Dárdžíling je proslaven především svými čajovými plantážemi. Horské město ležící v indickém státě Západní Bengálsko však skrývá i jiná lákadla, která na rozdíl od čajových plantáží neztrácí na své atraktivitě ani během chladných zimních měsíců. Jedná se především o unikátní úzkokolejnou dráhu, která je zařazena do seznamu památek UNESCO a malou zoologickou zahradu věnovanou živočichům, žijícím pouze v Himaláji.
Původně jsme chtěli dojet do Dárdžilingu světově proslulou úzkokolejnou dráhou. Když jsme však zjistili, že cesta vlakem je čtyřikrát delší a třikrát dražší než cesta sdíleným džípem či autobusem, tak jsme svůj plán pozměnili. Projížďku „dětským vláčkem“ (toy train) jsme však z našeho programu nevyřadili úplně. Na zdolání osmi kilometrů z Dárdžílingu do Glumu potřeboval vlak téměř 45 minut. Jízda stála pouhých 20 Rs, a tak to byla bezkonkurečně nejlevnější indická pamětihodnost zařazená do seznamu UNESCO.
Úzkokolejkou do oblak
Dárdžílinská úzkokolejná dráha byla postavena Brity v roce 1881. Díky této unikátní a dodnes funční železnici se před stodvaceti lety zkrátila cesta z Kalkaty do Dárdžílingu ze šesti dnů na jeden. Dárdžíling se okamžitě stal letním únikovým místem před spalujícím kalkatským sluncem. Na necelých 90-ti kilometrech překonává železnice převýšení 2055 m pomocí stovek zákrut, smyček a tunelů. Často trať opíše celý kruh, aby vystoupala ve strmém svahu o sedm či osm metrů vzhůru. Na svoji dobu znamenala konstrukce železnice v tak příkrém a hornatém terénu téměř zázrak a i dnes je projížďka nezapomenutelným zážitkem. Maličká lokomotiva táhne pouze tři vagóny – dva jsou vybaveny obyčejnými sedačkami a třetí je postaven pro luxusní prožitek z jízdy. K našemu údivu obsadili nejkrásnější vagón výhradně indičtí turisté.
Sněžný leopard a panda červená
Dárdžílinská zoo se nachází ve výšce 2150 m.n.m. a je prý nejvýše položenou zoo na světě. Byla založena v roce 1958 a specializuje se na zvířata východních Himalájí. Úspěšně chová ohrožené živočišné druhy jako je sněžný leopard, panda červená, himalájský čolek a tibetský vlk. Za své úspěchy vděčí zoo i přirozeným životním podmínkám himalájské fauny jako je vysoká nadmořská výška, odpovídající teplota a vlhkost vzduchu či množství dešťových srážek.
V zoo jsou rozběhnuty čtyři projekty pro záchranu ohrožených druhů himalájských zvířat. Sněžný leopard (Panthera unica) patří mezi vysoce ohrožené druhy a projekt na jeho ochranu byl započat v roce 1983. První narození sněžného leoparda se podařilo až za šest let. V současnosti se v zoo nachází 18 leopardů, což je největší množství tohoto druhu v zajetí v jedné zoo. Projekt „červená panda“ (Ailurus fulgens) byl započat v roce 1990 a v roce 1994 přišel první přírůstek. V současnosti je v zoo 20 zdravých jedinců a daří se je vypouštět do volné přírody NP Singalila. Projekt „himalájský čolek“ (Tylototriton verrucosus) běží teprve od roku 2001 a probíhá ve dvou vodních nádržích. Posledním projektem je „tibetský vlk“ (Canis lupus chanco). Dárdžílinská zoo je jediným místem na světě, kde se daří chovat tento ohrožený horský druh v zajetí.
Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Mrazivé ubytování
V prosinci je v Dárdžílingu opravdu mrazivé počasí. Kdyby napadl nějaký ten sníh, tak bychom se cítili jako naše rodiny a kamarádi v Praze. Kulicha nesundaváme ani v noci a jsme moc rádi, že i v levném hotýlku jsme dostali k dispozici dvě velké peřiny a čtyři slabší deky. Když se přikryjeme peřinama až po bradu, rozprostře se kolem nás krásné teplo. Zimu kolem nás pak připomíná jen zamlžené okno a pára, která nám stoupá od úst.
Čajové zahrady
Plantáží s čajovými keříky je kolem Dárdžílingu plno. Stačí sejít o několik desítek metrů do údolí a cesta vás svede na jednu z mnoha stezek mezi keříky, kudy chodí ženy na sběr. Z dálky vypadá zahrada jako krásně upravený trávník. Pokud je právě doba sběru, tak ženy ve svých barevných košilích a sukních vypadají jako malé tečky v dálce. Při naší návštěvě na začátku prosince sběr již pomalu končil. Keříky se připravovaly na dvouměsíční zimní spánek.
Lístky se trhají již jen tři hodiny dopoledne a 15. prosince sběr ustane úplně. Letos v roce 2005 byl dokonce ustanoven tento den jako „Mezinárodní čajový den“. Během dvou zimních měsíců se však o čajové keříky musí někdo postarat. Je třeba je prořezat od starých větviček a vytrhat vzrostlý plevel.
Doporučení pro mlsné jazyky
Vždy v odpoledních hodinách se na Hill Cart Rd otevřou pekárny, kde prodávají dobré pečivo. Nejlepší volbou jsou velké vánočky (french loaf), které chutnají jako u nás doma! Kupte si snídani na další den za pouhých 10 Rs.
