„Pečivo“ se jí snad všude na světě. Někde má formu, chleba a rohlíků, jinde zase rozdílných placek a bochánků. V Indii mají placek požehnaně a jedí se prakticky ke všem jídlům.
Na to, dát si dobré indické jídlo, už nemusíte do Indie, i v České republice existuje řada kvalitních restaurací. Jenže proč někam chodit, když si chutné jídlo člověk může udělat sám.
Parota je indická „chlebová“ placka. V každém regionu jí dělají jinak. Dělá se jak obyčejná, tak s bramborami či česnekem. Parota z Keraly je zvláštní tím, že je v těstě jednak hodně tuku (ghí), oproti sušším variantám více ze severu. Zároveň placka není úplně hladká, je vytvořená z pruhu těsta namotaného do spirály. Po usmažení se platky smačkávají ze stran, takže se ta spirála jakoby rozbije.
Na 4 porce:
•2 hrnky hladké mouky
•1/3 hrnku přepuštěného másla
•1 lžička cukru
•1/2 lžičky soli
•3/4 hrnku vlažné vody
Postup:
Mouku smícháme s přepuštěným máslem, solí a cukrem. Poté po trošce přidáváme vlažnou vodu a propracováváme v hladké, husté, elastické těsto. Hotové těsto přikryjeme utěrkou či igelitem a necháme 30-60 minut odpočinout v pokojové teplotě.
Na následující kroky doporučuji si přehrát video níže. Těsto rozdělíme na dílčí hrudky a vyválíme ve velmi tenkou placku. Tu rozpůlíme, jednu půlku chytneme na jednom konci, necháme jakoby vyvěsit a vzniklý pruh omotáme kolem ukazováčku.
Konec pruhu těsta zastrčíme dovnitř vzniklé spirály. Spirálu pak rozválíme na finální velikost a smažíme dozlatova z obou stran. Na závěr vezmeme hromadu hotových placek a ještě zatepla je ze všech stran jakoby srazíme, rozbijeme.
Podáváme k různým indickým pokrmům jako chleba.
Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
S dosou se v Indii setkáte napříč celou zemí v různých formách – velikostech, tloušťkách, náplních …. Jedno však mají společné a to je těsto, které vzniká fermentací mleté namočené rýže a bílé čočky. Fermentační proces probíhá přes noc. Fermentační proces jde případně nahradit troškou droždí (pokud nemáte v místnosti minimálně 25°C, tak vám ani nic jinýho nezbude).
Na 8-10 ks:
• zarovnaný hrnek běžné krátkozrnné bílé rýže (nevařené)
• zarovnaný hrnek dlouhozrnné rýže (nevařené)
• 3/5 hrnku bílé čočky (urad dal) – nemusí být
• voda
• sůl
• 1/2 lžičky semínek řeckého sena pro lepší barvu (nemusí být)
Postup:
Propláchneme odděleně čočku i rýži VLAŽNOU vodou, vodu vylijeme. Necháme rýži a čočku zvlášť nasáknout ve VLAŽNÉ vodě na 4-6 hodin, aby změkly a šly rozmixovat.
Poté rýži i čočku rozmixujeme v mixéru se slušným výkonem a rozmixujeme na hladké mírně tekuté těsto (což může trvat s ohledem na výkon mixéru klidně i 10 minut), malinko hustší než na palačinky. V případě potřeby dořeďíme při mixování trochou vody. Opět rýži i čočku mixujeme zvlášť.
Uložíme směs zvlášť, do 2 misek, přikryjeme, avšak neutěsňujeme a necháme přes noc fermentovat při pokojové teplotě. Teplota vzduchu, vody a přístup vzduchu je pro nastartování fermentace velmi důležité. Podotýkám, že pokojová teplota na jihu Indie je obvykle tak nad 25°C, takže zkuste dát v zimě třeba na topení. Dokonce prý pomáhá i to, když s rýží i čočkou pracujete rukama, že teplo, které z nich sálá taktéž pomůže fermentaci nastartovat.
Ráno obsah obou misek smícháme a osolíme. Nikdy nepřidáváme sůl večer, fermentaci by to zbrzdilo nebo vůbec nenastartovalo.
Rozpálíme jen lehounce omaštěnou pánev, vytvoříme na ní placku o velikosti většího lívance a smažíme z obou stran. Podáváme k různým druhům indického kari nebo jen posypeme cukrem, což je oblíbená pochoutka indických dětí 🙂
Při použití řeckého sena, postupujeme stejně jako u rýže a čočky. Tedy odděleně namočíme na pár hodin a pak rozmixujeme a s hmotou z rýže a čočky smícháme až ráno. Viděla jsem i, že rýži tak čočku už v mixéru smíchali. Funguje to také, ale odděleně je to lepší. Jinak co se týče poměru rýže x čočky – pro měkčí placky, přidáme víc čočky, pro křupavější, přidáme více rýže.
| Autorka článku Bohunka Kosová po celém světě sbírá recepty na originální místní speciality a o některé se s námi podělila. Až si budete chtít uvařit další exotiku, inspirujte se Máte rádi kari? Jsou tu čtyři recepty na výborná a chuťově zajímavý kari z Jihovýchodní Asie |
Pravděpodobně nejznámější indický chléb. Dát si ho můžete v Indii snad všude. Ale není čapátí jako čapátí. Nejlepší je z otevřeného ohně, ať už z jílové pece tandoori nebo z plotny nad ohněm. Nejdůležitějším krokem je poctivé propracování těsta a vyválení do hladka. V tradiční indické kuchyni těsto propracovávají pěstí.
Na 8-10 čapátí:
• 3 hrnky mouky na čapátí (něco jako naše polohrubá)
• 1 hrnek teplé vody
• sůl
• máslo nebo ghee (nemusí být)
Postup:
Mouku smícháme se solí a postupně při zpracovávání přidáváme po troškách vodu. Při použití teplé vody bude těsto hladší. Pořádně propracujeme do hladka. V Indii těsto propracovávají pěstí. Vyválíme na pomoučněné podložce do hladké pravidelné kulaté placky o průměru asi 20 cm a tloušťce tak 2-3 mm.
Dáme na rozehřátou plotýnku a restujeme na sucho z obou stran. Z každé tak 1-1,5 minuty, do té doby, než se na placce objeví hnědé skvrny. Po otočení na druhou stranu placku za různých místech neustále stlačujeme rukou a kroužíme s ní. Placka se bude nafukovat, což způsobí, že bude nadýchanější a měkčí.
Podáváme potřené rozehřátým máslem nebo ghee téměř k jakémukoli indickému pokrmu.
Výběr testerů Světa outdooru
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
Tento příspěvek byl redakcí smazán jako nevhodný