Více než 1000 pravidelných kopců korálového původu máte možnost shlédnout na filipínském ostrově Bohol. A cestou si můžete pohladit vzácné poloopičky tarsier.
Vzhledem k tomu, že Manila se nachází na ostrově Luzon, je potřeba se na Bohol přepravit vnitřními linkami Philipinnes Airlines nebo Cebu Pacific do Tagbilaranu, což je hlavní město ostrova. Cestování vnitřními linkami je pohodlné a bezpečné. Stává se, že letadlo má zpoždění, ale to nevadí v tom, abyste přeletěli přes moře a přistáli v Tagbilaranu.
Nejrychleji se ale na ostrov lze dostat letecky přímo, nebo přes turisticky přetížený ostrov Cebu. Z historického hlediska je třeba připomenout, že na ostrově Cebu se začala psát historie objevení a kolonizace Filipín. V roce 1521 se zde vylodil na své cestě kolem světa Ferdinad Magellan a zemřel v potyčce s místním náčelníkem Mapu-Mapu. Španělský král Filip II vyslal záhy vojenskou výpravu, která vedla k tomu, že během několika desítek let byly ostrovy politicky, nábožensky a vojensky ovládnuty a po králi Filipovy i pojmenovány.
Směrem na Čokoládové kopce
K Chocolate Hills jsme se vydali autobusem. Autobus nemá vyznačené stanice a tak staví na znamení, není luxusní, spíše naopak, ale byl to zážitek cestovat s pytli rýže, s kohouty, s kbelíky plných ryb či s pytli dřeveného uhlí. Požádali jsme průvodčího, aby nám zastavil u vstupu na Čokoládové hory. Vystoupili jsme na křižovatce, odkud je to pěšky na vyhlídku asi 20 minut. Před vstupem na vyhlídku jsme zaplatili vstupné 10 Php a šli jsme na hledané místo. My jsme navštívili tuto lokalitu v únoru a tak malebné kopečky, jeden vedle druhého, byly zelené. Teprve až v dubnu a ještě později se jejich vzhled mění do hněda, odtud jméno čokoládové.
Poloopičky tarsier
U ústí místní řeky lze vidět poloopičky Tarsier. Protože žijí v noci, vyznačují se roztomilým obličejem s obrovskýma očima. Jsou to zajímavá zvířátka, která jsou pouze na dvou ostrovech na světě. Běžně žijí na nepřístupných místech a živí se nočním hmyzem. Domorodci je chovají k reklamě na říčních přístavištích proto není problém se s nimi seznámit blíže.
Nejširší nabídku průvodců a map Filipín (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz
Potápění na ostrově
Jsou zde i nepřetížené pláže Alono Beach, které navštěvují znalci podmořského života pro možnost potápět se v oblasti hadího ostrova, kde se vyskytuje velké množství mořských hadů, kteří jsou 27x jedovatější než kobra. Místní potápěčské centrum mě přesvědčovalo, že bílo- černě pruhovaní hadi jsou dobře vidět a mohou pouze málo otevřít čelisti a proto člověka kousnou jedině, když o ně zavadí prstem. Prořekli se však, že v tomto ročním období jsou u hadího ostrova silné proudy. Usoudil jsem, že snažit se udržet v proudu směr a přitom nezavadit o vlnící se hady, kteří se snaží o totéž je zábava pro silnější povahy než jsem já. Věnoval jsem se raději pozorování delfínu. Občas lze vidět v této oblasti i velrybu ale pouze v určité ranní době za příznivého počasí.
Bohol, – ostrov kouzelníků a lidových léčitelů
Ostrov s obdobně hezkými plážemi. Domorodci se mu z důvodu z pověr z lidových kouzel vyhýbají. Ve vesnici Sant Antonio se každoročně pořádají obřady místních léčitelů s přípravou rostlinných extraktů a mastí. Po ostrově mě nabídl okružní cestu mladík na mopedu s tím, že něco zaveze dědovi do této vesnice. Zde jsem se pouze krátce zdržel na čas u celkem nevýrazného staříka a až na zpáteční cestě se mladík zmínil, že jeho děda patří k nejváženějším místním léčitelům. Skutečnost, že jsem nevyužil možnosti se s ním blíže seznámit mě začala mrzet. Nejvíc to na mě dolehlo na ostrově Luzon v městě Butik, kde se občas pořádají veřejné tzv. zázračné operace filipínských léčitelů. Když jsem taxikářů ptal zda je možno nyní nějakou operaci navštívit, dozvěděl jsem se, že v současné době těžko a že v Bugiu většinou léčitelé jen krátkodobě působí pro turisty a že většinou pocházejí z méně přístupných oblastí zejména z ostrova Siquior.
Je to tak těžké ověřit, že tarsier se jmenuje v českém názvosloví "nártoun", v tomto případě nártoun filipínský? Nežije jen na 2 ostrovech. Vyskytuje se i na Sulawesi, Borneu / Kalimantanu, Sumatře. Philippine Airlines (http://www.philippineairlines.com/), nikoliv "Philipinnes". Alona Beach, nikoliv Alono. San Antonio místo Sant Antonio. Náčelník se jmenoval Lapu-Lapu, stačí si přece otevřít běžný Lonely Planet. Že by se čtenář dozvěděl třeba něco o původu bizarních kopců, jak se tak stane, že někde jen tak vyroste tisíc kopců, o tom nemůže být ani řeč. Ověřujte si to, co napíšete, prosím.
Takze to nema smysl ani cist, co?
Jenom bych mela pripominku ke jmenu plaze, jmenuje se opravdu Alona Beach. Jmeno filipinskeho bojovnika je zase Rayo Lapu Lapu. Jmeno Lapu Lapu je zde dost pouzivane i pro jina oznaceni, nap. jmeno ryby, ostrov atd. – ryba Lapu Lapu patri mezi vyhledavana filipinska jidla. V puvodni reci pouzivaji casto zdvojene nazvy Agar Agar, znama morska rasa pouzivana v kosmetice a farmacii. Hada, ktereho ukazujete na obrazku, jsme videli na Mindoro, to je ostrov nedaleko Luzonu.
Posilam par radek o Mandoro.
Ostrov Mindoro je misto, kam se dostanete pozemnimi dopravnimi prostredky. V Manile staci dojet taxikem na autobusove nadrazi v Buendia a najit autobus, ktery jede do Batangas za 150 Php. V Batangas je pristav. Koupite si vstupenku na lod-banku smer White Beach (200 Php), pokud tam lod nejede staci do znameho Puerto Galera, zustat tam a nebo odtud tricyclem na White Beach a dale. Cesta po mori trva asi jednu a pul hodiny. Je to misto na kratsi weekendove pobyty. Tam jsme potkali v mori zminovaneho hada. Trochu nas to vydesilo. Na Mindoro, v kopcich, ziji jeste puvodni obyvatele, zivi se vyrobou krasnych proutenych doplnku. Ziji divoce, z hor schazi pouze obcas, kdyz shani jidlo. Potkali jsme je na vanoce, kdy je na katolickych Filipinach zvyk davat darky chudym lidem. A tak si chodi pro darky, pripravene pred obydlimi, hotylky a restauracemi. Jsou mali a bazlivi.zdravim z Manily.
Redakce, opravte toho Mapu-Mapu na Lapu Lapu, tarsiera na nártouna… a Alono na Alona… bude to vypadat líp.
těch mořských hadů opravdu není potřeba se bát. v indonésii jsem je pozoroval hodněkrát
Články v okolí
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
Olinalá: poklad na konci světa
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Nové články
Olinalá: poklad na konci světa
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Vybavení na cesty
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru