Člověk v tísni pomáhá uprchlíkům z Burundi v konžské provincii Jižní Kivu

Člověk v tísni zasáhl okamžitě po vypuknutí krize v loňském roce a zaměřil se na pomoc v jižní části konžské provincie Jižní Kivu, kde bojuje s podvýživou místních obyvatel. Od července 2015 do ledna 2016 ČvT vyšetřil téměř 22 000 lidí na akutní podvýživu a následně léčil více než 2 600 dětí a matek. Dále podpořil celkem 26 zdravotních středisek ve 4 zdravotních zónách. ČvT v současnosti patří mezi hlavní poskytovatele pomoci v oblasti výživy v celém regionu.

Podle údajů Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Burundi od dubna 2016 uprchlo do okolních zemí přes 270 000 lidí a toto číslo každým dnem stoupá. Téměř 25 000 lidí z toho uteklo do DR Kongo. Jen v provincii Jižní Kivu nyní UNHCR oficiálně registruje více než 23 000 burundských uprchlíků. Takový příliv je vysokou zátěží především pro místní komunitu, která se musí dělit o již tak velmi omezené množství vlastních zdrojů. “Na krizi se pomalu zapomíná, ale to neznamená, že neexistuje.

Útěk do chudé Demokratické republiky Kongo

Uprchlíci utíkají do velmi chudé konžské oblasti a smysluplná intervence musí zahrnovat také potřebnou pomoc hostitelské komunitě,” říká vedoucí mise ČvT v DR Kongo Karolína Šklebená. „Během sedmiměsíčního programu jsme se soustředili na léčbu a prevenci akutní podvýživy žen a dětí jak z místních rodin, tak z řad burundských uprchlíků. Zvolili jsme tento tzv. komunitní přístup, který má přispět k celkovému zlepšení situace ve vybrané lokalitě,“ dodává.

ČvT v rámci boje s podvýživou v Jižním Kivu organizoval zdravotní vyšetření na odhalení podvyživených žen a dětí, kterým v případě odhalení vážné či akutní podvýživy následně zajišťoval léčbu. Zaměřil se při tom na ty nejzranitelnější obyvatele, tedy těhotné a kojící matky a děti do 5 let. „Podpořili jsme screening příznaků akutní podvýživy 22 000 dětí a těhotných či kojících žen a následně jsme zajistili léčbu těžké akutní podvýživy 2 656 osob, z toho 2 629 dětí do 5 let,“ říká Karolína Šklebená.

Boj proti podvýživě

„Pokud dítě trpí těžkou akutní podvýživou, obyčejná strava přestává být řešením, protože ji jeho zažívací systém nedokáže zpracovat. Takový pacient musí dostat zvláštní terapeutickou výživu. Během projektu jsme takto rozdali 100 500 sáčků speciální výživy. I po jeho ukončení jsme však sledovali situaci v oblasti a podařilo se nám vyjednat další dodávku 12 300 sáčků výživy připravené k okamžité konzumaci a 1 800 sáčků terapeutického mléka používaného v nemocnicích pro extrémní případy těžké akutní podvýživy,“ dodává.

Akutní podvýživě je možno předcházet, i proto mezi důležité aktivity humanitárních organizací a jejich místních partnerů patří prevence a osvěta. Akutní podvýživu nezpůsobuje pouze chudoba a nedostatek potravin, ale také omezený přístup k nezávadné vodě, nedostatečné hygienické návyky, špatná péče o děti, omezený přístup ke vzdělání nebo zdravotnické péči. Pracovníci ČvT proto na jihu Jižního Kivu ve spolupráci s odborníky z oblastní správy zdravotních středisek vyškolili 210 komunitních dobrovolníků.

Ti ve svých vesnicích a komunitách vyhledávají příznaky akutní podvýživy u dětí a žen a informují rodiny o vhodných způsobech prevence. Maminkám vysvětlují, že by měly své děti do 6 měsíců věku pravidelně kojit a nedávat jim vodu místo mléka. Učí je, jaká je správná skladba jídelníčku pro batolata od 6 do 23 měsíců, aby dostaly všechny potřebné látky pro přirozený růst a mentální vývoj. Dále upozorňují rodiny, že v rámci prevence hrají velice důležitou roli také správné hygienické návyky a užívání nezávadné pitné vody. Tím pomáhají zásadně snižovat riziko přenosu nejrůznějších infekcí a střevních onemocnění, které jsou jednou z největších hrozeb pro malé děti. Součástí této osvětová kampaně v místních komunitách jsou také speciální semináře v rámci těhotenské přípravy a pravidelné předškolní prohlídky ve zdravotních střediscích.