(* mezi 12. 8. a 12. 10. 1592 Hranice na Moravě, † asi 1669 Leszno, Polsko) – český církevní hodnostář a cestovatel na Island
„Jsouť pak velrybové na pohledění velice hrozní, jakož pro svou velikost, tak i pro svou černost, nebo samy oči toliko jejich blyští se a k ohni podobné jsou. Když se po moři procházejí, tedy mnoho vody vysoko před sebou ženou…“Velryby zřejmě natolik učarovaly brémskému studentu Danielu Strejcovi, že jejich popis v krásné kralické češtině připojil ke svému cestopisu o putování na Islandu.
Strejc se narodil v Hranicích na Moravě jako syn básníka Jiřího Strejce, jednoho z překladatelů Bible kralické. Mladý Daniel získal vzdělání na bratrských školách na Moravě a poté studoval na luteránském gymnáziu v Brémách. Pobýval tam spolu s Janem SalmonemPodhorským, rodákem z Podhoří u Hranic a svým společníkem na cestě na Island.
Na cestu se Strejc a Salmon vydali 16. 5. 1613 z přístavu v Brémách. Na Island se dostali po třítýdenní dobrodružné plavbě. „První nebezpečenství měli jsme od loupežníků mořských, kteříž druhého dne našeho plavení se na nás natrefili… Ale mimo naděj Bůh je zdržel, že k nám samým nepřipluli. Druhá žalostná věc aneb nebezpečenství byla nemoc mořská, kteráž nemálo také, ale velice nás trápila a rmoutila.“
Loď se Strejcem a Salmonem přistála na západním pobřeží ostrova, poblíž kostelíka Helgafell. Zpočátku pobývali u kupce, s kterým se na Island dostali, přes den poznávali krajinu a v noci přespávali na lodi. Šťastnou náhodou se seznámili se synem rychtáře Jóna Sigurdssona, díky němuž se mohli Strejc a Salmon vypravit na sněm islandského parlamentu – Althingu, který se konal na pláni Thingvell. Na sněmu se ujal obou poutníků islandský hejtman (zástupce dánského krále, pod nějž Island patřil), který je po nějakou dobu hostil na dvorci Bestastadir. Studenti rovněž navštívili biskupa Oddena Einarssona a u něho zůstali další čtyři dni. Hejtman Herluf Baa také za Strejce a Salmona opatřil a zaplatil loď na cestu zpět: na Islandu se tak zdrželi celkem tři až pět týdnů. Na zpáteční cestě z Hafnarfjörduru do Hamburku zažili dobrodružství, když „bouře veliká se strhla a vždy více a více po tři dni noci se rozmáhala.“
Po návratu Strejc, latinsky nazývaný též Vetterus, žil několik let na Moravě, pak pokračoval na studiích v Heidelbergu. Stal se učitelem prince Fridricha Jindřicha († 1628), jednoho ze synů zimního krále Fridricha Falckého, s nímž pobýval u dvora v Praze (1619–20) a poté v Nizozemí. Po úmrtí svého žáka Strejc studoval ještě několik let v Leydenu. Roku 1632 pak odešel do polského Leszna, kde se stal správcem tiskárny Českých bratří. Oženil se zde s krásnou Kristinou Poniatowskou (zemřela 1644), schovankou J. A. Komenského, proslulou prorockými viděními. Po požáru Leszna roku 1656 odešel Strejc do slezského Brzegu, kde se stal konseniorem Jednoty bratrské; naposledy o něm psal Komenský v jednom ze svých dopisů roku 1669. Zemřel asi krátce poté, ale datum ani místo úmrtí není známé.
Svůj cestopis, Islandia aneb Krátké vypsání ostrova Islandu…, obohacený o popis ostrova po náboženské, politické i přírodní stránce, vydal Strejc roku 1638 česky a polsky v Leszně, o dva roky později vyšel i v němčině. Nové české vydání pořídil roku 1673 v Praze Václav Michálek.
• Daniel Vetter a jeho Islandia, ed. B. Horák, Brno 1931; Odložilík O.: Daniel Vetter a jeho cesta na Island, Časopis Matice moravské 55, 1931, s. 75–94; Daniela Vettera Islandia aneb Krátké vypsání ostrova Islandu, in: Česká touha cestovatelská, ed. S. Binková a J. Polišenský, Praha 1989
Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri
