Dänikenův Astronaut z Nazky rybaří + soutěž o knihu

Postava Astronauta je asi 30 metrů vysoká, s přilbou nebo kuklou na hlavě, možná jen schematicky naskicovanou hlavou. Zvedá pravou ruku k nebi. Kolem postavy jsou další detaily, ovšem dosti neurčité a poněkud nečitelné, poničené časem, větrnou a kupodivu i vodní erozí.

Marie Reiche, která studiu nazkánských obrazců zasvětila celý život, postavu nazývala „Owl-man“ čili „soví muž“, což ale nic nevysvětluje. Prý mohl symbolizovat Měsíc. Jiná interpretace se ovšem ujala a sveřepě se drží díky senzacechtivému nádechu. Däniken vidí v postavě mimozemšťana ve skafandru, který ukazuje rukou k nebi.

Reálnější vysvětlení

My se domníváme, že nejde o astronauta, ale o zcela pozemského rybáře. I na dobových fotografiích je u rybářovy pravé nohy dobře rozpoznatelná rybka se šupinami, okem i ústy. Rybář zvedá pravou ruku nikoliv k nebi, ale proto, že v ní drží rybářskou síť, v níž má onu rybku. Na zádech má cosi jako batoh, do kterého by mohl dávat úlovek, nebo možná jen naskládanou závěsnou síť. Na nohách by mohl mít holínky.

Na voru

Celá scéna se neodehrává na pevnině, neboť v místních řekách ryby nejsou, ale na voru na otevřeném moři. Rybář má praktickou přilbu do plískanic Humboldtova studeného proudu nebo jako ochranu před slunečním žárem. Je tvořena z vysušené kalabasy, velké tykve. Tvůrce obrazce znázornil pouze průzory pro oči, žádné další detaily obličeje tu ani nemohou být. Povšimněte si také drobné prohlubně na hlavě Rybáře, je to prohlubeň kolem mušky kalabasy, kterou má každý plod. Podobné tykve jsou dodnes v Peru běžně k dispozici. Lidé z nich popíjejí čaj, vyrábějí z nich mísy a talíře nebo třeba kabelky či sponky. Jako ochranu před horkem ji používají dodnes domorodé kmeny v Etiopii.

Ještě se zaměřme na ptáka sedícího po Rybářově pravém boku. Mohl by to být kormorán, protože ten se odpradávna používá k lovu ryb. Samcům některých kormoránů narůstá v době ptačího toku na hlavě stejná chocholka, jakou znázornil tvůrce obrazce. Mokré peří kormoráni suší tak, že mírně roztáhnou křídla a vystaví je větru a slunci. I to lze vypozorovat na geoglyfu Rybáře. Navíc v Japonsku, Číně i jinde, je kormorán stále využíván k velmi efektivnímu lovu ryb. Smyčka z provázku kolem krku určuje, jak velkou rybu polkne kormorán a kterou mu z krčního vaku vytáhne rybář.

Rybář se k Peru hodí více

Rybář se na Nazcu prostě hodí víc než astronaut. Je prokázáno, že výměna zboží tady existovala. Ryby od moře nahoru, do kopců a hor, zemědělské produkty dolů, k rybářům. Po cestě nějakých 40 km od moře byl ve svahu kopce vytvořen „billboard“ zobrazující rybolov… Je to realistický pohled, který část veřejnosti bažící po senzacích zřejmě nenadchne. Nepodpoří asi ani skomírající turistický ruch ve městě Nazka. Snad ale nadchne ty, kteří touží poznat pravdu o způsobu života dávných obyvatel této oblasti.

Téma je podrobně zpracované v knize Prof. Dr. Ing. K. Pavelky, Prof. Ing. J. Klokočníka, DrSc. a Prof. Ing. J. Kosteleckého, DrSc., Astronomicko-historické otazníky Mezoameriky a Peru, vydalo nakladatelství ČVUT v Praze v roce 2013. Spoluautorem hypotézy je Jiří 
Sonnek.

Knihu Astronomicko-historické otazníky Mezoameriky a Peru vydané nakladatelstvím ČVUT v Praze v roce 2013. Knihu můžete získat, zodpovíte-li na otázku v následujícím dotazníku. Výherce oslovíme emailem, knihu si bude moci vyzvednout v pražském nebo brněnském Klubu cestovatelů.

Výherce (osloven emailem): petr.roz(@)gmail.com