Couchsurfingem na pohodu po Maroku

Díky levným letům se společností Ryanair (přes italské Bergamo), výtečnému jídlu, bezvízového vstupu (razítko až na letišti), levnosti a úžasné proměnlivosti přírodních scenérií není země už jen dočasným domovem digitálních nomádů.

I přesto, že bydlení tady seženete od 10 EUR na noc i se snídaní, za 10 EUR se nají pět lidí k přecpání, Maroko láká k využití možnosti couchsurfingu. Je zde velice oblíbeným a rozšířeným jako například v jihovýchodní Asii. Pravděpodobně dáno tím, že pro místní obyvatele je obtížné splnit vízové povinnosti do okolních africký zemí. Natožpak se podívat k nám do Evropy. Jsou přímo dychtiví poznávat naši kulturu a učit se základním slovíčkům.

Odkryjte tajemný couchsurfing

Služba couchsurfing sdružuje komunitu nadšenců a cestovatelů, kteří poptávají nebo nabízejí doslova svůj couch (česky gauč) pro přespání mimo domov. Všechno je zadarmo, couchsurfer po vás nemá právo požadovat peníze za přespání. Nepředstavujte si to celé jako hotel zadarmo. Couchsurfing není o přespání zadarmo, mnohdy se můžete jenom potkat s hostitelem na kafi, projít se po městě nebo dostat užitečné rady a tipu o dané lokalitě.

Vizí celé služby je sdílet svůj čas. Všechno je samozřejmě o domluvě s hostitelem, ale měli byste si ve svém programu na něj najít čas. Společně zajít do města, navštívit muzeum, uvařit domácí kuchyni, popovídat si a procvičit tak jazyky. Nicméně cestování s couchsurfingem patří do tzv. nízkonákladového cestování a cestování s místními. Poznáte totiž lokalitu očima domácích. To vám žádný průvodce nedá.

Nejširší nabídku průvodců a map Maroka (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Jaký je zájem o couchsurfování v Maroku

Dále se budeme v článku zabývat couchsurfingem z pohledu poptávajícího, tj. chceme přespat v Maroku u místních. Základem je být zaregistrovaný na webu a mít kvalitně vytvořený profil. Nezapomeňte si aktualizovat profil s dalšími výlety. Přidejte i vaše fotografie, aby si hostitel o vás udělal představu. U profilu platí, že čím více uvedete, tím lépe. Zejména pokud nemáte reference z dřívějšího využití služby.

My jsme na své cestě vyloženě couchsurfing neplánovali a hodlali přespat v autě nebo občas v levném hotelu. Přesto jsme na couchsurfing vyvěsili veřejnou událost s popisem celého výletu den po dni. Dále jsem zadala obecný požadavek na ubytování, procházku a otázky (jak koupit SIM kartu, na kolik vyjdou autobusy).

Jak už bylo zmíněno, couchsurfing opravdu v Maroku kvete. Ještě v den uveřejnění jsem měla ve schránce desítky odpovědí. Nejvíce nabídek chodilo z oblasti Marakéše, Cassablancy, Rabatu a pouštní oblasti Merzouga. Naopak žádnou odpověď jsem nezaznamenala u vodopádů Ouzoud a poblíž Atlasu (oblast Jebal Tubkal). Zajímavé bylo, že chodily nabídky na přespání i z míst, které jsme do itineráře cesty neuvedly. Někteří hostitelé mě až do konce pobytu v Maroku přemlouvali, ať se zastavíme. Zájem o vás zde bude veliký.

Na co si v Maroku dát pozor

Objevil se zájem i přidat se k nám na část nebo i celý výlet. Někteří hostitelé nabízeli surfování, průvodcování v Atlasu apod. Zde nutno podotknout, že se jednalo o navíc placené aktivity. To ale neřekli v úvodní odpovědi. Museli jsme tak opatrně filtrovat, kdo se chtěl turistiky “přiživit” na nabídce spolubydlení. Zajímavé bylo, jak s vámi dokážou smlouvat o ceně a jít skoro na polovinu první nadhozené částky. Máte-li více času, využijte klasické přespání s následnou aktivitou hostitele.

