„Dari mana?“ toto je hlavní otázka, se kterou se cizinec v Indonésii setká. Odpověď je jednoduchá: „Dari Ceko.“ Jenže Indonésan vyvalí oči a přemýšlí, co to je za exotickou zemi. „Dari Republik Ceko, Eropa Tengah.“ „Ja, dari Čekoslávia.“ „No, dari Cekoslovakia,“ „Ja, dari Čekoslávia“.
Tak takhle vypadá většina rozhovorů na téma odkud jsem. V Indonésii se totiž neví, že Československo již neexistuje, dokonce i ve školních atlasech, které se chlubí tím, že jsou nové, nebo dokonce nejnovější, je pod českou vlajkou napsáno Cekoslovakia a dále podle abecedy následuje slovenská vlajka s nápisem Slovakia. To, že existovaly Československo a Jugoslávie to tu také téměř nikdo neví, několik lidí se mě zeptalo, jestli Československo a Jugoslávie je jedna stejná země, pro někoho zkrátka existuje Čekoslávia. O dni nezávislosti jsem se bavila v jedné vesnici s místním obyvatelem a prošly kolem dvě Polky a Srbka. Pán se zajímal, odkud ty exotické cizinky jsou a tak mu říkam, že ty dvě malé jsou „dari Polandya“ a ta vysoká „dari Serbia,Yugoslavia.“
„Ja, dari Čekoslávia!“
„No, tidak dari Cekoslovakia, dari Yugoslavia!“
„Ja, dari Čekoslávia!.
Zkrátka mnoho Indonésanu zná zemi s názvem Čekoslávia a nenechá si vymluvit, že taková země nikdy neexistovala.
Mezi studenty když řeknu, že jsem čeko, tak někdo řekne: „jo, dari Čekoslovakia“ a sem tam, asi každý 30. student ví, že Čekoslovakia už neexistuje.
Několik lidí se mě dokonce zeptalo, jestli je čeko v Americe, nebo v Evropě. O tom, že Evropa existuje tu vědí snad téměř všichni, ale že existuje EU, to už tak známo není, nebo si většina Indonésanů myslí, že Evropa =EU. Často se setkávám s dotazem, jestli když cestuji po EU potřebuji vízum. Ten údiv, když řeknu, že nepotřebuji dokonce ani pas, jen občanku.
Mnoho lidí se mě zeptalo, jak se u nás mluví, jestli anglicky, německy, nebo dokonce rusky. Toto je velmi častý dotaz. Vládne tady totiž takové obecné povědomí, že se v celé Evropě mluví anglicky, že každý Evropan ovládá angličtinu. Ten úžas, když řeknu, ze v Ceko se mluví Ceko. Jeden pán, paradoxně ten, který mi den předem pomáhal najít počítač, na kterém bude možno psát dokumenty v češtině, se mě zeptal, jak se jaký druh ryby řekne anglicky, odpověděla jsem mu, že takové detaily neznám, protože nejsem rodilý mluvčí. „Co? V čeko se nemluví anglicky? A jak tedy?“ „No, v čeko se mluví čeko!“ “Jo? Ale to je něco jako v Indonésii javánština, ne?“ „Ne, to je něco jako v Indonésii indonéština. Aha!“
Mnoho Indonésanů ovšem uzná za logické, že když se v Indonésiimluví indonésky, tak se v ČR mluví česky. Je to ovšem pro ně velký objev.
U mladší části mužské populace se lze setkat s úplně jinou reakcí, když slyší, že je někdo čeko. Silně zapřemýšlí a pak ze sebe vysoukají :„ Pafééééééél Nedfed čekóóó!“ Dokonce jsem se setkala s otázkou: „ Jak se jmenuje ten fotbal čeko Džuventus Itálija?“ Někteří mládenci dokonce začnou vyjmenovávat členy českého národního fotbalového týmu.
Poznámka k pravopisu slova ceko a čeko. V indonéštině se písmeno „c“ vyslovuje jako české „č“, výraz je psán jak indonésky, tak foneticky.