst. To ale znamená, že jsi nedútklivá a nemáš ráda kritiku. Máme tady prakticky dvě protistrany. Andrea vs Lucie.
Pobavil mě komentář, kde se autor naváží do přispěvovatele, za to že uráží a sám uráží. Není to směšné. Musím ale uznat, že počátek Tvých příspěvků určitě naštvalo více lidí, především ta část o únosech. Jen Andrea napsala komentář otevřeně bez medu okolo pusy. Nemyslím si, že je vhodné ji za to urážet, Jardo, Anno, Daniel. Protože ona napsala svůj názor, pod svým veřejným profilem, který zde spousty lidí nemá a jejich příspěvky jsou teprv nevhodné. Neužívala žádných – hysterka, ubohá atd, jak píšete Vy k ní. Když se podívám na její stránky a přečtu si její články, tak je vidět že zkušenosti s Afrikou určitě má. Ne jako člen OSN, dobrovolník nebo jiný pracovník, ale cestovatel. Takže nepíše nesmysly, ale podložené názory. Mě osobně se její styl líbí, nemyslím vození si zadku v autě, ale jak se chová v zemích, které navštíví. Dal jsem si práci a vyhledal jsem si její příspěvky, články. Už proto, že je jasné, když někdo vystupuje veřejně, bude o svém názoru přemýšlet. O Tobě jsem četl ten odkaz, který sem někdo zvěřejnil. Jsi plánovací typ a přitom zde píšeš, že nerada plánuješ. V Tvých větách je mnoho rozporů.
Z Tvých komentářů vůči ní cítím určitou rivalitu… například Tvůj kometář o možném setkání s Andreou v buši. To si opravdu myslíš to co píšeš? Neschazuj lidi, které neznáš. Domnívám se, že ona by se k Tobě nehlásila.
Jen tak na okraj… pokud je Tvá cesta opravdová, že ji opravdu někdy absolvuješ, tak je dost možné, že zrovna Andreu v Africe potkáš. https://www.facebook.com/photo.php?fbid=611768762194101&set=a.161566560547659.25458.157701504267498&type=1&theater (o:
K názorům na návštěvu parků a safari se vyjařovat nebudu. Můj názor se od Tvého značně liší.
I přesto, že Tvůj styl cestování není má priorita ani sen, ale možná, že se jednou někde potkáme. Určitě rádi bychom si s Tebou popovídali, některé názory se mi lidí. Přeji Ti Good Luck. Ale buď opatrná, ať svými ideály neurazíš jiné kultury.
Karel
/omlouvám se skočilo to jinam/
Pročítám si tak tady tu dlouhou diskuzi, protože jsme s mojí partnerkou také baťůžkáři a příznivci levnějšího cestování. Afrika je na seznamu, ale ještě na to není dostatek času. Nejprve jsem nechtěl psát nic, ale pak když jsem přemýšlel o formě téhla diskuze, mi to nedalo.
Lucko je dobře, že máš představu o stylu svého cestování. Nikdo nemá právo Ti to brát ani vnucovat jiný pro ně správný styl. Cestuj si jak hceš, je to Tvůj život, ale z Tvého příspěvku je možné přečíst, že nemáš moc zkušeností. Nejprve si vše zjisti a nech si poradit a pak někam vycestuj. Nebo opravdu budeš mít někde potíže. Každý Ti řekne názor svým způsobem. Někdo přímo, jako Andrea, někdo pocit své nadřazenosti balí do intelektuálních vět. Ale není vůbec špatné, když někdo napíše názor svůj. Od toho přeci fóra a diskuze jsou. Nebo snad ne? Do každé diskuze se napíšou názory různé. Musí Ti ale být jasný, že s Tvým stylem cestování převážná většina lidí souhlasit nemusí. Jestlis chtěla, aby tady psali jen lidé, co Tě obdivují, tak ses zmýlila. Také je naivní očekávat, že Ti budou psát lidé názory jen jako v rukavičkách. Cestovatelé jsou světem otřelý lidé a dokážou přijímat ostré momenty. To v Čechách a nejen tam nejde. Sama se rozepisuješ o omezeném myšlení Čechů. Tyto výroky nebyly vhodné.
Tady padlo pár názorů, některé byly proti a některé pro Tvůj styl cestování. Každý má na to plné právo se vyjádřit. O tom zda komentář byl nebo nebyl, jak píšeš rýpavý, je možné polemizovat. Záleží na tom, jak ho dotyčný přijme, napsané slovo je jen napsané slovo. Tón hlasu a styl podání si bohužel interpretuje každý čitatel sám. Pokud chceš, aby příspěvek byl rýpáním, tak ho tak budeš číst. To ale znamená, že jsi nedútklivá a nemáš ráda kritiku. Máme tady prakticky dvě protistrany. Andrea vs Lucie.
