Touha po bohatství a moci hnala Ordaze po Jižní Americe.
ORDAZ Diego (* 1480, Castro Verde, León, Španělsko, † 1532) – španělský conquistador
Lesk zlata, stříbra i drahého kamení přitahoval španělské dobyvatele Nového světa, kteří se vydávali hledat bájné El Dorado. Na stejnou cestu jako mnozí jiní se vydal i Diego Ordaz, rytíř, jenž v letech 1519–20 provázel H. Cortése při jeho tažení Mexikem. V říjnu 1519 se vydal se skupinou vojáků z obsazené Tlaxcaly na jihozápad. Lákaly ho zasněžené vrcholy Iztaccíhuatlu (5 286 m) a Popocátepetlu (5 452 m). S Cortésovým souhlasem pak Ordaz vystoupil se dvěma dalšími vojáky až ke kráteru vyšší z obou sopek, která se stala jedním ze symbolů Mexika.
Cortés vyslal Ordaze ke španělskému dvoru a dobyvatelův posel dokázal získat od Karla I. (V.) patent na kolonizaci severovýchodní části Jižní Ameriky. V roce 1531 se s malou flotilou vydal k ústí Amazonky, kde uragán zničil téměř všechna Ordazova plavidla. Výprava se zachránila na svou malých lodích a obrátila se k severozápadu, aby se uchýlila do některé ze španělských osad. Podél pobřeží doplula do ústí Orinoka a Ordaz se vydal se svými ozbrojenci vzhůru po mohutné řece. Minuli ústí Caroni, Caura a Apura. Vrátili se a hledali cestu na západ, kde měla být legendární země zlata.
Dospěli k jednomu z levých přítoků Orinoka, který nazvali Meta (Cíl). Nepronikli až k jeho hornímu toku, v jehož blízkosti byla rozsáhlá indiánská sídla Bogota a Tunja – nedostatek zásob spolu s chorobami, jež se šířily mezi španělskými vojáky, donutily zklamaného Ordaze k návratu. Výprava urazila 1 500 km po řekách Orinoko a Meta, objevila velké řeky, vlévající se do mohutného veletoku, a rozlehlé pláně – llanos – na jeho březích. Položila základ španělskému panství nad územím, které dostalo jméno Venezuela.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
