Člověk v tísni spolu s Českou rozvojovou agenturou (ČRA) dodala do Kosova tři nové klavíry pro nevidomé. Dva nástroje zamířily z České republiky do školy pro nevidomé v kosovském městě Peja a jeden do hudební školy Prenk Jakova v Prištině. Do Kosova se zároveň vydali pedagogové z Konzervatoře Jana Deyla a střední školy pro zrakově postižené.
Učitele a žáky učili především Braillův notopis a postupy při výuce nevidomých, ale věnovali se také psychologickému poradenství pro zrakově postižené a jejich rodiče.
„Do Kosova jsme vezli kromě jednoho mechanického i dvě klasická elektronická piána, která mají tu výhodu, že se nemusí ladit. V zemi totiž nejsou žádní ladiči pián. Většina zdejších pián je rozbitých nebo rozladěných,“ vysvětluje koordinátor kosovských projektů Člověka v tísni Ondřej Nádvorník. „Nevidomí hrají z notového zápisu v Braillově písmu, což je tam právě odborníci z konzervatoře Jana Deyla učili,“ dodává Ondřej Nádvorník s tím, že pedagogové byli ve škole už podruhé a právě nyní jsou čtyři učitelé z kosovské školy na týdenní stáži v České republice.
Spolupráce s českými učiteli
Češi se v Kosovu věnovali celkem šesti studentům. S Unikem Ukshini a Marigonou Hamiti pracovali už potřetí. „Čeští profesoři s námi pracovali nejlepšími metodami, proto jsem se toho hodně naučil. Zaměřovali jsme se hlavně na zápis a čtení not v Braillově písmu,“ říká dvaadvacetiletý Unik Ukshini z Ferizaje, který muziku studuje na fakultě umění. „Bylo to pro mě důležité, protože všechno, co jsem dosud chtěl zahrát, jsem si musel nejdříve přesně zapamatovat. Ale teď jsem se dozvěděl, jak noty číst a zapisovat v Braillově písmu,“ dodává mladík, který by se v budoucnu chtěl muzice věnovat jako skladatel.
Další studenti s notopisem prakticky začínali. Začátečníci byli na konci schopní zapsat a přečíst jednotlivé tóny a hodnoty not. „Od českých profesorů jsem se naučil nové čtvrťové noty, půlové noty, osminové noty a pauzy. Chci se dál učit číst a zapisovat muziku v Braillově písmu a doufám, že budeme mít více a více tréninků jako byl ten s Čechy,“ říká jednadvacetiletý student školy pro nevidomé v Peji Gezim Bytyqi, který by se v budoucnu rád stal sólovým zpěvákem.
Člověk v tísni pomohl s vybavením i školeními
V Kosovu jsou lidé se zdravotním postižením stigmatizováni. „Nevidomé děti často končí ve zvláštních třídách a společné vzdělávání s ostatními dětmi je i přes zlepšující se situaci stále poměrně novým fenoménem. Hlavním problémem je nedostatečná zkušenost učitelů v práci s nevidomými žáky a také příliš velký počet děti ve třídách,“ vysvětluje Ondřej Nádvorník.
Škola a vzdělávací centrum pro zrakově postižené v Peji dosud například nebyla schopná poskytnout svým studentům výuku hudby, protože učitelé neměli potřebné znalosti pro zápis not Braillovým písmem ani možnost nechat se vyškolit zahraničním expertem. Škola zároveň neměla dostatek vybavení pro zajištění výuky hudby.
Několik zdejších pedagogů navštívilo v rámci studijní cesty konzervatoř pro zrakově postižené v České republice a při seminářích v Kosovu se zástupci místních škol, obcí, sociálních služeb a nemocnic dozvěděli o základních principech inkluzivního vzdělávání. Rodiny s nevidomými dětmi také mohly využít konzultace přímo v rodinách.
Kabinet pro nevidomé studenty i turnaj v goalballu
Člověk v tísni se ale ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou také věnoval celkové integraci nevidomých a slabozrakých v Kosovu. Kromě školení v oblasti IT, čtení a psaní Braillova písma a orientace v prostoru pro desítky lidí Člověk v tísni podporoval pobočky Kosovské asociace nevidomých. „Většině poboček jsme poskytli vybavení pro nevidomé klienty jako například psací stroje pro nevidomé, orientační slepecké hole nebo čtecí zařízení,“ přiblížil Ondřej Nádvorník.
Nevidomí studenti Prištinské univerzity zase těžili ze zřízení a vybavení nového kabinetu v Národní knihovně. Dříve izolovaní nevidomí lidé, zejména ženy, byli díky Člověku v tísni schopni se více zapojit do školení a také do kulturních akcí a sportovních akcí jako je turnaj v goalballu, což je míčový sport pro nevidomé sportovce, při kterém proti sobě hrají dvě tříčlenná družstva a snaží se míč dostat za koncovou čáru na straně protivníka. „Turnaje v goalballu se zúčastnilo více než 90 hráčů a dalších 40 nevidomých se utkalo v šachu,“ podotkl Ondřej Nádvorník. Albánská hlasová syntéza zase nevidomým v Kosovu výrazně zvýší jejich přístup k informacím a následně posílí jejich integraci do společnosti.
Vzhledem k tomu, že Člověk v tísni úzce spolupracoval se zastřešující organizací všech nevidomých v Kosovu, bude se síť poboček i školitelů Kosovské asociace nevidomých dále rozvíjet. A to i díky podpoře ze sbírky Skutečná pomoc, s jejíž pomocí se podařilo vybavit školu pro nevidomé v Peji profesionálním syntezátorem a zajistit tvorbu hlasové syntézy v albánštině, která nevidomým umožňuje využívat IT technologie, komunikující lidským hlasem v albánštině.