Pobavil mě komentář, kde se autor naváží do přispěvovatele, za to že uráží a sám uráží. Není to směšné. Musím ale uznat, že počátek Tvých příspěvků určitě naštvalo více lidí, především ta část o únosech. Jen Andrea napsala komentář otevřeně bez medu okolo pusy. Nemyslím si, že je vhodné ji za to urážet, Jardo, Anno, Daniel. Protože ona napsala svůj názor, pod svým veřejným profilem, který zde spousty lidí nemá a jejich příspěvky jsou teprv nevhodné. Neužívala žádných – hysterka, ubohá atd, jak píšete Vy k ní. Když se podívám na její stránky a přečtu si její články, tak je vidět že zkušenosti s Afrikou určitě má. Ne jako člen OSN, dobrovolník nebo jiný pracovník, ale cestovatel. Takže nepíše nesmysly, ale podložené názory. Mě osobně se její styl líbí, nemyslím vození si zadku v autě, ale jak se chová v zemích, které navštíví. Dal jsem si práci a vyhledal jsem si její příspěvky, články. Už proto, že je jasné, když někdo vystupuje veřejně, bude o svém názoru přemýšlet. O Tobě jsem četl ten odkaz, který sem někdo zvěřejnil. Jsi plánovací typ a přitom zde píšeš, že nerada plánuješ. V Tvých větách je mnoho rozporů.
Z Tvých komentářů vůči ní cítím určitou rivalitu… například Tvůj kometář o možném setkání s Andreou v buši. To si opravdu myslíš to co píšeš? Neschazuj lidi, které neznáš. Domnívám se, že ona by se k Tobě nehlásila.
Jen tak na okraj… pokud je Tvá cesta opravdová, že ji opravdu někdy absolvuješ, tak je dost možné, že zrovna Andreu v Africe potkáš. https://www.facebook.com/photo.php?fbid=611768762194101&set=a.161566560547659.25458.157701504267498&type=1&theater (o:
K názorům na návštěvu parků a safari se vyjařovat nebudu. Můj názor se od Tvého značně liší.
I přesto, že Tvůj styl cestování není má priorita ani sen, ale možná, že se jednou někde potkáme. Určitě rádi bychom si s Tebou popovídali, některé názory se mi lidí. Přeji Ti Good Luck. Ale buď opatrná, ať svými ideály neurazíš jiné kultury.
Karel
ked niekto objavil nieco duchovne, definovane, hlboke a vie, ze prestal plavat na povrchu ako jeho okolie, netreba sa tym zacat ohanat a vecne to proklamovat okoliu,lebo ostane na tom povrchu ani nevie ako a zaspi akoby na vavrinoch, take skor pozerstvo a cele to strati svoje caro
-nedomyslene veci maju najvacsie caro
-velke veci vystupia z nicoty, cim je vacsia tma,tym je viac vidno hviezdy
vela stastia vsetkym
Tip měsíce: Mexiko
Olinalá: poklad na konci světa
Playa del Carmen
Kolonizační města a zběsilá pravidla mexického silničního provozu
Knižní tipy
Dobrovolníkem na cestách, aneb co může být špatně
Plánovali dovolenou, ale neodletěli: 5 nejčastějších důvodů, proč vás nepustí do letadla
Nové články
ROZHOVOR: Letenky od Kuby, aneb jak na levné letenky a je ta nejlevnější možnost vždy nejlepší?
Zanzibar není jen plážový ráj, ale i křižovatka civilizací
Dobrovolníkem na cestách, aneb co může být špatně
Vybavení na cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Ebook PRVNÍ POMOC NA HORÁCH
Zdarma ke stažení
Mapy a průvodci VŠECH zemí světa
Na KnihyNaHory.cz
Tedy, Lucie, pěkně ses rozepsala! 😉
Máš to pěkně naplánované, ale zapomněla jsi napsat, na jak dlouho si takový výlet představuješ?
Máš zkušenosti s Afrikou? S cestováním bez vlastní dopravy v Africe? Obávám se, že právě po černém kontinentu budeš nějaké peníze potřebovat. Afrika není levná ani pro baťůžkáře.
Napiš víc info o Tvém plánu, spíš než o Tvých ideálech.
Ahoj Andrej,
Návrat ze svých cest nikdy neplánuji, nemám to zapotřebí 🙂 Až se budu chtít sbalit a jet domů, prostě to udělám. Když se naopak nebudu chtít vrátit vůbec, prostě se nevrátím. Je to jednoduché.
Více info o svém plánu zde určitě nenapíšu, protože (jak už jsem řekla) nikdy neplánuji. Jsem spontánní člověk, který se řídí intuicí, a ma cesta je vždy mým ideálem. Toť reakce na tvou poslední větu.
Zkušenosti s Afrikou mám, nikoliv však s cestováním bez vlastní dopravy. Tenkrát jsem totiž ještě používala peníze, takže mě stopovat nenapadlo. Čemu se nevyhnu jsou víza, takže přeci jen zde nastane jistá výjimka a peníze budu muset mít a použít. Stále je to však zanedbatelná částka v porovnání s „organizovanými zájezdy“ 🙂
Přeji krásný den všem