Hlavní město s cca 10 miliony obyvatel je po Bombaji a Kalkatě třetím největším městem Indie. Dillí je městem kontrastů, což se odráží i v jeho rozdělení na starou a novou část. Původní “staré” Dillí bylo hlavním městem muslimské Indie až do 19. století, moderní Nové Dillí vybudovali Britové ve 20. letech 19. století a bylo hlavním městem v době britské koloniální nadvlády. Nejvýznamnější stavbou Starého města je masivní Červená pevnost. Tento opevněný palác ze 17. století, nese název podle červeného pískovce, ze kterého je postaven. Nechal ji vybudovat moghulský vládce Šáh Džáhán a je vrcholem tvořivosti moghulského období. Obytné prostory se skládají z mnoha pavilonů, které spojuje vodní kanál Nahr-i-Behisht (Říčka ráje). Její architektonický styl měl silný vliv na pozdější stavby budov i zahrad v jiných oblastech, například v Agře, Dillí nebo Radžastánu. Červená pevnost je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
Minaret Qutb Minarbyl postaven ve 13. století z červeného pískovce. Je 72,5 m vysoký a střídá se na něm pravidelně zaoblené a hranaté rýhování. V okolí se nachází 2 mešity (jedna z nich je Quwwatu´l-Islam, nejstarší v severní Indii), několik pohřebních budov a mistrovský kousek muslimského umění – brána Alai-Darwaza. Je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Humayunova hrobka (Humayun´s Tomb), rovněž památka UNESCO, pochází z roku 1570. Jedná se o první tzv. zahradní hrobku na indickém subkontinentu. Vybudována byla z červeného pískovce pro mughalského vládce Humayuna. Představuje počátek mughalské architektury, která později vrcholí stavbou Tadž Mahalu.