Objevil se i jazykový problém. Maroko je bývalá francouzská kolonie. Většina místních obyvatel tak mluví arabsky, nějakým dialektem jazyka berber a francouzsky. Mladí umí i obstojně anglicky a někdy španělsky s trochou italštiny. Přesto jsme obdržely pár francouzských odpovědí. Psaná angličtina většiny hostitelů nebyla dobrá, ale mluvená byla na solidní komunikativní úrovni.

Jsem zvyklá u hostitelů využívat jejich domácí wifi a pracovat na cestách. Až v Maroku jsem zjistila, že couchsurfeři nepoužívají domácí internet, ale všichni pracují na mobilech s datovým tarifem. Internet je zde opravdovým problémem. Můžete řešit hotspotem, který nám hostitelé ochotně nabízeli. Nebo zajít do nějakých restaurací a kaváren. V oblasti hor a pouště dost obtížný problém.

Více než Facebook propojení chtěli hostitelé whatsapp. Obecně na couchsurfingu je to více využívaná aplikace, než například zmiňovaný FB Messanger a Skype. Doporučuji stáhnout a zakoupit místní SIM kartu (za 20 DR, asi 2 EUR, jsme měli 2 GB dat, 100 sms a 10 minut volání zdarma).

Jak jsme si užili marocký couchsurfing

Naše cesta začínala v Marakéši a pokračovala do Imlilu kvůli zdolání Tubkalu. Vraceli jsme se přespat zpět do Marakéše a ráno směrem Ouarzazat kvůli Ait ben Haddou. Po přespání zde následoval přejezd do pouštní oblasti Merzouga. Předposlední den jsme se dlouze vraceli skrze Atlas k vodopádům Ouzoud. Opět přespání a zakončit výlet v Marakéši.

Pouze v Imlil jsme si platili horský hostel (7 EUR i se snídaní, zmiňovaná wifi zde nefungovala). Už před odjezdem jsme měli kontakty na hostitele (David) v Marakéši a v poušti (Lhoussin). Nakonec nás David pohostil u kamaráda v Ouarzazat a v Marakéši jsme poprvé spali u jeho jiného kamaráda. Vše sám ochotně zajistil. Díky Davidovi jsme poznali asi dalších 5 marockých přátel, z nichž jeden nás i svezl v noci na letišti. Od Davida i Lhoussina máme pozvání na kteroukoliv další návštěvu.

David nás povodil noční Marakéši, uvařil tažin a seznámil se životem nemuslima v muslimské zemi. Díky němu jsme se vyfotili i v marockém “stejnokroji” a poznali historii berberské vlajky. Lhoussin nás naopak zavedl na pouštní dunu, nechal vykartáčovat velbloudy a poodhalil život kočovných berberů.

Kromě řeckého Rhodosu jsem neměla nikdy problém couchsurfera najít a to ani v turistických Benátkách. Od osobních žádostí jsem přešla k veřejným zprávám o mé cestě. Když jsem cestovala sama, měla jsem až neobvykle velký servis. Často svezení autem, všechny chody denního jídla, pozvání do restaurací. Úroveň angličtiny byla o něco lepší po Evropě, ale vždy jsem se mohla bavit o všem.

V Maroku jsem se cítila bezpečněji, teď už bych si tam na couchsurfering troufla i sama. Myšlenku couchsurfingu jsem si tady užila více, neboť lidé jsou tu otevřenější, skromnější a podělí se i o poslední jídlo. Dokonce jsem dostala dáreček od nich já, i když by to mělo být naopak. Upřímně musím přiznat, že v Evropě jsem ve všech zemích dostala i nabídka na něco víc, než pouhé přespání. Po mém odmítnutí jsem ale nikdy žádný problém neměla.